18.

Wýpowěd krále Wladislawa we při mezi pány a rytířstwem s jedné, a městy králowstwí Českého s druhé strany.

W Praze, (22 Mart.) 1052. (Z archivu Kutnohorského.)

My Wladislkw z boží milosti Uherský a Český etc. král a markrabě Morawský atd. Znajíc mnohé ruoznice a nesnáze, kteréž jsú w králowstwí tomto Českém mezi stawy panským a rytieřským s strany jedné, Pražany a jinými městy našimi králowstwí Českého s strany druhé od dáwní chwíle wznikly a powstaly, kteréž čím dále wždy mezi nimi wíce a hlúbě rostly a w horší zacházely, z kterýchžto příčin nic z toho mezi nimi s obau stran jiného nepřicházelo, než neláska, neswornost, nejednota a nenáwist, skrze kteréžto ruoznice králowstwí toto w nemalém rozdwojení a nebezpečenstwí postaweno bylo; kteréžto ruoznice a nesnáze swrchupsaní stawowé sami ke škodě a králowstwí tomuto nebezpečné znajíce, a sami jich mezi sebú srownati nemohúce, prosili sú nás wysokými prosbami, abychme, znajíce tak nebezpečné a škodné roztržení stawuow těch, k tomu se uprázdniti, a do tohoto se králowstwí na některý čas k srownání a přetržení takowých ruoznic a nesnází wyprawiti ráčili: kdež my, znajíce, že toho zlého wiece mezi nimi přibýwá a hlaubě wíc s obú stranú zachází nežli se toho umenšuje, i nechtějíce, aby mezi nimi z toho co zlého a králowstwí tomuto škodného powstati a wzniknauti mělo, majíce před sebú w králowstwí Uherském welmi pilné a znamenité potřeby, kteréž se netoliko nás samých a králowstwí Uherského, ale wšeho křesťanstwa dotýčie, jakž sme proto koliwěk mohli, k tomu sme se uprázdnili a sem se wyprawili, abychme takowé nebezpečné, a králowstwí tomuto škodné ruoznice přetrhli a srownali; jakož pak čas tomu položiwše, s obú sme stran žaloby jejich a odpory se wšemi duowody slyšeli a je potřebně wážili, to nejprw před sebú měwše a o to se pokusiwše, abychme je slušnými prostředky smluwili a srownali. Ale poněwadž w tom s obú stran dosti tuzí a nesnadní (sporowé) byli, wzali sme tu wěc k sobě k prawému a mocnému rozsudku, k kterémuž sú wšickni tří stawowé mocně přistúpili, a na nás mocně přestali, což w tom mezi nimi koliwěk rozsudkem wyřkneme, wypowíme a za sprawedliwé nalezneme, že to wšickni přijíti, oblíbiti, a to neporušitedlně držeti a zachowáwati chtějí: kterýžto rozsudek a nález žalob a odporuow obojích stran takto w sobě zní, drží a zawírá.

W té při, kteráž jest mezi Pražany, Horníky i jinými městy našimi králowstwí tohoto jakožto žalobníky s strany jedné, pány a rytieřstwem téhož králowstwí Českého, jakožto odporníky s strany druhé: 1) Jakož sú města nadepsaná (pány) z toho winili, žeby  chtěli staw městský z swobody hlasu třetího wywesti, tak prawíce, že se páni a rytieřstwo při sněmích sami zawírají i také radí, a k ledačemu že bez nich swolují, a potom k tomu města napomínají, aby takowému swolení jejich dosti činili, a žeby je tudy z hlasu třetího wywesti chtěli; a při tom také předložili sú, dokládajíce se sněmuow obecních deskami zapsaných w tomto králowstwí a přitom prawíce, že sú při wšech králuow  wolení Pražané a jiná  města hlasu třetího užíwali. Dále prawíce, že král žádný nemá wolen býti nežli w Praze w Starém městě na rathúze wedle starého obyčeje;  a na to ukázali desky sněmu za krále pána našeho učiněného, w kterémžto takto napsáno stojí: Jestližeby pán buoh krále JMt pána našeho smrti neuchowal bez dědicuow, abychom sobě krále a pána wolili což nejspíš moci budem, a konečně   aby w roce wolen a korunowán byl, a po smrti JMti aby sněm obecní wší zemi w Praze na rathúze w Starém městě držán byl, a to konečně we čtyřech neděléch, a tu společně jednostajně a neroztrženě o krále aby jednali, a konečně se swolili etc., jakož dále desky o tom šíře ukazují. Dále ukázali přísahu purkrabí Karlšteinského, že přísahu činí panskému, rytieřskému a městskému stawu, a k tomu ukázali list náš, jímž my dali sme, že ke škodě starodáwnému obyčeji to naše u Hory wolení býti nemá, a prawíce dále, že statuta mají swá, w nichž jest položeno, že jinde nemá král JMt wolen býti, nežli w Praze na rathúze w Starém městě. Proti tomu staw panský a rytieřský odpírajíc prawili, že napřed panský staw a rytieřský stawu swého, sú užíwali každý podlé powahy stawu swého společně podlé swobod swých swobodně jakožto swobodní stawowé w obecních  wěcech a potřebách zemských, a že staw městský hlasu swobodného w ničemž nemají, ani jeho ukazují, ani čím prowodí, protože sami swobodní nejsú; než což panský a rytieřský staw z swobody swé při králích páních swých ustanowili sú za práwo, že sú to města držíwali; a což král JMt s wuolí panského a rytieřského stawu zawříti jest ráčil, že sú města k takowému zawření přistupowali jakožto komorní JMti a poddaní a to drželi, a na to ukázali ceduli sepsanú, JKMtí wydanú, w kteréž takto napsáno stojí: Což se hlasu třetího dotýče, k kterémuž se města  sprawedlnost míti prawí, při tom JMt i páni a raddy JMti zachowati ráčí, což sú od starodáwna za předkuow JMti užíwali, pokadžby řádně okázati mohli. A dále takto w té ceduli stojí, že se města mají k JMti rozkázaní dle swobod swých hotowě okazowati, hlasem třetím se newymlúwajíce w těch wěcech, w kterýchž jim ten hlas nepřináleží. Dále panský a rytieřský staw proti krále wolení prawili,  že sú toho nikdá města od starodáwna neměli, než ti dwa stawowé panský a rytieřský, a na to okázali obdarowání těm dwěma stawuom list pod zlatau bullí Fridricha druhého krále Římského a Sicilského, jímž wyznáwá, že poslán jest k jeho osobě Benedikt arcipřišt Bílinský, a předložil jest JMti, kterak wěrní milí naši, Hendrich markrabě Morawský a obec pánuow a rytieřstwa králowstwí  Českého z obecní wuole powolení našeho milého Otakara oswíceného krále Českého zwolili sú sobě za krále syna téhož krále prworozeného. A druhý list ukázali krále Wáclawa, kterak jest oprawce w tomto králowstwí zříditi ráčil se pány a šlechtici, a že jest přitom žádný hlas městský nebyl. A w témž listu král Wáclaw městuom rozkazuje, jakožto komoře swé, aby oprawcuom w tom byli pomocni. Třetí list okázali ciesaře Karla, kterýmž ta statuta odwoláwá a w nic obracuje, a to že jest učinil s radau knížat a pánuow králowstwí Českého toliko. Dále ukázali desky za ciesaře Sigmunda, kdež nálezy obecné prwní se potwrzují, a tu se městský staw nejmenuje; potom ukázali desky za krále Jiřího, kdež artikule jest ráčil we desky zemské rozkázati zapsati z plného saudu toliko, ježto ode wší země držán byl; a potom když na plném sněmu podwolil se groš český dělati, w kterémž stojí, že s radú naší to činíme. Nejposléz okázali list ciesaře Karla pod zlatau bullí, kterýmž dáwá plnú moc k wolení krále Českého prelátuom, knížatuom, pánuom, wládykám i wší obci králowstwí Českého. K tomu města powěděli, že jim ten list tak dobře náleží, jako stawuom panskému a rytieřskému, poněwadž se w něm jmenují wší obci králowstwí Českého, prosíc, aby při tom zachowáni byli.

Tu my slyšewše žalobu Pražan a jiných měst, a odpowěd zase stawu panského a rytieřského, i jich s obú stran přelíčení, desky, majestáty, bully zlaté, a w ně pilně nahledše a je wážíce, takto o tom wypowídáme a nalézáme: Najprw jakož Pražané a jiná města ten kus žalowali, že staw panský a rytieřský se zawírají sami bez nich při sněmích, a k ledačemus bez nich swolují, že panský a rytieřský staw při sněmích o swé práwa to mohau dobře učiniti, a sami se zawrúc říditi a ustanowiti bez měst, pokudž se jim zdáti bude. A což swých práw přičiní neb ujmau, že to města mají podniknauti z toho, což na zemi mají swobodného.

Což se pak hlasu třetího dotýče o wolení krále, kdež sú páni a rytieřstwo ukázali bulli zlatú ciesaře Karla praděda našeho, kterážto w sobě otewřeně drží, že týž ciesař wyznáwá, že krále woliti mají preláti, knížata, páni a rytieřstwo a obec králowstwí Českého, a protož w tom tak wypowídáme a nalézáme: Poněwadž Pražané a jiná města jsú znamenitější a prwnější úd králowstwí Českého, že mají také hlasu třetího užiti swobodně podlé pánuow a rytieřstwa králowstwí českého při wolení krále. A též také což se wojen wyzdwižení dotýče wen z země pro potřeby králowské a zemské, anebo o berni, w kteréž z práwa králowstwí Českého nesedí, že w tom také Pražané a jiná města hlas mieti mají podlé pánuow a rytieřstwa nyní i budaucné časy, a to z té příčiny, poněwadž Pražané a jiná města, očby se swolili, wedle pánuow a rytieřstwa pomáhati by powinni byli, aby také při tom, w čem z práwa nesedí, třetího hlasu užíwali.

A na ten kus, kdež Pražané a jiná města sú w swé žalobě položili, že král Český jinde nemá wolen býti, než w Starém městě Praze na rathúse, dokládajíce se desk, tu když se jest wšecka země swolila na sněmu obecném, aby král na Starém městě na rathúze wolen byl. I poněwadž sú se nadepsané strany, totižto páni, rytieřstwo, Pražané a jiná města před námi stojíc o to dobrowolně swolili a z toho se propustili, aby ta wšecka jednání na tom sněmě mezi nimi zjednaná minula, že z té příčiny ten artikul jim Pražanuom a městuom k užitku není. Což se pak dotýče listu našeho, kterýž sme Pražanuom dali po wolení našem za krále Českého, kteréž se jest stalo u Hory, že to wolení ke škodě nemá býti Pražanuom ani k ujmě, než že jich privilegia starodáwní w swé moci a pewnosti ostati mají, kde král má wolen býti: i poněwadž sú nic neokázali starodáwního, by na to měli kterú wýsadu od předkuow našich, aby král neměl jinde wolen býti, nežli w Praze, že jim ten list náš w tom ku pomoci nemuože býti, poněwadž se na jiné newztahuje, než že při starodáwních privilegiích a wýsadách mají zuostaweni býti, kterýchž sú neokázali. A protož kdyžby na to přišlo, aby měl král wolen býti podlé starodáwního obyčeje tu a na tom místě, kdežby se o to wšickni tři stawowé swolili.

2) W druhém kusu staw městský winil stawy panský a rytieřský o piwa waření, kterak páni JMt, a páni rytieřstwo i s lidmi swými některými sedlskými, obchod a žiwnost městskú starodáwní, kteréž staw městský od jeho počátku a začetí wždycky jest byl w požíwaní, a čím i služby a pomoci míwal, i summy hromničné platíwal až do těchto časuow pánuom swým, dědičným králuom Českým, totižto w dělání a prodáwaní sladuow, waření a šenkowání piwa wšelikého bez práwa a wýsady - na to zwláště wkročili sú, ladowání po wsech swých dopúštějíc, tak jakož jich žaloba šíře ukazuje, dokládajíce se desk. A na to ukázali též desky památné, kteréž takto swědcí: Item, také sedláci aby žádných piw k šenku ani k prodaji we wsech newařili, lečby kteří wysazení měli aby wařili, a to w míli od každého města králowského wedle jeho wysazení; pakliby kdo měli wysazení k waření piwa, aby to okázali o suchých dnech adventních najprw příštích před Králowú Milostí, a před pány též. - Dále ukázali Pražané z Starého města potwrzení ciesaře Sigmunda, kdež twrdí list krále Januow, kterýž jim tu swobodu dáwá, aby žádný z lidí kteréhožbykoli stawu neb powahy byl, w jedné míli wzdélí okolo města jejich žádné krčmy neměl ani mieti mohl. A Pražané Nowého města ukázali potwrzení ciesaře Sigmunda, kdež potwrzuje listu ciesaře Karla, kterýmž jest jim dal wšecka práwa a swobody, kterýchž užíwají měšťané staroměstští a malostranští, též ukázali list ciesaře Karla, kterýmž dáwá, aby w míli okolo nich nešenkowali ani wařili, a zwláště na Újezdě. A dále jiná města ukazowali: Hradečtí list krále Jana, jímž dáwá, že wšech swobod mají užíwati jako měšťané Pražští. Wodňanští také ukázali list krále Jana, aby na wšecky strany wuokol w jedné míli žádných krčem nebylo a sladowen, a žádný řemeslník též w míli aby nebyl. Domažličtí ukázali list krále Wáclawa, kdež jim tu swobodu dáwá, aby w míli okolo města jich žádných sladuow nedělali, ani piw wařili ani šenkowali, ani jiných řemeslníkuow měli, lečby kdo měl wýsadu prwnější od předkuow prwnějších králuow. - Táborští ukázali list ciesaře Sigmunda, kterýmž JMt to město vysazuje, a to jim dáwá, aby práw a swobod městských užíwali jako měšťané Pražští. Kauřimští okázali list krále Wáclawa, jímž potwrzuje krále Karla (wýsadu), aby mohli krčmáře, kowáře, i jiné řemeslníky w míli wuokol nedáti jim těch řemesel dělati. - Klatowští ukázali list krále Jana, kterýmž jim tu milost a wýsadu dáwá, aby wšech práw užíwali a užíwati mohli, kterýchž Pražané Starého města užíwají. - Mmburští ukázali potwrzení listu krále Jana, kterýmž jim tu milost dáwá a činí, aby wšech práw užíwali a užíwati mohli, kterýchž měšťané města Litoměřic užíwají; a nad to jim týž král potwrzuje, aby ke škodě práwuom téhož města w dalekosti jediné míle okolo města jejich žádného řemesla nikdá nebylo, totižto kowářuow i jiných řemeslníkuow, kteřížby řemesla dělati chtěli, a také aby w té míli piwa newařili a sladuow nedělali. - Kolínští okázali list krále Wáclawuow, kterýmž jim tu milost a swobodu dáwá, aby nedopauštěli w míli okolo města swého krčmářuow, kowářuow i jiných wšech řemeslníkuow býti, nedopauštěli ani řemesel dělati, lečby na to kteří od králuow a knížat českých prwnějších které wýsady měli. - Litoměřičtí ukázali list krále Januow, kdež jim potwrzuje, aby w jedné míli wšudy okolo města jejich nebyly ani krčmy ani sladowny, ani kteréhožkoli jiného řemesla řemeslníci. - Žatečtí ukázali list krále Otakara, kterýmž jim tu milost a swobodu dáwá, aby krčma okolo města jejich w míli wzdélí žádná nebyla. - Kadaňští, Mostští, Launští, Žatečtí, okázali list ciesaře Karla, kterýmž jim tu milost a swobodu dáwá, aby žádný krčmář, kteréžby koli osoby byl, w dalekosti jedné míle wuokol počítajíc, w kterýchžkoli wsech a místech k prodáwaní aneb k užitku kupowání sladuow a waření piw, ani šenkowati neb prodáwati jakýmkoli wymyšleným obyčejem nesměli a nemohli, a že též žádný(ch) sladowen, piwowáruow aneb krčem neobyčejných wen z té míle, kdežkoli položené, a od starodáwna neužíwané, ke škodě předepsaným městuom woziti a prodáwati nemohli; a také aby žádný řemeslník w té míli žádného řemesla nedělal, krom kowářuow sedlských, kteréhož k swým potřebám mieti musí. - Budějowští ukázali list krále Wáclawa, kterýmž jim tu milost a swobodu činí, že wzdálí jedné míle wšudy okolo města jejich nemá býti žádná sladowna, piwowár, ani krčma skrze žádné osoby držána; a také že žádní jiní řemeslníci nemají w tom okršlku jedné míle wzdélí okolo města jejich trpěni býti, kromě sedlských kowářuow. - Brodští ukázali list ciesaře Sigmunda, kterýmž jim tu milost učinil, aby žádný w míli okolo města jejich we wsech neb w mlýnech sladowen neb piwowáruow neměl, wšakž to wyminuje, že ta milost má býti swobodám starodáwným městuom panským a zemanským bez ujmy a bez škody. - Stříbrští ukázali list náš, kterýmž sme jim k přímluwě některých panuow a Pražan tu milost dali a učinili, aby okolo města jejich w míli wzdélí a zšíří žádný piw newařil a nešenkowal. Beraunští ukázali list ciesaře Sigmunda, jímžto swobodu dáwá, aby okolo města jejich w míli wzdélí žádných piw newařili, ani piwa šenkovali, wšak proto že to má býti každému bez ujmy jeho sprawedlnosti. Písecští ukázali list krále Jana, kterýmž jim tu milost a swobodu dáwá, aby okolo nich w míli žádný piwa newařil a sladu nedělal, ani kteří jiní řemeslníci řemesel swých dělati mohli. - Čáslawští okázali list krále Januow, kterýmž jim tu milost činí, aby žádný z žádného stawu w jedné míli wzdálí okolo města jejich k jich škodě sladu dělati, piwa wařiti ani krčmy míwati nemohl, kromě Hor Kuten, ty se wymiňují. - Slánští ukázali list ciesaře Karla, jímž dáwá tu milost, aby okolo města jejich w míli wzdálí nebydlil žádný řemeslník, totižto sladowník, piwowárník, ani jiný žádný, kterýžby řemeslo dělati chtěl, krom sedlského kowáře. A okázali také list krále Wáclawuow, kterýmž přikazuje wšem, aby je při milostech swrchu psaných zachowali. - Kauřimští ukázali list ciesaře Karla prowolací, kterýmž rozkazuje wšem wuobec, aby okolo nich w míli wzdéli sladuow nedělali, piw newařili ani jiných řemesel dělali. - Kadaňští ukázali list krále Januow, kterýmž jim tu milost činí, aby w jedné míli okolo města jejich žádné krčmy nebýwalo, také aby nebylo žádného hospodáře, kterýžby hosti chowati a je přijímati měl, též aby formané, ani sladowník, pekař ani řezník w té míli nebyli. - Mostští ukázali list krále Jana, kterým jim tu milost činí, aby míli wzdéli okolo města jejich sladuow nedělali ani piwa wařili, k tomu aby w též míli nebylo okolo nich žádných řemeslníkuow. - Launští ukázali list krále Jana, kterýmž jim tu milost činí, aby wšech práw a swobod užíwali, kterýchž měšťané Litoměřičtí z práwa neb z obyčeje užíwají aneb potom užíwati budau. — Melničtí ukázali list krále Wáclawa, kterýmž jim tu milost činí, aby w jedné míli okolo města jejich žádných nowých krčem wyzdwihowáno, piw wařeno ani šenkowáno, ani sladuow i jiných řemesel kterýchžkoliwěk děláno nebylo, kromě kowářuow sedlských. - Žatečtí, Mostští, Kadaňští, Launští, Chomutowští podobné milosti k těm od krále Wáclawa okázali. - Austští okázali list ciesaře Karla, kterýmž jim tu milost činí, aby w míli okolo města jejich nebyli sladowníci, piwowárníci, krčmáři, i jiní kteří řemeslníci, ježto by swá řemesla dělati chtěli. - Chrudimští ohlásili se, že mají wýsadu naši, jíž dáwáme, aby žádný okolo nich w jedné míli wzdéli a zšíří piwa k šenku newařil. - Mejtští ukázali přepis listu ciesaře Sigmunda, kterýmž tu milost dáwá a činí, aby žádný we wsech, w mlýnech sladownu ani piwowáruow okolo téhož města wzdéli jedné míle nemá stawěti ani bude moci, anebo jiného piwa šenkowati aneb k prodaji wařiti, lečby bylo piwo města jejich. A to powěděli na swé přísahy, že takowý list mají a jej okázati chtí.

Proti tomu kusu staw panský a rytieřský prawili: Poněwadž jsme swobodní páni a rytieřstwo, že wšelijaký užitek swobody swé jakž jej koli wymysliti muožem k užitku našemu se ctí naší, žádná nám meze w tom uložena není; a cožkoli w tom činíme, činíme z swé swobody sprawedliwé, neb nám jich wýsady proti našim swobodným statkuom w ničemž k ujmě býti nemohú, ani dání králowská  statkuom našim mohú škodna býti. A dále staw panský a rytieřský prawili, že ten artikul o piwa waření, kterýž sú města ukázali, jest k lepšímu pánuow a rytieřstwa, a že w tom artikuli toliko o sedlácích zmínka jest, ale o páních ani o stawu rytieřském nic. A což se krčem dotýče, staw panský a rytieřský  powěděli, že o krčmy swolení zemské s městy mají spolu, a wystupuje-li kdo z toho, muož sobě každý jednoho každého práwem k náprawě přiwesti, dokládajíc se rozsudku o krčmy, kterýž se jest stal Chrudimskými a Šárowcem a jinými.

O tom takto nalézáme a wypowídáme: Jakož sú Pražané a jiná města napředpsané swé privilegie ukázali, kteráž mají od starodáwna od předkuow našich o piwa waření, že nemají okolo nich w míli nikdež po wsech piwa wařiti, šenkowati, ani jiných řemesel dělati, jakž to jich listowé šíře ukazují; a na to sú ukázali nález krále Jiřího předka našeho, kterýžto w sobě drží, že sedláci w míli okolo měst jim ke škodě na prodaj piw nemají wařiti ani šenkowati, ale o paních a rytieřstwu tu žádné zmínky není. A protož o tom takto nalézáme: že pány a rytieřstwo při jich starodáwné swobodě zuostawujem, aby oni mohli piwa wařiti a slady dělati k potřebě swé i také k užitku swému, i řemeslníky mieti na swých zámcích a twrzích k swým potřebám. A Pražané a jiná města aby w tom, což se piw waření dotýče, zachowáni byli při swých wýsadách, pokudž jednoho každého města wýsada ukazuje, a nálezu krále Jiřího, kterýžto w sobě drží, že w míli okolo měst sedláci piwa wařiti nemají ani šenkowati.

3) Dále města winili stawy panský a rytieřský, kterak je obtěžují tím, což sobě kúpí na zemi zboží swobodného, buď k obci, neb jedna osoba zwláštní k užitku, též i k záduší, že jim zapisowati a toho we dsky klásti bránějí a  nedopauštějí, by pak na to i powolení krále JMti bylo, lečby páni wládyky na plném saudu k tomu powolení dali, a když za to žádáme, že toho dopustiti nechtí; a že sú toho za předkuow WKMti i za WMti wždycky užíwali s powolením WMti wedle nálezu, kterýž se jest stal za krále Ladislawa, aby měsťanuom bylo we dsky kladeno dědictwí swobodné s powolením. A na to ukázali ten nález.

Proti tomu páni a rytieřstwo odpírajíc prawili, že panského a rytieřského stawu swobodného jsú dsky zemské, a těch že sú od starodáwna užíwali hned jakž sú založeny, a užíwají bez překážky swobodně. A pokud oni swobodu ke dskám mají, nálezowé obecní starodáwní i WKMti w sobě zawírají, a pokudž ti nálezowé zní a ukazují, při tom žádají zachowáni býti; a na to ukázali nález dskami památnými učiněný za kralowání našeho.

O tom takto wypowídáme a nalézáme: Jakož sú města ukázali nález za krále Ladislawa předka a ujce našeho učiněný dskami, kterýžto w sobě zjewně drží a zawírá toto: aby žádný měštěnín po dnešní den žádných dědin a zboží swobodných nekupowal bez Králowy Milosti zwláštního powolení, že je města při tom nálezu zuostawujem, a moc sobě tu také k powolowání zachowáwáme, jakož sú předci naši od starodáwna měli, tak aby městuom kladeno we dsky nebylo leč s powolením naším zwláštním neb budaucích králuow Českých. Než což se Pražan dotýče, ti mají při té swobodě zachowáni býti, kteréž sú prwé užíwali, totižto aby jim we dsky bez relatoruow kladeno, i kšaftowé jich aby byli wpisowáni, poněwadž sú páni a rytieřstwo proti tomu nic neodpírali. Což se pak Horníkuow dotýče, těm také aby we dsky kladeno bylo bez relatora, tak jakož mají dskami památnými powolení od pánuow a wládyk z plného saudu léta 1501, w sobotu po swatém Řehoři.

4. Dále Pražané i jiná města winili staw panský a rytieřský, že přes swolení a podání jich, kteréž jest takowé, že z dědin swobodných, z čeledi a z lidí zběhlých podwolili se saud a práwo zemské nésti, a že přes to nás i naše obýwající z jiných wěcí dobře lehkých někdy k zemskému a někdy k komornímu saudu pohánějí proti swobodám a práwuom našim, kdež my o žádnu jinú wěc na wšem swětě krom wěcí swrchupsaných sauzeni býti nemáme, než jedenkaždý před purkmistrem a konšely swými, a tak jsme prwé zachowáwáni byli, dokládajíc se w tom desk zemských. A na to ukázali dsky za krále JMti, kdež se podwolují trpěti práwa zemská. A dále prawíce, že mají obdarowáni prwnějších králuow Českých, i také JKMti potwrzení na to, aby súzeni nebyli před žádným súdem, než w každém městě před purkmistrem a konšely jednoho každého města; a na to ukázali majestáty a listy králuow českých JMtí. - Proti tomu páni a rytieřstwo odpírajíc, prawili že sú předkowé jich wždycky i oni také k puohonuom stáwali, odpowídali, nálezy trpěli, sami se poháněli, práwa na ně staná dáwána byla a wedena, dokládajíc se puohonuow a rozsudkuow a práw stáných králowských i zemských. A na to ukázali dsky puohonné, práwa staná i rozsudky, a k tomu ukázali dsky swolení zemského i o wšecky wěci a grunty, kteréž k městskému práwu příslušejí pod šos, nemá žádný jich poháněti; pakliby jich kto pohnal a křiw zuostal, tehdy jim má škody bez puohonu zaplatiti což před úředníky prowede. - Proti tomu Pražané a jiná města odpowěd dali: nejsúli jiní artikulowé we dskách w tom sněmu oprawowáni, a jsú celí, tehdy my k tomu přistúpíme, pakli jsú oprawowáni, a mazáni jakož jsú, tehdy my jich také držeti nechcem. - Proti tomu panský a rytieřský staw powěděli, že k tomu také swolují, a ten sněm i artikule w nic obracují, ani k swé při ku pomoci bráti jich chtí proti nim.

Tu o tom takto nalézáme a wypowídáme: Poněwadž sú páni a rytieřstwo od starodáwna poháněli z nářku cti, ze škod, i z jiných rozličných wěcí, i také okázali puohony, kdež se sami měšťané z rozličných wěcí před súd zemský poháněli, a oni k súduom stáwali, nálezy, práwa staná, i práwa na ně wedení trpěli, aby ještě Pražané i jiná města zachowali, wšak znamenitě s takowým opatřením: jestližeby který pán neb rytieřský člowěk pohnal Pražan, neb  kterého města obce wší neb osoby zwláštní z jakéžkoliwěk wěci ježtoby k jich práwu městskému a pod jich šos příslušela, když ta pře k súdu přijde, a oni to pokáží, že takowá wěc, oč jsú pohnáni, k jich súdu a pod jich šos přísluší, a že jest wěc městská: že toho páni a wládyky w súdu zemském ani w komorním súditi nemají. Než mají ten puohon hned zdwihnauti, a puowod bude jim powinen bez puohonu podlé seznání úředníkuow menších podlé práwa we dwú nedělích škody zaplatiti cožby prowedli, kteréžby pro ten puohon jezdíce utratili.

9) Dále, jakož winili města pány a rytieřstwo, že když jmem kterého lotra zločinného a k němu potom práwem přistúpíme, a on že bude prawiti zlé činy a skutky na některého urozeného člowěka, tehdy nám nedadí ho na naší poprawě kázati utratiti, než abychom takowého zločince a lotra na hrad Pražský k wyšší poprawě wydali a přinesli; ježto nám ta wěc jest těžká a nesnesitedlná, jedno na cestě nebezpečeňstwí s tím lotrem jedúce od jiných lotruow, a k tomu na to weliké práce a náklady i útraty činíme, žádajíc w tom JMK. za opatření; pakliby kto na kterého urozeného co prawil, proto my takowému swým psaním a listem chcem dáti wěděti, že se naň toto a toto od tohoto a tohoto prawí, aby on přijel swobodně a po swé cti stál, jako dobrému příleží. A k tomu také že se to přihází, když který zloděj w kterém městě lapí se a wsazen bude, tehdy hned některý pán neb z rytieřstwa hned wyšle, a prawí, že jest služebník jeho, chtě aby jemu wydán byl. A newydadí-li mu ho, tehdy hned pohnati chce a proto pohruožky býwají. - Proti tomu páni a rytieřstwo tak powěděli, že jest rozdíl welmi weliký mezi stawem naším a městským, neb my w ničemž k jich práwu, ale oni k našemu we wšem jakž od starodáwna tak i nyní jsú poddáni, a přislušejí k poprawě WKMti. A tak každé město jest powinno wydati každého zločince na poprawu WKMti.

O tom takto wypowídáme a nalézáme: Jestližeby který zločinec, který lapen byl do Prahy neb do jiných měst, a prawil na kterého z panuow neb z rytieřstwa, ježtoby se jeho cti dotýkalo, tehdy kdyžby Pražané nebo které jiné město požádáni byli od toho neb od těch, čížby se cti dotýkalo, aby jej podlé starodáwního obyčeje toho zločince na hrad Pražský wydali, že má ten zločinec na hradě Pražském purkrabí Pražskému u wězení dán býti, a ten, čížby se cti dotýkalo, a kdožby žádal aby na hrad Pražský dán byl, má náklad tomu městu, od kteréhožby ten zločinec poslán byl, cožby w prawdě a sprawedliwě to město naložilo s tím zločincem na hrad Pražský pošlíc, zase nawrátiti a dáti hned prwé, nežby ten zločinec purkrabí wydán byl. Pakliby toho neučinil, a těch nákladuow tomu městu nenawrátil, tehdy i hned to město bude moci pána neb rytieřskeho člowěka před úředníky menší obeslati, a což prowede to město na schwálení těch úředníkuow, tehdy ten pán neb rytieřský člowěk to dwé aby městu tomu dal, jestližeby se toho dopustil a bez obeslání nezaplatil. Než toto se w tom znamenitě wymíňuje, ktožby toho žádal, aby takowý zločinec na hrad Pražský wydán byl, ten má jmenowati s koliko osobami to město má toho zločince poslati, a s wětším počtem nemají posílati. A též jestližeby který pán neb rytieřský člowěk kterého zločince jal, a kto žádal toho pána neb rytieřského člowěka, aby ten zločinec na hrad Pražský wydán byl, a žeby se cti komu dotýkalo, že má ten pán aneb rytieřský člowěk toho zločince na hrad Pražský poslati tím wším spuosobem, jakož se nahoře píše o města w tomto nálezu.

10) Dále Pražané a jiná města winili sú pány a rytieřstwo, že w súdch swědomí listowního od súsedů našich podlé obyčeje prwního a práwa našeho pod městskú pečetí wydaného přijímati nechtí, a žeby bylo prwé přijímáno, dokládajíce se paměti naší i jiných dobrých lidí. - Proti tomu páni a rytieřstwo odpowěď dali sú, že jak starodáwní obyčej se jest zachowal w králowstwí tomto od stawu městského, tak při tom je zuostawujem; aneb poněwadž my sami nejpowýšenější staw panský w tomto králowstwí a rytieřský, před súdy   swědomí, jsúc k tomu práwem připraweni osobně k tomu stojíc, je dáwáme jakož na powahu stawuow našich přisluší podlé obyčeje starodáwního, též města aby se zachowali tak, jakž na staw jich příleží. O tom takto wypowídáme a nalezáme: Poněwadž páni a rytieřstwo jsú swobodni, tak že swých práw mohú přičiniti a ujíti, jakož jsú zřízení k swýni súduom udělali o přísahách k swědomí mezi wšemi stawy, že to tak ode wšech má zachowáno býti: napřed což se súdu zemského dotýče, že kteříž jsú konšelé, že ti mají osobně na tu přísahu, kterúž sú nám učinili k úřadu swému, dáwati swědomí; a kteříž konšelé nejsú, ti mají také osobně přisahati, položíc dwa prsty na znamení božího umučení, kleknúc podlé obyčeje. A k súdu komornímu tu též konšelé na túž přísahu nám  učiněnú mají swědomí swými zawřenými listy dáwati. Než kteří jsú měšťané osedlí a nejsú konšelé, ti mají přísahu udělati před konšely toho města, a to přísahu, která od starodáwna jest dskami zemskými o swědomí zapsaná, kterúž úředníci mají městuom dáti wypsanú mezi časem nynějším a Swátostí najprw příští. A ta přísaha má býti: položíc dwa prsty na kříž, stoje. A což tak před konšely seznají, to má w list wepsáno býti, a pečetí městskú zapečetěno, a nemá to od žádného odwíráno býti než před súdem komorním. Než což se cti dotýče, o to Pražané i jiná města též jako páni a rytieřstwo, kdyžby pohnáni byli, mají osobně státi, a swědomí pod přísahu wydati.

11) Dále města winily panský a rytieřský staw, že když se která kmetična wdá aneb panna w kterém městě řádně w staw manželský wstúpí, že páni na takowé  osoby sahají, chtíc aby jim od jich mužuow a manželuow wydáwány byly. Proti tomu panský a rytieřský staw powěděli, že nám k tomu není potřebí nic mluwiti, neb o to již nález máme, a tím se sprawowati chcem, kterýž učiněn jest mezi Henrichem z Šwamberka a Táborskými.

Takto o tom my wypowídáme a nalezáme: poněwadž páni a rytieřstwo z swé swobody, kteréž od starodáwna užíwají, na tom sú zuostali, a to konečně zawřeli, ktožby komu sirotka wedle swolení zemského newydal, aby jej mohl z dwaceti hřiwen střiebra bez lotu spolupuowodem pohnati; a když to obdrží, že jest sirotek jeho, že jemu má tu pokutu dáti, a sirotka s tú pokutú wrátiti. Pakliby sirotka newydal, tehdy má jej po druhé pohnati též z pokuty i z sirotka. Pakliby po druhé pokutu dada, sirotka newrátil, tehdy jej po třetí též z pokuty a z sirotka muož pohnati. Pakliby po třetí, dada pokutu opět sirotka newydal, tedy puowod má to na krále JMt a na pány a wládyky do plného súdu wznésti; pakliby krále JMti w zemi nebylo, tehdy proto na pány a wládyky w plném súdu. A cožbykoli se statku téhož sirotka doptati mohlo, to má při pánu téhož sirotka zuostati. A cožkoli puowod prowede slušně bez přísah na schwálení pánuow a wládyk, zač jest ten sirotek měl, má jemu dáti z swého wlastního statku konečně od pruowodu we dwú nedělích pořád zběhlých. Pakliby tomu dosti pohnaný neučinil, tehdy puowod muož se podlé práwa a swolení zemského pro dosti neučinění nálezu a panskému rozkázáni wésti na dědiny, tak jakž nález obecní ukazuje do té sumy; než ten sirotek aneb ta žena, kteráž by se wdala, při muži swém zuostati má.

12) Dále, kdež winí města pány a rytieřstwo z neoprawowání domuow w městech. Proti tomu páni a rytieřstwo tuto odpowěd dali sú, že ta žaloba osob zwláštních se dotýče, i protož jest nepotřebná. Wystupujeli kto w tom, a co učiní mimo wýsadu a těch domuow swobod, i každý práw z toho býti musí tu a na tom místě, kdež jemu o takowú při odpowěd dáti přisluší.

Tu o tom takto wypowídáme, že, kteřížby koliwěk páni neb rytieřstwo domy měli w městech, kteréž pod šos městský příleží, w to města mají moc nahlédnúti wedle práwa města swého, a držiteluom rozkázati opatrowati, tak aby město nepustlo. Než kteří páni mají w městech domy swobodné, jestli žeby domuow neoprawowali ke škodě městu, chtíli Pražané neb jiná města, mohú jich práwem hleděti.

Dále přes prwní žalobu napsanú Králi JMti danú po druhé, ďáli jsú Pražané a jiná města, že mnozí z pánuow a rytieřstwa na swých zbožích 6) krčmy nowě sobě zařazují, a w nich množstwí potom škuodcí lidských a mordéřuow od krčmářuow jich přechowáwá se, a sáhneli kdy město které, majíc poprawu, buď na krčmáře toho, jako fedrowníka, buď na takowé zločince, tehdy hned pán té krčmy a takowého krčmáře pohruožky činí, že chce je pohnati, prawě tím, když zlému chtí překážeti, žeby mu moc, kwalt a pych na jeho gruntech činili; oni oprawce jsú, přitom žádajíce za opatření. - 7) Druhé, kterak mnoho na zboží panských a rytieřských nowých městeček i trhuow powstalo jest ke škodě WKMti i nám w nich k weliké škodě jest. 8) A k tomu kterak na zboží panských a rytieřských mnoho nowých cel i po wodách i po zemi wzniklo jest k obtížení našemu welikému, prawíc, že jest proti nálezu starému zřetedlně dskami zemskými zapsanému. Proti tomu páni a rytieřstwo odpowěd dali sú, což se krčem tkne, že již na to odpowěd dána o piwě wáření; a což se nowých městeček panských a rytieřských i trhuow dotýče a cel, též že se tu JKMt mocnosti wíc dotýče nežli panského a rytieřského stawu, poněwadž JKMt jest pánem této země jako prwní předkowé JMti, a předkowé JKMti obdarowání jsú na swrchu psané wěci dáwati ráčili. A JMK. jsa pánem této země, jest též mocnosti jako předkowé JMti: a tak jednomu každému z stawu panského a rytieřského má moc obdařiti nowým městečkem, clem, trhem; a zdáli se komu, žeby to ke škodě bylo, že jeden každý má práwo před sebú.

Tu my o tom takto wypowídáme a nalezáme: ktožbykoli krčmu sobě nowú zarazil, a toho neprowedl, že ta krčma jest wysazena od předkuow našich neb od nás, že takowé krčmy mají kaženy býti. Pakliby kto prowesti mohl ote dwa a třidceti let pokojné držení a užíwání krčmy, ten toho také užiti má, buď z pánuow, z rytieřstwa neb z měst, wšak kterážby nebyla ke škodě wýsadám Pražanuom a jiným městuom.

O cla takto wypowídáme: napřed aby woláno bylo po wší zemi, aby žádný cla po zemi i po wodách nesprawedliwého nebral. Pakliby ktožkoliwěk w králowstwí Českém, buď pán, rytieřský člowěk nebo město přes to wolání wiece cla bral, nežby jeho wýsady ukazowaly, anebo nežby mohli prowesti starodáwním užíwaním, takowý aby mohl od toho neb od těch, od kohožby se tím obtížení dálo, pohnán býti z desíti kop grošuow českých; a najdeli se, že jest nesprawedliwě bral, že má tu pokutu dáti, a toho cla což nesprawedliwě užíwal, aby toho wiec nebral.

(Žaloby pánůw a rytířstwa na města, i wýpowědi králowské na ně.)

1) Najprwé, kterak z wěcí panských a rytieřských, kteréž do měst posílají, cla w branách i z míst berú, prawíce, že jest to proti wšemu práwu, a že jsú w této zemi tak swobodni, aby z jich statkuow clo bráno býti nemělo, a k tomu prawí, že z lidí jich berú clo a tržné neobyčejné; žádajíce, aby to wšecko ukázali, kde jim co swědčí, a z čeho co bráti mají na zemi neb na wodě; nadto, což podlé práwa bráti mají, že silnic neoprawují.

Proti tomu Pražané a jiná města odpowěd dali, že se nás wšech ta wěc nedotýče, než jestli že z nás kterékoli město co w té wěci proti jich swobodám činí, že jeden každý muož to město před Waší Milostí králowskú winiti z toho.

Tu my o tom takto wypowídáme: Poněwadž jsú Pražané a jiná města proti tomu nic nemluwili a nic neokázali, než powěděli, že se ta wěc toliko některých měst dotýče: a protož my pány a rytieřstwo při tom zuostawujem. Jestli pak žeby které město přes tuto naši wýpowěd kterému pánu neb rytieřskému člowěku přes to co činil(i) a z nich brali, že se práwo jim pánuom a rytieřstwu nezawírá; než což by jinde kupíc chtěli to zase prodáwati, že z toho mají clo tržné dáwati jako jiní. Než což se lidí obecných dotýče, aby žádný pán neb rytieřský člowěk aneb měštěnín cla nesprawedliwého od jiných nebral po dnešní den aneb tržného, lečby na to wýsady měl od nás neb od našich předkuow, aneb mohlliby to starodáwním držením prowesti za řád a zaprawiti, toho také má požiti, wšak aby tak proto ta cla a tržné brali, jakž ty wýsady ukazují aneb starodáwná držení, a wýše nic. Pakliby se komu zdálo, žeby jim lidé wýše se obtěžowali, nežliby to mohlo swrchu psaným obyčejem prowedeno býti, že jeden druhého bude moci pohnati z desíti hřiwen střiebra z pokuty, podlé toho, jakož sme o krčmách swrchu w tomto rozsudku w žalobě Pražan a jiných měst položili. Než což se silnic oprawowání dotýče, o tom takto wypowídáme: ktožkoliwěk cla drží, buď páni, rytieřstwo, Pražané neb jiná města, že mají z práwa silnice oprawowati, pokudž jim příleží sprawedliwě od starodáwná; pakliby kto neoprawowal, aby byl napomenut od těch, ktož tu silnici zprawují. Pakliby přes to napomenutí wždy neoprawil, tehdy ten, ktož ho napomenul, muož toho pohnati, ktožby silnice neoprawil, z deseti hřiwen střiebra bez lotu před úřad menší. A prowede-li naň to wedle práwa, že jemu pohnaný bude powinen tu pokutu dáti a silnici oprawiti.

2) Druhé: že těch lidí Pražané i jiná  města, kteřížby zločince wyzdwihowali a jim překáželi, nechowají.

Proti tomu Pražané a jiná města odpowěd dali, že námi nic neschází, než že my wysíláme wždy na takowé lidi, ale že nám w tom překážku činí.

Tu o tom  takto wypowídáme a nalézáme: Poněwadž Pražané a jiná města w swých městech swé poprawy od starodáwná zwláštní mají od předkuow našich i také od nás, kdež jsú tím z práwa powinni, aby silnic okolo sebe hájili do swého najwyššího přemožení, a také aby zločince a přewaleče z krčem wyzdwihowali. Než jestližeby člowěka osedlého kteréhožkoliwěk pána neb rytieřského wyzdwihli, a ten pán neb rytieřský člowěk oň stál a toho žádal, aby mu ten člowěk wydán byl, že chce naň práwa dopomoci, že takowému pánu neb rytieřskému člowěku má wydán býti. Pakliby ten pán neb rytieřský člowěk, kdyžby mu ten člowěk wydán byl, nechtěl naň práwa pustiti, aneb jej upustil: tehdy o ty škody k tomu pánu neb rytieřskému člowěku má hledíno býti, a takowý pán neb rytieřský člowěk má naň bez odporu práwo pustiti. Pakliby o takowého zločince žádný pán neb rytieřský člowěk nestál a nežádal, aby jemu wydán byl: tehdy města budú moci swobodně takowého zločince podlé práwa a jeho prowinění trestati.

Dědictwí, ježto na listech jistoty mají.

3) Třetí žaloba od pánuow a rytieřstwa na města prawíc, kterak drží zboží a we dskách jich nemají, žádajíc w tom, aby podlé pokut k nim se zachowáno bylo.

Tu my o tom takto wypowídáme a nalezáme: Což se těch pokut dotýče, těch my při sobě jako král Český necháwáme. A po dnešní den nález náš a wýpowěd naše: kteréby město k obci neb která osoba zwláště co dědictwí na ty listy kúpil a držel, ti aneb ten aby w tu pokutu upadl beze wší milosti.

0 domy, že nechtí w městech pánuom a rytieřstwu zapisowati.

4) Tak my o tom wypowídáme a nalezáme: Kterýby koli pán neb rytieřský člowěk kúpil sobě duom w kterém městě, ježtoby ten duom byl pod šos, že má a powinen bude wšecko z toho domu trpěti s tím městem, w kterémžby sobě takowý duom kúpil. A také, chtěl-liby jej kto z toho domu aneb z čeho, ježtoby to cožby kúpil k městu pod šos slušelo, winiti, že má tu na tom práwě z toho práw býti.

0 puotku w městě.

5) Dále, jakož páni a rytieřstwo města winí, že když která puotka w městě, a (osoby) z našich stawuow sami se oč w městě potknú, tehdy oni ty osoby sázejí aneb je trestati chtí, ježto jim ta wěc nepřisluší.

O tom takto wypowídáme a nalezáme: Kteréžkoli puotky by se dály w budúcích časech mezi panským a rytieřským stawem w městech, to my přikazujem wšem wuobec, aby takowých puotek z úmyslu a bez příčiny na se nečinili. Pakliby se kdy přihodila w kterém městě takowá wěc, aby měšťané stawili, a takowé kdožby ty puotky činili, aby před súd zemský neb komorní, kterýby měl najprw přijíti, slibem zawázali. A kdyžby před súd přišli, aby to páni rozwážili, aby jim toho lehce newážili a podlé prowinění je trestali, ktožby k tomu příčiny dáwali.

0 lidi chudé.

6) Dále, páni a rytieřstwo na města žalují, když wědí člowěka chudého, že jemu piwa a jiné wěci wěří, a potom jiné lidi jich stawují. Proti tomu města prawili, že proto to činí, že páni a rytieřstwo nám našich dluhuow nedopomáhají.

Tu my o tom takto wypowídáme a nalezáme: Jestli že kto z měšťan kterému člowěku, a též pán neb rytieřský člowěk kterému měštěnínu aneb jich člowěku chce co prodati, aby jemu newydáwal toho což prodá, leč mu rukojmě za to postawí. Pakli chce kdo komu wěřiti z těch stawuow, to ten, ktož swěřil, má najprw na pána toho člowěka wznésti, a ten pán má swého člowěka držeti k dostiučinění skutečnému. Pakliby ten člowěk neměl čím platiti, tehdy má wěřiteli swému konečně we dwú nedělích w moc dán býti. A když se tomu dosti stane, nemají jiní lidé toho pána stawowáni býti; pakli by ten pán se k tomu sprawedliwě mieti a toho dlužníka wěřiteli wydati nechtěl, tehdy wěřitel lidi toho pána, rytieřského člowěka neb měštěnína bude moci stawowati, dokudžby mu se sprawedliwě nestalo.

0 súd w městech.

7) Dále, jakž páni a rytieřstwo Pražany a jiná města winí, že kdy pán neb rytieřský člowěk, aneb lidé jich co w kterém městě před práwem jich činiti mají, že o jedné při we třech neb we čtyřech létech konce neučiní.

Takto o tom wypowídáme a nalézáme: aby Pražané i jiná města konec wedle práwa přem činili, a odtahuow mimo obyčej a práwa aby nečinili, co se lidí panských a wládyckých dotýče.

9) Dále páni a rytieřstwo žalují na Pražany a na jiná města, že suol, železo, obilí a jiné wěci k obci překupují, a trhy zastawují a wíchy wystrkují, aby žádný nekupowal. Proti tomu Pražané a jiná města takto prawili, že se ta wěc wšech měst nedotýče, než některých, a to těch, která města sklad soli mají. A což železa a jiných wěcí k obci kúpí, že w trh nekupují, než po trhu, a to z příčiny té, že co tomu ktož prodáwá zuostane, aby s tím pryč nejel, a potom aby nedostatku netrpěli. A wíchowé ne proto se wystrkují, aby sobě kto k swé potřebě neměl kúpiti, ale proto, aby na překup přemykači neb cizozemci nekupowali, a potom jiných aby nedřeli.

Tu my takto o tom wypowídáme a nalezáme, aby se Pražané i jiná města tak zachowáwali nyní i na budúcí časy, jakž sú odpowěd Pražané i jiná města na žalobu panskému a rytieřskému stawu před námi dali.

10) Dále, páni a rytieřstwo Pražany a jiná města winí, že ktož na sladownu které obilí přiweze, tehdy toto zase z města nedadí wézti; proti tomu města takto powěděli, že o tom mnozí nic newědí.

Tu my o tom takto wypowídáme a nalézáme: Ktožkoli sobě do města obilí pošle, aby jemu slady wzdělány byly k jeho potřebě, že jemu nemají města brániti zase wen z města wézti. Pakliby tomu které město toho hájilo, že tu wěc ten má wznésti na podkomořího našeho, a on má rozkázati témuž městu slowem naším, aby jemu zase nawráceno bylo. A též pošle-li který z pánuow neb rytieřstwa do kterého města na trh, aby jemu obilí na trhu k jeho potřebě kúpili, že jemu toho Pražané a jiná města hájiti nemají.

11) Dále páni a rytieřstwo winili sú Pražany, že wína hostinského do Prahy wézti nedadí.

Takto o tom wypowídáme a nalezáme: aby se tak Pražané o wína wezení zachowali wedle práw a obdarowání od ciesařuow králuow předkuow našich i také od nás. A což se oprawowání wín dotýče škodnými wěcmi, w to aby perkmistr w Praze, a w jiných městech konšelé pilně nahlédli a nahlédali, aby se toho nedálo; a byl-liby kto w tom postižen, aby na to pokuta byla uložena, aby takowý skutečně byl trestán.

12) Dále, páni a rytieřstwo Pražany a jiná města winili sú, že na wodách zahrazují wrata, ježto lidé s lesem a loďmi wolně jeti nemohú, a 13) súkenníci wlny nedadí na trzích kupowati.

O tom takto wypowídáme a nalezáme : aby na jezích wrata, kteréž sú od starodáwna byly, lidem k jich potřebám otewírány byly, aby mohli wolně plúti. Pakliby pán, rytieřský člowěk neb město které tak se nezachowal, tehdy muož pohnán býti před súd komorní; a najdeli se, že jest to swéwolně udělal a wrat otewříti nechtěl, tehdy aby puowodowi wšecky škody dal, na schwálení úředníkuow menších.

14) Dále, jakož páni a rytieřstwo Pražany a jiná města winili sú, když kterého člowěka w městě najdú, že jeho upúštějí rozličnými spuosoby.

Tu o tom tak wypowídáme a nalezáme: že kterýby koliwěk pán neb rytieřský člowěk kterého člowěka swého w kterém městě u kterého hospodáře našel, má toho hospodáře žádati, aby se jím ujistil, a potom žádati na purkmistru toho města a na konšelích, aby jemu jeho wydali. Pakliby se tak nezachowali, ten, komužby jeho člowěka newydali, zachowej se wedle zřízení zemského o lidi zběhlé.

A protož my nadepsaný Wladislaw, Uherský, Český etc. král, přikazujem wšem pánuom, rytieřstwu, Pražanuom a jiným městuom w králowstwí Českém wšem tímto listem, tak jakož sú na nás wšichni stawowé swrchu psaní mocně přestali, aby tuto wýpowěd naši nyní i budúcně po wěčné časy we wšech kusích, článcích a klausulech pewně a stále drželi a zachowali bez wšelijakého přerušení; pakliby kto neb kteří z toho nyní aneb potomně kdy swéwolně wystúpili a proti této naší wýpowědi co učinili, že takowí mají držáni býti za rušitele obecního dobrého, a mají w trestání naše i budúcích králuow Českých beze wší milosti upadnúti.