5.
Jednání stawůw král. Českého k urownání nesnází wzniklých mezi králem a císařem Fridrichem Rakauským.
R. 1455 a 1456. (Ze sauwěkého přepisu w arch. Jindř. Hradeckém.)
A)
Poselstwí od krále Ladislawa k stawům Českým.
Toto jest poselstwie od KMti ku p. zpráwci a jiným pánuom učiněné po p. Jindřichowi Strážském a p. Janowi Caltowi.
Pan Cilský od KMti w přítomnosti p. z Rosenberka a pánuow Rakúských etc. mluwil jest od KMti tato slowa, abychom to za poselstwie ku p. zpráwci a k jiným pánóm Českým dali, prawě takto: Milí páni! Jakož gubernator i jiní páni Češti od sebe i odewšie koruny České wás w poselstwie poslali k KMti o té nejednotě, kteráž se jest zdwihla mezi Jeho Král. a Cies. Mtí a těch wálečných lidech: tu JMt přeslyšewši waše poselstwie, p. gubernatorowi i jiným pánóm swé koruny České ke cti ty wšecky wěci byl podáwal a přestal mocně na p. gubernatorowi Českém a na p. Zdeňkowi z Šternberka; k tomu i Rakušené i wálečníci, též i o Uherských wěcech byloby na nich přestáno; na to JMt byl i list swój dal. Ale to CMt pán náš wšecko odwrhl i odstrčil, jakož sami dobře wiete. Protož prosí a žádá JKMt to zase wznésti na p. gubernatora a na jiné pány koruny jeho České; a k tomu aby se strojili a hotowi byli k tažení, poněwadž CMt rowného přijieti nechce, tak jakož jsú JMti wzkázali pomáhati, jestližeby ciesař rowného přijieti nechtěl. Tu JMt chce p. zpráwci i jiné podlé něho ztrawú opatřiti podlé potřebnosti, aby swé neprotráwili; k tomu chce obeslati i jiné jeho země, jakožto Rakúsy, Morawu, Slezii, a Šest Měst, aby se také strojili a hotowi byli, a tak hotowi jsúc čekali do druhého JMti obeslánie. Toho chce milostiwě budúcně proti gubernatorowi a jiným pánuom w koruně wěrným swým milým milostiwě zpomínati. Neb JKMt byl jim wiece moci dal a swěřil než mně nebo komu žiwému kdy měl; ale wšak to plátno nebylo.
B)
Poselstwí od stawů král. Českého k císaři Fridrichowi.
R. 1456 (m. Mart.)
Toto poselstwie učiněno jest odewšie země Ciesařowě Milosti skrze pana Zdeňka z Šternberka najwyššieho purkrabí Pražského, p. Jindřicha Strážského, p. Jana Caltu a p. Aple Vicztum.
Najjasnějši ciesaři, pane milostiwý! Wašie Ciesařské Milosti p. zpráwce i jiní páni Češti, páni zemané i města koruny a králowstwie Českého službu kázali powědieti. A na to jest JCMti list wěřicí dán ode wšeho králowstwie a pod zemskú pečetí.
Najjasnějši ciesaři! O těchto suchých dnech byl jest sněm walní w Praze wšeho králowstwie. Na ten sněm pán náš najmilostiweiší JKMt učinila tam swé znamenité poselstwie ku p. zpráwcowi, ku pánuom, rytieřstwu i k městóm: JKMt pán náš najmilostiwější tak kázal na nás wznésti, žeby WCMt JMti poddané hubil i pálil rozličnými záhubami, netoliko ty kteříž jsú s WCMtí u wálce, ale i jiné JMti poddané, kteříž s tú wálkú nemají nic činiti w Uhřiech i w Rakúsiech. Pan zpráwce, páni i wšecka země byli sú tiem welice zarmúceni, že takowé nelibosti powstáwají mezi W. Cies. Welebností a našim najmilostiwějšiem králem, kteréž mohú škodné býti WMti osobám i WMti poddaným i WMti zemiem; a netoliko těm, ale wšemu křesťanstwí. Najjasnější Ciesaři! WCMt jmělaby býti jako najtužší slúp a přietel přirozený našemu najmilost. králi, aby JKMt maje Wás ku pomoci, tiem lépe swé králowstwie a swé země zprawowati mohl a w nich panowati. Též zasě náš najmilost. král jmělby WCMti státi jako prwní slúp a přietel, aby WCMt w swém duostojenstwie ciesařském tiem lépe státi a panowati mohl. Najjasnějši ciesaři! Rač milostiwě pamatowati na slawnú powěst, kteráž jde po wšem křesťanstwí, kterak z jednoho domu dwa přirozená přietele jsta najwětší páni we wšem křesťanstwí, jakožto WCMt a náš najmilost. pán a král. Milostiwý ciesaři! rač také pamatowati na častá a na slawná poselstwie od Otce swatého papeže, kteréž k WCMti činil jest a činí, napomínaje wás, abyste ráčili powstati a příčina býti proti tomu zlému Turku, kterýž nemilostiwě proti křesťanstwu powstal jest; a ráčil také pamatowati na to hrozné krwe prolitie, kteréž se jest stalo w Konstantinopoli od toho zlého Turka; aby tyto wěci kteréž sě počínají mezi WCMti a mezi našim najmilost. pánem a králem nebyly na přiekazu tomu dobrému a swatému jednání, kteréž se jedná od Otce swatého i jiných křesťanských králuow a kniežat. Neboť WCMt a náš najmilost. pán a král, jakožto najwyšší páni křesťanstwa, máte toho býti pówod a počátek, aby jiní křesťanštie králi a kniežata WMti hlediece jakožto na hlawu, tiem snažněji hnuli sě a přičinili k tomu dobrému.
Najjasnejší ciesaři! račiž tuto řeč milostiwě w swém srdci wážiti a naše řeči šíře srozuměti, než umieme WCMti wyložiti: budeliť mezi WCMtí a našim najmilost. pánem a králem takowá neswornost, co tiemto wšem dobrým wěcem počatým, kteréž sě mají hoditi, wšemu křesťanstwu k weliké škodě přijíti muože, a napřed WMti osobám.
Milostiwý ciesaři! Také WCMt obeslala jest p. zpráwce i pány z koruny České, žádaje WCMt, aby žádné nesnáze nebyly počínány mezi králowstwím Českým a markrabí Míšenským, WMt tak připomínaje, že we wšem křesťanstwí jest tak ustanoweno, aby žádných nesnázi nebylo, aby na přiekazu nebylo tomu dobrému jednání, kteréž sě jedná proti Turku. Ačkoliwěk od markrabie Míšeňského weliké škody dály sě a dějí našemu milostiwému pánu a králi a koruně České: a wšak toho jest ponecháno až do sie chwíle; ačkoliwěk pro tak weliké škody pan zpráwce, páni i wšecka země byli sú na hotowě, pro tak dobré křesťanské nechtiece tomu na přiekazu býti, i nechali sú toho až do sie chwíle.
Najjasnejší ciesaři! Račiž toho wšeho milostiwě powážiti, čím wětší překážka jest tomu dobrému WCMti nejednota a našeho milostiwého pána a krále, tomu dobrému jednání proti tomu zlému Turku, i k jaké škodě wšeho křesťanstwa. I na toť sme wysláni od p. zpráwce i odewšeho králowstwie, zdalibychom ty wěci mohli přiwesti mezi WCMtí a mezi našim najmilost. pánem a králem, knieželem Cilským, a jinými WMti poddanými k dobrému konci, a mezi těmi dobrými lidmi a wálečníky k konečnému stání a přímeřie. A také sme poselstwie k našemu milostiwému pánu a králi jměli. Tu sem řeči přestal.
Tu pak pan Jindřich Strážský powěděl: Najjasnější ciesaři! rač wěděti, když sme u našeho najmilostiwějšieho pána a krále byli s tiemto poselstwiem, JKMt powážil toho milostiwě s swú múdrú raddú, že z toho móž pojíti WCMti a našemu najmilostiwějšímu králi a pánu i wšemu křesťanstwí z WMti jednoty a dobré wuole mnoho dobrého. I dal jest w těch we wšech wěcech plnú moc nám posluom společnú, konečné příměřiě i stánie udělati mezi těmi dobrými lidmi wálečníky; a také JKMt o wšecky wěci, kteréž sú mezi WCMtí a našim najmilostiwějším králem a pánem, knězem Cilským, panem z Rosenberka, pany Rakušany i také mezi těmi dobrými lidmi, kteříž s WCMtí wálejí, plnú moc ty wěci jednati a zjednati mocně, buď dobrú wolí neb práwem, na p. gubernatorowi Českém a p. Zdeňkowi z Šternberka najw. purkrabí Pražským mocně přestal, a na to list pod swú pečetí na tu moc dal. I milostiwý ciesaři! rač k tomu swú powolnú wuoli dáti, aby ty wěci mohly k dobrému konci přiwedeny býti, a nám milostiwú a konečnú odpowěd dáti, aby ty záhuby mohly již přestány býti. A což sme mohli, w tom sme swú pilnost měli, aby ty wěci wzely dobrý konec, často napomínajíce z odpowedi, a jsúc zdržáni na pěkných řečech. A když bylo po několika dnech, tehdy sme sě doptali toho, že nám mají dáti nazajtřie odpowěd, kteráž nebude wedle našie žádosti. To tak wědúce w jistotě, šli sme k JCMti, an byl se wší swú raddú pohromadě. I mluwili sme:
Najjasnější ciesaři! Ještě poselstwie máme dokonati; nebť sme tomu srozuměli, že WCMt neráčí k tomu swé powolné wuole dáti, o čež sme prací a nákladuow nelitowali. Račiž wěděti, že král pán náš najmilostiwější na p. zpráwcowi, na pániech i na wšie koruně žádal jest pomoci, to JKMt na wědomie dáwaje, kterak WCMt hubí JMti poddané, netoliko ty, s kterýmiž WCMt činiti má, ale i jiné; a že JMt je podáwá k práwu a k sprawedliwosti, a že ste neráčili přijieti. I račiž wědeti, že p. zpráwce i my a koruna nebudem moci swého milostiwého pána a krále ostati, JMti radni a pomocní býti, jakožto našemu pánu milostiwému. I rač WCMt wěděti, že KMt pán náš milostiwý kázal p. zpráwcowi i nám wšem ty dobré lidi obeslati, kteříž sú z Čech k WMti jeli, aby sě zasě domów wrátili, jestližeby WMt neráčil přijieti JMti podáwaní; jakož i jsú obesláni od p. zpráwce i odewšie koruny pod zemskú pečetí, aby sě domów wrátili; jehož list u sebe máme.
Takto od Ciesařowy Milosti na swrchupsané poselstwie jest odpowěd dána:
Jakož páni Čeští mezi jiným dáli sú poselstwie na wěřicí list, takowý úmysl, kterak w Českém králowstwí skrze krále Ladislawowa poselstwie na ně wznešeno jest, že náš najmilostiwější pán Římský Ciesař některým w zemi Rakúské a kláli Ladislawowi příslušejícím mnohé a weliké škody učinil jest a činí, přes to že on od swých práwa podáwá, a těch se k tomu zmocnil; a také že jim poručeno jest mezi JCMtí a králem Ladislawem, také Rakušany, opět také mezi JCMtí a tiem z Cilie a tiem z Rosenberka, také mezi JCMtí a těmi wálečníky ty wěci w pokoj a k příměřnému stání a k přestání uwesti, a mezi tiem o ty wšecky wěci aby k rokowání přišlo na příležitých miestech; a žeby nynie král Ladislaw z swé strany, také Rakušané i ten z Cilie a ten z Rosenberka, také ti wálečníci p. gubernatorowi a p. Zdeňkowi z Šternberka plnú moc a w moc dali, ty wěci ku konečné wýpowědi uwesti buďto přátelsky neb práwem; než o korunu Uherskú král Ladislaw chce se pány Uherskými a také s knězem Sigmundem z Rakús mluwiti a pilnost jmieti je k takowému přestání uwesti a takowým úmyslem, aby to do středopostie neb do welikonoci konečně wěděti dal; a na to prosili sú JCMti, aby ráčil takowú pilnost těch českých pánuow milostiwě přijieti, a jim w tom také toho wěřiti; neb oni sú w takowém úmyslu, jediné wšecku slušnost a božské práwo a sprawedliwost před sě wzieti, a oni toho také chtie budúcně JCMti rádi zasluhowati. Kterak pak to wšecko s mnohými řečmi wznělo jest.
Na to JCMti odpowěd jest tato: JMt jest až do sie chwile dobré ufánie měl ku p. zpráwci a k tomu z Šternberka i k jiným Českým pánuom, a na ně nikdy jiného neshledal než dobrú wuoli, a také JCMt má wdečnost z jich pilnosti a práce w dobrém, a jim z toho dekuje JCMt, a chce to budúcně w milosti jim a té koruně zasluhowati. A jakož su w jich poselstwie krále Ladislawa a Rakúských dotkli, na to dáwá JCMt odpowěd. Ačkoliby JCMt některé slowa rád obšel: wšak pro potřeby těch wěcí, a proto aby páni položenie těch wěcí tiem lépe zpraweni byli, dáwá jim JCMt na wědomie: že najprwé jmenowitě před Nowým městem (1452, 1 Sept.) skrze toho z Cilie a z Rosenberka wšemi Rakušany Šamburského, Fauolsie (sic), Eicingara a Hohenbergara namluweno bylo od duchowních a swětských kniežat z říše, těch námluw, skrze ta jistá kniežata k prawdě zapečetěny byly; a ti již jmenowaní rukú dáním pod wěrú řekli a slíbili sú tak následowati a také zapečetiti. Ale toho sě nestalo, než w mnohých kusiech té slíbené a zapečetěné umluwy, jakož dotčeno jest, jimi nenie následowáno; jmenowitě na tom kusu, aby ten Cilský krále Ladislawa w žádné ruky nedáwal, než jeho tak w zřiezeném stawu držal bez proměnie až do S. Martina, kterýž, jakož ty časy bylo namluweno, aby o Wiedni chowán byl na takowý úmysl, aby k tomu roku kniežata přirozená přietelé obojích pánuow Českých i také Uherských a k tomu i zemany swolali, a tu jeho sazenie zřiezené a staw skrze ciesaře pána našeho s radú rozwážili, těch dotčených kniežat a zeman před se wzato bylo. Jakož pak JCMt k tomu powolna byla, chtě ke wšemu předsěwzetí pomáhati, cožby bylo jeho strýci králi Ladislawowi a jich obú stawu, také jich zemiem a lidem k dobrému. Nebťby JCMt dobře srozuměla, spatřiw mladost krále Ladislawowu, žeby proto JCMti znamenitě pomlúwáno bylo, také zemiem i lidem z toho něco horšiehoby přišlo, kdyžby bez wysoké rady s jeho strýcem králem Ladislawem lehce bylo jednáno. Ale to wše nebylo příjemno, ani námluwy ani smlúwy; w tom i jiní kusowé zdržáni nejsú. A když k winám přijde, swětlejie má srozumieno býti.
Potom skrze knieže Albrechta z Rakús JCMti bratra w Nowém Městě, a opět potom na mnohých rociech a miestech namluweno; a nynie w nowě opět (1455, 24 Aug.) w Nowém Měste skrze biskupa z Pasowa, Stohrembergara, Dechsera a Hofkirchara na mieste krále Ladislawa s naším pánem ciesařem namluweno, a ty umluwy jsú zapečetěny obojích pánuow, ciesařskú i králowskú pečetí, kteréž mnohé kusy w sobě držie. JMt žádá slyšeti, že i prwnějšie dotčené smlúwy JMti nikdiež sú nescházely: ale JCMti nenie držáno od druhé strany, jakož se to swětlejie okazuje nad zámkem Ortem i na wězních od Encisdorfara, ježto ten zámek JCMti ještě držie, a odtud jemu škody činie jímáním; i také ta smlúwa zapečetěná nebýwá držána.
JCMt nadál sě již celé smlúwě těch wěcí podlé moci prwé dotčené smlúwy od obojích pánuow ciesaře a krále zapečetěnú, w naději, že to wše jakož namluweno bylo a zapečetěno, bude upřiemě držáno. Ale mezi tiem přihodilo se, že někteří z Rakúské země a obywatelé w Uherském králowstwí proti JCMti se zdwihli; a ti někteří swéwolně JCMti odpowěděli; (1455, m. Octob.) a ti opět s některých jiných pomocí podstúpili hrad Gysyng (sic), najprwé skrze rozličné tajdinky s Čechlaslawem w jich moci uvesti chtiece, k škodě našeho pána ciesaře jeho zemiem i lidem. Když pak skrze tajdinky jmieti ho nemohli, obehnali jej týmž úmyslem dobýwati jeho chtiece, aby tiem swých rozmyšlených protiwenstwí a smyšlených win, kteréž sú před sě prwé byli wzieli, proti našemu najmilost. pánu Římskému ciesaři mohli postihnúti a JMti zemiem a lidem posměch i škodu učiniti. To wše od nich předsěwzato jest bezpráwně, netbajiece a zamietajíce slušná podáwánie a práwo. A tak oklamáním a chytrým jich sebráním JCMti jedno předměstie w Nowém Měste, té chwíle, když JCMti manželka welice byla obtiežena a na wšaký den sebe čekala, k posměchu a nepoctiwosti jí pych okázali a činili; a tak to předměstie wypálili a wybrali a na JCMt mordowáním, jímáním, šacowáním lidí i holdowáním, dobýwáním zámkuow, bořením a kažením kirchowów, klášterów a kostelów, a mnohých neslušných wěcí wiece swéwolně učinili, a ještě den odedne činie. Toho wšak JCMt mělaby slušně od nich a od jich pomocníkuow zbawen býti, tak jakož někteří mezi nimi zápisy a jinými cestami powinni jsú a příslušni, jenž jim nebyl nedobrotiw, ale jim od JCMti welmi milostiwě sě stalo, a jim slušného ani práwa nikdy neodpowídal ani odmietal; proto jim nebylo potřebie té wálky ani swéwolnosti počínati. Pak oni w jich wálce w zemi Rakúské chowáni býwají i fedrowáni; z toho JCMti nemalá škoda stala sě; a jim k glimpfu a k fedrowáním (sic) krále Ladislawa rozpisowali a odwolati kázali, a ještě činie; také těm, kteříž ku pomoci JCMti přijeti chtěli, překáželi. Toho wšeho JMt w takowých tajdinciech a rokowání, umluwách, smluwách zapečetěných od obojích pánuow jakož swrchupsáno jest, a také wedle toho jakož sobě i w přátelstwie i w jiných cestách powinni jsú, nebyl sě toho nadál; ačkoli JCMt k swému strýci králi Ladislawowi hlediec jeho mladosti, přátelstwie a dobroty, k němu žádné lstiwé wdomnění nemá, ale k těm, kteříž mu to radili sú, anebo proti JCMti búřili a ještě to den odedne činie. JCMt rádaby widěla, aby ti jistí lépe to byli rozwážili a ještě na to pomyslili, že malý užitek, ani co dobrého zemiem a lidem z toho přijde, a proto že JCMt těm wálečníkuom na jich lstiwých předsewzetích na tom zámku Gysynku překážel, a proti nim jakož wědomo jest, kteříž počeli, k bránění se postawil, štrafowáním přinucen jsa, ktožby pak mohl JCMti za zlé jmieti?
Item JCMt wěří strýci swému králowi Ladislawowi i pánuom českým a wšem milowníkuom pokoje a sprawedlnosti, že k takowému jednání budú nelibost mieti, a JCMti takowého přinuceného bráněnie a štrafowaní nebudú brániti, než JCMti k tomu pomáhati. Též JCMt kdežby se koliwěk událo, w takowém neb mnohém wětšiem proti strýci swému králi Ladislawowi w přátelstwí i proti nim w přátelstwí miení toho zasluhowati.
Než aby páni Čeští mohli porozuměti, že slušné na JCMti nemá scházeti, a také že JCMt na jich pilnosti zwláštní libost a wděčnost má, dáwá JMt wám na to odpowěd, na ten kus JCMti, samého krále Ladislawa a Rakušan dotýčící, o dané poselstwie o příměřie, dobrotiwé stánie, o rokowánie, o přestánie na gubernatoru Českém a p. Zdeňkowi z Šternberka etc. takto: Na to najprwé nenie potřebie přímiřie ani dobrotiwého stánie mezi nimi dělati, wedle toho jakož žádná wálka ani nepokoj mezi nimi jest, než oba páni w přátelské wuoli k sobě příchylni jsú, jakož JCMt domněnie má.
Než podlé swrchudotčené miery, námluwy nynie najposléz w Nowém Měste staly sě od obojích pánuow, ciesařem a králem šťastně zapečetěné. Těch jistých umluw až do sie chwíle nenie následowáno. JCMt w tom nechtělby rád podezřien býti, by jeho listy a pečeti wedle zněnie té smlúwy lehce jměly padnuti neb zanetbány býti; a JCMt ještě nenie w jistotě zprawena, ti súdce jmenowitě markrabě Albrecht a ten z Cilie w tom dotčení, zbawilili sú sě toho čili nic. Jestližeby nedostatek byl na jednom súdci a na němby sešlo, wšak umluwa w sobě drží, že jeden muož druhého k sobě wzieti, také i roky prodléwati; a na JCMti ani na jeho súdci žádné scházenie nebylo ani ještě jest. Jeho mni CMt žeby od obecnieho člowěka takowé prodlenie časuow jim sě zdálo nepřátelské ale podezřené; mohliby srozuměni býti toho tak proti sobě poznati bez wiece pánuow rozumu a podmluwami podle sem přeští těch wšech wěcí (sic).
Protož žádá JCMt na pániech Českých, aby zwěděnie na JCMti strýci králi Ladislawowi došli, kterak k swrchu dotčeným zapečetěným smluwám miení se jmieti, jestli jemu k wuoli těm wšem wěcem dáti minúti, nebo w tom rozumu následowati, nebo o jiné zřiezenosti a k stálému dobrému přátelskému prostředku a k jednotě a zjednání (wýnosu) těch wěcí dáti mluwiti.
Pak prwé w Nowém Městě náš milostiwý pán ciesař proti swému strýci wšecky wěci ku konečné wýpowědi postawil byl w markrabi Albrechtowi a gubernatoru Českém jakožto za jednoho člowěka, to od druhé strany bylo zawrženo. A již nynie JCMt skrze JMti bratra a JMti strýce kněze Sigmunda býwá snažně prošena, jim w tom popřieti rokowati (tajdinkowati): a JCMt jest powolna JMti bratru a pánuom Českým k libosti, k roku a k miestu s strýcem swým králem Ladislawem, Rakušany a Rosenberským skrze kněze Albrechta a těch dwú gubernatora a p. Zdeňka České pány sě rád s nimi sjednáwati, a nepřiezní s nimi nic mieti činiti, jmenowitě s těmi, kteříž sú sě pokojně k JCMti měli a mají, tak aby sě též zasě stalo. Prosí a žádá zwláštní pilností, aby ti jistí Čeští páni k tomu swú pilnost obrátili, a k tomu roku také přijeli. Tu pak chce JCMt bratru swému a těm dwěma Českýma panoma na přestánie a na námluwy wedle wšie potřebnosti dáti sě rád podmluwiti, a toho JMti bratra a těch českých pánuow we wšem rowném a slušném raději než kterých jiných uposlechnúti, a w těch wěcech sě tak držeti a dáti sě hledati, že oni a obecně wšichni wšecku poctiwost, glimpf a sprawedliwost na JCMti mají naleznúti.
Než o Uherské pány a korunu náš najmilost. pán ciesař s králowstwím Uherským nic nepřátelského činiti nemá, a jiného domněnie k Uherským pánuom nemá, než wěrné súsedstwie a wše dobré. Také o Uherského králostwie korunu nenie žádného nedostatku. Náš milost. pán ciesař byl wždycky powolen podlé slušnosti ji do králowstwie wrátiti, tak aby JCMt w tom ujištěn byl, i o jiné nároky a wěci k přátelskému wýnosu bylo uwedeno. A k tomu JCMt ještě jakož swrchupsáno powolna jest k roku na miesto přijieti, jestliže budú rokowé namluweni. Pak i to ty wěci chce rád dáli mluwiti a wšeho slušného w tom uposlechnúti, a s Uherským králowstwiem a s těmi, kteříž sú sě pokojně k JCMti měli a mají, nic nedobrotiwého jmieti činiti; též aby sě zase stalo.
Item o Cilského. S tiem JCMt mní, žeby nebylo potřebie mnoho tajdinkowati, nebo na přestánie na kom předsě wzieti, podlé toho jakož JCMt na jeho žádost a podáwanie jemu milost přiřekl, a on zase JCMti swé ruky psaním poddáwal sě JCMti slúžiti; a na to již jemu jeho odpowědný list zase wydal (wrátil).
O kněze Sigmunda JCMt takto odpowěd dáwá: ten jistý kněz Sigmund w mnohých cestách wysoce zawázán jest našemu pánu ciesaři, jakožto jeho blízký přítel a knieže z Rakús; a JCMt k němu po wše časy přátelsky a milostiwě měl sě jest. Ale kterak on proti JCMti skrze některé jsa naweden k záwazkuom a k jiným neznámostem učiniti přiweden (sic) proti JCMti, to tajné nenie. A podlé toho takowé wěci aby staweny byly, protože nedostatci domu Rakúskému přijítiby mohli. JCMt by ráda, aby takowé wěci ponechány byly. Wšak kterakžtokoliwěk, JCMt jest powolna i na tom roku kterýž má mezi JCMtí a králem Ladislawem, Rakúskými a Rosenberským mělby držán býti, i o ty wěci JCMt kněze Sigmunda i Cilského dotýčície wedle potřebnosti rád dáti mluwiti, a wšeho rowného a slušného uposlechnúti.
Než o těch wálečných lidech JCMt mní, žeby jeho strýc král Ladislaw wzhledna na jich swéwolnost a zjednánie, a že jsú oni wšech wěci počátkowé byli, wiece a raději JCMt před očima měl, než je w jich swéwolností jednání a předsěwzetí; a také aby jeho strýc to slušně rozwážil, že jemu od JCMti wětšie chwály, užitek a fedrunk a dobré powstati móž, než od těch wálečných lidí. Neb JCMti od těch wálečníkuow ta hrubá jednánie a škody nemohú žádnú měrú zasě nahrazeny býti. A wěří strýci swému králi Ladislawowi, že nebude těch wálečných lidí hájiti, ani jich wiece proti JCMti zastáwati.
Než když JCMt a jeho strýc w swrchu dotčené mieře k roku přijedú, tu JCMt chce o ty i o jiné wěci přátelské umluwy s strýcem swým podlé potřebnosti mieti. A také JCMti úmysl nikdy nebyl aniž ještě jest, jako prwé znělo, žádných nepřátelstwí proti strýci swému ani proti těm, kteříž sú sě pokojně k němu měli, wálky nebo jiné wěci předsě wzieti. A JCMt wěří, že sě zasě tak stane.
Item. Což tak w těch we wšech wěcech na JCMti odpowědi strýce jeho krále Ladislawów úmysl a wuole jest, aby to páni Češti jemu s rychlostí dali wěděti, aby tiem JCMt na jich wěrnú práci a snažnost wěděl sě kterak k nim jmieti. JCMt také prosí Českých pánuow, aby tuto odpowěd w najlepšiem srozuměli a přijieli, také těm wěcem wěrní fedrarowé byli, k dobrému a ke cti pánu našemu ciesaři, w takowé mieře, jakož toho i wšeho dobrého zwláštnie dowěřenie k nim má.
Jakož pán náš ciesař tomu z Šternberka a jiným Českým panuom a posluom nynie na den matky božie hromnic (1456, 2 Febr.) obeslal byl, maje na mysli jim na jich poselstwie odpowěd dáti: před tiem oni něco JCMti byli zamlčeli, a pak zjewili sú, jmenowilě takowý úmysl, kterak JCMti král Ladislaw do Českého králowstwie psal a wzkázal, žádaje pomoci proti našemu pánu ciesaři, žeby JCMt w zemi Rakúské a w Uherském králowstwie mnohé škody činil netoliko wálečným lidem, ale jiným, kteřížby k králi Ladislawowi příslušeli; takowých wěcí gubernator český a oni pro dobré JCMti zatajili do sie chwíle, a při králi Ladislawowi tomu z Cilie, těm z Rakús a wálečným lidem welikú pilnost jměli sú, tak že oni sú jim toho swěřili a plnú moc dali proti našemu pánu ciesaři to ku konečnému wýnosu přátelsky neb práwem k rozsúzení na gubernatora a na toho z Šternberka přišli; kterak pak jich poselstwie znělo jest, a žeby se to wše stalo pro dobré a dobrým úmyslem, aby tiem ta wálka a wětšie nesnáze minuly. A kdyby sě jim w tom JCMt také neswěřila a těch wěcí na nich přestati neráčila: tehdyby p. zpráwce a jiní páni Čeští Čechy, kteřížby byli až do sie chwíle s jich wolí u JCMti byli a slúžili, obeslati musili, a králi Ladislawowi proti JCMti pomáhati, s jinými slowy wiece toho požili a prawili.
Na to JCMt dáwá odpowěd, najprwé že sě JMti diwné zdá, že JMti strýc král Ladislaw proti němu pomoci hledá od Čechuow nebo od jiných proti JCMti, wedle toho, jakož JCMt s strýcem swým králem Ladislawem nic jiného než přátelstwie má činiti, a k němu naději má, wěrnost a wše dobré, jakožto k JMti přirozenému přieteli kurferštu a kniežeti, aby těm wálečným lidem proti JCMti měli pomoc učiniti. JCMt toho proti JMti strýci králi Ladislawowi, ani proti gubernatorowi, ani proti tomu z Šternberka, ani proti jiným panuom Českým, ani proti komuž nikdiež neprowinil, než wždycky wysoké doufanie k nim měl jest a ještě i podnes má.
Item JCMti w úmyslu nikdiež nebylo ani té wuole byl a ještě podnes nemá proti strýci swému králi Ladislawowi, proti JKMti zemiem a lidem učiniti, kteřižby sě pokojně k JCMti jměli, nic nepřátelského nebo neslušného proti těm předsě wzieti. A také JCMt newie, by komu jinému než wálečným lidem, ježtoby králi Ladislawowi příslušeli, která škoda byla činěna od JCMti ani od jeho, lečby se bezelsti na potřebách a na pici do wojska něco sě přihodilo, a wšak bez jeho wědomie a wuole JCMti. A JCMt naději má k JMti strýci králi Ladislawowi, také k gubernatorowi i k tomu z Šternberka a k jiným Českým panuom, že oni JCMt přátelštěji a lépe před očima jmieti budú, než takowé wálečníky a jich pomocníky, a sě rozmysliti a pomnieti, kterak wysoce a znamenitě král Ladislaw, také Čeští páni, od sebe a koruny České JCMti a swaté říši jsú zawázáni, wiece než těm wálečným lidem, kteříž jsú zawržitelé wšie slušnosti a práwa a swéwolně sě proti JCMti zdwihli, jemu posměch a nepoctiwost okázali, a ke škodě připrawili; a JCMt brániti sě přinucen jest. Wěří JCMt že ten z Šternberka od gubernatora a od sebe sám i od jiných panuow Českých na odpowědi, kteréž JCMt na jich poselstwie dáwati bude, když to ti wyslyšie wedle položenie těch wšech wěcí, žádné nelibosti w tom mieti nebudú, ani příčiny mají, ani mohú mieti, by co neslušného od JCMti bylo předsě wzato ani wáženo. A JCMt prosí to dobrotiwě slyšeti a přijieti, a dále na gubernatora a na jiné České pány a korunu wedle najlepšieho wznesti.
C)
Poselstwí od stawůw král. Českého ku králi Ladislawowi.
R. 1456.
Pamět poselstwie k KMti od p. gubernatora, ode pánuow, rytieřuow, zeman a měst králowstwie Českého teď w dole sepsaná.
Item. Najprwé odewšech wzkázáno buď JKMti pozdrawenie s rozšířením jakož na to slušie etc.
It. Aby JKMti bylo připomenuto to poselstwie, kteréž p. gubernator Český s jinými pány rytieři a obcí králowstwie Českého JKMti učinili po urozených pániech p. Zdeňkowi z Šternberka, po p. Jindřichowi z Stráže, po p. Janowi Caltowi a po p. Aplowi, kteréhož poselstwie před rukama spis jest.
It. Aby také připomenuta byla odpowěd jeho králowská, kterúž JMt učinil k swrchujmenowaným pánuom posluom, tak wedle toho, jakož té odpowědi sepsánie šíře ukazuje, a s kterúžto odpowědí swrchu psaní páni k CMti Římskému jeli sú, a tak na JCMt wznesli, jakož jim JCMt odpowěd dal.
It. Opět připomenúti tu odpowěd, kterúž CMt po nadepsaných pániech poslech KMti učinil, jakož té odpowědi také spis jest. Kterúžto odpowěd CMt zawieraje, žádal, aby JMti na to KMt odpowěd dal, kterak a w kteraké mieře ráčí se w tom mieti.
It. Nadepsaní páni poslowé přijewše do král. Českého, powěděli sú p. gubernatorowi Českému, pánóm, rytieřuom, zemanuom a městóm král. Českého, že na to jakož CMt žádal, nenie od KMti žádná odpowěd dána při těch nadepsaných poslech, dokudž u JKMti byli jsú. I k tomu swolal jest p. gubernator Český wšecku raddu KMti a král. Českého, kteráž jest nynie na suché dny w puostě (18 Febr. sl.) na sněmu walniem w Praze byla, a wážiwše ty wěci pilně mezi sebú, a zwláště to, jakož jest KMt podal p. gubernatora Českého a p. Zdeňka z Šternberka k wyslyšení a jednání těch wěcí mezi CMtí Římským, a JKMtí: k tomu jest CMt powolen byl, kromě že přidal třetieho, oswiecené knieže Albrechta bratra swého, také těch wěcí k jednání a k sročení uwesti s nimi, aby po zwědění na KMti což se dotýče toho kusu, jakož zawešeno jest na markrabi Albrechta Bramburského a p. hrabi Cilského, takliby KMt těch wěcí mienil následowati, nebo jim dá minúti (padnúti), neb o jiné prostřednie přátelské wěci a cesty ráčili dáti mluwiti; dále k tomu JCMt přidal jest w té swé odpowědi, tiem ji zawieraje, že nic sprawedliwého ani poctiwého a slušného ku poslechnutí po týchž nadepsaných ubrmanech nemá sjíti JCMtí; to i jiné aby JCMti bylo dáno od pánów posluow KMti úmysl wěděti. Na to pak nadepsaný p. gubernator s raddú králowstwie Českého dlúhú radu jměl, a ty wěci spolu s pilností wážiwše, i zdálo se wšem podlé té powinnosti kterúž JKMti powinni jsú, jakožto pánu swému najmilost., že wedle té odpowědi a pro tu příčinu nejmělaby ruoznice mezi JMtí býti; a to proto, že weliká a znamenitá pány nad jiné pány w křesťanstwu jsta, a oba z jednoho domu; a kněz Albrecht JMt z téhož domu a jich obú přirozený přietel. Přitom také wážiec, kterak weliké dobré a užitečné wšemu křesťanstwí tak welikých pánuow jednota a swornost jest; a zwláště kterak weliké a pilné potřebie, aby Jich Mt swú nejednotú překážka nebyla tomu tažení pro obranu wiery křesťanské proti Turkóm; neb ta wěc najwiece a najwýše CMti a KMti pána našeho duoleží. A cožby p. gubernator Český s jinými pány rytieři, zemany a městy králowstwie Českého k tomu slúžiti mohli, že to chtie učiniti rádi, a jsú k tomu powolni, cožby JMti ke cti, k jednotě a k swornosti bylo.
It. Jakož JKMt poselslwie učinil, aby na wojnu woláno bylo a hotowi byli JMti ku pomoci, a že JMt ráčí je potřebú opatřiti ty ktož potáhnú: tak JMti kázali powědieti: že k tomu wuole jest mnoho dobrých lidí, a táhnúti chtie JMti ke cti a ku pomoci, když za času opatřeni budú těmi potřebami, při kterýchžby zuostati mohli. Neb jakžby JMt jich neopatřil a w náhle je obeslal, takby tomu nemohli nic učiniti a táhnúti ke cti JMti a koruně České. A zwláště to aby JMt záhe dal wěděti, kto táhnúti má a co u počet mieti, a co žoldu na jiezdného a na pěšieho má dáno býti; wšak aby to bylo opatřeno, aby placenie těch žolduow a škod nepřišly na králowstwie a korunu Česku. A na to JKMti prosie, aby tuto zemi ráčil při jich starodáwných swobodách milostiwě zuostawiti, jako jich pán a král milostiwý.
It. O markrabi Mišenském, aby JMt ráčil wědeti, kterak sě ta wěc w sobě má, že on we mnohých kusiech to příměřie, kteréž bylo s korunú Českú, zrušil jest. Nebo kteříž wozowé s kupectwím odsawad z Čech do jeho země přijeli, a kteříž z jeho země do Čech přijeti měli, ty stawil jest, a tak silnicemi swobodnými jeti nedal a nedá; i w mnohých jiných artikulech to přímiřie zrušil. A o to k oprawě napomínán a obsielán jest, a toho k oprawě swých předoprawcí postawiti nechtěl. A ponewadž se takowé wěci dějí k hanbě JKMti a koruně České: zdálo se wšie raddě králowstwie Českého, aby p. gubernator Český tomu foredu, kterýž s týmž markrabí Mišenským jest, wypowěděl etc.
It. o ruoznici mezi pány a rytieřstwem králowstwie Českého, kteráž byla o osazenie súdu zemského, to jest z daru božieho p. gubernatorem Českým slušně a řádně srownáno, tak že obojí páni gubernatorowi z toho děkowali. A tak súd zemský osazen jest, že sě sprawedlnost každému chudému i bohatému děje.