218. Předložení vyslaných královských k stavům českým o pomoc proti Turku.

1529. Konc. v archivu Jindř. Hrad.

Páni milí! V. M. všech tří stavuov odpověď, kterú ste nám dáti ráčili na vznešení a přílišnou potřebnou žádost, kterou sme od J. Kr. M. pána nás všech milostivého V. M. oznámili a předložili, tu sme přehlídli. Pak bezpochyby že V. M. někteří dobrou vědomost toho jmíti ráčíte, proč jest tento sněm a z jakých příčin položen, poněvadž při Suchých dnech minulých o tom, což nyní na tom sněmu jedná se, jednáno býti nemohlo bez sněmu obecního; odpověď V. M. na ten rozum se vztahuje: v prvním artikuli což ste J. Kr. M. svoliti ráčili času předešlého a na jaký zpuosob, tak jak je dskami zapsáno, že při tom toho nechávati a zuostavovati ráčíte.

I V. M. toto předkem ku paměti přivozujem: že sme my V. M. od J. Kr. M. za to nežádali, k čemu ste ráčili prvé svoliti, abyste ráčili toho při tom nechati, neboť J. Kr. M. jiné naděje do V. M. a víry býti neráčí, nežli co ste J. Kr. M. času předešlého přiříci ráčili, že tomu všemu jako věrní J. M. milovníci a poddaní dosti učiniti ráčíte, neb jest J. Kr. M. k V. M. té naděje byl, znajíc takovou přílišnou potřebu J. M., že V. M. tomu na odpor, jaká jest žádost na V. M. vzložena, aby ta berně pojednú dána a spravena byla, býti neráčíte; ale sami račte V. M. toho u sebe povážiti, poněvadž ste J. M. v takové žádosti oslyšeti ráčili, jak má J. M. od V. M. ta odpověď příjemná býti, kterú ste dáti ráčili, poněvadž země J. Kr. M. dědičné i příležité J. M. jsou znamenitou a velikou pomoc přiřkli dáti a tou neprodlívati a J. M. jako pána svého v tom neopouštěti, neb i tu naději J. Kr. M. dokonalou míti ráčí a má, že říše svatá i s knížaty J. M. znamenitou a podstatnou pomoc J. Kr. M. učiniti ráčí a učiní. A poněvadž toto království první oud jest svaté říše, neráčili byste pro pána svého toho učiniti, jakož té naděje J. Kr. M. do V. M. býti neráčí, ale pro ten oud a pro tak znamenitú potřebu, toho oudu příslušejícího k svaté říši křesťanské a sobě k zlehčení, že poslednější býti neráčíte: protož z rozkázání a vuole J. Kr. M. to na V. M. na místě J. M. žádáme, že předkem ráčíte J. M. tu polovici té pomoci při sv. Jiří, tak jak ste se ráčili podvoliti, shromážditi a dáti ráčíte, a druhú polovici té pomoci abyste ráčili někde vypuojčiti a zjednati, neb bezpochyby že ráčíte ten obmysl najíti, kdebyšte ráčili takovou sumu shledati a za takovouž sumu abyste ráčili rukojmie býti, aby takováž pomoc J. Kr. M. pojednou vyjíti mohla, aby J. M. těmi všemi pomocemi, kteréž J. M. od říše i ode všech zemí svých jmíti ráčí, takovému ouhlavnímu svému i všeho křesťanstva nepříteli dostatečně odepříti mohl; nebo i o tom jistou zprávu máme, že císař J. M., jakožto bratra svého nejmilejšího a pro obhájení svaté víry křesťanské s znamenitou pomocí J. M. opustiti také neráčí. Pakli byste V. M. toho se obávati ráčili aneb sobě to předkládati, že takové sumy, té druhé polovice, tak náhle neráčili byste věděti kde zjednati a zpuosobiti v tomto královstvie, že se J. Kr. M. v to podávati ráčí, aby jedné tím obmeškán býti neráčil, že ráčí J. M. všecku svú pilnost k tomu přičiniti, aby takovú sumu zjednati a v ní se objíti někde ráčil, jedné abyste ráčili V. M. to dostatečně osobami jistými ujistiti, a týmž osobám aby stavové to také dostatečně ujistili při tom času, jak ste J. M. svoliti ráčili, touž sumu zase spraviti a zaplatiti.

I poněvadž J M. Kr. nelitujíc osoby své v tom a pro obranu všeho křesťanstva i V. M. všech skutečně pracovati ráčí, že jest té nepochybné a duověrné naděje do V. M., že takové slušné a příliš potřebné žádosti a v tomto slušném podání J. M. opustiti a oslyšeti neráčíte, nébrž té jest naděje k V. M. dokonalé, kdyby J. M. toho další potřeba nastala, že předkem pro J. Kr. M., jakožto pro pána svého a pro víru svatú křesťanská veřejně i osobami svými vedle osoby J. Kr. M., neopouštějíc J. M., bejti byste ráčili. Neb i toto abyste V. M. věděti ráčili a žádný aby se také o J. M. toho nedomníval, aby J. Kr. M. tou pomocí kam jinam hýbati aneb obraceti ráčil nežli k takové válečné potřebě, neb i toto V. M. povědíti rozkázati jest ráčil: abyste ráčili z sebe osoby ze všech tří stavuo vybrati, a takováž suma při těch osobách aby kladena a položena byla, a tou aby se jinam nehajbalo nežli k takové a k té potřebě válečné proti takovému ouhlavnímu všeho křesťanstva nepříteli. Nebo i toho před V. M. tajiti nechcem, že jest od J. Kr. M. pánóm hejtmanem tohoto královstvie poručeno: kdyby ta pomoc na místě postavena byla, jak a na jaký zpuosob s lidmi a obyvateli tohoto královstvie jednati by měli, kteříž by z J. M. daru a peněz lidí znamenitý počet k takové potřebě vedli; nebo kdybyste ráčili J. M. v takové potřebě opustiti a oslyšeti, mohl by se J. M. velký zmatek státi, že by jiní to vidouce, že od V. M. skutečnou pomocí opuštěn by býti ráčil, mohli by se i na tom rozpáčiti. A také i toto sluší sobě ku paměti přivésti, kdyby král Ludvík slavné paměti dostatečnou pomoc v čas byl jmíti ráčil proti takovému ouhlavnímu, silnému a ukrutnému nepříteli, nikdy by byl k takovému hroznému pádu a zahynutí i s těmi se všemi, které jest při sobě jmíti ráčil, nepřišel, a ten pád z ničehož jiného nepřišel jest, nežli že jest v čas potřeby své i všeho křesťanstva dostatečnou pomocí opuštěn býti ráčil; ješto každému křesťanskému člověku takového hrozného pádu věc žalostivá jest o tom slyšeti, a protož lidé z předešlých příhod mají sobě bráti výstrahy.

Také, kde ste toho dotknouti ráčili v odpovědi své, sobě to obtěžujíc, aby J. M. Kr. rady z tohoto královstvie při tom jmíti ráčil, což by se takového zpuosobu válečného proti Turku dotýkalo, že to spravedlivě a slušně býti má, tak jakož z té odpovědi, kterú ste nám dáti ráčili, šíře tomu sme vyrozuměli: i toto my na místě J. M. Kr. k tomu od J. Kr. M. pravieme, že jest toho J. M. nic před se bráti neráčil, dokudž jest čas nepřišel, dokudž by J. M. Kr. o tuž pomoc v zemích svých i také při stavích svaté říše toho na místě postaviti neráčil, aby těm všem pomočeni dostatečné vyrozuměti ráčil; než když J. M. Kr. o tu pomoc na místě postaviti ráčí, nepochybujem, že J. M. Kr. k dokonalé radě toho tažení s radami také tohoto královstvie radu bráti pominouti neráčí; a to aby v pravdě seznáno bylo, máme o to poručení na V. M. vznésti J. M. žádost, poněvadž jest ta potřeba nastala: abyste ráčili J. M. rady oznámiti, kdo a kteří by býti měli při J. M. Kr., aby J. M. Kr. mohl je k té a k takové radě válečné při sobě jmíti, pokudžby ta věc válečná nejužitečněji předsevzata měla býti proti takovému nepříteli Turku svaté víry křesťanské i J. M. Kr. osoby. A netoliko z této země ale z Moravy i Slezska i z jiných zemí svých ráčí J. Kr. M. takových rad žádati, kteří by při takových potřebách válečných svrchu dotčených při J. M. trvati měli. Protož V. M. na místě J. Kr. M. žádáme, že ráčíte J. Kr. M. odpověď příjemnou a láskou nakloněnou dáti, kterouž by J. Kr. M. potěšen býti ráčil a uznati, že J. Kr. M., jsouc J. M. toho povinni, jakožto pána svého opustiti neráčíte, jakožto J. Kr. M. věrní a upřímní poddaní, aby okolní všickni to znajíce tím snažněji a dostatečněji, vidouc že J. M. jako pána svého opouštěti neráčíte, pomoc J. M. učinili. A té zase nepochybné naděje býti račte, že J. Kr. M. V. M. i každé osobě zvláštně milostí svou královskou i vším dobrým nyní i na potomní časy toho nahrazovati ráčí.




Přihlásit/registrovat se do ISP