12.

 

Páni a stawowé na sněmu sebranj stjžně pjšj p. Oldřichowi  z Rosenberka,  genž   by přigjti nedbal, zwauce ho k nowému sněmu w oktáv nowého léta n. př.

W Praze, m. Nov. 1442.

 

Urozenému pánu, panu Oldřichowi z Rosenberka, přieteli nám milému.

 

Službu naši wzkazujem, urozený pane nám přiezniwý! Na prwním sněmu páni, kteříž sú byli woleni ode wšeho sněmu, aby moc měli sněm položiti, kdyžby se naši poslowé od krále Římského, od králowé a pánuow Rakúských zase wrátili, buď žeby ten sjezd byl předse šel s králem, králowú i pány Rakúskými, anebo žeby minul, proto tito páni od nás wšech woleni moc sú měli sněm položiti, jakož sú tě pane i nás wšech sněmu nynějšiemu obeslali. A my k ich obeslání byli sme, chtiece rádi obecnému dobrému poslúžiti; a nám jest welmi diwno, né i líto nám toho, že jsi pane také nebyl, ježto skrze twé napřed i také jiných pánuow některých nebytie obecné dobré této našie siré koruny mešká se welice, a strach pohřiechu tiem meškáním, že toho wšickni pykati budem. A skrze kohož nám to jde, že ten sněm minul jest, ten nebo takowí pánu bohu ani této zemi cti nepřichičiniliby, cožby na jich wóli bylo. Jakož někteří smysliwše sobě řeči nepodobné a welmi wší zemi  škodliwé, tiem omluwu mají, že jsú k sněmu nebyli; ježto tito páni zde, na něž jsú také řeči smysleny a praweny, (ježto my tomu pro  žádnu   wěc newěříme),  tíž páni,  ohlasně   a welmi  tuze   o  to   někteří mluwie a toho odpierají a chtie to s sebe swésti. Také ti páni, kteříž tento sněm sú položili, horle sobě z toho, že wšickni k tomu swoliwše, a druzí welmi tuze mluwiwše, aby wždy byli, i nebyli sú, a je jako ku posměchu ostawili wšem dobrým lidem. Né nám se zdá, že ne těmto pánóm k hanbě nedošel jest tento sněm, ale wšem těm, ktož sú k tomu sněmu řekli býti a nebyli. Dále rač wěděti, že nynie sme se swolili o sněm w ochtáb nowého léta, jakož si sám pane w swých listech žádal toho; a myť bohdá wždy býti chcem. A také sme prosili těchto pánuow, kteří teď nynie byli sněm položili, aby takébch ráčili býti: a páni nám dali odpowěd, že sú nikdy od dobrého nebyli, aniž ještě zmeškati chtie. A takť sme se dále swolili, jestližeby pak tu kto swéwolně nebyl, ale my proto, kteříž nynie zde jsme, abychom wždy byli, a což bude chwály božie a obecného dobrého, to bohdá mieníme a chceme jednati. Protož milý pane! tebe prosíme, aby neráčil toho sněmu zmeškáwati, ale tu býti, aťby opět roztrženie mezi námi nebylo. A ráčíšli býti, daj pánóm Pražanóm bez meskánie wěděti, aťby takowý sněm spěšně byl prowolán w Praze i w jiných městech; i také sám rač kázati prowolati w městech swých i jiných twému panstwí přiležících, a pány i zemany také k témuž rač obeslati. A milý pane! wšaks prwé byl pomocník snažný a prwní k dobrému, ještě nerač toho dobrého jména opustiti, abychom w takowé i w horšie zlé a nesnáze jako prwé neupadli, a aťby menší nám nepanowali, a také aby nebyl w podezření, žeby snad swých wěcí byl pilněji nežli obecného, dobrého. Úmysla swého rač nám dáti spěšnú odpowěd bez meskánie. Dán etc. (sic).

Jan z Rabí a z Risenberka, Petr z Wartemberka a Zwieřetic, Wilémz Risemberka a ze Šwihowa, Jaroslaw Plichta z Žirotína., Beneš (sic) z Oseka, Aleš z Žeberka etc. i jiní páni, rytieři, panoše a města nynie w Praze na sněmu sebraní.