40.

Král Wladislaw nejw. purkrabímu Jindřichowi z Hradce: nařízení, aby dal osaditi u bran hradu Pražského tak, aby nikdo s braní do něho pauštěn nebyl.

Na Budíně 19 Jun. 1504. (Cod. Talmberg. fol. 390. Cod. Gersdorf. f. 337.)

Wladislaw z boží milosti Uherský, Český etc. král a markrabě Morawský etc.

Urozený wěrný náš milý! Zpraweni jsme toho, kterak mnohokrát se to přihází, že na zámku našem tu na hradě Pražském w pokojích našich, jakožto na paláci našem před saudní swětnicí i jinde, lidé mnozí ze wšech stawuow s kordy a w rotách, a někteří w pancířích a kabátech k tomu připrawených k brani, chtíce jedni na druhých z úmysla puotek, a nesnází hledíce, ježto mohlaby se snad přihoditi z toho nějaká nesnáz, mord i mnoho zlého; kterážto wěc byla nám k welikému našemu zlehčení. A také aby zámek náš i místa ta, kterýchž my užíwáme pokojuow, je sobě našimi zwláštními a welikými náklady i znamenitými, nám i té koruně k poctiwosti naší i budúcím králóm Českým k potěšení a spanilosti i ke cti tomu králowstwí postawiwše, aby skrze kteréžkoli lidi kteréhožkoli řádu měli nám k zlehčení takowými půtkami, skrze kterýžby se skutek staly, zprzněni býti skrze mordy, kteréžby se skrze to mezi lidmi přihoditi mohly. I chtíc se toho wšeho uwarowati, coby se skrze to zlého nám k zlehčení a zarmaucení státi mohlo, a žeby se to i po jiných zemích rozneslo a k zlému slowu přijíti mohlo, kdyžby se co takowého přihodilo; neb dobře to známe, kdyžby se co začalo, žeťby snad na mále nepřestalo, a z toho mnoho jinéhoby zlého powstati mohlo: protož přikazujemť s pilností, aby u bran osaditi hajtmanu našemu rokázal, aby nižádný z nižádného řádu, buď pán, rytířský člowěk anebo měštěnín, naprosto nižádného řádu člowěk s nižádnú braní malú ani welikú na zámek náš na hrad Pražský nebyl puštěn, buď při sněmích aneb při saudích; a to aby tak opatrowali. Pakliby se kdožkoli skutku kterého na témž zámku dopustil, toho aby, buď kdožkoli buď, w moc a wazbu naši wzal a jeho nepauštěl, leč nám to oznámíš, a coť my dále s tím činiti rozkazem, tím se zprawíš. Neb my chcme, aby zámek náš, tu kdež jest hlawa a stolice naše i wšeho králowstwí a saud zemský i náš komorní se tu drží, kdež na místě našem to úřadowé zprawují, aťby tak týž zámek od každého člowěka w té wážnosti zachowán byl, jakobychom tu osobně osobau swau dworem byli, poněwadž to dwuor náš hlawní a stolice naše jest. Protož wěda a znaje w tom we wšem býti wuoli a rozkázaní naše, tak se w tom zachowáš, jakožť píšem. Dat. Budae fer. IV post Viti, anno regnorum nostrum Hungariae XIV, Bohemiae vero XXXIII.

Ex commissione Majestatis regiae.

Urozenému Jindřichowi z Hradce, najw. purkrabí Pražskému, wěrnému našemu milému.