2. Akta o sněmu, kterýž svolán byl na den 20. března 1538.
2. Aktenstücke zu dem auf den 20. März 1538 berufenen Landtag.
263. Král Ferdinand pokládá stavům českým sněm obecní na den 20. března 1538.
NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1538, 17. února. MS. v knihovně knížete Jiřího z Lobkovic v Praze
[Rukopis velmi chybný].
Rozepsání sněmu druhého obecního na hrad pražský ve středu po druhé neděli v postě, jenž slově Reminiscere léta 1538.
Ferdinand etc. Urozeným, statečným, slovutným a opatrným pánům a rytířům, vladykám a městům i jiným všem obyvatelům a poddaným našim kraje N., věrným našim milým, milost naši královskou a všecko dobré vzkazujem.
Věrní milí! Nepochybujem o Vás, že v paměti máte naše vznešení a pilné jednání, kteráž sme při minulém sněmu obecním činiti, a znajíc znamenitou i velkou potřebu toho býti, k hotovosti o pomoc a k společnému s jinšími zeměmi našimi shledání, Vás sme milostivě žádati i napomínati ráčili, ale z kteréž příčiny na témž sněmě při času svatého Vincence položeném takové potřebné věci k zavření a k vykonání přijíti nemohly, toho všeho ste dobře povědomí, neb z vůle všech stavův království českého na jiný sněm (ač bychom byli rádi Vás dalších prací a outrat zbavili) odložení se státi muselo.
I poněvadž těchto dní opět skrze jistá psaní a špehův našich častá oznamování nás jest došlo, kterak Turci znamenité vojsko sebravše na poddané naše a království slovanské a taky dále hned z jara táhnouti sobě umyslili a již k Pestu veliký počet Turkův přitáhlo, kdež z toho jinému rozuměti jest nemožné, než že taková potřeba poddaným našim k hotovosti a k pomoci se za času míti a skutečně přičiniti již nastala, kteráž nikdá za lidské paměti křesťanům větší nebyla.
Protož jsouce povinni země naše a věrné poddané milé opatrovati, Vám z příčin svrchu dotčených a znamenitě důležitých sněm obecní na hrad pražský ve středu po druhé neděli v postě, jenž slově Reminiscere, položiti jsme ráčili a tímto listem naším pokládáme, poroučejíc všem i jednomu každému z Vás, abyste se na ten den jmenovaný, totiž na středu do Prahy sjeli a hned na zejtří na hradě pražském tím raněji k jednání sněmovnímu sešli a před osobu naší královskou najíti dali, a předložení, kteréž Vám toho času učiniti a oznámiti ráčíme, slyšeli.
Jestli by pak někteří na ten sněm nepřijeli a doma zůstali, kdež té naděje býti neráčíme, proto nic méně ti, kteříž se sjedu, jednati a s námi podle starobylého obyčeje zavírati moc míti a jiní tomu dosti činiti povinni budou.
Než z měst našich, co se poslův vypravení dotýče, poroučíme, aby s plnou mocí vědouc o tom, oč se jednati má, posly své vypravili, neb ty věci spěšného jednání potřebují. Kdež znajíc jistou vůli naši a potřebu všeho křesťanstva i Vás samých býti, tak se zachovejte.
Dán na hradě pražském v neděli po svatém Valentinu léta 1538.