Sněmové I. 1534.
1. Sněm, jenž 2. března zahájen byl.
Die Landtage von 1534.
1. Aktenstücke zum Märzlandtage des J. 1534.
241. Usnesení sněmovní l. 1534, 2. března.
Tisk v knihovně knížete Jiřího z Lobkovic v Praze.
O berni králi J. M. od stavuov království českého svoleno, a o jiné artikule týmž sněmem zavřené.
Králi J. M. ode všech tří stavuov království českého na sněmu obecním, kterýž na zámku pražském druhý pondělí v pustě léta MD třidcátého čtvrtého držán byl, tato berně za tři léta pořád zběhlá počnúc od svatého Bartoloměje najprv příštího jest svolena, tak jakž o tom níže psáno, co se má z čeho dávati.
O vaření piva a šenkování.
Z každého strychu pšenice, který se kolivěk vyvaří, jeden groš český, aneb jaká v kterém kraji míra. A kdož z toho sladu piva vaří a v domu svém vyšenkuje, ten posudného nebude povinen dávati, léčby šenkýře v domu svém měl, ještoby mu šenk pronajal, ten šenkýř bude z sudu jeden groš český dávati povinen. A též kdož by z domu pivo ven vystavil, ten krčmář, komu se vystavuje, z takového sudu daj jeden groš.
Z každého strychu ječmene, kterýž se kolivěk vyvaří, též jeden groš český. A kdož by koli vyšenkoval, z věrtele ječného piva dva groše česká. A co se piva vaření dotyce, to jse rozumí, kdo by na prodaj vařil; než kdož k své potřebě domácí vařil by, ten z toho dávati není povinen.
O obilí prodání v zemi.
Z každého strychu pšenice v zemi daj ten, kdož prodá, puol groše českého,
z každého strychu žita, kteréž se prodá, dva peníze česká,
z každého strychu ječmene po dvou penězích českých,
z každého strychu ovsa jeden peníz český,
z každého strychu hrachu, prosa, jáhel, máku, semence, z takových prodaných obilí po 1 groši českým,
z každého strychu pohanky dva peníze česká,
z každého z věrtele semene cibulného puol třetího groše českého. A kdož by na libru prodával, z jedné libry puol peníze českého. A tolikéž se při semenu hlavatičném zachovati má.
Z každého strychu semen řepných a lněných, po 1 groši českým,
z každého strychu chmele 1 peníz český,
z každého strychu semene mrkvového, jeden groš český.
O obilí ven z země prodání.
Což se kolivěk obilí z země ven vezení po zemi neb po vodě aneb na soumařích nesení dotyce, to má bráno býti při clách na pomezí.
Item, z strychu sladu, po dvou groších českých,
z strychu žita, po dvou groších českých,
z strychu pšenice, po dvou groších českých,
z ječmene též po dvou groších českých,
z strychu ovsa po jednom groši českém,
z strychu hrachu, prosa, máku, jáhel, semence po dvou groších českých,
z strychu semene mrkvového, 2 groše česká,
z strychu pohanky, čtyři peníze česká,
z věrtele semen cibulných, hlavatičných, po pěti groších českých,
z strychu semen řepných a lněných, po pěti groších českých.
z strychu chmele, dva peníze česká.
O víních, kteráž se v zemi prodávají.
Co se vín cizích šenkování dotýče, kdož by ta vína šenkoval, z jedné kopy grošuov českých jeden groš český; při domácích víních, kdož by je šenkoval k své ruce, z kterých vinic purkrecht králi J. M. a desátek se dává, z těch dávati nemají; než z jiných ze všech vín, kdo šenkuje, daj puol groše českého.
A což se vín šenkování na hradě pražském dotýče, ta vína posazena hejtmanem hradu pražského býti mají, a z nich z jedné kopy grošuov, jeden groš český dán aby byl; z láky, malvazí, ryvoly a takových vlašských drahých vín, z jedné kopy grošuov 1 groš český.
O víních a pivích, kteráž se ven z země vezou.
Z každého vína domácího, kteráž se ven z země po zemi i po vodě vezou, z vědra po jednom groši českém.
Co se piva bílého vezení dotýče, z každého věrtele po dvou groších českých. A ti, kteříž na soumařích nesou, z každého soumaru (sic) puol groše českého. Z starých piv ječných, z věrtele čtyři groše česká a z polouvozí osm grošuov českých a z soumaru po jednom groši českém.
O pivu, kteráž se do země vezou.
Cožkoli piv z Frajburku a míšeňských zemí do země se vezou, z sudu jeden groš; cožkoli piv z Slezska a z Šestiměst do země vezou, z věrtele jeden groš český a z polouvozí dva groše česká, tak podle povahy a míry nádoby, která by nad věrtel větší byla, zachováno buď.
O dobytcích, kteréž se z země ženú:
Z uherských, polských, ruských a tak i z jiných zemí, což se voluov honění dotýče, z toho daj cla na pomezí z každého vola čtyři groše česká.
Což se ovec, skopcuov, beranuov, kozluov a koz dotýče, na pomezí daj čtyři peníze česká.
Což se vepřuov a sviní hladovitých dotýče, z těch z každé hlavy po jednom groši českém, z krmných vepřuov a sviní po třech groších českých.
Kteří koňové neb klisny ven z země se ženu neb vedu, neb na nich jedou, po deseti groších českých.
Což se pak všech domácích dobytkuov dotyce: volův, krav, koní, ovec, skopcuov, vepřuov krmných i hladovitých a koz, kdožkoli prodá a cožkoli z toho, ten daj začkoli prodá, z jedné kopy grošuov jeden groš český. Kdož by koli suol z země vezl, zač by jí koli vezl, z jedné kopy grošuov dva groše česká.
O rybách živých.
Kdožkoli kapruov, štik neb jakýchkoli ryb cožkoli prodá, z jedné kopy grošuov daj jeden groš český.
O kupectví.
Ze všeho a všelijakého kupectví, kdožkoli co v zemi prodá, z jedné kopy grošuov jeden groš český. Kupci, kteříž handlují a z jiných zemí sem kupectví do země dodávají, bud kupectví vážného neb mírného, loketného, ten každý daj zač v zemi prodá, z jedné kopy grošuov jeden groš český.
Domácích prodajuov jakožto: z vlny, suken, pláten, roušek a z jiných takových všelijakých věcí k těm podobných, zač kdo prodá v zemi, z jedné kopy grošuov puol groše českého.
O kupectví na centnýř.
Což se toho kupectví, kteréž se na centnýř váží a prodává, dotýče, jakožto: vosk, med, smola, sádlo, loj, struny, skla, šmejd, železo a volovo, kromě kterých potřeb k horám a na horách užívají, a z kovuov, kteříž se v zemi dělají, též nic dáváno býti nemá a mimo ty z každého dotčeného zboží, kteréž se na centnýř prodává, tu kdež se koli složí, z jedné kopy grošuov jeden groš český. Peří, sanetr, prach, hakovnice, ručnice, voštipy, vlny a tak všecky věci, co kdo ven z země prodá, daj z jedné kopy grošuov dva groše česká. Což se pak všelijakého domácího hospodářství, ještoby se na centnýř též vážilo, dotýče, zejména sejr a máslo, začkoli prodá, z jedné kopy grošů jeden groš český.
O tůnných a suchých rybách.
Z tůny herynkuov a z slaných ryb v tůnách a suchých ryb, zač se toho prodá, z jedné kopy grošů jeden groš český, a což se ven z země těch věcí vezení dotyce, dvuojnásob; z tůny oleje makového, semenečného, který by se do země vezl, zač se toho prodá, z jedné kopy grošuov jeden groš český.
Což se splávy na vodě dotýče a na tom jakožto prken a šindeluov, též z jedné kopy grošuov 1 groš český.
Kteříkoli peníze na listech aneb dskami úroky zapsané mají, z jedné kopy grošuov ourokuov jeden groš český dáti mají, a to při každém svatém Jiří a svatém Havle, jakž se potom dále o tom svolí.
Což se piva vaření dotýče, jakož jest z korce vobilí na slad zdělaného groš český uložen, kdožkoli který tajden vařiti bude, toho registra pořádná aby měl každý při svém hospodářství. Tolikéž Pražané i města a kolik bude varuov kterého týhodne, to aby v ta registra položeno a podle sněmovního vostání při času Suchých dní, aby osobám zřízeným to podáno bylo i s registry na hrad pražský, což jest takové sumy zejména. A tolikéž co krčmář z šenku bude dávati a platiti, též to na sumu aby sečteno bylo a pilně od každého tak opatřeno, aby žádný skrz to k těžkosti nepřišel.
Item, což se kupeckých věcí dotýče a prodaje kramářských věcí, z toho ze všeho má bráno býti tak, jakž svolení zemské ukazuje, z jedné kopy grošuov jeden groš český. A takto se má to vyběrati a opatrovati: na to mají vybráni býti dva konšelé, kdež trhové aneb jarmarkové bývají, majíc písaře, budu povinni v témž městě nebo městečku vajš dotčeném každú sobotu kupci a kramáři k týmž dvěma z konšeluov na to zřízeným sjíti se a najíti, a oni konšelé k tomu volení každého téhož kupce neb kramáře na jeho víru i duši mají se dotázati, že jest za to toliko prodal ten tajden, zač jest pověděl, a což poví, to od něho mají přijíti a v to místo schovati, jakž jest o tom zřízeno. Pakli by jinač kdo se najíti dal a na něho se ukázalo, ten má o tu sumu, zač prodal a z toho spravedlivě berně nedal, přijíti, a čtvrtý díl tomu, kdož by oznámil a na něho dovedl, dán býti, a třetí díl pánu gruntu, a druhé dva díly králi J. M. zuostati mají; než rozeznání a soud v takové věci, tu kde by se zběhlo a přitrefilo na tom právě, aby rozeznání bylo bez odtahu.
Item, co se panského a rytířského stavuov dotýče, cožkoli koupí a zase prodá, z toho prodaje též z každé kopy grošuov jeden groš dáti mají. Též také což by z hospodářství svého prodal, jakož sněmovní artikul svědčí, dáti povinni budu.
Item, což se pomezí a vod dotýče, na kterémžto pomezí a vodě z těch všech věcí sněmem položených bráti se má, to má takto opatřeno býti: aby tři osoby, které mají berni přijímati, ode všech tří stavuov osoby hodné aby vyhledaly a na všech silnicích obecních tak to týmiž osobami zřídily, aby se také spravedlivě vybíralo. A aby vzali v komoře krále J. M. míst pomezných poznamenání, a podle toho, bude-li ta věc moci tak opatřena býti, aby opatřili.
Item, kterak má berně od stavuov panského, rytířského, Pražan a měst krále J. M. vybírána býti, co z čeho, jakož jest sněmem vyměřeno, bráti se má: každý pán, rytířský člověk, Pražané a jiná města, aby zřídili v každé vesnici na statcích pozemských i také doma v městech, což by od koho berně k tomu usazené osoby podle náležitosti a velikosti místa vybíraly, aby bez domnění byly, než že se spravedlivě zachovávají, v každé vsi, v městečku má rychtáři a konšelům dána býti železná zamčitá puška. A pán neb úředník aneb komuž náležeti bude, odtudž klíč nebo klíče aby měli, což by koli v té vsi berně z prodaje dobytkuov a z čehož jest koli uloženo, přijali, do té pušky železné aby kladli. A rychtář, kde by písaře měli, aby registra a kde písaře není, aby vruby měl a k tomu konšelé druhý. A na ty vruby kopy, zač jest v té vsi prodáno bylo a za kolik kop to svrúbeno aby bylo. A kdyby páni k úředníku aneb sám k sobě rychtáře té vsi nebo městečka povolal a tu pokladnici otevřel, buď každého měsíce, nebo jak kdo v tom čas sobě na svém panství vyměří, sumu do pokladnice složenu, aby s registry a s vruby srovnal a přijal, a podle času uloženého v každé Suché dni těm osobám vrchním od J. M. Kr. a od země voleným aby poslal, tak jak sněmem zavříno jest s listem přiznávacím. A oni to přijmúc dál aby se zachovali, jakžto svolení sněmovní ukazuje. A ti, kteříž to spravovati, spisovati a navrubovati budou, aby králi J. M., zemi a pánu gruntuov přísahu zavázáni byli, že to spravedlivě opatrovati chtí.
Item, osoby ty, kteréž tu berni, jakož se svrchu píše, vyběrati budu, za jich práci cožkoli vyberu, má jim dáno býti od jedné kopy grošuov českých puol groše českého. A pán i rytířský člověk, Pražané i jiná města královská mají to opatřiti, aby to mezi-ně rozdělili, jak kterého práci podle velikosti neb malosti uznají.
Item, každé Suché dni konečně ve dvú nedělích, nemůžli spíše ten pán neb rytířský člověk, duchovní osoby, Pražané i jiná města královská i manové od těch svých úředníkuov neb úředníka berni vybránu, aby poslal neb poslali i dodali urozenému Janovi purkhrabí z Donína na Roztokách a statečnému Heřmanovi Sedleckému od Dubu a slovutnému Jakubovi Fikarovi z Vratu, jakožto najvyšším berníkuom ode všech tří stavuov zřízeným a to na hrad pražský; a při té berni aby poslal neb poslali list pod pečetí svii v tato slova: Já A.B. etc. vyznávám tímto listem, jakož jest se ode všech tří stavuov království českého po Suchých dnech postních, léta etc. 34 snesení stalo, abychom J. Kr. M. berní na vyplacení zámkuov a duochodův dali, jakž o tom šíře svoleno jest, tak aby jeden každý tu berni vybíral neb vybírati dal na svém panství upřímně a spravedlivě, i majíc já k tomu vybírání úředníky zřízené a přísežné od nich berni na svém statku vybránu k sobě sem přijal, davše jim od každé kopy grošuov puol groše českého, kterúžto berni tak od nich přijatu teď zouplna posílám, to beru k své víře a k své duši. Tomu na svědomí pečeť svú vlastní sem k tomuto listu přitiskl. Dán etc.
Item, ti najvyšší berníci svrchu jmenovaní, mají a povinni budu při každých Suchých dnech čtyři neděle pořád i déle, jakž by toho další potřebu uznali, u přijímám a vybírám berní seděti. A za takovú jich práci týmž berníkóm z stavu panského osobě každého roku dvě stě kop grošuov českých, a z stavu rytířského osobě také dvě stě kop grošuov českých, a z stavu městského 1 sto kop grošuov českých dáno býti má, a služba hned od sv. Bartoloměje najprv příštího jim se začíti a jíti má. A ti berníci nadepsaní hned při času sv. Lucie těch Suchých dní aby k vybírání berně zasedli, a tak potom jedny každé Suché dni předsedali a berni vybírali.
Item, ti najvyšší berníci mají dvě hodné osoby za písaře sobě optati a o službu s nimi uhoditi a z berně jim platiti. J. M. Kr. má míti při těch třech osobách najvyšších bernících také své dvě osoby, kteréž s přijímáním peněz a berně nic činiti nemají míti, než toliko aby přihlédaly, viděly a při tom bývaly, jaká pilnost a bedlivost u přijímání peněz z berně se zachovává. K tomu J. M. Kr. ráčí čtyři pojízdné na své peníze míti a chovati, kteříž by do krajuov, měst, městeček i vesnic, každého času ustavičně jezdili a pilně vyhledávali, aby se pořádně i spravedlivě všudy berně podle zřízení sněmovního vybírala. Pakli by kde neřád ti pojízdní seznali, to mají pánuom těch gruntuov a v městech purkmistrem a radám oznámiti; a jestliže by potom ti páni toho zanedbali opatřiti a napraviti, tehdy najvyšším berníkóm, kteříž v Praze seděti budu, oznámiti a na ně, aby to opatřili, vznésti mají.
Item, jestliže by pak kdo z kteréhokoli stavu, panského, rytířského neb městského v těch dvú nedělech té berně jim v moc nevydal a nepoložil neb neposlal, tehdy po vyjití těch dvú neděl svrchu psaní ti berníci tři budu se moci tomu pánu neb rytířskému člověku, Pražanuom i jiným městuom a tak jednomu každému vuobec uvázati v statek jeho, jakžkoli budu míti vuoli zatykačem neb komorníkem pražským. Pakli by kdo neměl na zemi, tehdy zatykač naň má vydán býti, a komu se koli uváží v statek komorníkem pražským, tehdy budu moci to zboží neb statek v té berni dotud a tak dlouho držeti a jeho užívati k ruce zemi, dokudžby ta berně i se všemi náklady svrchu psaným berníkuom položena a vydána nebyla.
Item, svrchu psaní berníci cožkoli a od kohožkoli té berně přijmu, mají to v registra dáti zapsati, a od kohož co přijmu, každému tomu pořádnú kvitanci dáti.
Item, také ty osoby svrchu psané, ač bude-li jim jaká potřeba, budu moci na posly i na. práva z té berně dávati; však aby to v registra zapisovaly a počet z toho i ze všeho pořádný učinily.
Item, při vyjití prvního roku, druhého i třetího té berně, mají býti tyto osoby při počtu týchž berníkův:
z stavu panského: najvyšší pan purkrabě pražský, najvyšší pan komorník, pan Zdeněk Lev z Rožmitála, pan Fridrich purkrabě z Donína.
Z stavu rytířského: najvyšší pan písař, purkrabě karlštejnský, Václav Haugvic z Biskupic, Častolor z Dlouhévsi.
Z stavu městského: Jan Kozel z Pokštejna, z Pražan; Mathiáš z Šmolova, Karásek z Králové Hradce, mistr Mikuláš Černobýl z Žatce.
Item, láduňkové všudy po vší zemi, po všech aby minuli, obilí prodávání i dobytkuov z země honění, než domácím lid sedlský své dobytky svobodně doma prodávati mohu. Aby do měst, městeček na trhy svobodně obilí vezli a chtělili by dobytky, aby na trhy hnali a tu na trzích prodávali, a tu aby z toho ze všeho berně tak a tím pořádkem se vyběrati mohla, jakž o tom sněmem vyměřena jest. Jestliže by pak kdo prodával aneb ládoval po dvořích i po všech, ten aby dal jednu kopu grošuov tomu, kdož by koli toho v tom přistihl; pakli by formana nepřistihl, tehdy ten, který by prodával, aby jednu kopu grošuov dal. Než páni a rytířstvo, ti budu moci prodávati i kupovati vobilí neb jiné věci všelijaké k své potřebě všudy, dadúc z toho berni podle toho svolení.
Item, v Praze, v městech královských, panských, rytířských i duchovních, též i v městečkách všickni víchové minuti mají, a po ten čas více jich aby nebejvalo, tak aby trhové svobodní v řemeslnících i jiných věcech byli a každý aby svobodně prodával i kupoval bez utiskání všelijakého. Pakli by se které město neb městečko takových víchuov vystrkování dopustili, buď pražská města a jiná královská, panská neb rytířská i městečka, takový každý aby králi J. M. do komory padesáte kop grošuov českých propadl, a to tolikrát kolikrát by se toho koli dopustili.
Než toto jest znamenitě vymíněno: když se ta berně počne vybírati, že má se předse vybírati až do sv. Jiří po témž sv. Bartoloměji najprv příštím, a mezi časem sv. Bartoloměje a sv. Jiří potom příštího má J. M. Kr. sněm obecní položiti, a na tom sněme, oč se tu stavové snesu, kdež se ta bude míti berně a nač předkem obrátiti, tehdy podle toho ty osoby volené k té berni přijímání budu se povinny tak zachovati, jakož jim na témž sněmě od stavuov poručeno bude. A do toho času všickni tři stavové mají tu berni, což jí koli sberú, na hrad pražský těm voleným osobám v moc položiti a dáti. A oni, ty osoby, mají se v tom tak zachovati a těch peněz a sum v mále ani v mnoze nikam nevydávati až do času a sněmu svrchu položeného a od stavuov dalšího poručení, jakž jest o tom svrchu dotčeno. A ty osoby k tomu volené mají přísahu učiniti, kterak jim úředníky, soudci a radami krále J. M. království českého, kteříž zde při J. M. zuostanú, spolu s J. M. bude oznámeno a rozkázáno, ješto také ty osoby, totiž úředníci, soudce a rady krále J. M. království českého s J. M. Kr. budu míti moc o jiné artikule v tomto sněmu pozuostalé, na konci a na místě je stavěti a zavříti, i také o berně, jakým se pořádkem vyběrati a říditi mají; a také i to rozvážiti, kde by měly takové sumy chovány býti, tak aby ty osoby těmi sumami a penězi mohly bezpečny býti.
O novokřtěncích.
Item, což se novokřtěncuov dotýče: jestliže by se kde pod kterým pánem neb rytířským člověkem nebo v městech královských, v městečkách i ve všech zjevili, tehdy hned ta osoba panského, rytířského stavu i města, mají to skutečně opatřiti a pod sebú jich trpěti nemají; nébrž nechtíli toho bludu ustúpiti, mají skutečně na svém zdraví i hrdle trestáni býti. Pakli by z jiných zemí, kteří jakého koli stavu neb duostojenství přijížděli sem neb přicházeli, a co mimo víru křesťanskú pod jednu a pod obojí způsobú v lid vtrušovali, vedli a učili, ten každý takový aby vzat byl od každého a na hrad pražský dodán, a tu, pokudžby jeho předsevzetí a činění bylo rozváženo a uznáno, aby tak skutečně trestán byl.