17.
Artikulowé Brodštj, čili gednánj na obecném sněmu w Brodě Českém, r. 1444 w měsjci Novembru držaném [Stawowé Češtj r. 1444 rozdwogeni gsauce, gedni pod Oldřichem z Rosenberka a Menhartem ze Hradce w Praze, druzj pod Giřjm z Poděbrad w Nimburce sněmowali, až pak obě strany po Wšech Swatých t. l. sgely se w Českém Brodě.]
a)
"Odpowěd pánów z sněmu Nimburského pánóm z sněmu Pražského na gich řeči."
Podali sme tak, jakož sie wám líbilo, páni, najprwé o kompaktáta a list mierný aby bylo jednáno, co jest z nich wystúpeno, aby bylo napraweno, co nenaplněno, aby k skutku bylo přiwedeno.
Z toho i hned po tam swoleeie žádali sme, aby to nám bylo opraweno, kněžie kdež již dáwají pod jednu zpósobú tělo božie, kdež jest pod obojí zpósobú dáwáno, wedle umluw, ti aby na těch miestech nebyli trpieni.
Druhé žádali sme pro mnoho dobrého, aby wedlé listu mierného wšickni 0 to stáli a již k skutku přiwedli pro mnohé potřebie obecné, aby nám arcibiskup wolený potwrzen byl a poswěcen.
K tomu obojiemu swolili ste.
Ale když sme třetieho podali, aby někto neb osoby některé woleny byly, ježtoby s radu lidí dobrých to k konci wedli, to sie warn nezdálo. A my již rozumieme, že jako mnohokrát prwé tak sie jest dalo, že krásně mluweno i zapečeťowáno, ale když žádnému nebylo poručeno, k skutku nepřiwedeno; jakož i tuto sie bojíme, žeby sie též stalo. A takých již nekonców, kteříž jdü k zkáze králowstwie našeho, warowati sie mieníme. Neb i z listu mierného to máme, že ku potwrzení woleného arcibiskupa wěcmi potřebnými máte pomoci; a w tom sie zawierají nákladowé, pečeti, poslowé i jiné wěci k také wěci potřebné. Protož rozumný porozumie, že smlúwy společné wámi nám scházejí; kteréžto smlúwy zemi smířily, krále do země uwedly a pokoj po welikých wálkách byly zjednaly.
Potom strhše sie s té cesty, kteréž ste sami podali i zespolka k ní sme swolili, podali ste nám jiné cesty, žádajíc abychom o krále mluwili, a prawiec, že ten bude moci toho zdržeti, wšecko naprawiti a k skutku přiwesti : kompaktáta, list mierný, i arcibiskupa swěcenie, a pokoj zjednati.
Při tomto podáni, páni, wašem, najprwé oswědčujeme, že znajíce, ano jest pána tomuto králowstwie potřebie, chceme rádi králi, když řádem podobným, zemi této užitečným a poctiwým bude sie to jednati. Neb jinak smlúwy w skutku nebudúli držány, krále bychom měli, lidé by sie proti němu búřili, k jeho tesknosti byloby i k hanbě, a zemi této ke škodě. Než když ste se již jinam wrhli, nechawše což sie wám i nám líbilo, aby božské bylo napřed jednáno, co tu rozumieme o králi od wás podaném, také tuto powieme.
K tomu odpowiedáme, že wy páni cestu zawieráte k swolenie o krále. Neb lidé widúce, a wy pro weliké dobré božské i potřeby obecné nechcete sie přičiniti, co jest umluweno a zapečetěno k skutku aby bylo přiwedeno, bojie sie, že krále majíc, ještě byste méně o to stáli.
Jakož sie již tak stalo jednu, že Ciesař z zamluwenie maje nám na mezi biskupa k konci přiwesti, slibowal i s druhými pány, a na to i majestát swój dal, že do země wjeda, což najspieše bude moci to chce konati: a wjew do země, tak nechal ; a páni ho o to newelmi starali.
Item jakož prawíte, že krále wezmtice pokoj bude, jakož i za Ciesaře byl jest oc. Zpět zajisté jest shledáno, že ač Ciesař w zemi byl, když sú smlúwy nedržány a kompaktáta, i hned sú sie mnozí od něho trhali, a jemu odpowiedali. I byloby sie jemu to nedalo, by byly umluwy držány, A i podnes jednoty w zemi nebude, dokadž umluwy w skutku držány nebudú.
Item o krále chtiece abychom jednali, kterýžby nám kompaktáta a smlúwy k skutku přiwedl etc. Takto dieme:
Byloliby to dietě, jakož o ně zmienka jest, i my coby bylo řádného, slušného, poctiwého a našemu králowstwí užitečného, odporni bychom býti nechtěli. Než ten král w drahně létech nebude moci pro swů mladost nám to k skutku přiwesti, A w tom země w mnohá zmeškánie i nedostatky při wěcech duchowních i swětských přišlaby; léčby zemi řád byl zjednán, kterýžby ty wěci mohl jednati a je k skutku přiwesti. A ten řád muož námi zespolka jednán býti.
Item jakož páni prawíte, chtějíc abychom o krále napřed jednali, prawiec, žeby sie tak prwé stalo, žeby skrze Ciesaře kompaktáta byla jednána, když ho za pána wzali oc. Račtež wěděti, že jste zle zpraweni: neb sú prwé kompaktáta jednána, sepsána i zapečetěna, nám i druhé straně w ruce dána, nežli jest zespolka za krále přijat; jakož jsú toho ti swědomi, ktož sú při těch wěcech býwali etc.
Item několikrát ste řekli, že kompaktáta držíte a list mierný, a z nich wywinúti nemieníte etc. Prosímeť, račte té řeči wiece přestati mluwiti. Neb skutek okazuje, že jinak jest; jakožto na páně z Rosenberka, w Praze, na páně Krušinowu, na páně Haškowu zboží a jiných mnohých tak sie děje, že kde jest dáwáno pod obojí zpósobú, tu sie dáwá pod jednu. A jiných jest wiece kusów, kdyžby toho bylo čas a potřebie, powieme etc.
Protož milí páni, kdyžbyšte to učinili w skutku, což muožte bez krále učiniti, wzalibychom k wám doufanie wětšie, že kdyžby byl král, před JMtí pilně byste o wěci umluwené stáli. A každému z nás jest to swědomo, žebyšte mohli i měli učiniti i s námi poselstwie i náklady o dokonánie arcibiskupa, jehož přewelmi jest potřebie pro spasenie duší, jenž sie w swátostech, knězi nemajíc, meškají, pro uwedenie knězi rozdělených w jednostajný rád, apro swé poctiwé, aby jak sie mluwí, w skutku sie tak dalo; jehož toho sie nemóžete sprawedliwě odepřieti, byste toho učiniti nemohli etc,
b)
"Odpowěd pánów sněmu Pražského pánóm sněmu Nimburského."
Najprw, jakož ste dotkli podánie wašeho nám o kompaktáta a list mierný, aby opraweno bylo, kdež wymčeno etc, tiem dále uwodiece, aby kněžie, jenžby nerozdáwali pod obojí zpósobů těla a krwe božie na těch miestech, kdež bylo dřiew dáwáno, nebyli trpieni: k tomu odpowěd naše jest: na toť sme přijeli, a wám to již i powěděli, žeť námi to nescházie, ale nedostatkem kněží, kterýž pohřiechu we wšech tejměř krajích jest w zemi České; a s druhé strany tiem, že se neřádní kněžie shledáwají, né i laikowé druhdy v kněžský staw wpleteni býwali nalézáni. Než kdež se řádný kněz nahodí, máme je i chcem rádi na swých panstwí a zbožích mieti, když jedné řádně w to wejdú, řádu duchownieho i swětského; neb tak i kompaktáta swědčie: per diocesanum vel alios ad quos pertinet.
Dále žádost swú druhu pokládáte, abychom wedle mierného listu wšickni o potwrzenie a poswěcenie arcibiskupa woleného stáli etc. Na toť sme chtěli od wás rádi wěděti, kamby o to mělo posláno býti, a ještě odpowědi toho nemáme od wás žádné.
Třetí kus pak dosti dlúze uwodíte, žeby se nám to nezdálo, aby někto neb osoby některé byly woleny, jenžby s radů. lidí dobrých k konci to wedli; dotýčíc to krásného mluwenie i zapečeťowánie, a k skutku proto nedowedenie; a tak bojiece ae téhož i takowých se nekonców warujíce; potom také dotýkáte záwazku listu mierného, a konečně nás winiece, žeby námi scházely společnic smlúwy. Muožete rozuměti sami, že nás neprawě dotýkáte, neb wiete, kterak jest Ciesařowa Mt i s námi zwláštnie o to byl poselstwie učinil, a wedle toho i o jiné wěci zemi potřebné k koncilium do Basilii, p. Petra i jiné dobré lidi, a zjednalby k nim i biskupa Aušpurského, aby jim i nám těch wěcí tam tiem pilnějie pomocen byl; a chtěl M. Rokycanowi gleity, náklady, ztrawu i prówody zjednati, by byl chtěl jeti s nimi, ale odpieral, a wždy se toho wywinul; ježto, by tehdáž byl i s jinými jel tam, zlehka by již o jeho potwrzenie a swěcenie i o jiném bylo miesto. Protož nebylať, ani jest naše to wina, že se to dlí; známoť jest wšie zemi, žeť se jest tak ďálo. A protoť se jest nám zdálo i zdá prwé o krále mluwiti, aby ta wěc i jiné w kompaktatiech zawřené wěci tiem pewnějie i spieše k konci přiwedeny mohly býti.
Potom opět nás dotýčete, žebychom strhše se s té cesty, k niež sme swolili, podali wám jiné o králi oc. Protoť se to děje, nebť k snazšiemu těch wěcí dowedení, o nichž mezi námi jest zmienka, zdá se nám, že od krále jakžto od kořene počínáme. Neb ačkoli o Ciesařowě Mti některak dosti dalece smlúwy kompaktát okračujete, wšakťby bez jeho pomoci a příčiny nikoli byly nemohly k takowému konci přijíti, jakoť sú bohu děkujíc s mnohým a welikým naším dobrým přišly. A z tohoť béřeme, žeby dobře bylo počieti od krále.
I hned pak dále tudiež oswědčujete, kterak znáte, že pána tomuto králowstwí potřebie jest, a že i chcete králi, když řádem podobným zemi užitečným byloby to jednáno. Nám se zdá, že řád k tomu podobnější, zemi této užitečnější a poctiwější nesnadně muož býti wymyšlen, nežli ten, kterýž našimi předky od starodáwna držán jest. Na tenž se tehdy naprawme, a ufáme bohu, žeť i král, i arcibiskup, i pokoj a wše dobré tak mierně projde, ježtoť nemieníme, by w čem ruoznice mohla býti. A tuť se i to shledá, kýmť ta cesta k swolení o krále bude zawierána; a hned i ty wšicky wěci namluwené prospěšnějie a pewnějie budu ze spolka k miestu wedeny moci býti, jako o arcibiskupa i jiné wěci wedle kompaktát. Aniž se domniewajte, bychomť o to nechtěli státi; jedinéť mluwime k tomu, aťby o to wážně a s prospěchem bylo stáno, tak abychom jiným se okolním snad w smiech nedali, a některým obyčejem toho sobě, o něž státi máme i chcem, některakž nezmátli, ježtoby nám snad potom šlo to tieže. A bychomť wše wypisowali, pro dlúhost řeči to opúštieme.
A hned wedle toho připomínáte, kterak Ciesař, z zámluwy maje biskupa k konci přiwesti a slíbiw, i majestát na to daw, tak toho nechal oc. Na to se nám zdá již w třetiem kusu dosti odpowědieno, ježto muožete rozuměti, námiliť jest to, čili wámi neb kým sešlo.
Potom opět nezdá se wám, by pokoj w zemi byl králem, příklad toho na Cies. Mti dáwajíc, kterak sú za něho mnozí odpowiedali etc. Mnohoť se jest JMtidobrého w zemi, w duchowenstwí i w řádu swětském stalo, práwa nawrácena zemanuom i městuom, a potwrzena, kteráž byla od drahně let před tiem tejměř poražená a potuchlá, a některým také i nowá dána; a ještěť i dnes mnozí to čijí, coť skrze JMt mají dobrého. Pak ktoť sú jemu w tom překáželi, muožte rozuměti, kterakúť sú čest získali, aneb k kterémuť jest druhým to přišlo k konci. A byť JMt byl žiw do této doby zuostal, bezpochyby ufáme tomu, žeby kompaktáta i wšicky tyto wěci již byly ku podobnému konci přišly.
It. o krále. Jakož ste napsali, bylliby král mladý, že i wy, byloliby co řádného, slušného, poctiwého a našemu králowstwí užitečného, nechtělibyšte odporni býti; k tomu i hned přidáwajíc, že pro jeho mladost země we mnohá zmeškánie a nedostatky přišlaby, léčby zemí řád byl. zjednán, jímžtoby ty wěci byly zjednány a wedeny k skutku oc. Pro hospodina, hleďme k jeho sprawedlnosti, jiežto zlehka jeho mladost nebude moci odepřieti, a k tomu i namluwenie páně Ptačkowa nezapomínajme, i také poselstwie tam učiněného, i konečně swolenie wší zemí jednostajného k mladému králi, o kterúžto wěc i ještě odpowědi se naše tam očekáwá. A wezmem to před se, byť pak král i w létech byl, žeťby bez naše rady a pomoci nemnoho mohl zemi učiniti dobrého. A též i tento, ačť mlad jest, protoť námi wše cožť zemi se hodí, muož napraweno zespolka býti; jedné ať jest to pod ním, pewnějiet i platnějie wšecky wěci puojdú.
It. Ciesaře opět dotýčete, že prwé kompaktáta sepsána, zapečetěna i stranám dána jsú, nežli zespolka za krále přijat jest oc, tieni jakož se rozumie chtiec uwesti, žeby jednána byla bez krále. Jižť sme k tomu něco podobné odpowědi w kusu čtwrtém dotkli. A pak muožeť každým býti wěděno, žeť netoliko nám kompaktáta skrze JMt sú došla, ale i koncilium jeho zjednáním a zpósobem pro nás wšech dobré a této koruně ke cti swedeno jest, jakož jest to sám ciesař potom připomínal, i M. Janem wčera o tom dotýkáno. A tak skrze JMt od koncilium kompaktáta máme.
It. jakož nás tiem honíte, kterak sme několikrát řekli, že kompaktáta držíme a list mierný, a že z nich wywinúti nemienímé etc. Již ste od panów Pražan slyšali, žeť we wšech farách jich tělo a krew božie pod obojí zpósobú se rozdáwá wedle kompaktát; a na našich panstwí i zbožích, scházieli co, toť z nedostatków kněží jde a z jiných příčin, kterýchž sme na počátku tohoto spisu dotkli. Než prosímeť wás, račte se wy přičiniti, ať s wašie strany jsú kompaktáta zachowána. Neb wedle drženie jich mélibychom we wšech rádiech duchowních s ftímským se kostelem srownati, kromě přijímánie a rozdáwánie těla a krwe božie pod obojím zpósobem; aťbychom skrze to w těchto wěcech, o něž se nynie třem, neměli snad překážky.
Což se pak mierného listu dotýče, sami wážiti račte, kterak panuom Praženóm od některých z wašie strany zdržán jest, když sú na ně dierú nočně wešli, ježtoť již wšie zemi jest známo, i w jiných se wěcech mnohým jiným dobrým lidem dalo w tom mieru, ježtoťby dlúho bylo psáti.
Protož milí páni, račtež těmto wěcem rozumějíce, k tomu jíti, abychom zespolka, ne tak se za strany kladúc, ale jednostajně mluwili k králi, takowých pohádek mezi sebú ukrátiece. Najpodobnějie tak s boží pomocí k konci o arcibiskupa i o jiné wšecky wěci přijdem ; abychom tak prací sobě i nákladuow ujali, a dobré obecné nebylo wiec meškáno etc. (sic).