1533.

Artikulové ze zřízení zemského a ze sněmův vybraní proti nepřátelům království českého

[Za příčinou nebezpečenství, kteréž odpovědníky a jinými škůdci na království české uvedeno bylo, učiněna a vytištěna byla l. 1533 sbírka článků z předešlých sněmů a ze starých i nových zřízení zemských proti zhoubcům království českého].

1533.

---

---

Sammlung der Landtagsbesehlüsse wider die Feinde des Königreichs

[Das folgende im J. 1533 durch den Druck veröffentlichte Aktenstück ist eine Zusammenstellung verschiedener Landtagsbeschlüsse, in denen Bestimmungen wider die Feinde des Königs und des Landes getroffen wurden].

 

240. O odpovědnících a zhoubcích království českého artikulové z starého i z nového zřízení i z předešlých sněmův vyhraní.

1533. Tisk v knihovně knížete Jiřího z Lobkovic v Praze.

Předmluva:

Poněvadž tohoto času odpovědníci krále J. M. pána našeho milostivého a království tohoto českého zhoubce sú nastali, ješto nebylo-li by jednosvorného ode všech obyvateluov proti nim předsevzetí, mohla by se tomuto království a najméň některým osobám v něm nemalá škoda a snad i na statku zahubení (jakž prvé bajvalo) státi: i aby se toho žádnému nepřihodilo a při tom aby mohl zachován býti dobrý řád, jednomyslnost a svornost, (nad kterúžto proti nepřátelům nic mocnějšího a užitečnějšího není), artikulové prvé o tom poruoznu v sněmích sepsaní, sú tuto pospolu vyhledáni a k vytisknutí dáni za urozeného pána, pana Jindřicha Berky z Dubé a na Dřevěnicích, urozeného a statečného rytíře pana Wolfarta Plaňknara z Kynšperku, podkomořího království českého, krále.1. M. a téhož království hajtmanův; proto aby někdo nemaje toho v paměti aneb nemoha sobě týchž zřízení shledati v těžkost a v pokuty cti, hrdla a statku neupadl, ale maje to tuto pospolu mohl se a věděl čím spraviti, a tudy pokut a těžkostí zřízením zemským a obecním zuostáním uložených vystříci a jich se uvarovati.

Registrum:

Kdož by se neřádu dopustě v pokutu upadl, muož ji král J. M. komu ráčí dávati	artikul I.
Služebníka zřízeného proti neřáduom žádný nedotýkaj	artikul II.
Všichni stavové, kdyby pokřik byl, mají honiti	artikul III.
Nedal-li by kdo svým poddaným honiti	v artikuli III.
Učinili se kdo nepřítelem pravě se býti vězněm	v artikuli III.
Kdož by jezdě odvozoval od honění pohruožkami	v artikuli III.
Vyhlášeným nepřáteluom zemským a pomocníkům jich nemají stanoviště dávány býti, ani jídlem a pitím fedrováni býti mají	artikul IV.
Kdož by stanoviště dal z lidí poddaných, má ujištěn býti a postaven	v artikuli IV.
Nepostavili člověka, 50 kop grošův propadá	v artikuli IV.
Jak pokuta dobývána býti má	v artikuli IV.
Žádný nezastávaj a nechval pře nepřátel a odpovědníkuov	artikul V.
Kdož by rozpakoval lidi od honění	v artikuli V.
Kdož by přechovávaje nevyvedl se neb nestál, můž každý k hrdlu i k statku jeho hleděti	artikul VI.
K soudu odpovědníka a fedrovníka pan purkrabě a páni soudce zemští mají se sjeti	artikul VII.
Zhoubce a fedrovníka vině, by nic nepokázal, pokuty nenese	v artikuli VII.
Byl-li by kdo v domnění a v podezření, jak se má vyvozovati	artikul VIII.
Kdo by moha zhoubce zemské zjímati nezjímal, má k hrdlu jeho hledíno býti a fedrovník trestán býti	artikul IX.
Glejtu zločincům žádný nedávej	v artikuli IX.
Aby žádný zločincuov nebránil	artikul X.
Zločinci povaleči jak mají bráni býti	v artikuli X.
Páni a rytířští lidé neb z měst poválejíce se v krčmách, mají bráni býti	artikul XI.
Mord neb loupež stane-li se, všichni honiti mají pod pokutou	artikul XII.
Honění zločincuov žádnému neškodí	v artikuli XII.
O honění se provolati má	v artikuli XII.
Kdo by pro honění koho dotýkal, má státi v soudu zemském a nápravu učiniti	artikul XIII.
Služební každého stavu honiti mají	artikul XIV.
V městečkách, ve vsích žádní povaleči trpíni býti nemají	artikul XV.
Páni, rytířstvo, města k poválečuom přihlédati mají	v artikuli XV.
Zhoubce zemští neb zločinci ujedou-li na který zámek, tvrz neb město, co při tom učiněno býti má	artikul XVI.
K lidem sedlským, kdyby k šturmu zvoněno bylo a pokřik byl, nebo bylo jim dáno věděti, jak se kdo zachovati má	artikul XVII.
Kdo svého vězení nemá, jak se má zachovati	artikul XVIII.
Páni, rytířstvo na panství a gruntech svých ležákuov dopouštěti nemají	artikul XIX.
Přijme-li kdo odpovědníka neb zhoubci jakého, jak se při tom zachovati má	artikul XX.
Kdo by zhoubci a zločinci radu dával neb zloděje fedroval	v artikuli XX.
Jak se má zachovati, kdož by nad zločincem moci neměl	v artikuli XX.
Zví-li kdo na koho, an věda a slyše o zločinci, to by zamlčel	v artikuli XX.
Byl-li by kdo, sa jat zavázán, aby zhoubce přechovával, takových závazkuov není žádný povinen držeti	artikul XXI.
Zdrží li kdo slib k přechovávání má jmín býti za zhoubce	v artikuli XXI.

Math. xii: Omne regnum in se divisum desolabitur.

Salustius in Jugurano (sic): Concordia parve res crescunt; discordia magne labuntur (sic).

V novém zřízení:

Artikul první: Kdož by se neřádu dopustě v pokutu upadl, můž ji král J. M. komu ráčí dávati.

Item, jakož v království tomto mnozí nezpuosobové a neřádové od výtržných lidí povstávají skrze odpovědníky a nepřátely buďto zemské aneb stavuo i také osob, kteříž svého pruochodu by míti nemohli, kdyby tajných a přikrytých fedrování v království tomto nemívali. Ale aby takovým zlým překáženo býti mohlo, takto o tom se svolujem: kdež o tom prvé zřízeno bylo, jestliže by kdo čeho takového, což by se kolivěk na jaký neslušný neřád ztahovalo, proti králi J. M. a zemi se dopustil, že taková pokuta pro jeho provinění na J. M. Kr. připadá a že J. M. na obecné dobré zemské díl toho obrátiti měl. Ale poněvadž mimo osobu krále J. M. žádný k takovým lidem pro pokuty jest nehleděl a nepřistúpal, a skrze to i pokuty míjely a vajstupkové svuoj pruochod že jsú mívali, a protož kdož by z obyvateluov království tohoto na J. M. Kr. takovú pokutu vyprositi sobě mohl, a J. M. Kr. ráčili ji jemu aneb komu dáti, aby také též pokuty mohl dobývati a na komž by se právem a soudem nalezla, aby ji mohl podle J. M. Kr. dání užiti; neb k dání takových pokut povolujem, aby J. M. jměl moc je dávati.

Artikul druhý: Služebníka zřízeného proti neřáduom žádný nedotýkaj.

Item, jestliže by kdo z kteréhokoli stavu i také z lidí sedlských kterého služebníka k té potřebě zemské zřízeného směl čím na jeho poctivosti dotýkati a jeho tajně nebo zjevně lehkajmi slovy omlúvati, jakoby taková jeho služba pro obecný dobrý řád od něho učiněná, měla býti k ujmě jeho poctivosti, tehdy ten každý, kdož směl dotýkati, má upadnuti v tu pokutu, kteráž o tom v svolení zemském uložena i také týmž svolením zapsána jest.

Artikul třetí: Všickni stavové, kdyby pokřik byl, mají honiti.

Item, co se panského a rytířského i městského stavu dotýče, jestliže by křik zšel neb dáno bylo věděti, že by koho zranili aneb zabili aneb jali aneb jakoužkoli škodu loupeží neb vohněm učinili neb jakžkolivěk, a kdo z panského, rytířského neb městského stavu nehonil neb honiti svým nekázal svévolně: tehdy má ten obeslán býti před soud zemský listem od úřadu, a tu aby souzen byl vedle příčiny provinění na hrdle neb na statku.

Nedal-li by kdo svým poddaným honiti.

Pakli by který z panského, rytířského neb městského stavu neb lidí duchovních svým poddaným nedal neb zapovídal, aby nehonili, neb sám maje honiti nehonil neb kdožkoli je fedroval: ten také aby obeslán byl před soud zemský, a bude-li naň to uvedeno, aby na hrdle trestán byl. A taková napřed psaná obsílání mají býti ku pátku Suchých dní a k nazejtří sv. Jeronyma a k nazajtří sv. panny Barbory, a má předkem po první při aneb konečně po druhé při puohonné jako o mord slyšána býti.

Učiní-li se kdo nepřítelem, pravě se býti vězněm.

Také jestliže by kdo pravil, že jest vězněm aneb by i vězněm nebyl a nepřítelem se tohoto království učinil, takový čest ztratiti má, a na takového každého bude a budou moci každý sáhnouti něm jako na jiného zhoubce a psance, a v ty ve všecky pokuty jak prvé zřízeno a svoleno jest, upadnúti.

Kdo by jezdě odvozoval od honění pohruožkami.

A kdož by pak k lidem jezdil aneb k sedlákuom do vsi, dávaje jim vajstrahu, aby nehonili nepřátel neb zhoubci zemských, pravě, jestliže by honili že vypáleni budu, aneb jakými koli pohrůžkami: ten neb takový buď vězeň neb nevězen, má čest i hrdlo ztratiti jakožto zhúbce zemský a fedrovník nepřátel toho království.

Artikul čtvrtý: Vyhlášeným nepřáteluom zemským a pomocníkuom jich nemají stanoviště dávány býti ani jídlem a pitím fedrováni býti mají.

Item, poněvadž nepřátelé a zhúbce zemští na gruntích zemských najvíce svých fedruňkuov docházejí, a protož aby jim a jich pomocníkuom v tom bylo překáženo, na tom jest zůstáno: aby všickni panského, rytířského stavu též i Pražané i jiná města i lidé duchovní své statky zemské, kteréžkoli mají i všecky své poddané osedlé i neosedlé lidi zřídili, aby na gruntích svých žádných stanovišť lidem neznámým a zvlášť vyhlášeným nepřáteluom zemským a jich pomocníkuom a povalečuom nedávali, a lidé sedlští ani jiní všech stavuov poddaní do svého obydlí a do krčem takových nepřijímali, ani jim jídlem a potravou ani ničímž jiným neposluhovali ani také na pole aneb do lesuov zjevně ani tajně nenosili ani jinač jakžkoli nefedrovali.

Kdož by stanoviště dal z lidí poddaných, má ujištěn a postaven býti.

Pakli by na kterého z lidí poddaných sedlských to bylo shledáno a ten, komuž by se od nepřátel škoda stala, toho na jeho pánu žádal, aby se jím ujistil a před hejtmany toho kraje postavil, aby to každý povinen byl učiniti; a to ujištění má jemu do jeho domu časně oznámiti.

Nepostaví-li člověka 50 kop gr., propadá.

Pakli by se neujistil a člověka svého před hejtmany nepostavil, aby tomu, od kohož jest žádán, padesáte kop grošův českých propadl. A jestliže by nad to více oč k němu právem hleděti chtěl, toho aby vuoli měl.

Co se pak té pokuty propadené pro nepostavení člověka poddaného a pro příčiny nahoře dotčené dotýče, ta dobývána má býti tímto způsobem: že hejtmane toho kraje mají učiniti relací ke dskám zemským, a po té relaci tak učiněné má a bude moci ten, kdož jest pokutu obdržel, právo vésti a dovésti na statek jeho aneb i též list zatykači vzíti na toho, kdož jest pokutu propadl, jako po právu stanném.

Artikul pátý: Žádný nezastávaj a nechval pře nepřátel a odpovědníkuov.

Item, také sme se na tom svolili, aby žádný po dnešní den ze všech stavuov na žádném místě v žádné příčině při nepřátelských bud odpovědníkuo aneb jiných zhoubci zemských, těch všech, kteříž se právem a řádem nespravují, nevelebil, nelíčil a ničímž nezastával zjevně ani tajně, tak jakž starodávné na to zřízení zemské učiněno jest. A jestliže by kdo v tom uznán a shledán byl, a z toho že by se nevyměřil a nevyvedl, že ten každý má rok u věži seděti. Než předešlé věci mají zachovány býti podlé prvnějšího svolení.

Kdož by rozpakoval lidí od honění.

A jestliže by kdo kteréhokoli stavu kterékoli lidi rozpakoval honěním neb čímžkoli, urozené, městské neb služebníky aneb sedlské lidi a bylo to naň dostatečně uvedeno, má na hrdle trestán býti.

Artikul šestý: Kdo by přechovávaje nevyvedl se neb nestál, muož každý k hrdlu i k statku jeho hleděti.

Item, nalezli vůbec za právo: Jestliže by se od koho kdežkolivěk nepřátelé a zhoubce zemští aneb jich pomocníci přechovávali a u koho bývali, a on jsúc obeslán i nestál aneb stojíc se nevyvedl, k tomu každému i k jeho statku aneb na jeho statek, též i na jeho hrdlo hejtmane i každý sáhnuti a hleděti všelikterak bez ujmy své poctivosti muože, neb to každý slušně a spravedlivě bude moci učiniti i s poctivostí, poněvadž takový fedrovník a přechovávač nemá žádného práva, jakožto zjevný psanec a v tom skutečně poznaly, užiti podlé předešlého zemského zřízení.

Artikul sedmý: K soudu odpovědníka a fedrovníka pan purkrabě a páni soudce zemští mají se sjeti.

Zhoubcí a fedrovníka vině, by nic nepokázal, pokuty nenese.

Kdož by chtěl takového fedrovníka, odpovědníka aneb zhoubce zemského z toho viniti, a na ten čas že by soud zemský držán nebyl, tehdy hejtmane neb hejtman, byl-li by v tomto království, aneb najvyšší purkrabě pražský má aneb bude moci pány J. M. a vladyky soudce zemské, aby se na hrad pražský sjeli na den jmenovitý a též téhož fedrovníka, odpovědníka aneb zhoubci zemského obeslati, aby před pány J. M. na den jmenovaný stál. A což bude jemu nalezeno těmi pány a vladykami soudu zemského, kteříž se na ty časy sjedou, při tom má býti zůstáno. Pakli by nestál, tehdy má k němu hledíno býti jako k zhoubci zemskému, jak se svrchu píše. Než co se sedlákův dotýče, ta věc předce zuostati má při prvním svolení zemském, jakož o tom také prvé psáno jest; též i o povalečích. Než jestliže by ten, kdož by vinil, na toho kohož by vinil, nic nedovedl, proto žádné pokuty nésti nemá.

Artikul osmý: Byl-li by kdo v domnění a v podezření, jak se má vyvozovati.

Item, jestliže by se pak kdy to přihodilo, že by se která osoba kteréhokoli stavu čeho takového, což by dobrému řádu obecnému i poctivosti nesloužilo, dopustila, a takový jsa v domnění aneb v podezření od žádného nařčen nebyl ani z toho obeslán, tehdy páni J. M. z soudu zemského pro dobrý řád a spravedlnost mají takového rozkázati obeslati, aby se před soudem zemským postavil a z toho se domnění, podezření a nařčení vyměřil na schválení soudu zemského. Pakli by kdo nestál aneb stoje z toho se nevyměřil, aby páni soudce Jich M. k takovému každému, tak jakž nyní zuostáno i prvé zřízením zemským stvrzeno jest, zachovati se ráčili.

V starém zřízení:

Artikul devátý: Kdo by moha zhoubce zemské zjímati nezjímal, má k hrdlu jeho hledíno býti a fedrovník trestán.

Glejtu zločincuom žádný nedávaj.

Item, páni a vladyky na plném soudu a na obecném sněmu, kterýž držán jest o Suchých dnech letničních etc. toho nálezu ráčili potvrditi a dále přičiniti: Také na tom jest zuostáno, kteříž by kolivěk takoví zjevní zhoubce a zločinci byli, ješto by byli zemi oznámeni a po zemi jezdili buď skrze města, městečka, vsi, zámky, dvory, tvrze neb se s nimi kdo na cestě potkal a k tomu moha je zjímati i toho neučinil, že k takovému každému k hrdlu, k statku hned hledíno má býti jako k zhoubci obecnému zemskému. A také jestliže by kdo s takovými zločinci, zjevnými zemskými zhoubcemi, věda, že by takoví zločinci byli, obcoval, kvasil, je i fedroval a v tom že by byl usvědčen, že takový každý trestán býti má vedle zdání pánuov a vladyk na plném soudu. A jestliže by se kdo tím vymluviti chtěl a vypraviti, že jest takového zločince proto nejal, že jest k němu jemu věře přijel, že taková vejmluva nic tomu ku pomoci (kdož by se tím vymluviti chtěl) býti nemá, než má trestán proto předce býti, tak jak se svrchu píše. Také na tomto zuostáno jest, že žádný nemá takovým zločincuom žádných glajtův dávati bez povolení J. Kr. M. a pana hejtmana zemského aneb pánuov a vladyk z plného soudu. Pakli by se kdo toho dopustil a takové zločince glajtoval, má trestán býti bez milosti vedle zdání pánuov a vladyk na plném soudu. V prvních Václava Hyndráka: F, xxi.

Artikul desátý: Aby žádný zločincův nebránil.

Zločinci, povaleči, jak mají bráni býti.

Item, nalezli vuobec za právo: Jestliže by kdožkoli na zločince číhožkoli zboží poslal, nemá jich žádný brániti. Pakli by jich kdo bránil a zločincuom by tudy pomohl, že by utekli, a bylo by že by je zbili anebo zranili a k tomu je i vsázel, kteří sou přijeli neb přišli, chtíce zločince vyzdvihnuti, že takového každého má král skutečně trestati. Než jestliže by kdo chtěl takového zločince a povaleče bráti pod kterým zámkem, ve vsi, v krčmě aneb pod tvrzí, že mají pánu aneb ouředníku nahoře se opověděti, co počínati chtí. Pakli by kdo ve vsi neb v městečku je brániti chtěli, ještoby tu pán jich neseděl, mají to pověděti rychtáři, že na takové zločince chtí sáhnuti. A bylo-li by městečko, ještoby svú popravu měli, tehdy budúli (chtíti) je k své popravě vzíti, má těch zločincuov tu nechati a hned jemu právo kázati dělati. O tom rozsudek léta etc. 86, v velikých puohonných.

Artikul jedenáctý: Páni a rytířští lidé neb z měst, poválejíce se v krčmách, mají bráni býti.

Item, pakli by páni a rytířští lidé neb z měst, kteří by v krčmách se pováleli, služeb nechtíce hleděti ani hospodářství: ten též vzat buď rovně jako i jiný. Ale však na takový zpuosob, aby byl postaven před pány na plném soudu a vina jeho aby oznámena byla jakáž pak kolivěk, a vedle té bude kázán beze vší milosti.

Artikul dvanáctý: Mord neb lúpež stane-li se, všickni honiti mají pod pokutou.

O honění se provolati má.

Item, když by se mord neb lúpež na silnicích nebo na cestách přihodil, tehdy všickni z zámkuov i tvrzí, z měst, z městeček a ze vsí aby honili. Pakli by kdo nehonil a v tom seznán byl, tehdy páni hejtmane mají takového neb takové obeslati, a tu se má spraviti, proč jest nehonil. A jestliže jest to svévolně učinil a bez hodné příčiny, tehdy což by jemu v tom pány hejtmany nalezeno bylo a rozkázáno, aby tu pokutu trpěl. A to ihned páni hejtmane i rytířstvo aby lidem svým oznámili a v městech aby provoláno bylo.

Honění zločinců žádnému neškodí.

A což se toho honění dotýče, jakož se mnozí urážejí na tom, pravíce, že by jich cti a dobré pověsti ke škodě bylo, jestliže by kdo takového zločince jímal: pak to žádnému stavu, pánuom, rytířstvu ani zemanuom nemá jich cti a dobré pověsti ke škodě ani k ujmě nižádné býti.

Artikul třináctý: Kdo by pro honění koho dotýkal, má státi v soudu zemském a nápravu učiniti.

Item, také jako se přihází, že dobří lidé honíce po pána svého škodě aneb po číkoli jiné škodě, když by se takových zločincuov dohonili a je že by zjímali, jakož o tom nálezu prvé dotčeno šíře jest a psáno, ještě páni J. M. nad to k tomu přidati ráčili sou toto: aby žádný té smělosti nebyl ani směl dotýkati nižádného toho, kdož by honil a při tom jímání byl. Pakli by kdo koho v tom dotýkal neb dotýkati chtěl a naň to usvědčeno bylo, aby takový kdo dotýkání proti své cti učinil, před pány na plném soudu postaven byl, a to což jest koho v čem dotýkal, aby opravil, což jest koli mluvil, že jest v hrdlo lhal, a dvě neděle aby u věži seděl beze vší milosti a padesáte kop grošuov českých tomu, kohož by dotýkal, aby dal beze vší odpornosti. A na to jestliže by co více naložil stávaje, ještoby svědomím provésti mohl vedle schválení panského, to také aby zaplatiti povinovat byl.

Artikul čtrnáctý: Služební každého stavu honiti mají.

Item, nalezli vuobec za právo: Všickni, kteříž u pánuov, u rytířstva, u měst slouží, že mají honiti zločince. A takoví lidé též jako jiní stavové i všecka honění činiti mají, tak jakž zřízení zemské ukazuje, když jim rozkázáno bude, by pak jejich pán nehonil. A jestliže by kteří neb který honiti nechtěli, mají tuž pokutu trpěti a k nim má hledíno býti jako k stavu panskému, rytířskému a městskému pod těmi pokutami, jakž zřízení zemské na panský, rytířský, městský stav ukazuje.

Artikul patnáctý: V městečkách, ve všech žádní povaleči trpíni býti nemají.

Páni, rytířstvo, města k povalečuom přihlédati mají.

Item, na témž sněmu co se lidí sedlských dotýče, v městech, v městečkách, ve všech žádných povalečův aby nebylo trpíno a zvlášť neženatých, podružství aby jim nebylo dáno, ani v krčmách aby se nepováleli než přistávali a slúžili; a tudy aby čeledi dosti bylo, léčby kteří neženatí pro starost a pro nemoc slúžiti a dělati nemohli, těm podružství dáno býti má. A k podruhuom ženatým, k těm mají hospodáři dohledati, aby se s svými díly živili. A pakli by to hospodář na podruha seznal, že jiným nežli dílem jde a po krčmách se poválí, aby to hned svému pánu oznámil, a ten pán hned toho podruha skutečně tresci. Páni, rytířstvo, Pražané i jiná města aby to všickni opatrovali v městech a po svých panstvích, aby takoví nahoře psaní povaleči místa neměli. A kdož by se tak nezachoval, tehdy hejtmané toho kraje mají je obeslati a skutečně je k tomu míti, aby takových povalečuov pod sebú netrpěli.

Artikul šestnáctý: Zhoubce zemští neb zločinci ujedou-li na který zámek, tvrz neb město, co při tom činěno býti má.

Item, na tom sněmu jest přičiněno: Kdež by se kolivěk trefilo, ještoby zhoubce a takoví zločinci honěni byli a na který ujeli zámek, tvrz, město neb městečko v tom království, hned mají ti žádati, kdož honí, aby jim vydáni byli. Pakli by jim jich vydati nechtěli, mají ti tu hned zuostati, kdož honí a svým hejtmanuom v krajích hned dáti znáti mají, a oni hned mají obeslati pány, rytířstvo i města, aby táhli a buď zámek, tvrz aneb město aby hned obeslali. A k tomu ti hejtmane hned bez meškání aby to oznámili králi J. M., pakli by krále J. M. nebylo v zemi, tehdy najvyššímu purkrabí pražskému; a purkrabě najvyšší má hned táhnuti a mocí královská obeslati, aby za ním tam táhli. A přitáhnúc aby hned obeslali toho neb ty, kdož by mocí královskou zde v zemi vládli, aby hned táhli tou mocí královskú a pomohli obehnati v tom kraji. A ti hejtmane aby to rozvážili hned, coby podle moci královské lidí bylo k tomu obehnání potřebí, aby to zřídili, kteří lidé tu zuostati mají, aby vedle krále J. M. to všecka země nesla, aby toho kraje samého škoda nebyla, kdyby dobývati měli než všech krajuov jiných aby ten náklad byl toho dobývání podle krále J. M. A cožbykoli dobyli, to má k království připojeno býti a král J. M. nemá toho žádnému dáti a žádný toho vyprošovati. Pakli by kdo vyprosil, aby žádné moci nemělo; než pro kohož by honili neb obehnali, tomu z toho dobytého statku škody navráceny býti mají a ostatek při království zuostati.

Artikul sedmnáctý: K lidem sedlským, když by k šturmu zvoněno bylo a pokřik byl neb bylo jim dáno věděti, jak se kdo zachovati má.

Item, když by k šturmu zvoněno bylo a pokřik by vzšel aneb že by věděti dáno bylo, kdož by to kolivěk z sedlských lidí uslyšel a zhoubci těch zemských aneb zlodějuov nehonil, ten má před hejtmany toho kraje postaven býti, a bude-li to naň uvedeno, že jest svévolně nehonil, tehdy má bez milosti oběšen býti. A tu hned páni, rytířstvo, Pražané i jiná města aby všem svým oznámili a v městech provoláno bylo, co se toho honění dotyce, aby se tak zachovali. A jakož se na tom mnozí urážejí, pravíc, že by to jich cti ke škodě bylo, kdyby kdo takového zločince honil a jej jal: to žádnému z stavu panského ani rytířského a z městského jich cti a dobré pověsti ke škodě ani k ujmě nižádné nemá býti. A aby žádný té smělosti nebyl ani směl dotýkati nižádného toho, kdož by honil a při tom jímání byl těch zločincuov etc. jakož o tom v pokutě v prvním artikuli šíře se vysvětluje: o věži i nápravě i o pokutě peněžité.

Artikul osmnáctý: Kdo svého vězení nemá, jak se má zachovati.

Item, jestliže by kdo svého vězení neměl a kterého zločince jal, má jej k hejtmanuom toho kraje dáti a oni jej přijíti mají.

Artikul devatenáctý: Páni, rytířstvo na panstvích a gruntech svých ležákův dopouštěti nemají.

Item, léta etc. xi o Svátosti na sněmu obecním. Item, žádný z panského ani z rytířského stavu nemají dáti žádnému v městech a na panství a zbožích svých ležeti ani pěším ani jízdným, kdož u koho není. A kdož by přes to ležeti komu na svém panství dopustil, tehdy má to na hejtmany toho kraje aneb na pány správce vzneseno býti, aby to opatřili. Než kteříž by rodilí a poddaní krále J. M. v tomto království byli, ti v městech královských, zachovávajíce se jako na pány a dobré lidi sluší, mohou na své peníze tráviti, krále J. M. za pána míti.

Artikul dvacátý: Přijme-li kdo odpovědníka neb zhoubci jakého, jak se při tom zachovati má.

Item, jestliže by kdo odpovědníka nebo zhoubci zemského na své obydlí k sobě přijal, věda anebo slyše o tom a jej znal, že jest takový a jím se ujistil: takového bude moci každý vzíti a vezma jej bez prodlení najvyššímu purkrabí pražskému v moc jeho dáti. Pakli by sám toho nákladu učiniti nechtěl, tehdy má takového hejtmanuom toho kraje bez prodlení vydati, a ti hejtmane toho kraje též bez prodlení poslati jej mají na hrad pražský v moc najvyššího purkrabě pražského na groš královský. A purkrabě pražský když jej v své moci míti bude, to bude moci rozvážiti, jaká jest osoba, a to bude moci učiniti: na čest a na víru jej dáti, aby se najprvnější soud zemský postavil na témž plném soudu, aneb jej má u vazbě držeti, v jaké by se jemu zdálo podle povahy té osoby, do téhož soudu najprv příštího.

Kdožby zhúbci a zločinci radu dával neb zloděje fedroval.

A kdož by pak takového zhúbce a zločince zemského anebo zloděje fedroval anebo rady jim dával jakžkoli a v tom podezřín byl, že k takovému má hledíno býti, tak jakž se nahoře píše.

Jak se má zachovati, kdož by nad zločincem moci neměl.

Pakli by kdo jeho vzíti nemohl, ale aby to oznámil pánuom správčím anebo purkrabí najvyššímu anebo hejtmanuom toho kraje. A komuž to oznámí, má jej vzíti aneb takového podezřelého obeslati před soud zemský. A kdož by takového zločince nemoha vzíti, a dal pánuom a vladykám správčím věděti aneb hejtmanuom, na čížby zprávu toho vzali: že tu ten také obeslán má býti, aby před týmž soudem stál.

Zví-li se na koho, an věda a slyše o zločinci to by zamlčel.

Pakli by koho takového páni správce, kteříkoli zvěděli, též budou se moci k němu míti jako nahoře psáno stojí. A tu bude-li naň uvedeno, že jest věda anebo slyše toho neučinil, má trestán býti jak páni za spravedlivé najdou. Pakli by to naň dostatečně uvedeno nebylo, to při rozvážení soudu zemského, při čemž obojí stranu zuostaví, to při tom státi má, a to slovo o podezřelém trvati má.

Artikul jedenmecitmý: Byl-li by kdo jsa jat zavázán, aby zhúbce přechovával, takových závazkuov není žádný povinen držeti.

Item, nalezli vuobec za právo: Když by kohokoli z obyvateluov království českého který nepřítel nebo zhúbce zemský jal a potom toho obyvatele kdyby zavázal slibem: aby jeho aneb takové nepřátely a zhúbce zemské na svém obydlí přechovával, že takových slibuov nemají činiti. Pakli by násilím ty a takové sliby činili, že potom těm nepřáteluom a zhúbcím zemským takových slibuov nemají a nebudou povinni držeti.

Zdrží-li kdo slib k přechovávání, má jmín býti za zhoubce.

Pakli by kdo učinil přes tento obecní nález a ty zhoubce a nepřátely zemské tím slibem přechovával anebo je fedroval, nebo s nimi jezdil na škodu zemskou, že k takovému každému hned má hledíno býti a jmíti se jako k zhúbci zemskému.

Vytištěni sú tito artikulové v Starém městě pražském v pátek po rozeslání apoštoluov božích léta napřed postaveného.

Pavel Seweryn.