B. III.

SNĚMOWNJ WĚCI ČESKÉ

od r. 1440 do 1446

 

1.

Zápis a list mjrný wšech stawůw králowstwj Českeho na sněmu obecném w Praze r. 1440, 29 Januar.

 

We jméno božie amen. My Oldřich z Rosenberka, Menhart z Hradce najwyšší purkrabie Pražský, Pertolt z Lipé maršalek králowstwie Českého, Aleš ze Šternberka a z Holic, Hynce z Pirkšteina, Hynek Krušina ze Šwamberka, Hašek z Walšteina, Jiříik z Kunstatu a z Poděbrad, Hanuš z Kolowrat, Wáclaw z Michalowic, Hynek Krušina z Kumburka, Jindřich z Wartemberka, Zbyněk Zajiec z Hasenburka, Petr ze Zwieřetic, Jan z Peršteina, Wilém ze Šwihowa, Jindřich z Michalowic, Jan Hertwik z Rúsinowa, Jan Zajimač z Kunstatu, Zdeněk ze Šternberka, Jindřich ze Stráže, Jan z Ústie, Jan ze Smiřic, Jindřfich z Kolowrat, Mikuláš Sokol z Lamberka, Mikuláš Trčka z Lipy, Jan z Kunwaldu podkomořie etc., Burian z Gutšteina, Jakub ze Wřesowic, purkmistři a konšelé wšech tři měst Pražských, Děpolt z Dolan, Wáclaw Zmrzlík ze Swojšína, Bohuše z Postupic, Wilém z Komberka, Beneš z Mokrowús, Jan z Sútic, Albrecht z Běškowic, Diwiš z Košmberka, Waněk a Jetřich bratřie z Miletínka, Jan Štěpánowec z Wrtba, Matěj z Nemošic, Habart Lopata ze Hrádku, Jan z Králowic purkrabie hradu Pražskeho, Jan Šmikuský ze Žďáru, Purkart ze Zbraslawic, Zdeněk z Postupic, Jan z Rúpowa, Wáclaw Carda z Petrowic, Jan z Rabštaina, Jetřich ze Střekowa, Chwal z Říčan, Jan Chotún z Nestwějowa, Wáclaw Bastsky z Lerojid, Petr Břekowec z Koziehochřebtu, Jan z Liblic, Jan Sekretář z Kostelce, Jan z Mochowa, Epík z Krucburka, Jan Sudlice z Běstwiny, Petr Krtek z Božiehodomu, Přibek Kromešín z Březowic, a Jetřich z Žestok:

 

Oznamujem tiemto listem a zápisem wšem lidem nynějším i budúcím, že lítost a srdečnú žalost, jakožto přirození Čechové, toho majíce, ze z dopuštěnie božieho, pro hřiechy nás wšech, po smrti slawné paměti krále a ciesaře Sigmunda pána našeho, stalo sie roztrženie w zemi naší České, w kterémžto mnohá záštie wznikla sú, a škody přeweliké i záhuby staly sú sie: i učinili sme sněm obecný z jednostajného swolenie w městě Pražském, na to a k tomu konci, aby takowá záštie a záhuby přestaly, a wšecky hořkosti, nechuti, nepřiezni, hněwowé, nelibosti w tom záští kterákkoliwěk wzniklé úplně, wěrně a prawě potuchly, pominuly a owšem mezi námi uhasly, a na wěky w potomních časiech aby ničímž zlým žádnému člowěku spomínány nebyly. Na kterémžto sněmu z daru božieho my wšichni swrchupsaní páni, rytieři, zemané, i wšecka města králowstwie Českého s námi a wedle nás, učinili sme a zjednali mír, pokoj a jednotu mezi sebú, a w tu sme jednostajně a jednosworně wstúpili s uobú stranú, umluwy kusów a artikulów dolepsaných učiniwše, z nichž prwní jest tento:

 

1. Najprwé swolili sme sie, aby kompaktata, jinák smlúwy společné s legaty Basilejskými a s Ciesařowú Milostí učiněné a zpósobené, což a jakož zjewně swědčie, od nás wšech a od našich swětských i duchowních, jakož na koho wedle jeho powolanie a stawu slušie,  byly držány a skutečně zachowány; a také společně abychom o to stáli, co koncilium Basilejské má nám učiniti,   aby  bylo učiněno, zdržáno a w skutku zachowáno.

 

2. Item dále i hned o mistra Jana Rokycanu,  kterýž jest   wolen   k arcibiskupstwí kostela Pražského, swolili sme sie wšichni swětští i duchowní, abychme o to stáli wedle toho wolenie a podle umluw  a zápisuow ciesařowých, aby nám byl potwrzen  a swěcen; a když budem mieti  krále,   abychom to s JM umluwili mezi potřebnými wěcmi, aby nám tak, jakož swrchupsáno stojí a ciesařowy umluwy a listowé swědčie, toho ráčil  pomocen  býti  k miestu  přiwesti;  a my   do  krále i pri králi, když uzříme přistup podobný poselstwím, o to jeho potwrzenie a swěcenie máme a  chcme pracowati, i jinými wecmi k tomu potfebnymi sie přičiniti. A mistr Jan již jmenowaný stojí, a státi má i chce, w poslušenstwí, wedle umluw a kompaktat na to učinených.

 

3. Potom při wěcech zemských a swětských, chtiece aby nerowné a nesnadné, což jest mezi námi, bylo srownáno, upokojeno a w poklid uwedeno, takto sme   sie  ustanowili  a  swolili:  jestližeby  král  Albrecht učinil   které   zápisy  nebo dánie, ježtoby to bylo ke škodě králowstwí koruny České, anebo straně te,  kteráž   jest proti JMti byla,  anebo  komu  z nich, ježtoby  dědictwí  neboli zápisuow dotýkalo  sie,  tehdy my   to  společně  z  swolenie jednostajného wzdwihámy,  aby moci nemělo.

 

4. Item což jest strana straně w té wálce zbožie obholdowala aneb zuosazowala jeden druhému w jeho držení, aby to sobě s uobú stranú propustili a sstúpili; kromě Trosk, o to má pán Bergow wydati přietele a Šoff druhého, a na ně mocně zaručiti bez zbawowánie. Pakliby sie ti přielelé nemohli oč smluwiti:  ale mají šest pánow  mezi  sebú  za  najwyššie  a  mocné  rozdielce  wywoliti,   totiž  se páně Bergowowy strany tři a s Šoffowy tři.

 

5. It. ktož jest koliwěk w tom našem roztržení dal neb poručil aneb zapsal komu swé, bud' cožkoli,  listem  s swědomím slušným,  jakož jest w prwních wálkách bylo, aby to túž moc mělo, jakož jest prwé ustanoweno bylo w Jihlawě, aby to týmž během šlo. A což sie měst dotýče, to podle jich práw,

 

6. It. což jest jeden druhému učinil  a překazil  w příměří nebo  w umluwách, abychom sobě to oprawíli podlé zápisow a smluw, buďto oprawcemi,    neb listy, anebo smlúwami na to učiněnými.

 

7. It, ktožby komu cokoli swěřil, buďto zbožie, listuow, neb jiných wěcí, aby s tiem bylo wěrně a prawě učiněno jemu, anebo tomu, komuž jest poručil.

 

8. It. o Ciesařowé Milost máme ze spolka do Uher obeslati, a prositi o Její Mt, aby ji sprawedliwé učinili. A k čemužby   Jejie  Mt  w  Čechách  sprawedliwa byla, buďto dskami nebo listy, o to sme sie ze spolka swolili, že JMti toho  rádi přejem.

 

9. It. o wězních takto: wšichni kteríž sú zjímáni pro obecné zaštie, mají ihned propuštěni býti, když sie o krále swolíme, ti kteréž  w swé  moci  máme suobú stranú; a kterýchžbychom w swé moci neměli, o ty máme ze spolka státi což  budem  moci, aby   prázdni   byli. A kteříž  sú  wězňowé   zjímáni   pro   swá zwláštnie záštie, ježtoby to pokázati mohli, to ma dobrěmi lidmi  ohledáno býti, ktožby komu co winen byl, aby sie jemu sprawedliwě stalo;   a  w  té   mieře aby roky měli, a šacowáni nebyli.

 

10. It. pře páně Krušinowa s Benešem Mokrowúským a jeho zenú takto buď :  na  šesti   pániech,   kteřiz  w súdech   sedají,   mají  přestati,   zejména   na   p. z Rosenberka,  na  p.   Alšowi   ze  Šternberka,  na  p.  Hyncowi z Pirkšteina, na p. Petrowi Zwieřetickém,  na  p.  Zbyňkowi Zajieci z Hasenburka   a  na   p. Wilémowi ze Šwihowa; a očby sie ti dělili, tehdy   se  pány  jinými, jenž  súdie,  budeli   potřebie, mají sie tázati, a z jich naučenie wypowědieti.    A  práwa  staná mají  wšecka propuštěna býti,  tak jakožby  sie znowa počeli súditi,  aby  ani léta  zadržaná, ani  která  wěc jiná,  buď kterážkoli, jich  sprawedlnosti na překážku nebyla, tak jednomu jako druhému. A což jest mezi   Kunšíkem z Křiečowa   a  Boharyňkú z Chotělic, a mezi swrchupsaným Benešem Mokrowúskym a ženú jeho, na témž má býti přestáno, jakož swrchu stojí psáno.

 

11. It.  pře  mezi  p.  Janem z Rabie  a Jankowskými takto jest smlúwena: jakož strana Jankowských prawí, by Ciesařowa Milost  kazal  práwa  stawiti  neb zdwihnúti p. Janowi neb jiným, proti tomu prawí strana páně Janowa, že Ciesařowa Mt kázal práwo propustiti pánu Janowi  i jiným. O ten kus sme   sie takto ustanowili suobú stranú: když páni najprw w lawiciech sedú, to mají páni  přesúditi a rozděliti.

 

12. Dále o práwa, kteráž sú po Cies. Mti wedena, o to máme my wydati jednoho  a  oni  druhého,  aby   to ohledali.   Pakliby  sie  ta  dwa smlúwiti nemohla, ale máme nad ty suobú stranú po dwú pánú wydati; a při čemž je  ti zuostawie a o to rozdělé, na  torn mají s obú stranú přestati.  Pakliby  z  těch   wydaných který w tom času umřel: ale buď jiný z ktréžkoli strany  na to miesto wydán a wolen. A jestlizeby  sie  koho  takaz  pře   dotykala,  při  těmz zuostawen má býti, jakož swrchu stojí psáno.

 

13. It wezně Pražské, a wyhnané a uteklé z města a z wězenie, páni Pražané ku prosbě pánow wšeho sněmu propustili sú a odpustili jim winu, a statky zuostalé wrátili a propustili jim ku odbytí a prodání. A ti nadepsaní wězni zjímáni, wyšli, uteklí a wyhnaní, kteřízby chtěli aby jim statkowé zuostalí nawráceni byli, jakož swrchupsáno stojí, mají sie zapsati pánuom Prazanóm, aby proti nim nebyli a města Pražského prázdni byli, jakož přiepis na to swolený swědčí. Ale o zbožie Knežeweského i o list wymieněno jest tak, že pán Hanuš z Kolowrat a pán Beneš Mokrowúský, s swými w tom společníky, přately sú wydali, a pán Zbyněk Zajiec má toho  a té pře najwyšší a mocný rozdielce býti.

 

14. It. úřady, kteříž jsú u desk zemských, poňawadž krále nemáme, ty také ze spolka stawujem a zdwiháme, až do pána a krále budúcieho, anebo obecnieho o to swolenie.

 

A my wšichni swrchupsaní spolu, i každý zwlastě, slibili sme a mocí míru tohoto a sjednánie slibujeme swrchu psané artikule a smlúwy wšecky i každé zwláště držeti a zachowati wěrně, cele a úplně, lest wšicku a faleš každý w tom opowrhúce. A také wšecka města, kteráž sú s námi na tomto sněmu byla, slíbili sú podle nás swrchupsaných wšech a s námi jednostajně, totéž wšecko což swrchupsáno stojí držeti a w celosti zachowati, i listy swé obláštnie jedno každé město pod městskú pečetí přiznáwacie k drženi těch smluw dái a položiti. A jiní páni a zemané mají též učiniti, jakož sú již ted' dolepsaní učinili, a sie k držení těch wšech smlúw ústně přiznali, i pečeti swé podlé nás k tomuto listu přiwěsili: totiz pán Hanuš z Koldic, Jan z Wřesowic, Tuoma zě Chotěmic, Jiřík odtudž z Chotěmic a z Wlašimě. Pakliby kto těchto smlúw a míru učiněného držeti nechtěl,  takowého  zastáwati  obyčejem  ižádným   nemienime:  nébrž;  budeli potřebie, toho máme sobě radni a pomocní proti němu býti, jako proti tomu, jenžby obecné dobré, jednotu, swornost, mír a pokoj křesťanský kazil a rušil, jemu toho žádnú měrú netrpiece.

 

Toho wšeho na zdrženie, pewnost, potwrzenie i swědectwie my wšichni swrchupsaní pečeti sme swé wlastnie wědomě a dobrowolně přiwěsili k tomuto listu. Jenž dán a psán w Praze na sněmu obecniem, léta od narozenie syna božieho tisícieho čtyřstého čtyřidcátého, w pátek po s. Pawlu na wieru obrácenie.

 

Poznamenánj. Na originálu zápisu tohoto, genž podnes neporušený chowá se w archivu hrabat Černjnůw z Chudenic w Gindřichowě Hradci, wisj 68 pečetj. Mezi těmito mnohé giž české nápisy magj, ku př. č. 3. "Pertolt z lipe" - 5. .... "z pirgsteyna." - 8. "s. girik. z kvsstatu."  - 10. "gyndrzich. z mychalovicz." - 13. "s. zbiniek: z  hasenburka:" - 15. "s. ian. z pernstyna." - 17. "gyndrzich. z mychalovicz" (gako č. 10). - 18. "s. ian. hertv.ik. zrussinow." - 21. "s. gyndrzich. z strazie." a t. d.



Přihlásit/registrovat se do ISP