3. Akta z knížetství slezského o volbě Ferdinanda I za krále českého.
3. Schlesische Akten, die auf die Wahl Ferdinands I zum König von Böhmen
Bezug haben.
54. Instrukcí krále Ferdinanda, daná poslům k stavům slezským na sněmu shromážděným, jak by jednati měli, aby stavové slezští Ferdinanda králem a choť jeho Annu královnou uznali.
1526. Opis v arch. česk. místodržitelství. L. 34, ab anno 1606 - 1608.
Ferdinand z boží milosti volený český král, princ a infant v Hispanii, arcikníže rakouské, a Anna, z též boží milosti volená česká královna, kněžna v Hispanii, arcikněžna rakouská.
Instrukcí na urozené Jana hrabě z Hardeku a v Glacku, Volfganga svobodného pána v Rogendorfu a Jana z Auršperku na Šenberku, rady naše věrné milé, co při vysoce důstojném, vysoce urozeném knížatech, prelátích, paních, rytířích a městech v zemích slezských, kteříž při nejprv příštím sněmu v Libšicích pospolu shromážděni budou, jednati mají.
Předně, mají po dání našich věřících listův a oznámení našeho přátelství, pozdravení a milostivé náklonnosti k knížatům a stavům omluvu učiniti na níže psaný zpuosob:
Ačkoliv jsou knížata a stavové předešlého času po žalostném z tohoto světa sjití někdy krále Ludvíka, vzáctné paměti, obecní sněm knížecí ve Vratislavi v Slezsku drželi, Však o takovém sněmu knížecím jsme žádné vědomosti jmíti neráčili, sice bychom žádným zpuosobem nepominuli vyslané naše na něj vyslati; poněvadž pak za tou příčinou to se nestalo, za to že žádati ráčíme, aby knížata a stavové jináčeji k sobě to pominutí nepřijímali, nežli že jest se to z nevědomí stalo; že pak neníčko nám znáti dáno jest, že knížata a stavové obecní sněm knížecí opěty před sebe vzali, nemohli sme z obzvláštní milostivé lásky a přízně, kterou k jmenovaným knížatům a stavům máme a neseme, pominouti, svrchu dotčené rady naše k nim vyslati a jim tuto žádost naši přednésti dáti: poněvadž se ta nešťastná příhoda stala, že vzáctné paměti jmenovaný náš zvláště milý švakr a bratr král Ludvík, uherský, český král dluh smrti zaplatil a z tohoto světa se odebral, že již k Jeho Lásky královstvím a zemím žádný bližší dědic před rukama není nežli my Anna jakožto rozená královna, dcera a dědička uherského a českého království, po kteréž naší dědické spravedlnosti, my Ferdinand, jakožto Její Lásky manžel, přede všemi k takovým královstvím a zemím přednost máme; k tomu (jakž knížatům a stavům nepochybně vědomé jest) z obzvláštní vuole a jednání božího od stavův a obyvatelův království českého, k kterémužto království země slezské přináležejí a jeden oud téhož království jest, jednomyslně za krále a královnu tu v Čechách vedle takové naší dědičné spravedlnosti přijati sme; k tomu také markrabství moravské nás na touž naši na nás připadlou dědičnou spravedlnost za dědičného pána a dědičnou paní také přijali. Protož jest naše obojí laskavá a milostivá žádost: aby vzáctní knížata a stavové knížetství slezských považujíc naší často jmenované Anny dědičné spravedlnosti ano i spravedliyý přístup, který my Ferdinand od osoby naší jakožto Její Lásky manžel z oznámených příčin k zemím slezským máme, též považujíc, že my a naši předkové knížata rakouská sme každého času k často jmenovaným zemím slezským, k jich knížatům, stavům a obyvatelům přátelsky, sousedsky a milostivě se chovali, k tomu s našimi zeměmi zemi slezské blízce přisedíme, a k těm zemím a jich obyvatelům bez chlouby před jinými okolo přiležícími knížaty a pány dosti hodni a vzáctni býti moci ráčíme.
A protož, aby nás společně za jich pravého dědičného pána a dědičnou paní sobě oblíbili, nás přijali a v tom se k nám společně tak zachovali a ukázali, jakož dle spravedlnosti a příležitosti konečně a milostivě se důvěřujeme, a o nich sme nikdy žádnou pochybnost neměli. A my chceme jim knížatům a stavům, společně neb rozdílně, laskavě a milostivě to zpomínati a ve všem dobrém nahrazovati; k tomu je při jich svobodách, právích, spravedlnostech a vzáctných zvyklostech netoliko milostivě zachovati, ale i dle příležitosti rozmnožovati a rozšiřovati se snažiti, a tak panovati, je ochraňovati, nad nimi ruku držeti a se ukázati, že oni naši společnou milostivou vůli k nim skutečně poznají a dle naší naděje s námi dobře spokojeni budou.
Dáleji, mají rady naše jmenovaným knížatům a stavům od nás oznámiti: jakož pak nepochybně prvé o tom jim vědomé jest, že jest se Vejda z sedmihradské země i hned po vykročení z tohoto světa někdy krále Ludvíka k ztenčení a ujmy našich zemí spravedlnosti pokusil, aby králem uherským byl, a jak kundšofty nám přišly, sebe skrze nepořádné shromáždění některých z jeho strany, kteréž jest v Bělehradě držáno bylo, za krále uherského korunovati dal; poněvadž pak jmenovaný Vejda se, za živobytí někdy švakra našeho a bratra krále Ludvíka, vždycky protivně ukazoval a zvláště toho času, jak Jeho Láska polem proti Turku ležela, chtíce Turku se opříti, tu Vejda jakožto nejmocnější a nejvzáctnější krále poddaný netoliko žádnou vzáctnou pomocí, jakž jemu dle poctivosti a povinnosti náleželo, se najíti nedal, nýbrž toho času a v tom jednání nenáležitě a domněle a ne tak, jak svému pánu a koruně povinen byl, se choval, a již skrze takové jeho nenáležité jednání a korunování nás o naši a naší nejmilejší manželky spravedlnost připraviti usiluje. Přemýšlejíce my, naši k často jmenovaným našim zemím mající spravedlnost, kterou k království neb koruně uherské máme, skrze to neopouštěti, nýbrž s radou, pomocí zemí našich a věrných poddaných se snažiti a při takové naší spravedlnosti abychom zůstaveni byli; jakž pak nepochybujem, že knížata a stavové knížetství slezských nemají nad takovým Vejdy neslušným předsevzetím žádného zalíbení, nýbrž dle spravedlnosti nám oběma té poctivosti a toho království raději by přáli. Protož na takové naše duověření milostivé a naději, kterou k knížatům a stavům máme, žádostivě je žádati ráčíme: aby oni tu věc a příležitost u sebe bedlivě uvážili a na to myslili, a nám v tom, co by o takovém jednám a dosažení a rukou držení našich společných spravedlností dáleji se předsevzíti od nás mělo, jich věrnou radu a dobré zdání udělili a po často jmenovaných našich radách a vyslaných v známost uvedli. Té naděje býti ráčíme, že toho učiniti odporní nebudou a my jim to vším dobrým zpomínati ráčíme. Naše rady mají též jmenovaná knížata a stavy se vší bedlivostí žádati, aby žádnému žádného lidu proti nám najímati a z země vésti nedopustili, neb my třebas sami toho potřebovati budeme. A jaká radám a vyslaným našim na takové jich jednání a žádost Odpověď dána bude, tu aby psanou žádali.