VE VÍDNI 1537, v úterý před Hromnicemi (30. ledna). Opis v archivu třeboňském.

Ferdinand z božie milosti římský, uherský, český král, infant v Hispanii, arcikníže rakúské a markrabie moravský.

Urozeným, statečným, slovutným, opatrným pánóm, rytířóm, vladykám a městuom i jiným všem obyvatelem kraje prachenského, věrným našim milým, milost naši královskú a všecko dobré vzkazujem.

Věrní milí! Nepochybujem o tom, že Vás tajno není, kterak opět císař turecký, nepřítel náš a všeho křesťanstva, nepřestává svým ukrutenstvím na nás, země a poddané naše beze vší příčiny jemu od nás dané sahati a těch dobývati, jakož pak tohoto podzimí pod zpuosobem pokoje a příměří s námi učiněného drahně zámkuov v slovenské zemi nám vzal, lidi pomordoval i do Turek množstvie tisíc křesťanstva zajal; k tomu, jakž špehové naši nám zajisté oznamují, již dotčený Turek s velikú mocí hned z jara na královstvie, země a poddané naše přitáhnuti sobě umyslil, i před několika nedělmi z Konstantinopoli vojensky vytáhl a k nám den ode dne se přibližuje, chtíc věrným poddaným našim milým škoditi a křesťanstvo sobě podmaniti: kdež my s pomocí předkem pána Boha všemohoucího a všech dobrých křesťanóv, poddaných našich věrných milých, podle najvyšší možnosti, v tom osoby naší královské i všeho, kdež co máme nelitujíc, takovému ukrutnému pohanu odepříti, království, zemí a poddaných našich, dokudž nás stává, brániti ráčíme. Protož abychom to tím dostatečněji sami a z jiných zemí s vyslanými uvážiti i skutečně předsevzíti mohli, z té příčiny a také proto, poněvadž nemalý náklad na nás k vypravování lodí a lidí i jiných válečných potřeb zjednání a k vychování dvoru našeho přijíti musí, a berně v královstvie českém nám ode všech stavův svolená, na kteráž jsme. se byli ubezpečiti ráčili, spravena není, a což se mince, pro kterúž obyvatelé království českého nemalé škody až dosavád trpí, nařízení i také jiných potřeb, kteréž bychom s radami našimi království českého toho času potřebné býti uznali, dotýče, sněm obecní v království českém, nemohúc spíše pro mnohá zaneprázdnění naše toho učiniti, ten pondělí po neděli, jenž slově Oculi najprvé příštie, na hrad pražský položiti jsme ráčili a tímto listem pokládáme, poroučejíc všem i jednomu každému z Vás, abyste se v neděli Oculi do Prahy sjeli, a hned na zajtří totiž v pondělí na hradě pražském k jednání sněmovnímu sešli a před osobu naší královskú najíti dali.

Pakli by někteří na ten sněm nepřijeli a doma zuostali, tehdy ti, kteří se sjedu, jednati a s námi podle starobylého obyčeje zavírati moc mieti, a jiní tomu dosti činiti a podle toho se zachovati povinni budu. Než což se z měst posluov na ten sněm vypravení dotýče, poroučíme, aby s plnu mocí k takovému jednání, poněvadž tu z jiných zemí našich také vyslaní budu, své posly vypravili, neb ty věci jednánie spěšného i opatření potřebují. Kdež znajíce jistu vuoli naši a všeho křesťanstva potřebu znamenitú býti, tak se zachovejte, jinač nečiníc. Dán etc. [Takové listy zaslány také Pražanům a všem městům královským].