8.

Krále Jiřího zápis o naprawení mince w Čechách.

W Praze 1469, 5 Jun. (na sněmu.) (Ze starých desk zemských.)

Georgius Dei gratia Bohemiae rex etc. anno domini MoCCCCoLXIX, feria II in die Bonifacii.

Ačkoliwěk nám to s welikú a znamenitú ujmú a škodú přijde, a že předci naši ciesař Sigmund, král Albrecht, král Ladislaw, slawné paměti, toho sú neučinili: a my činiece weliké a znamenité náklady pro korunu králowstwie tohoto, w tom užitku našeho nic hleděti nechceme, a pro obecné dobré králowstwie našeho tuto wěc wám učiniti chceme s raddú naší:

Najprwé že dobrý střiebrný groš biti kážeme a dělati, a wedle toho dobré střiebrné penieze a haléře. Těch grošuow mají XXIV grošuow Uherský zlatý platiti, též na penězích a haléřích zlatý platiti má; a w těch groších a haléřích i penězích takowá přísada střiebrná býti má, jakož jest byla za předka našeho, krále Wáclawa; a tak to opatřiti a spuosobiti chceme, že tomu každý rozuměti bude moci, že těch XXIV grošuow anebo peněz a haléřuow na ten počet w sobě tak dobré střiebrné zrno a přísadu mieti budú, ježto za Uherský zlatý státi móž, a zlatý Uherský také za to.

Item, při té wěci chceme tu wěc tak opatřiti, aby se přísady a zrna bez rady waší umenšiti nemohlo; a k tomu aby wedle práw starodáwních člowěka rozumného aby k tomu wydali fersuchara, a my swého fersuchara wedle něho dáti chceme, aby ti ze spolka to práwě a wěrně oprawowali, aby se bez rady wašie zrna a přísady nic neujímalo. A tomu fersucharu, kterýž od země bude, co jest od starodáwna z komory našie fersucharowi dáwáno, také dáwati chceme. A ti fersucharowé jednoho každého werku jednu probu wezměte, a tu každú oba spolu sapečetiec schowajte; a to proto, aby každé suché dni před námi a pány a rytieřstwem a městy pokázána byla, a to proto, aby tomu každý porozuměl, že se w tom práwě děje a přísady dobré střiebrné neumenšuje.

Item, Rýnský zlatý má býti na těch střiebrných dobrých groších ortem Uherského zlatého níže, jakož jest bylo od starodáwna, totiž po osmnácti groších; též w těch střiebrných penězích a haléřích.

Item, tuto wěc, kterúž wám oprawiti chceme, tak w náhle králowstwie wšeho tu nowú střiebrnú wysokú mincí nasytiti nemóžem; a zdá se nám tento spuosob, aby starých horských peněz platilo čtrnádcte peněz jeden nowý groš, a též dwa horská stará penieze za jeden nowý peniez.

Item, w Praze, u Hory a w jiných naších městech weksle anebo měny spuosobiti, a což budem moci grošuow, peněz a haléřuow na každá miesta poslati, kde měny položíme, to rádi učiníme; a tu komuž by se zdálo zlaté za groše, penieze aneb haléře nowé měniti, s nadáwáním wedle obyčeje starého; také penieze staré horské anebo nynější nowé do weksle bráni býti mají wedle podobnosti a slušnosti od těch, ktož by je k weksli nésti chtěli dobrowolně.

Item, poněwadž my s swú znanienitú škodú pro obecné dobré tak welice na se sáhnem, chceme také, aby we wšech městech našich i jinde po wšem králowstwí to zřiezenie ustaweno bylo a pewně zachowáno: aby napřed kupci a obchodníci i řemeslníci a kteříž co prodáwají a kupují, na tu mieru se zase nawrátili, tak jakož jest byla za starodáwna za předka našeho krále Wáclawa, poněwadž my tak dobrý groš, peniez a haléř dělati chceme, jakož jest byl toho času; a tak aby se každý chudý i bohatý mohl naší znamenité oprawě, kterúž učiníme, radowati, neb aby mohl tomu každý chudý i bohatý srozuměti, že w té wěci, protože těchto starých horských peněz 14 za jeden nowý groš pójde, že w tom nižádné ujmy ani škody nebude, neb za ten nowý groš tak mnoho bude moci kúpiti wšeliké potřeby, jako za čtrnádcte starých horských peněz; neb ten groš a čtrnádcte peněz wedle toho groše sprawedliwě za sebe jíti mohú.

Item, o dlužníky, co jest komu kto dlužen, buďte wydáni z pánuow, rytieřstwa i měst, aby se o to swolenie stalo, kterak má w tom zachowáno býti.

Item, pakliby se wám to líbilo, kto jest komu co dlužen, ježto by nebylo ze jména na zlato w listu anebo w slibu jmenowáno, a na groše a na penieze jmenowáno bylo, w tom buď takowý spuosob zachowán, aby napřed z pánuow a rytieřstwa a z měst k tomu wydáni byli, aby se w prawdě wyptali, od toho času, jakož sme my naši nowú minci u Hory začeli a ten zmatek, kterýž jest byl w černých penězích, tiem stawili, po čem jest zlatý Uherský a Rýnský každého polúletie na Horu šel; a to aby bylo u desk anebo na hradě Pražském znamenáno; a kto by komu penieze dlužen byl a zaplatiti nechtěl, anebo wěřitel dlužníku čakati, mezi těmi aby se takowé placenie dálo: aby datum listu, který na dluh swědčie, anebo pójčenie bez listu na rukojmě, nebo kterakkoli jinak na který den se stalo, bylo u desk anebo na hradě ohledáno; a kteréhožby polúléta datum listu dlužnieho, anebo kterakkoli jinač dluhu zlatý Uherský nebo Rýnský po čem platil, tak buď s každým počet učiněn na zlatý Uherský anebolito Rýnský, po čem platil když jemu pójčowal; a dlužník zaplať wěřiteli zlatými Uherskými nebo Rýnskými wedle toho počtu, anebo nowými groši a penězi, čtyřmecietma grošuow za Uherský zlatý a osmnácte grošuow za zlatý Rýnský.

Item, když již naše nowá mince wyjde: tehdy mají wšecky duochody, úroky, cla, každému našimi nowými groši placeni býti, kteří by již po wyjití z našie nowé mince přicházeli; kromě těch, kteříž peněz na úroky anebo na lichwy (jakož to slowe) puojčují, těm ti úroci, anebo lichwa jakž má slúti, buď placena obyčejem swrchupsaným.

Item, každý aby prodáwal aneb kupowal za nowú minci, kromě toho času, dokawadž z potřebnosti tito staří penězi pójdú; wšak tak aby jeden druhému 14 penězi našie mince tento náš nowý groš zaplatiti mohl; a též páni w úroce od swých lidí, kteřížby grošuow mieti nemohli, 14 peněz za groš brali. Ale wšak také takowí peniezi aby bráni byli, kteříž jsú při dobré střiebrné přísadě: a to aby těmi ohledáwáno bylo, kteříž z zeman a z měšťan w městech na to wydáni a usazeni budú.

Item, nižádný, buď obywatel domácí a nebolito host, nemá k překupowánie střiebra wésti, a zwláště žádný kupec a obchodník ani jiný žádný peněz aby nepřepalowal, ani překupowal, než toliko wše do našich měn nesli, a to pod najwětší pokutú hrdla ztracenie; nebo w našich měnách každému podlé slušnosti zaplaceni budú, ktož by je chtěl nésti dobrowolně. Pakliby se komu zdálo, žeby měl w tom škodu mieti skrze prodánie do naší weksle, přejem toho každému, aby sobě dal našim úředníkem na to wydaným penieze přepáliti; a což z toho střiebra přijde, to buď dáno do našie mince a zaplaceno wedle obyčeje. A ktoby sobě také chtěl střiebra kúpiti k swé potřebě, to bude moci učiniti, a wšak tak, aby toho překupowáním z země neprodáwal ani nosil.

Item, aby žádná jiná mince w našem králowstwie nešla, než naše dobrá střiebrná nowá mince, kromě našich milých přátel kniežat Saských nowý groš, kterýžto wedle našeho groše bude moci za šest peněz jíti, dokud ho při dobrém zrnu a přísadě nechají, jakož jest od starodáwna našich i jich předkuow bylo.

Item, fersuchar náš i zemský každého čtwrt léta w městech těch, na kterémž by najwalněji ti Mišenští groši šli, wezma jich, coby mu se zdálo potřebného, daj je spáliti a na zrno i přísadu pokusiti; a kdyžby koliwěk fersuchar tak dobrého zrna a přísady nenalezl w tom groši, a ježto by mohl wedle naší přísady a groše našeho po šesti penězích jíti, jakož od starodáwna bylo: tehdy to má býti na nás wzneseno, a my to s radú chceme opatřiti, kterakby ten groš wedle zrna a přísady jeho měl brán býti. A také jiní wšickni groši aby již w našem králowstwí bráni nebyli, kromě ti nowí Mišenští groši swrchu dotčení.

Item, došlo jest nás, žeby nynie w tomto času od swatého Hawla nynie minulého někteří jedni druhým pójčeli zlatých na listy během neobyčejným takowě, že zlatých, kterýchž sú pójčili, wysoce a draze položili sú na summu grošuow sčetše, s wýměnkú aby jim ta summa peněz zaplacena byla, a zlatý aby jim w placení wpočten byl, jakž by tehdáž platil. I zdá se nám, žeby to nebylo sprawedliwé, aby těch našich dobrých nowých grošuow mělo tak mnoho za zlatý těm wěřitelóm dáno býti, jakž sú oni to na těchto nynějších penězích wysoce počtli: než aby w tom žádný škody neměl, chcem tomu s naší radú, ktož jest komu zlatých pójčil, buďto Uherských neb Rýnských, aby ten též zlatými w témž také počtu zaplatil, a wěřitel aby přijel.

Item, kdež sú dlužníci wěřitelóm swým penieze položili anebo dáti a položiti chtěli wedle rokuow jakož w listech swědčie, anebo sic jiné dluhy, ježto by jim rokowé aneb plnění přešli, a wěřitelé peněz bráti nechtěli pro rozmiešku, kteráž se jest nynie w těchto časiech o minci dála: zdá se nám s radú naší i wší obci, aby se mezi těmi takowé placenie dálo: ktož jest komu peněz pójčil, anebo sic ježtoby jeden druhému dlužen byl začkoliwěk dluh sprawedliwý, buď ohledán datum listu toho, aneb sic dluh wyptán, kteréhož mu času pójčil: a jací penieze od wěřitele dlužníku pójčeny jsú, a toho času obecně bráni sú, těmi a takowými penězi dlužník wěřiteli zaplať. A jestližeby dlužník takowých peněz mieti nemohl, ale buď to počteno na summu zlatých po čemž jest tehdá zlatý šel, když sú ty penieze pójčowány, a wedle srownánie zaplať zlatými; pakliby zlatých mieti nemohl, ale zaplať groši našimi dobrými nowými, za každý zlatý Uherský počítajíc XXIV grošuow a za Rýnský osmnádct grošuow, a tak se w tom zaplacenie každé straně dosti stane. Než tomu také při tom chcem, poněwadž mezi nimi takowý prostředek jest nalezen o takowé placenie, aby jeden na druhého pro neplněnie těch dluhów ležení do swatého Hawla najprw příštieho nechali, a též i škod toho času aby jedni na druhé nepočítali.

Item, jakož někteří swéwolně proti wšemu práwu nesprawedliwě minci naši tepú a falšují, nám i wšemu králowstwie k weliké škodě: takowé wšecky mince zapowiedáme, aby brány nebyly. Pakli by kto uswědčen nebo popaden byl, ježto by takowé penieze mezi lidi wnášel, takowý každý aby kázeň a pomstu trpěl, tak jakož na falešníka slušie. A zwláště zapowiedáme i s raddú naší, aby žádný mincí cizích, jakožto Gerlických a Orlíkuow w zemi naši nenes, ani za ně co kupowal, ani prodáwal; neb jest to nám i wšemu králowstwí weliká a znamenitá škoda, by takowá lehká mince cizí měla w našem králowstwí brána hýli. Actum anno domini MoCCCCLXIX, feria II in die Bonifacii, in synodo habita in magna stuba in curia reginae.



Přihlásit/registrovat se do ISP