MS. v knihovně strahovské v Praze.

J. M. Kr. jakožto král křesťanský a milovník království českého nic méně pro dobrý pokoj a spasení obyvateluov téhož království, jakž pak slušné a náležité jest, ráčil jest na stavích dotčeného království žádati, aby podle jiných křesťanských království a potentátův říšských i všeho křesťanstva na již příští concilium též také některé osoby zřídili a vypravili.

Dotčené concilium ne z jiné příčiny uloženo jest, než toliko pro dobrý pokoj a svornost všeho křesťanstva a bez pochyby že také na něm to, což by k dotčenému pokoji sloužilo, rozjímáno a jednáno bude, nic méně i o duchovních a světských vrchnostech a hlavách všeho křesťanstva; při tom také, poněvadž rozliční bludové a proměny od nejposléz minulého concilium až do toho času mezi světskými a duchovními stavy povstali jsou, a snad jakby také hlavnímu nepříteli všeho křesťanstva totiž Turku společnou a obecní mocí odpíráno býti mohlo a naposledy, poněvadž tak mnoho bluduov skrze Novokřtěnce proti a na potupu božího Těla, nad to vejše i rozličné nové a prvé neslejchané sekty v krátkých letech v německých i také jiných zemích rozmohly jsou se, takže v mnohých místech lidé od bázně boží, dobrého svědomí, poslušenství vrchností svých a tak od všelijakých křesťanských pořádkův odstoupili jsou, tu že také vedle potřeby o tom rozjímáno bude.

A tak to a takové vznešení a žádost jistě pobožná i také chvalitebná jest a každý, kdož jako živý oud církve svaté, jichž pán Kristus hlava jest, nazván býti chce, ten by měl jakožto společný oud s jinými křesťanskými oudy spravedlivě také v tom spoluutrpení míti a v takovém křesťanském a dobrém předsevzetí podle nejvyšší možnosti a rozumu radný a pomocný se najíti dáti; neb tudy a tím mnoho zlého zuostaveno a zase mnoho dobrého poslušenstvím dobrým a cnostnými pořádky ustanoveno a nařízeno býti bude moci.

A poněvadž pak království české ne nejmenší oud církve křesťanské jest, z té příčiny bylo by slušné, aby také někoho na místě a jménem svým mezi jiné stavy a oudy všeho křesťanstva na již dotčené concilium vypravili, zvláště, poněvadž z mnohých znamenitých království, zemí a měst mnoho znamenitých lidí z prostředkuov jich také k tomu vysláno bude, kteřížto poručení míti budou, aby u věcech a potřebách náležitých všeho křesťanstva, což by za nejlepší znáti mohli, raditi a k místu vésti pomáhali a zvláště aby křesťanská láska a svornost, nicméně i křesťanský svatý život v bázni boží s poctivostí a chvalitebně zase přiveden a vzdělán býti mohl.

A protož potřebí jest, aby páni pod jednou i pod obojí způsobou některé z stavu duchovního i světského znamenité a vážné a zvláště z stavu duchovního učené osoby k tomu zřídili a volili.

Ale však nade všecky věci takoví poslové mají pokojné a ctnostné osoby býti, a ty, kteréž by k nesnázím, k ruoznicím a nesvornostem náchylné nebyly.

Také by slušné bylo, aby se takoví poslové od obojí strany již zřízeně jednoho dne i také jedné hodiny na cestu spolu vypravili, na té cestě všudy v hospodách a v jiných místech bratrsky spolu byli a ve všelijakých případných příhodách neb potřebách přátelsky sobě radili a pomáhali.

Neb sic, kdyby jeden napřed a druhý nazad jeti měl, snad by hlas mezi lidem obecním povstati mohl, tak jakoby jedna strana na druhou na jíž dotčeném concilium žalovati chtěla, z čehož by nová nevuole a snad horší mezi obyvately království českého vzruosti mohla, ješto to býti nemá, nýbrž má to s nejvyšší pilností opatrováno a k tomu vedeno býti, což by k zachovám a rozmnožení dobrého pokoje slúžiti mohlo.

A když by ti a takoví poslové spolu chodili, jezdili, seděli aneb také i na concilium přicházeli, tedy mají nicméně vždycky přátelsky, bratrsky a ve všech ctnostech jedni druhým, ve všech věcech a potřebách všeho křesťanstva radni a pomocni býti.

A poněvadž náklad ten, což by na stravu míti měli, na všecky stavy se vztahovati bude, bylo by potřebí, aby také svého prokurátora měli, kterýž by peníze vydával, z nich počet činil a což by potřebí bylo skupoval a platil. Avšak aby při takovém vydávání řád a mírnost zachovávána byla a omylu žádného aby z toho nepocházelo, bylo by potřebí, aby takový prokurátor zvláštní nějakou správu neb instrukci měl, jakby se při takovém vydávání chovati měl; a ten také na cestě aby hospody a jiné věci jednal.

A poněvadž také bezpochyby týmž vyslaným na cestě, na místě i sic jinače lecos se přihoditi může, ješto by potřebí bylo druhdy nazpátek zase o to psáti, i bylo by také potřebí někomu zde v Praze neb v království o tom poručiti, kterýž by takové listy otvírati a zase na ně odpověď dávati mohl.

A poněvadž také při počátku není tak velmi potřebí pro uvarování útrat mnoho osob vyslati, zdálo by nám se za dosti,.aby stavové pod jednou i také stavové pod obojí toliko po třech osobách vypravili, však tak aby při každém tom počtu jeden z panského, druhý z rytířského a třetí z městského stavu osoby byly, tak aby všech dvanácte osob hlavních bylo, neb při počátku na těch dosti jest.

A pakli by se co na již dotčeném concilium zvláštního aneb těžkého zběhlo, ješto by snad za potřebné se uznávalo, aby více osob k tomu bylo povoláno, to aby stavové na vuoli měli při tomto sněmě více osob jmenovati, kteréž by, kdyby potřebí bylo, také k tomu hotovy býti mohly.

A poněvadž i toho potřebí bude, aby někoho vrchního mezi sebú měli, kterýž by druhdy jiné posly k sobě povolati a s nimi radu držeti mohl: i bylo by slušné, aby takový zde zřízen byl, a ne aby teprv na cestě o to v rozepři aneb na rozdíl vstupovati proti sobě měli.

Kteréžto osoby musí také písaře aneb jiné služebníky míti a jednomu každému aby vyměřeno bylo, kolik by jich s sebú vzíti měl, tak aby někdo mnoho a někdo málo jich nevzal.

A jakž takové osoby voleny budou, měly by se hned spolu sjeti a rozmluvení míti o moc a list věřící a což by jim na též concilium potřebí bylo, tak aby od J. M. Kr. i také stavuov království tohoto časně tím vším opatřeny býti mohly.

Á jestliže takové zdání přijato bude, tedy bude se moci dále o to také rozjímati a zvláště když by již osoby voleny byly.

Kteréžto zdání krátce jest sepsáno při počátku, však když potřebí bude, obšírněji se o tom napíše.

Strana naše a Kristova. Které zdání strany Vaší jest, co se concilium dotyce, to nám jest podáno, v kteréž pilně sme nahlédli a jinému sme nevyrozuměli, než že jest ukázaná cesta, kdyby mělo do concilium vysláno býti, jakby ti poslové měli se držeti i zachovati, jakož pak toho zdání šíře artikulové v sobě drží a zavírají.

I toto jest naše při tom snesení: že ten spis toho gruntu v sobě nenese aniž toho jest dotčeno, s čím ti poslové a proč do concilium vysláni býti by měli, neb paměť naše jest, kteří sou rozdílové a těžkosti těchto časův, že jest Vám to vědomé a protož byli sou jistí artikulové Vám podáni, aby ti na místě postaveni byli; však jakým způsobem to jest pominuto, toho neznáme. A teď na ten čas vnově knihy sou vytištěny a původem kněze biskupa vídeňského vydány, kteréž plnost strany naší v sobě hanění drží, čemuž my odpíráme a místa nedáváme, nebo on kněz biskup, což jest tu sepsal, toho pravého potud, pokudž zákon boží ukazuje, neučiní, nébrž z toho spisu to se nalézá, že dotčený kněz biskup žádostivější jest mezi námi různic a zošklivení než lásky a dobré svornosti.

A protož když grunt jednoty mezi námi obojími na místě uvážen nebude, že to poselství do concilium a řád jeho nemůž svého místa míti; než když tato věc mezi námi na místě uvážena a grunt jednoty na konci postaven bude, tehda na to zdání a řád, které jest nám podáno, chtěli bychom odpověď dáti.

Strana římská. Kteréž snesení Vaše nám sepsané ste podali, v to jsme nahlédli. I bezpochyby, že to v paměti máte, že na ten čas, když jest král J. M. ráčil sjezd položiti nám obojím stranám, kteříž artikulové od Vás nám podáni byli, že jsme se mezi sebou o ně snésti nemohli, a tak J. M. Kr. pán náš milostivý ráčil jest ty oboje artikuluov spisy, kteříž od nás Vám a od Vás nám podáni byli, k sobě přijíti, a tak posavad při J. Kr. M. ti spisové jsú, na kteréž se očekávalo od J. Kr. M. nějakého prostředku mezi námi hledání.

A poněvadž pak nyníčky k tomu jest přišlo od J. Kr. M. nás všech společné napomenutí, abychom na concilium osoby jisté vyslali, jakž spis od J. Kr. M. na sněm podaný šíře okazuje: i znáti muožete, že my, kteříž jsme pod jednu zpuosobú, od poslušenství církve svaté stolice apoštolské se nedělíme,

A Vy cožkolivěk dále v jakých artikulích Vám duoležitých na concilium aneb při stolici apoštolské hledati chcete, což tu koli zjednáte, my v tom od Vás nic se děliti nebudem.

Obtížnost pak, kterouž do pana biskupa vídeňského nésti při sobě ráčíte, i zdáli se oč toho s ním promluviti aneb dále kam takovou věc, kdež náleží, vznésti, to bud při vuoli Vaší.