2.
Zápis na mjr zemský krage Boleslawského.
Na sgezdu kragském w Nimburce, 10 Mart. 1440.
We jméno božie, amen. My Mikuláš Zajiec z Kosti, Hynce z Pirkšteina, Hašek z Walšteina, Jiřík z Kunstatu odjinud z Poděbrad, Jindřich z Wartmberka, Hynek Krušina z Lichtmburka, Jiří z Dubé a z Wismburka, Petr ze Zwieřetic, Jindřich z Michalowic, Heník z Walštyna, Jan ze Štěpanic, Jan ze Smiřic, Bohuše z Fricštyna, Jan ze Skály, Mikuláš Sokol z Lamberka, Chwal Berka z Dubé, Jan z Kunwaldu, Jindřich Berka z Dubé, Hynek Berka z Dubé, Hynek z Dubé a z Deštna, Petr Čauch z Nawarowa, Bohuněk z Klinštyna, Jan z Mochowa, Jan z Liblic, Jan z Bezdědic, Jan Semečka z Semčic, Smil z Brodec, Pešík ze Struh, Matesko z Záhořie, Rameš ze Hrádku, Jan Sekretář z Kostelce, Mstidruh ze Chlumu, Ješek z Hórek, Bohuše z Řepína, Zdeněk z Lúčímě, Petr Šitka z Wrchlabie, Fricek z Harasowa, Milota ze Hrušowa, Hanek ze Sliwna, Jaroš ze Chlumu, Jan ze Wšechlap, Homut z Bosyně, Sigmund ze Smojna, Oldřich z Rohatec, Zachařík ze Sliwna, Petřík ze Sliwna, Jan z Košátek, Leksa ze Sliwna, Sigmund ze Sliwna, Jan z Bezna, Stibor z Bezna, Petrle z Bezna, Mikuláš Krabice, Jan Lačnowec ze Wtelna, Wich ze Wtelna, Jiřík z Tapné, Mikuláš z Woděrad, Prokop ze Wšelis, Mikeš Dowole ze Wšelis, Waněk ze Hrušowa, Ješek ze Chrwatec, Kuneš z Petrowic, Waněk z Wrabie, Jarda z Ujezdce, Waněk ze Chlumu, Waněk z Odic, Epik z Klenice, Ješek z Zábrdowic, Náček z Čilče, Jan Tlamík z Bratronic, Jan Náwara z Semčic, Jindřich z Harasowa, Jan z Dúbrawan, Chwalík ze Mšena, Krásek z Pěčic, Bernart z Rajsie, Petřík ze Wtelna, Mutina ze Chlumu, Bohuslaw z Budčewsi, Jan Lačnowec ze Wšechlap, Jan z Hawraně, Tupec z Mečieře, Petr z Újezdce, Žich z Sedlce, Wítek z Wésky, Mikuláš z Luže, Diwiš z Nyněchowa, Beneš z Nyněchowa, Jirgl z Liběchovva, Wršek z Uhelnice, Diwiš z Obrobec, Jan ze Wšetat, Smil z Nědomnic, Ondráček ze Hlavna, Řimek z Čečelic, Zbyněk Kabát z Ujkowic, Jan Blekta z Dětinic, Fricek ze Stakor, Karel z Jiekwe, Jaroš ze Stranowa, Janek z Cetně, Wítek ze .Chwistonos, Kraslice z Kunratic, purkmistr, konšelé, starší i wšecka obec města Nimburského nad Labem:
Wyznáwámy tiemto listem zjewně předewšemi lidmi, že widúce a znamenajíce mnohé a přielis škodliwé záhuby a škody w králowstwí Českém a zwláště w našem kraji Boleslawském, ježto sie nás tu najwiece dotyce: protož toho lítost welikú majíce, učinili sme sněm kraje našeho Boleslawského nynie w městě Nimburce, chtiece aby takowé wěci dobrému obecnému škodliwé, tudiež i našemu, staweny a ukroceny byly i konečně přestaly w kraji našem, a pokoj a jednota aby mezi námi zachowána a držána byla.
1. Najprwé swolili sme sie jednostajně a mocí zápisu tohoto swolujem, chtiece tomu i též z jednostajné wóle twrdiece wšickni, aby mír a smlúwy nynie w Praze na welikém sněmu před Hromnicemi učiněné odewšech nás, jakož na koho wedlé jeho powolánie a stawu slušie, byly držány a zachowány we wšech kusiech swých, což božského, duchownieho i swětského zawazují. A ktož by nám je rušiti chtěl a držeti jich nechtěl, na takowého a na také máme sobě wšickni pomocni býti.
2. It. swolili smy sie, abychom wšickni jednostajně napřed sami w sobě a mezi sebú pokoj a jednotu jměli a zachowali, a kdežby potřebie bylo, sobě wěrně a prawě pomáhali na wšecky násilníky, žháře, lúpežníky, zloděje, bezprawníky, i obecně na wšecky zlé a neřádné lidi, kteříž by tento náš kraj Boleslawský společně nebo koho zwláště w něm hubili nebo hubiti chtěli, anebo ktožby takowé zlé lidi chowali, neb jim kterakkoli pomoc činili neb je fedrowali, neb jich newydali k rozkázaní hajtmanuow dole psaných a jich raddy: tehda máme na ně a na jich zbožie a na jich statky sáhnuti, jakožto na zhúbce zemské a zloděje, podlé rozkázanie hajtmanuow dolepsaných a raddy jim ku pomoci přidané. Tak ktožbykoliwěk sie čeho nepoctiwého a neřádného dopustil po tomto našem spojeni a ustanowení tohoto řádu, a hajtmané s raddú jim přidanú pro tu winu jej wypowěděli nebo wypowěděti kázali: takowý aby we wšem kraji našem Boleslawském na hradiech, na twrzech a městech, w městečkách hrazených i nehrazených i we wšech ani nikdiež jinde trpien a chowán nebyl. Pakliby kto jinak učinil, nad takowým aby bez milosti pomštěno bylo jako nad zhúbcí zemským a kraje našeho.
3. A na ty na w šecky wěci swrchu i dole w tomto zápisu popsané wy brali sme sobě a jednostajně swolili: urozeného pána, pana Jiříka z Kunstatlu odjinud z Poděbrad, a statečného pana Jana ze Smiřic hajtmany; přidawše jim k radě, urozené: pana Petra ze Zwieřetic, pana Chwala Berku z Dubé; a statečné: pana Mikuláše Sokola z Lamberka, Pešíka ze Struh; a slowútné; Jana z Mochowa, Jana Lapačku ze Sukorad, Ramše ze Hrádku a Ješka z Horek; jim plnú moc nad sebú i nade wšemi našimi dáwajíc, a jich poslušní slibujíce býti wedlé zápisu tohoto, we wšem, což nám s raddú jim přidanú učiniti káží, ježto by sie dotýkalo obrany a upokojenie kraje našeho a dobrého obecnieho a pocti wého koruny České. Kteřížto rádce již jmenowaní ke wšemu, což swrchu i dole psáno stojí, pod přísahu raditi mají a dlužní jsú wěrně a prawě, pro přiezeň ani pro nepřiezeň, ani pro které dary a zisky jinak nečiniece. A očežby sie koliwěk hajtmané swrchupsaní, nebo jiní, kteřížby w ty časy byli, s námi swrchupsanými pány, rytieři, zemany a městy pro obecné dobré a upokojenie našeho kraje chtěli pokusiti, aby to podlé rady těch rádci učiněno a jednáno bylo. Pakliby který umřel z nich: tehdy jiní žiwi zuostalí mají moc jiného hodného na jeho miesto woliti a postawiti s wolí hajtmanuów swrchupsaných. Tíž také rádce, kolikrátžbykoli toho potřebie bylo a od hajtmanuów napomanuti budu a obesláni, i hned sie sjeti mají a raditi, jakož sú slíbili. A jestližeby sie hajtman který kraji tomu a obci nelíbil, nad nímž jest ustawen a wolen, anebo s tohoto swěta sšel: tehda jiný s wolí kraje toho a obce má wolen býti od obce tohoto našeho žjednánie a swolenie hodný, ježtoby sie tomu kraji a obci hodil, bez pohoršenie tohoto zápisu. Neb tento zápis aby proto wždy w swej moci předsie stál a trwal tak jakož swědčí, ačby i hajtman změněn byl, doněwadž by jiný zápis miesto tohoto w táž slowa obnowen a dokonán nebyl. Také jestližeby hajtmané wolení, jakož swrchupsáno stojí, s raddú jim přidanú požádali kterých pánuow, rytieřuow, panoší nebo měst k radě pro obecné dobré tohoto kraje: tehda oni k jich žádosti mají býti a přijeti, anebo miesto sebe poslati panoši dobře urozeného, nebo jiné lidi k tomu hodné s plnú mocí, ježto by sie k radě hodili. Pakliby kteří swéwolně neb netbanliwě toho, učiniti nechtěli a nebo netbali, a obesláni jschúc k takowému dobrému potřebnému a obecnému nepřijeli: na takowé, jakožto na neposlušné, wšickni spolu sáhnuti mámy obyčejem takowým, jakožby hajtmané s raddú jim přidanú rozkázali; lečby toho nepřijetie byla příčina hodná a slušná, ježtoby hajtmané s raddú mohli za to w prawdě přijieti a toho pochwáliti.
4. It. swolili sme sie, aby žádný na druhého mocí nesahal, ani jemu odpowiedal. Ale bylliby kto komu co winowat, aby sebe práwem a řádem hledali, jakož na koho slušie, na to wysazeným, ktož k kterému práwu přisedí, anebo před hajtmany a raddú jim přidanú. A což hajtmané s raddú sobě přidanú neb některými z nich wypowědie a rozkáží, na tom aby přestáno bylo, tak aby sie bezprawie w tomto kraji ižádnému nedálo.
5. It. swolili sme sie, aby lúpežowé na silniciech nebo jinde kdekoliwěk chudým lidem na jich dielech stawowáni byli, takowým obyčejem: komužby sie to koliwěk dalo a pokřik učiněn byl, toho kraje wšickni aby takowého zloděje honili až na miesto. A jestližeby kde puštěni byli, mají wydáni býti; pakliby jich kto wydati nechtěl, k takowému má býti hledieno pomstu, jako k těm zlodějiem, kteřížby tu škodu učinili.
6. It. swolili sme sie, aby w našem kraji silnice wšecky swobodně šly, a žádný aby kupcóm a formanóm nepřekážel.
7. It. swolili sme sie, aby žádný w kraji našem ohně nepúštěl zjewně ani tajně. Pakliby na koho zwěhděno bylo, žeby komu spálil, aneb od sebe páliti dopustil, na takowého sobě wšickni ze spolka pomoci mámy, a pomstiti nad ním jako na žháře slušie.
8. It. swolili sme sie, aby mince falešné wšelikteraké w kraji našem dělány nebyly. Pakliby je kto dělal, anebo u sebe aneb pod sebú dělati dopustil, nad takowým má pomštěno býti, jako nad falešníkem a rušitelem dobrého obecnieho.
9. It. swolili sme sie, jestližeby potřebie bylo, aby pole zdwiženo bylo a uděláno, a hajtmanuom a raddě sie to za podobné zdálo: tehda když den jmenují a miesto položie, k tomu miestu aby táhli wšickni bez odpory i beze wšech wýmluw, každý wedlé moci a dostatečnosti swé, bez záhuby lidské, lečby jim kde hajtmané a radda rozkázali a dopustili na koho pro neposlušenstwie. A na poli jsúc, kamž a kterak hajtmané a radda rozkáží, aby taženo bylo a tak učiněno.
10. It. swolili sme sie, aby každý pán, rytieř, panoše, zeměnín i město, i každý ktož co swobodného na zemi w kraji našem má, kterýž w tomto zápisu napsán nenie, ten aby k tomu ke wšemu, což jest w tomto listu psáno, w jednom měsieci pořád zběhlém od dánie tohotu listu přistúpil a pečet swú přiwěsil, i pomocen byl toho wšeho řádu. Pakliby kto z toho kraje Boleslawského k tomu řádu a swolení přistúpiti a swé pečeti přiwěsiti nechtěl: toho, jakožto nepřietele i protiwníka našeho kraje a pomocníka zlých lidí, my wšickni swrchupsaní páni, rytieři, panoše a města i wšecka obec toho kraje Boleslawského mezi sebú trpěti nemáme, než máme sie jím a jeho zbožím žiwiti, a to zbožie na obecné dobré našeho kraje Boleslawského obrátiti, podlé rozkázanie hajtmanuow a raddy jim přidané. A kdyžby které zbožie dobyto bylo na protiwníciech tohoto našeho zawázanie, w to jisté zbožie mají sie uwázati hajtmané s raddú jim přidanú, a to držeti tak dlúho, dokudž tento lantfrid trwá. A wězni, ačby kteří jati byli w tej chwíli, o ty zespolka máme státi, a tiem zbožím mají býti wyprawowáni podlé rozkázanie hajtmanuow a raddy jim přidané. Pakliby w tom času, doněwadž tento lantfrid trwá, ižádný z nás jat nebyl: tehda to zbožie po wyjití lantfridu má spadnúti na Králowu Milost, jakožto panským sudem odsúzené, takowě, aby sie stalo tomu lantfridu od Králowy Milosti sprawedliwé o jich náklady a škody, cožby to zbožie postihnuti mohlo, wedle rady hajtmanuow toho kraje a té raddy jim přidané. Než twrz budeli která dobyta, nebo hrad, nebo město, s tií a s tiem má naloženo býti wedlé rozkázanie swrchupsaných hajtmanuow a raddy jim přidané.
11. It. jestližeby kto jat byl, jsa poslán ode panuow hajtmanuow a raddy jim přidané pro obecnie dobré kraje toho, že máme jej wyprawiti podlé jeho jměnie bez jeho škody. A jestližeby kteří swéwolně brali kde w kraji, a ti nebo jiní kteříž najblíž sedie je honili a buoh neuchowal kterého poraženie: ti také mají wypraweni býti bez jich škody, každý podlé swého jměnie.
12. It. jestližeby bylo vpadeno w který hrad, twrz, aneb město aneb posádku: tehdy ti, kteříž najblíž sedie, mají i hned je obehnati, a pány hajtmany obeslati a jiné k tomu, a tu trwati až do dobytie; a toho dobudúc, tomu komuž vpadeno, to zasie jemu wrátiti, a nad těmi pomstu hodnú učiniti.
13. It. aby žádný nekupowal braného ani kradeného. Pakliby kto kupowal a shledáno bylo, aby swé ztratil, a to aby zasie wráceno bylo, komuž pobráno, bez úplatku.
14. It. aby nebylo bráno ani škozeno w těch zemiech a krajinách, kteréž k této koruně přislušejí, obyčejem nižádným. A jestližeby kto z těch zemí neb krajin byl nám komu co winowat, takowý aneb takowí mají obesláni býti od hajtmanuow, aby před nimi stáli a před raddú jim přidanú; a tu před nimi prawi býti mají, a podlé jich rozkázanie učiniti.
15. A těchto wšech wěcí společně swrchu i dolepsaných, i každé zwláště, i jiných, ježto by sie hajtmanuom a raddě zdály podobné a slušné, k obraně a k upokojení kraje našeho, a k obecnému dobrému a poctiwému koruny České, my wšickni swrchupsaní páni, rytieři, zemane a města společně, i každý zwláště, máme a slibujem poslušní býti, je wésti a držeti i skutečně plniti a pomáhati wěrně a prawě, pod wěrú a ctí naší, jako dobří lidé, wedlé těch spisuow a té jednoty, kterúž smy mezi sebú učinili, i pod ztracením našich práw a swobod, i zbožie, kteréžbychom koli měli w těch krajích. Tak aby ta wzdy jednota a zawázanie mohlo tiem lépe zdržáno a zachowáno býti, a žádným obyčejem aby rušeno býti mezi námi nemohlo. Ačby pak kto chtěl swéwolně a wýtržně tomu kterýmkoli obyčejem na překážku býti, anebo k tomu neswoliti: proto toto swolenie a zápis též práwo i moc jmieti má, jakoby sie tu wšickni sjeli a jednostajně swolili. A ti, kteříž swéwolně w tomto zápisu s námi a wedlé nás z kraje našeho nebudu, ti aby zbožie swá ztratili, kterážbykoli mezi námi jměli, a k nim zasie wěčně aby nebyli nawráceni, ani jich děti: ale aby na ně bylo sáhnuto s rozkázáním hajtmanuow swrchupsaných a raddy jim přidané, jako na swéwolné, zlé, neřádné lidi a zhúbce kraje našeho i jiných; a k těm zbožím aby práwa wěčně nejměli, ani jich děti mezi námi.
16. A tato swrchupsaná jednota a ustawenie, tak jakož sie swrchupíše, trwati má, a w tom slibujemy jednostajně státi až do budúcieho pána a krále, kteréhož zespolka řádně a prawé přijieti máme; a po jeho korunowání ještě až za tři měsiece pořád zběhlé, tak jakož sie swrchu wypisuje.
17. Také ktožby chtěl w tuto jednotu a ustánowenie k nám přistúpiti, ježtoby jméno jeho napsáno nebylo w tomto listu, ten má list swój otewřený s swú pečetí w moc hajtmanuom a raddě jim přidané položiti tiem obyčejem, jakož jest přiepis na to wydán; přiznáwaje sie, že w tej jednotě a ustawení podlé nás stojí. A to má tak mocno býti, jakoby jméno jeho w tomto listu bylo napsáno.
18. It. Také jestližeby která pečet nedošla k tomuto listu toho, ježto jméno jeho jest napsáno w tomto listu, to tomuto listu a zjednání nemá nic škodno býti. Než proto tento list a zápis aby plnú moc i práwo měl, obdržal i zachowal we wšech wěcech i artikulech nahořepsaných, jakoby wšecky pečeti při něm byly.
Toho wšeho na potwrzenie a na zdrženie i na swědomie, my wšichni swrchupsaní páni, rytieři, zemané, purkmistr, konšelé, starší i wšecka obec města Nimburského, swé pečeti wlastnie wědomě a dobrowolně kázali sme přiwěsiti k tomuto listu. Jenž jest psán a dán léta po narozenie syna božieho po tisíci po čtyřech stech létech čtyřidcátého léta, w Nimburce, na sněmu obecniem kraje nadepsaného, ten úterý po družbadlnej neděli.