36.

Král Wladislaw propůjčuje  nejw. kancléři Albrechtowi Libšteinskému z Kolowrat hrad Kamýk s příslušenstwím k manstwí.

Na Budíně, 7 Jan. 1504. (Z desk dworských král. Česk. XXV, 268.)

My Wladislaw z boží milostí Uherský, Český, Dalmatský, Charwátský etc. král, markrabě Morawský, Lucemburské a Slezské kníže a Lužický markrabě etc. oznamujem listem tímto wšem: poněwadž wšichni manowé, kteřížkoli která manstwí pod kterýmižkoli pány je mají a drží, když s toho manstwí pánuom swým wrchním we dni a w roce powinnosti a slibu manského neučiní, tehda ti a takowí wšecko práwo swé proti pánu swému wrchnímu ztratí, a podlé práwa manského ten statek manský propadnú a na pána wrchního sprawedliwě prawým práwem připadne: my majíce mnohé zámky a zboží manská, kteráž (sic) nám jakožto králi Českému z mnohých takowých zámkuow a zboží držitelé jich powinnosti manské až do sé chwíle neučinili sú, poslali sme listy naše do měst našich po krajích, nechtíc by kto na tom škodu nésti jměl snad z newědomí a nerozumu swého, a wšecky sme tím psaním naším napomenuli, aby konečně do swatého Jiří nám powinnost manskú učinili, a na místě našem ten slib urozenému Wilémowi z Pernštaina na Helfenštaině, najwyššímu hofmistru králowstwí Českého, wěrnému našemu milému, revers z toho manstwí, z kteréhožby kto léno přijal, dali. Ale že týž Wilím ještě jim wšem, ktož sú toho neučinili, roku až do swatého Martina již minulého přidal, aby w tom času již se každý opatřil, a tomu dosti učinil: i došlo jest nás, kterakby držitel nynější hradu Kamýku powinnosti nám s něho manské podlé pokut od nás na to uložených neučinil, ani léna na to přijal; pro kterúžto příčinu připadl jest na nás týž zámek s jeho příslušenstwím podlé práwa manského sprawedliwě. Kdež my majíce zření na mnohé wěrné, pilné a ustawičné služby urozeného Albrechta z Kolowrat na Libšteině, nejwyššího kancléře králowstwí Českého, wěrného našeho milého, kteréž jest nám činil a činiti nepřestáwá, s dobrým rozmyslem, naším jistým wědomím, mocí králowskú w Čechách, dali sme jemu wšecko práwo naše na témž zámku Kamýku se wším jeho a wšelijakým příslušenstwím, kteréž jest na nás, jakožto na krále Českého pro neučinění nám s něho powinnosti manské a léna nepřijetí přišlo a připadlo, a tímto listem dáwáme, chtíce tomu, aby on, když ten zámek s jeho příslušenstwím, tímto daním naším podlé práwa obdrží, jej jměl, držel a jeho požíwal, aneb s ním jako s swým wlastním učinil a učiniti mohl, tak a tím obyčejem, jakožto i jiní páni a obywatelé králowstwí Českého zboží a zámky manské držíce, činiti mohu bez umenšení; porúčejíc wětším i menším uředníkóm zemským králowstwí Českého wěrným našim milým, abyste to podlé práwa manského ohledali a rozeznali, přišelli jest a připadl na nás nadepsaný zámek Kamýk s jeho příslušenstwím podlé práwa sprawedliwě pro neučinění s něho powinnosti manské a léna nepřijetí, po uložení na to od nás pokut, čili nic. A najdeteli a poznáte, že jest na nás sprawedliwě přišel a připadl, uwésti weň podlé práwa a jeho zmocniti Albrechta swrchupsaného neobmeškáte; tak aby toho, což sme jemu dali, bez odtahuow užiti mohl. Paklibychme my držitelem nynějším zámku swrchupsaného z omylu a nepaměti tu pokutu, w kterúž sú nám upadli, prominúti a odpustiti chtěli, že to již žádné moci ani pewnosti proti tomuto našemu dání jmíti nemá, ani moci bude. Tomu na swědomí pečeť naši králowskú k listu tomuto přiwěsiti sme rozkázali. Dán na Budíně, w neděli po božích třech králích, léta božího tisícého pětistého čtwrtého, a králowstwí našich Uherského čtrnáctého,  a Českého třidcátého třetího.

Wladislaus rex manu propria sst.