25.

Zápis úmluwy učiněné na zachowání pokoje mezi stranami pod obojí a pod jednau w Čechách.

W Praze 1481, 31 Jul. (z rkp. Talmb. 301 b).

We jméno swaté a nerozdílné trojice Amen. Jakož z dopuštění božího byla jest ruoznice a nesnáze mezi stranami obojími, pod jednú spuosobú i pod obojíma tělo a krew boží přijímajícími, kterúžto ruoznici znajíce páni JM^t, páni rytířstwo i města, že jest škoda králi pánu našemu milostiwému JM^ti i této wší koruně, wzali jsú před se s boží pomocí, aby mohlo k srownání přijíti. A takto jest z daru pána boha wšemohúcího mezi nimi srownáno.

Item, najprwé kteřížkoli páni neb zemane i města mají kostely pod sebú, ježto jsú při nich kněží byli rozdáwajíce tělo a krew boží pod obojí spuosobú, a to pod pány dědičnými aneb práwem držícími těch kosteluow, a jsú ti kněží od těch kosteluow za krále JM^ti pána našeho najmilostiwějšího a od far wyhnáni neb wytištěni: tu zase k těm kosteluom a farám mají uwedeni býti, aby ten každý pán podací toho faráře anebo jiného kněze řádného, kterýžby se jemu líbil, a ježtoby pohodlí křesťanské činil té obci podlé zwyklosti té obce, kteříž přijímají tělo a krew boží pod obojí spuosobú. A jestližeby na toho kterého kněze powěst zlá wzešla a od jiných kněží a mistruow aneb od kohožkoliwěk bylo naň žalowáno pánu jeho podacímu, tehdy len každý má toho kněze a faráře postawiti před králem JM^tí, a JM^t přijma k sobě z pánuow i z rytieřstwa obojí strany w rowném počtu, ráčí tu wěc wyslyšeti a w tom se míti sprawedliwě. Jestližeby naň byl shledán takowý neřád, má jmíti moc JM^tK^á jej trestati kázati aneb tomu pánu podacímu rozkázati tím knězem odtud preč hnúti, a na to místo jiného kněze řádného rozdáwajícího týmž obyčejem tu zjednati a podati. A týmž obyčejem také páni, zemané a města, kteříž jsau pod obojí spuosobau a mají kostely a fary pod sebú, ježto při nich byli kneží a faráři, rozdáwajíce lidu obecnému pod jednú spuosobú tělo a krew boží a za krále JM^ti pána našeho milostiwého nynějšího odtud hnuti a wytištěni, také aby zase na táž místa byli uwedeni ti, kteříž obyčej mají pod jednú spuosobú rozdáwati a jiné řády křesťanské zachowati. A také při wšech farách, tu kdež rozdáwají pod jednú spuosobú i také pod obojí, aby lid obecný swobodu měl choditi, bez útisku pánuo jich i kneží, k těm obojím kostelóm, a jim aby se swobodně přisluhowalo od kneží wedle jich nawyklosti swátostmi křesťanskými, i též také w pohřbech, bez útiskuow obojí strany.

Také co se dotýče při těch farách rozdáwajících od kneží pod obojí spuosobau, páni podací těch far nemají powolowati ani také česky zpíwati a dítkám rozdáwati, než tu, kdež jest toho prwé nebylo, aby ješte nebylo; a w té míře bez prodléwání aby páni, rytířstwo i města swé poselstwí wyprawili k otci swatému papeži, což najdříwe budú moci, kteříž jsú podobojí spuosobú, o kompaktát zachowání, a krále JM^ti pána našeho milostiwého za to prositi, aby JKM^t ráčil o to také podlé nich swé poselstwí učiniti, i při tom ráčil přátel swých duchowních i swětských žádati k otci swatému za přímluwu. Též také páni, rytieřstwo i města, kteříž jsú pod jednú spuosobú, také podlé nich aby swé poselstwí učinili a snažnú přímluwu podlé wší potřebnosti k JS^ti, a to aby mohlo přiwedeno býti k obci dříwe dwú let. A jestližeby z dopuštení božího před JS^tí ty wěci k konci nemohly přijíti, tehdy my wšickni oboje strana při pánu našem králi JM^ti máme s pilností to před se wzíti a těch prostředkuow hledati s boží pomoci, aby swornost a jednota mezi námi zachowána byla.

Také jest smluweno, aby wšecka hanění i ruoznice i útiskowé přestali, a wíc aby toho nebylo wěrně a práwě. Pak libý se kde to stalo a na koho to prowedeno bylo, žeby jedni druhé buď duchowní neb swětští utiskali, neb haněli: král pán náš milostiwý aby hned takowé ráčil kázati a trestati. A my wšickni sworností abychom toho JK^éM^ti radni a pomocni byli, tak abychom wždy s boží pomocí a JM^ti králowskú mezi sebú w lásce a w pokoji, swornosti a w jednotě zachowali se a obýwali, jakožto swoji milí přátelé we wší lásce mezi sebú jsúce.

Item, také jest na tomto zuostáno, aby kneží a kazatelé slowo boží swobodně kázali a lidi z hřiechuow trestali, ale jedni druhých aby nehaněli, ani nekaceřowali. Pakliby který z toho wystúpil swéwolně, tehdy aby byl trestán wedle swrchního zuostání; kromě což se Pikhartuow dotýče, proti těm swobodně  kázati mají.

Item, na tom jsme zuostali i sobě přiřkli, kdožby koliwěk do země na záhubu táhl zemskú, že wedle krále JM^ti wšickni máme sobě radni a pomocni býti a toho hájiti. Datum w Praze ff. III. ante festum sancti Petri vincula, anno domini MCCCCLXXXI.