177. Ferdinand I dává vyslaným svým Jaroslavovi z Šelnberka a Kundr. Krajířovi z Krajku instrukcí, co na sjezdu stavu rytířského jednati mají.

VE VRATISLAVI. L. 1527, 10. května. Orig. v arch. českého místodrž. v Praze.

Instrukcí najjasnějšího kniežete a pána, pana Ferdinanda českého, uherského etc. krále a markrabě moravského etc., urozeným Jaroslavovi z Šelnberka a z Kosti, najvyššiemu komorníku královstvie českého a Kundrátovi Krajířovi z Krajku na Mladém Boleslavi, věrným našim milým, oběma spolu neb jednomu z nich na sjezd, kterýž na hradě pražském tu neděli před božiem na nebe vstoupeniem z obeslání J. Kr. M. od stavu rytieřského držán bude, daná.

Najprvé témuž stavu rytieřskému od nás milost naši královská a všecko dobré povíte. A při tom s pilností předložte, kterak v přítomnosti naší stavové všichni téhož královstvie z své svobodné vuole a lásky jakožto věrní a milí naši poddaní pomoc nám pro spravedlivost naší a pro obranu toho královstvie českého a zemí k němu příslušejících dáti jsou se svolili, tak jakožto všecko dskami šíře zapsáno jest; a potom jsme všech stavuov k témuž, aby se tomu dosti stalo, také skrze psaní naše napomenuti ráčili. - I srozuměli jsme tomu, že by snad při stavu rytieřském, tak jakž jest svoleno, o tom ještě nařízeno nebylo a k konci nešlo, než že se v tom nějací odtahové a zmatkové dějí, ješto jsme se toho nenadali. Protož jim, totiž stavu rytieřskému, povězte a s pilností i vedle téhož svolenie od nás napomeňte, aby se tomu od nich, jakož nepochybujem, dosti stalo a my skrze to abychom škod a nebezpečenstvie neměli. Neb sami znáti a u sebe rozvážiti mohou, k čemuž stavové svolili, aby to stavem rytieřským aneb snad spíše některými osobami z stavu rušeno neb tomu překáženo mělo býti, k čemuž by se trefilo a jakby nám to snesitedlné býti mohlo. Však žádné pochybnosti nemáme, že týž stav rytieřský i jiní stavové vedle téhož sněmovnieho svolení hotově a poslušně se zachovají a tak se v tom bez dalších výmluv a odtahuov skutečně najíti dadí.

Také nás došlo, že by sobě některé osoby tu pomoc svolenou obtěžovaly z té příčiny, že by jim někteří dluhové od krále Ludvíka J. M. slavné paměti pozuostalí zaplaceni nebyli, a nebudou-li nad svými spravedlivostmi obhajováni a bráněni, že by jim nebylo možné tu pomoc učiniti. I předložte to, kterak jsme se dluhy spravedlivé a zapsané platiti podvoliti ráčili a tomu se také buohdá dosti stane. Než co se dluhuov milostných a kteří na majestátích jsou a mezi nahoře dotčenými dluhy nejsou zapsáni, dotýče, o těch zvláště jsme poručili, aby před radami komory naší v královstvie českém kladeni a ukazováni byli, a s těmi také, pokudž za spravedlivé bude, uházeti se má, jakož pak o tom od týchž rad našich, které jsme jim poručení učiniti ráčili i o nahoře psaných věcech, širší zprávu vzíti budete moci a tou se zpravíte.

Také co se ruky držení nad spravedlivostí a obhajování dotýče: i na jiném jsme nikdy nebyli a nejsme, jakož jsou pak stavové královstvie českého to nejednou od nás slyšeli, že námi v tom sjíti nic nemá; nébrž tak jakž jsme povinni, že každého při spravedlivosti a pokud podle práva býti má, zachovati a nad právem a řádem ruku naši držeti a to obhajovati ráčieme.

Protož vědúc již v tom ve všem vuoli naši i také spravedlivou žádost, přičiňte se k tomu, ať se nám v té svolené pomoci další zmatkové a odtahové, poněvadž jsme se na to spustili, nedějí, a my to také všem stavuom i jednomu každému zvláště vším dobrým zpomínati a milostí naší nahrazovati ráčieme.

Dán v Vratislavi v pátek po sv. Stanislavu léta etc. 27.

 

Ferdinand, v. r.





Přihlásit/registrovat se do ISP