V PRAZE, 1528, ve čtvrtek po sv. Kunhutě (10. září). Orig. v arch. kutnohorském.

Službu svú vzkazujem etc. Kteréž jest sněmovní jednání, žádný ještě artikul místný není, tak aby zavřín a zapsán byl, než při každém se namlúvalo, ale kdyby se to zavíralo, nevíme, jak bude králi příjemné a zdání J. Mil., vždycky se zdá nejlepší; a pokavadž sněmovní artikulové na místě nejsú, jiným J. Mil. Král. se zaneprázdnovati neráčí, a tak vo tu při s pány, městy, což se pomoci dotýče, není na žádném místě, ač toho my a tolikéž města hledají, žádají, domlouvají se, prosíce, aby na konci postaveno bylo, muožli býti, pakli pro jednání sněmovní nemuož a nejma se konati, aby takových útrat činěno nebylo, zvlášť my, jakž jsme ochuzeni; i tak jest to na odtahu v úterý pro svátek a včera pro obnovování rad v městech pražských na Starém i Novém městě; a proto Vám oznamujem, že J. Král. Mil. na krátký čas dáti ráčil znáti Pražanům, že obnovovati ráčí radu na obojím městě, a to jim učinil v úterý a na zajtří že vykonati ráčí; tu včera vyslali počet znamenitý všecky obecní a starší, cechy etc. u velikém počtu ke králi, žádajíce, aby při té jednotě je zachovati ráčil, předkládajíc na tom dobré toho města a užitečné etc.

Tu král ráčil jim rozkázati zápis z desk čísti, jak jest to zapsáno, aby ta města ruozno byla, tak jakž to bajvalo, a v té vajpovědi tak za krále někdy Vladislava stojí: že po nějakém vznešení těžkosti a záhuby téhož města při řemeslech stalo se, a pod pokutu ztracení statku kdož by v jednotu uvedl, zapovědíno. I ráčil jim to na ten konec za odpověď dáti: aby šli dolov, že ráčí hned J. Mil. jeti a obnoviti úřady v obojím městu. Pak na Novém městě tu ani otevříno nebylo ani připraveno, jako na Starém přistrojili, Král. Mil. svými korunami a okrasami ráčil rozkázati připraviti; pak ani klíčóv nejměli, až se jim trubač či ktos nahodil, že ho nesli, aby otevřel, neb lidu bylo veliké množství jakož k divadlu a k nové věci rádi lidé hlučně se scházejí, potom zvonili, a lid velmi s potěšením toho a s žádostí očekával. A tak když na Starém městě úřad obnoven, tehdy jeti Král. Mil. ráčil na Nové město, a tu přivítání jest učiněno: že J. Mil. Král. rádi vidí a poddané své že navštíviti ráčil, a milostivě se na ně a na jich vajsady a svobody ráčil ohlednauti, a tu řeč činil na ten rozum pernikář od obce; a tak primas jest Mich. Cacerda ale nemocný, než panu Jakubovi Strnadovi poručeno až do zhojení, pakli by se z té nemoci nezhojil, tehdy když to na J. Mil. Král. vznesu, ráčí to opatřiti. Tu děkování učinili veliké, že z těch těžkostí tudy vysvobozeni jsú: že bez slyšení byli vypovídáni i do vězení, i také v tom že jim za těžkost bylo předkládáno, že na rozkaz J. Mil. Král. sešli se žádajíc vobec, neb ta řeč od nich činěna skrz nějakého Čubu řezníka byla, aby J. Mil. Král. nad nimi ruku svú milostivě držati ráčil, a úřad prosil: aby pánem a králem jich milostivým býti ráčil, a žádným že se spravovati nechtí, nežli J. Mil. Král., jako pánem svým; na kterážto prosbu král milostivě povědíti ráčil, že tak učiniti ráčí. A potom "gloria tibi trinitas" zpívali a "te deum laudamus, laudem dicite."

Než věc mnohým jest ta s podivením, tak spěšně že to se vykonalo a snadně proti jich kněží napomínání, kteréž činili, aby při té jednotě stáli a nedali se žádnému odvésti i proti jich Pražan zamlúvání i naději; a mnohých chudých lidí žádost byla, zvlášť z Nového města: aby tak rozděleno bylo, a tepruv promlúvají o těžkostech, které jměli, o nichž prvé nemluvili a pro strach nesměli.

Primasem pak jest na Starém městě Jakub od kosů (?), jakož Vám teď vajpis třech konšelův posíláme, dajž pán Buoh jim pomoc svú, aby mohli k dobrému toho města tudíž stavu městského říditi, neb velmi příliš nejsú schytralí než na větším díle prostí.

Zde nám jest dosti těžké býti, neb se nic nejedná, a známe že i zbytečně v tomto počtu útratu vědem, z té příčiny, poněvadž i prvé jiná města toliko po jednom a někteří žádného nejměli, že také na dvú dosti by bylo, neb i ke všem souduom tak dostačuje; však když Vaše rozkázání bylo, musili jsme učiniti, by pak platnosti neneslo, jakž jsme to V. Mil. předkládali; než dobré jest a bude, pokudž by mohlo těch útrat uskrovněno býti, aby na to rozvážně bývalo pomajšlíno, i také aby ne vždycky jedni a ustavičně byli, ale jakž jiná města činí, že proměnně vysílají, tolikéž při nás zachováno bylo, aby snad dobrým v Praze zvólem zvyknouc v to se nedomlúvali, jako někdy Roučík činíval, ješto kdož jsú žádostiví toho, potom by se nedotřeli.

U nás jest, že bychom mohli domuov jeti, ač vuole Vaše jest, a nechati dvú z sebe, poněvadž list mocný svědčí na všecky neb na dva, však o tom jakž rozkázati ráčíte, musíme, bychme nechtěli, tak učiniti. A jestliže co víc bude zjednáno aneb jistého, také když pán Buoh dá se nám domuov ve zdraví se navrátiti a shledati, Vám oznámíme.

Dán v Praze ve čtvrtek sv. Kunhuty