95.

Král Wladislaw potwrzuje řádu zemského, kterýž ustanowen byl na sněmu zemském o Sw. Jakubě nyní minulém, co do prowozowání wlády zemské w zemi. (Smlauwa Swatojakubská).

W Budíně, 10 Aug. 1508. (E copia arch. Budvic. it. Cod. Talmberg. f. 337 sq.)

My Wladislaw z božie milosti Uherský, Český, Dalmatský, Charwatský etc. král, markrabě Morawský, Lucemburské a Slezské knieze a Lužický markrabě: oznamujem tiemto listem wšem: že znamenajíce mnohé ruoznice w našem králowstwí Českém skrze zpráwy poddaných našich wěrných milých, kteříž sú nás napomínali někdy osobami swými i poselstwím swým k nám, abychom to králowstwie opatřiti ráčili, že dobře nestojí a nestanú naše wěci ani toho králowstwie: my pak rozwážiwše to, skrze to a z napomínáme poddaných našich, i takto se nám zdálo a zdá naše wěci a našich dědicuow řéditi. Kdež řiedíme a poraučieme, a zdánie naše, kterakby poddaní naši měli při řádu a práwu státi, to na jich radu a rozwáženie podáwáme:

Což se zemských wěci dotýče, a o naše a našich dědicuow wěci, takto sme napsati rozkázali: máme a slibujem poddané naše téhož králowstwí Českého že chcem při řádiech, při práwiech a swobodách zemských zachowati, tak jakož předkowé naši králowé Čeští jich předky zachowáwali, aby se jimi zprawowali a řád a pokoj jimi držali, pokudž práwa a swobody jich ukazují; a Pražany, Horníky i jiná města králowstwie Českého též při jich swobodách, práwiech a sprawedliwostech zachowati, pokudž jim i nahoře psaným stawóm sprawedliwě náleží.

It. Poněwadž w tom králowstwí našem Českém bytem býti nemuožem, a na našem miestě toho sme nezřiedili stále, kteréžby wěci mimo řád a práwo w zemi wznikly aneb wen z země wzniknúti měly, aneb od cizozemcuow co do země wzniklo aneb wzniknúti jmělo, aby to napraweno býti mohlo: takto o tom řiedíme a porúčieme: aby najwyšší purkrabie Pražský nynější, i budúcí purkrabowé Pražští, bytem a dworem na hradě Pražském byli; a hajtman hradu Pražského má se purkrabí najwyšším zprawowati a k němu zřenie mieti s hradem, kdyžby nás neb potomkuow našich králuow Českých w zemi nebylo; a aby se tu každému dosti stalo, aby bezpečen a swoboden býti mohl, ktož ku práwóm a saudóm stáwají a stáwati chtějí. A najw. purkrabie Pražský má nám, dědicóm našim a zemi s tiem zámkem Pražským slib učiniti tak jakož zřiezenie zemské ukazuje; a hajtman hradu Pražského má také jemu purkrabí najwyššiemu slib učiniti. Než cožby komu těmi saudy na hradě Pražském nalezeno bylo, to držeti a zachowati má a podstaupiti. A na to sme toto saudu zemskému poručiti ráčili: kteréžbykoli potřeby w zemi  byly mimo řád a práwo a saudy, aby každý mohl ty potřeby wznésti; a najprwé aby oznámil purkrabi Pražskému, a purkrabie Pražský najwyšší aby je obeslal na groš králowský ty, kteříž w saudu zemském sedají neb potom sedati budú; a oni sjedúce se, aby tu potřebu opatřili a na miesto ji postawili, kterážby k súdóm a ku práwóm nepříslušela. A také jestliby jakéžkoliwěk poselstwie z cizích zemí do země přišla, ty má najw. kancléř král. Česk. přijímati, a přijma je najw. purkrabi oznámiti; a purkrabie najw. má obeslati úředníky zemské a saudce saudu zemského; a oni mají se sjeti, a to poselstwie rozwážiec, bylaliby potřeba, nám to oznámiti. A byloliby obecnieho sněmu na takowé poselstwie potřebie, mají nám to oznámiti; a my jim máme sněm složiti, a w sněmu má to rozwáženo býti, k jakémuby konci jměla ta wěc postawena býti. Jestli pak žeby jiné odpowědi wálečné z jiných zemí přišly, buď nám neboli wšem poddaným našim: ty ostaňte při úřadu najw. kancléře král. Česk. podlé zřiezenie zemského, a na purkrabi najw. Pražského to má wznésti; také purkrabie Pražský má na to saudce zemské obeslati, a toho spolu mají powážiti, a byloliby třeba, nám oznámiti, a to společně rozwážiti, jakby ta odpowěd měla přetržena býti, a nemohloliby jinak býti, tehdy jakby té odpowědi mělo bráněno býti. A byloliby na to obecnieho sněmu potřebie, to mají nám oznámiti, abychom jim jej položili. Pakliby se stala jedné osobě nebo wiece osobám z cizích zemí: to má na purkrabi Pražského ten každý wznésti, a purkrabie Pražský má saudce zemské k tomu obeslati, aby to rozwáženo bylo spuosobem nahoře psaným, jakby ta odpowěd měla přetržena býti, neb pakliby se té odpowědi mělo bráněno býti: a jak jemu to razeno bude, tak se má zachowati přitom. Podlé toho napřed my i wšichni třie stawowé té, osoby aneb těch osob, kdyžby se oni wedle rady zachowali, nemají jich opúštěti podlé krále JMti, než jim radni a pomocní býti, buď k saudu žeby ta wěc byla kde postawena, neb wálkú předse žeby se brániti měla. W tom we wšem má aneb mají opatřeni býti tak jakož nahoře psáno stojí, aby každý protiwenstwí swému mohl obráněn býti.

It. Jestližeby se komužkoliwěk škoda jaká od cizozemcuow stala, aneb kto k čemu sprawedlnost w cizích zemiech měl obywatel a bydlící w tomto králowstwí, ten má to na najw. purkrabi wznésti, a on má súdce zemské obeslati, a s nimi takowú potřebu má rozwážiti, kterakby on k swé sprawedlnosti mohl sáhnúti anebo přijíti, aby w tom žádný opuštěn nebyl, než aby každý k swé sprawedlnosti mohl přijíti od cizozemcuow.

It. Žádný wen z země nemá wálky wésti bez rozwáženie saudcí zemských: a oni rozwážiec to dostatečně, máli on wálku slušně začieti aneb nechati, což tu jemu okázáno aneb rozwáženo bude, na tom má přestati. A kudy má k swé sprawedlnosti přijíti, w tom má také opatřen býti. A jestližeby jaká jednánie měla býti s cizozemci, anebo jaká poselstwie o zemskú wěc, a bylo nám od cizozemcuow oznámeno: tu wěc máme kancléři najw. král. Česk. oznámiti, a on kancléř má to purkrabí najw. Pražskému dáti znáti; a purkrabie má saudce zemské obeslati, a to rozwážiti a nám to oznámiti mají; a byloliby potřebie, sněm obecní jim položiti máme.

It. Jestližeby se kdy komu mělo práwa dopomoci aneb obhajowati práwa, jakož sme se k tomu dskami přiznali, dokudž je w tom obhajowati wedle téhož zřiezenie máme: to wšecko porúčieme najw. purkrabi Pražskému, aby on k tomu obeslal, aby wedle něho táhli, kdyžby toho potřeba kázala; tak jakož sme moc naši zříditi a poručiti ráčili, podlé zněnie zřiezenie zemského.

It. Saudce zemští aby napřed zámky, duochody a auředníky zprawowali k ruce naší a našich dědicuow; k horním a k našim jiným ke wšem úředníkóm a duochoduom aby dohledali, a cožby potřebného bylo aneb škodného, aby nám to oznámili, což dále poraučieme, aby přitom zachowáno bylo. A což se pak wšech duochoduow našich dotýče, aby tak zprawowáno bylo, aby jeden z panuow a jeden z rytieřstwa jeden rok tak zprawowali, jakž se nahoře píše. A kterého času kdy kteří duochodowé naši přicházejí, ti aby byli kladeni mimo to a na to cožby zbýwalo co sme zřiedili a rozkázali wydáwati kterýmkoli úředníkóm na hradě Pražském w sklepě. A mincmajstr náš, podkomoří, a jiní wšichni úředníci duochoduow našich aby se tak zachowali, a ty duochody na hradě Pražském kladli. A najw. purkrabie Pražský a mincmajstr náš aby každý jeden klíč měl od těch duochoduow našich, a dwa saudce zemští, kteří který rok zprawowati budú, aby třetí klíč měli. A ti duochodowé aby se k ruce naší chowali, a komuž rozkazem, aby se obraceli, tak jakož nahoře psáno jest. Než mincmajstr náš což stojicieho wydáwati má, buď na Horu neb jinam, to on má wydáwati, a což zbude, to má na hrad Pražský klásti. Každý rok před saudce zemské mincmajstr, podkomoří a jiní wšichni auředníci duochoduow našich mají počty ukazowati; a kteříž přijímají to, jestližeby saudce zemští s wolí naší které zámky nebo zbožie wyplatili k ruce naší penězi našimi, a jestližeby se co na ty wýplaty přidlužili, mají sobě z duochoduow našich zase wzieti. A my těch duochoduow znowu nemáme nikam dáwati dotud, dokudžby sobě dluhu swého zase newzali, w kterýžby se na naše wýplaty zdlužili.

It. Chtělilibychom komu co dáti, aneb w předešlých časech dali sme w králowstwí Českém, aneb do těch zemí, kteréž k králowstwí Českému příslušejí, toho wuoli mieti chcme jako s swým.

It. Cožby se nám psáti mělo, aneb do cizích zemí, aneb w zemi o kterú wěc, ježtoby ku práwu nepříleželo: tu saudce zemští mají pod zemskú pečetí dáwati a psáti odpowěd.

It. Jestližebychom kdy tento řád a spuosob změniti ráčili, na to sněm obecní položiti máme, a s radú země to opatřiti, kterakby najlépe po naší žiwnosti tato země mohla státi a se zprawowati k užitku a k dobrému našemu a našim dědicóm, ažby k šťastnému do let swých panowánie přišli. A kdyžby dědicowé naši k letóm šťastného panowánie přišli, budúli chtieti tu zemi kterak jinak zprawiti, na to sněm obecní mají položiti a s radú wšie země to zpuosobiti k swému poctiwému a k dobrému i k užitečnému a této koruně.  A tato milost a zřiezenie, kteréž tuto činíme, chcme aby moci a swobodě našie králowské i dědicóm našim a budúcím králóm Českým bylo bezewšie ujmy w časech budúcích; a sobě tu moc pozuostawujem, kterúž sú sobě předkowé naši králowé Čeští wždycky zachowali.

It. Také tomu chceme, aby úředníci zemští a jiní páni a wládyky to opatrowali, aby každý při řádu a při práwě z poddaných našich zachowáni byli, a mimo řád a práwo aby tištěni nebyli. A kteráž wěc po práwu k súdu přijde a rozsúzena bude, nebude se moci nám ani wám žádný wymlúwati, než musí práwa dopomoci obhajowati, tak jakož sú zapsali se.

It. Také tomu chceme, aby žádný skrze se ani z rozkázanie žádného na žádnú osobu z panského a z rytieřského a z městského stawu mimo řád a práwo nesahali, kteříž ku práwóm stáwají a stáwati chtějí.

It. Což se úřaduow zemských dotýče, panského a rytieřského stawu: ti úřadowé zuostati mají wedle zřiezenie zemského.

It. Jestližebychme kdy měli koho z pánuow neb z wládyk wsaditi na který úřad, byloliby které miesto pusté, to chceme s pilným rozwážením pánuow úředníkuow zemských a jiných radd našich učiniti, neb to známe, že mají hodní lidé zem­ské wěci zprawowati.

It. Jestlibychom měli koho do saudu zemského wsaditi, to máme s radú súdu zemského učiniti.

It. Také tomu chceme, jestližeby nás pán buoh neuchowal prwé nežli dědicowé naši k panowání swému přísliby, kdyžby který úřad zemský pust byl, anebo miesto w saudu zemském: na to má purkrabie najw. Pražský pány a rytieřstwo, kteříž sú raddy, obeslati; a tu kteříž se sjedú, mají to pilně rozwážiti a jinú osobu hodnú na to miesto wsaditi a wolati, buď na úřad, aneb do saudu zemského; a též do jiných sauduow mají se zachowati.

It. Jaké sprawedlnosti w cizích zemích aneb w zemi máme, o léno i o jiné sprawedlnosti do cizích zemí, i o země: to saud zemský aby před se pilně wzal a rozwážili, aby to na nějakých mierách a koncích, což muož býti, postaweno bylo, o ty sprawedlnosti abychom nepřišli. A když to před sebú mieti budú, aby sudce zemské najw. purkrabie Pražský obeslal, aby to spolu rozwážili, a nám oznámili, jestližeby bylo potřebie těch wěcí k dobýwání, na to máme sněm obecní položiti, aby ta wěc předewšecky tři stawy předložena byla; a tu na čem zuostanem, aby se to k miestu wedlo. Pakliby pán buoh smrti nás uchowati neráčil: tehdy o takowé wěci saud zemský s raddami jinými do let dědicuow našich budú moci sněmy pokládati.

It. Poněwadž skrze ty zápisy, kteříž z nejednostajné wuole mezi kterýmižkoli stawy jednáni jsú, mnohé nelibosti sú wznikly: chcem aby ti wšichni stranní zápisowé, kteříž mezi kterýmiž koliwěk stawy a osobami uděláni jsú, zrušeni byli a zkaženi; kromě těch, kteříž jsú w práwiech u desk zapsáni.

It. Jestližebychom co na čie zpráwy předsewzieti chtěli w zemi, to máme najprw najw. kancléři král. Česk. oznámiti, a kancléř najw. purkrabi Pražskému; a purkrabie má k tomu sudce zemské obeslati, a tu společně to rozwážiti mají, a nám swú radu oznámiti, na čem bychom mohli tu wěc postawiti.

It Jestližeby se mělo kdy komu práwa dopomoci, aneb obhajowati práwa, jakož sme se k tomu dskami přiznali, pokudž w tom obhajowati práwa máme, kterak od nás obhajowáno býti má, wedle zriezenie našeho se wšemi stawy král. Česk. učině­ného a dskami zapsaného; a poraučieme najw. purkrabi Pražskému, kdyžby toho potřeba byla, aby se on purkrabie Pražský wedle téhož zřiezenie zemského zachowal, jakož to zriezenie w sobě zawierá.

It. Saudce zemští na swé přísahy w té zpráwě upřímě a wěrně we wšem se zachowati mají, kteříž nynie jsú aneb potom budú.

Protož chtiece, aby toto zriezenie a zjednánie moc a pewnost mělo, wyslawše na to s plnu mocí, od nás i od dědicuow našich na to danú, duostojné kněze Jana někdy Waradínského a kněze Stanislawa Olomuckého biskupy, nábožné w. n. m., což oni spolu s pány, wládykami, Pražany i jinými městy na tom sněmu obecném, kterýž držán jest w úterý na den S. Jakuba, zawrú a oblíbie na miestě našem, že to wšecko od nás i odewšie země držáno a zachowáno býti má beze wšeho porušenie tak a s těmi wýmienkami, jakož ti wšichni artikulowé zřiezenie napřed položeného w sobě drží a ukazují: protož to wšecko my jako král Český od nás i od dědicuow našich mocí naší králowskú twrdíme, a listem tiemto naším potwrzujem milostiwě; chtiece tomu, aby we wšem i od nás i od dědicuow našich, pokadž toho jinak nezřiedíme tak jakož se napřed pokládá, držáno a zachowáno bylo, i od každého stawu i každé osoby z stawuow poddaných našich králowstwie Českého. A my páni, rytieřstwo, Pražané i města králowstwie Českého wedle JMti sme slíbili to zachowati wšecko a tomu dosti učiniti, pokadž toto zřiezenie JMti s námi spolu učiněné ukazuje, a zdržeti slibujem. A toho na potwrzenie wšeho a zdrženie i pewnost, my Wladislaw jakožto král Český pečet naši králowskú, a my páni, rytieřstwo, Pražané a města pečet zemskú přiwěsiti sme podlé JMti dali. Dán na Budíně, we čtwrtek na S. Wawřince, léta božieho Mv^cviij, a králowstwí našich Uherského XVIII a Českého XXXVII^o.

Frater Johannes Episcopus olim Varadiensis m. pr. sst.
Stanislaus Episcopus Olomucensis m. pr. sst.

Ad relationem magnif. D. Alberti de Kolowrat et in Libstein, supr. Cancell. regni Boemiae.