NA HRADĚ PRAŽSKÉM, ve středu po sv. Lampertu (19. září) 1526. Konc. v arch. třeboňském.

Adame milý etc. Věz, že netuším, abych do svatého Jeronýma mohl na Blatnú přijeti, a to z těchto příčin: že rozličná zde jednání máme a také ještě rozličná jsú před rukama. A poněvadž, jakž rozuměti, krále na tento čas nemáme, a rozličné noviny, ač jsme o tom měli, nežli jistšiech se v tom nemuožeme doptati: než že jest J. M. Kr. z tohoto světa sjíti ráčil, pak dnes postúpen jest mně zase v moc hrad pražský, neb kníže ráčil to z sebe složiti, a pan hejtman hradu pražského mně slib s tiemto zámkem učinil, a to při přítomnosti knížete J. M., a při tom také byli z pánuov tito: pan komorník zemský, pan sudí zemský, pan sudí dvorský, pan Jan z Šternberka, pan Kryštofor z Švamberka, pan Kundrát Krajieř, pan Vojtěch z Pernštejna, pan Jan z Vartmberka, pan Jan Březenský z Vartmberka, pan Hanuš Fluk, pan Voldřich hrabě kladský, pan Šebestián z Veitmile, jakž se pamatuji, a z rytieřstva: pan písař zemský, pan Jindřich Hložek, pan Opl, pan Vilím z Vřesovic a na dúbravské Hoře, pan Jan Bechyně, pan Václav z Kraselova, pan Vácslav Hugvic a pan Volfart Planknar, tak jakž paměť má; a to jsú vše jedni úředníci a soudci zemští a druzí rady královské. I poněvadž již taková věc na místě postavena, tehdy zdá se některým přátelóm, abych již do sněmu zde pobyl, leč bych kde odjel, ježto bych zase druhý den přijeti mohl. A sněm má býti již konečně v pátek po svatém Jeronýmu, jakož již o to do krajuov píši; a toho jsem úmyslu, abych po této neděli některé naše služebníky odsud k tobě na Blatnú poslal aneb prvé, krom toliko, že ještě nějakého poselstvie očekávám. A králová J. M. jest v Prešpurce, a pan kanclíř konečně na Hradec odtud přijel; a kteréž tuto napřed jmenuju a píši, na tom jsme zuostali: abychme z lásky dobré tohoto královstvie jednali, nelibosti v stranu odložíce; a napořád k tomu mluví, jakoby jedni k druhým žádných nelibostí z úmysla mieti nechtěli nežli dobru svornost, při řádu a právu stojíce. Dán etc.