19.

Zápis sjezdu krajůw Plzenského, Prachenského a Podbrdského.

W Plzni, 1474, 12 Apr. (Kopie sauwěká w Českém Museum).

We jméno božie, amen. Léta od narozenie syna božieho tisicieho čtyrstého sedmdesátého čtwrtého, stal se jest sjezd ten úterý slawného hodu welikonočnieho w Plzni, od urozených, statečných, slowútných, opatrných panów, rytieřstwa i měst krajów Plzenského, Prachenského a Podbrdského; na kterémžto ze jména tito páni, rytieřstwo i města nížepsaní byli sme: pan Zdeněk z Šternberka, ředitel králowstwie Českého, pan Lew z Rožmitála, hauptman kraje Prachenského, pan Bohuslaw z Šwamberka, hauptman kraje Plzenského, pan Zdeslaw z Šternberka, hauptman kraje Podbrdského, pan Beneš z Kolowrat, a na Libšteině, hauptman kraje Slanského, pan Jan z Šwamberka mistr přeworstwie Českého, pan Puota z Risenberka a na Šwihowě, pan Zdeněk z Šwamberka a na Rokycanech, pan Purkard z Kolowrat a z Bezdružic, pan Dobrohost z Ronšperka, etc. pan Jan Prostiborský, pan Wáclaw z Rabšteina, pan Ctibor z Wolšteina, pan Nachwal z Risenberka, pan Jindřich odtudž, Markwart z Ulic, Jan z Lukawic hořejších, Petr, Wlach, Wilém a Rús bratřie z Přestawlk a na Búbíně, Rús z Čemin, Jan hofrichtéř králowstwie Českého, město Plzeň, i jiní páni, rytieřstwo a města, na ten sněm sebraní, chtiece aby sě smluwám Benešowským i také králi J^chM^tmi nynie učiněným dosti stalo, wedle těch smluw abychom zachowáni byli, takto sme to spuosobili a zřiedili, aby ruoznice wšecky w těch krajích již přetrženy byly, jakož dole psáno stojí:

It. Najprwé jakož se jest již smlúwa stala o příměří mezi králi J^chM^tmi za tři léta, co se král. Českého dotýče, to abychom tak w těchto krajích wěrně, práwě a křesťansky drželi a mezi sebú zachowali až do toho času. Pakliby kto nebo kteří z toho se swéwolně wytrhli a proti tomu co učinili: proti takowému neb takowým s radú a pomocí pánów hajtmanów máme wšickni společně wěrně a práwě powstati a radni a pomocni býti sobě, beze lsti, každý wedle možnosti swé, kteříby koli od pánów hajtmanów byli obesláni.

It. Aby w tom času jeden na druhého mocí a swéwolně nesahali, a máli kto s kým co činiti, aby toho hleděli po páních hauptmaních a po raddě jim přidané, pod pokutami wšemi, jakož smlúwy Benešowské šíře káží. A páni hauptmané s swými raddami aby se na každého čtwrt léta sjeli, a to cožby koli krajóm potřebie bylo, jednali.

It. Silnice aby po krajích wšudy swobodně šly, cla a mýta nesprawedliwě wymyšlená aby wiec brána nebyla; a činilliby kto které překážky po silnicích, ti a takowí aby weřejně honěni byli, kterýchžby křik došel. Pakliby kto nehonil a takowé přechowal a zastáwal, neb w čem je fedrowal neb k sobě pustil: k takowému neb k takowým buď hledieno jakožto k zhúbci těch krajów. A též o nočních wýbojích, ačby se kteří stali, aby též k těm wěcem se jmieno bylo.

It. Žádný aby newálel do Němec swéwolně: než jestližeby které knieže neb J^chM^tí poddaní byli komu co powinowati, tehdy ten nebo ti mají wznésti na ředitele neb na hauptmana kraje toho; a ten ředitel neb hauptman má knieže JM^t obeslati aby ráčil ot sebe sprawedliwé učiniti a též JM^t ot swého poddaného nebo swých poddaných. A jestližeby pak knieže JM^t neráčil ot sebe nebo swých poddaných sprawedliwého učiniti: tehdy již krajowé nebudú nic powinowati kniežeti JM^ti toho stawowati; a ten nebo ti, komužby sě nemohlo sprawedliwé státi, kohož budú moci požiti z kraje nebo z krajów k swé potřebě, toho jim krajowé nemohú hájiti.

It. Krčmy wšecky bezprawné aby staweny byly, a we wšech jiných krčmách aby ležáci přechowáwáni ani trpieni nebyli, buďto w městečkách otewřených, na zámcích, w městech hrazených neboli we wsech. Pakliby kde takowí přechowáwáni byli neb leželi, takowí aby byli zdwiženi jakožto zločinci i s těmi u kterýchžby nalezeni byli, a panóm bajtmanóm aby bylí w moc dáni, a žádný aby jim ku pomoci nebyl, ani jich zastáwal.

It. Také posádek žádných nowých aby nedělali ani osazowali, a to wedle smluw Benešowských.

It. Také mělliby kto s pány hauptmany co činiti, páni hauptmané mají také každému sprawedliwé od sebe po raddě učiniti.

It. O lidi dědičné, kteřížby pánóm swým s dědin zběhli, ti aby zasě se nawracowali; pakliby se zasě nenawrátili a kde uptáni byli, nemají býti držáni, ale panóm jich dědičným mají zase wydáni býti bez odpory.

It. Také jestližeby kterému zjednaný čeledín služebný, zjednaje se, odšel nedoslúžiw, ten nebo ti nemají přijímáni býti od nižádného, ale kdežbykoli optáni byli, mají bez odporu wydáni býti.

It. Jakož se mordowé, lúpežowé a wýboji po krajích znamenitě dějí, přišelliby který chudý člowěk anebo kto po swé škodě k kterému zámku panskému, zemanskému nebo městskému, nemají toho neb těch zarukowáním od toho odtisknúti, ale těmi, komužby se wina dáwala, se ujistiti, aby takowí před pány hauptmany postaweni byli. A newywedúli sě, z čehožby se jim wina dáwala, treskci je hauptman wedle zawinění jich.

It. Také jestližeby kto gleitu potřebowal k kterým potřebám, ježtoby ředitel nebo hauptman dal, ten aby byl držán ode wšech a zachowán osobě neb osobám komužby dán byl.

It. Byliliby kteří Pikharti w těchto krajích wyptáni, páni jich aby byli ot panów hauptmanów hned obesláni, aby se takowí srownali s jinými dobrými lidmi u wieře křesťanské, a ot bludu swého aby přestali. Pakliby přestati a srownati se nechtěli, těm a takowým aby to wiec trpieno nebylo a k nim hledieno jakož potřeba káže.

It. Nebyliliby kteří z pánów, rytieřstwa i měst při tomto našem zjednání z těch jmenowaných krajów, ti aby byli obesláni ot pánów hauptmanów, chtieli při krajích zuostati a při těchto smlúwách. A kteřížby chtěli zuostati, ti aby listy swými otewřenými pod pečetmi k tomu zjednanými přiznali, a ti k těmto smlúwám aby přijati byli. A ti přiznawací listowé aby panóm hauptmanóm posláni byli we dwú nedělí. Pakliby který neb kteří nechtěli, ti aby žádnými nesnázemi nám krajów nezawodili; a byliliby kterému našemu zápisníku co winni, aby po raddě hauptmanowě ot sebe sprawedliwě učinili, podlé Benešowského zřiezení a smluw. Pakliby chtěli swé wuole požíwati, a nechtěli ot sebe co jest sprawedliwého učiniti, že jim to od hauptmanów a od krajów trpieno nemá býti.

A tyto wšecky wěci a artikule swrchupsané učinili sme pro dobré a počestné těch krajów, poněwadž jest králów pánów našich J^chM^ti k tomu wuole, jakožto Benešowské smlúwy a zápisy šíře ukazují, a k tomu toto zjednání, které se nynie stalo mezi trojím králowstwím Uherským, Českým a Polským za tři léta pořád zběhlá. A my swrchupsaní wedle těch wěcí toto zřiezenie sme učinili, a je zachowati mieníme wěrně a práwě bezewšie zlé lsti, jako na dobré pány, rytieřstwo i města záleží. Pro širšie swědomie, pamět a zdrženie, tyto swrchupsané smlúwy pečetmi swými zapečetili sme.

("It. potwrzena tato smlúwa w Nepomuce.")