Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(12.30 hodin)
(pokračuje Ondřej Babka)
Mluvil jsem tady o tom, kdy projednávání tohoto zákona provází desítky pozměňovacích návrhů, z nichž některé - a za mě opravdu velké bohužel - zásadně ohrožují základy ochrany přírody a krajiny v naší republice tak, jak je nastavila novela z roku 2017 za ministra životního prostředí Richarda Brabce. Samozřejmě vnímám ochranu přírody jako nějaký komplexní systém, nikoliv jako improvizaci, a tu právě cítím z těch nahraných pozměňovacích návrhů.
Jak už jsem říkal, tak za nás jsme nastavili nějaký model ochrany přírody, který dost zásadním způsobem spojoval vědeckou odbornost, komunikaci s obcemi, nějakou mezinárodní důvěryhodnost. Myslím si, že tento model přinesl výsledky od nějaké digitalizace procesů, přes jasná pravidla zonací, až po účinnou ochranu bezzásahových území. I proto zde považuji za nutné ještě blíže okomentovat některé pozměňovací návrhy, které dostávají tento systém pod tlak, zejména tedy z pera poslanců ODS.
Co nám konkrétně vadí? Dovolte mi možná teďka citovat, nebo částečně citovat, z otevřeného dopisu poslankyním a poslancům PSP ČR od čtyř ředitelů národních parků, se kterým do značné míry souhlasím, kdy tedy mimo jiné například píší: Některé návrhy poslanců fakticky ruší základní principy existence národních parků v České republice, vrací stav před rok 1952. Jedním z klíčových argumentů, které ti ředitelé mají, se týká právě oněch sedmi osmi pozměňovacích návrhů, které kritizují.
Třeba například zásadní retroaktivitu u pozměňovacího návrhu 6623 kolegů Krutákové, Bureše a Bendla, kdy návrh by podle jejich slov umožnil znovu projednat a zpochybnit již schválené dokumenty, tedy zonaci a zásady péče. Přirovnávají je k tomu, jako by nové zastupitelstvo mohlo rušit platný územní plán. Samozřejmě důsledkem případného přijetí těchto návrhů by bylo zpochybnění splatnosti smluv, investic, velká právní nejistota a škody v desítkách milionů korun.
K devastaci lesů a nepřesnému pojmenování pojmů, zase se vyjadřuji k pozměňovacímu návrhu 6497 a 6545 poslance kolegy Bureše, kdy právě tyto návrhy vrací ochranu přírody před rok 1952, kdy bylo dokonce umožněno hospodařit i v pralesních zónách. Opět tyto pozměňovací návrhy zavádí nejasnou terminologii, požadavky jsou odborně i právně nekonzistentní. Dokonce se tady zmiňují o fakticky zahrádkářských představách o národních parcích, které by proměnily území na běžné hospodářské lesy. Předpokládám, že, toto, pane ministře, bychom nechtěli.
Další pozměňovací návrh 6610 kolegy Petra Bendla, který je v tom dopise označován jako "nad tisíc metrů nad mořem zákon neplatí". Tento pozměňovací návrh ruší regulační možnosti ve výškách nad tisíc metrů, povoluje drony, povoluje používání pesticidů, povoluje vjezdy aut, povoluje stavbu stánků a jiných. De facto by se týkal těch nejcennějších oblastí Krkonoš, Šumavy, té alpinské tundry.
Pozměňovací návrh 6606, kde podřizují Agenturu ochrany přírody a krajiny územnímu plánu, což ředitelé označují jako za nesmyslné, kdy územní plán je samozřejmě obecný a nepočítá s přírodním vývojem nebo změnami biotopů. Ve zvláště chráněném území může být situace jiná než před patnácti lety, kdy byl územní plán schválen.
Věnují se i pozměňovacím návrhům 6616 až 6617 kolegy Krejzy, který je asi po mně bude představovat, které se týkají požárních opatření. Samozřejmě - a já to chápu - na první dobrou můžou být tyto snahy vnímány jako pozitivní i vzhledem k tomu, co se stalo v Českém Švýcarsku, Národním parku České Švýcarsko. Nicméně opravdu i tady nabádám k opatrnosti, protože přijetí pozměňovacích návrhů, které se týkají požárních opatření, by mohlo mít nedozírné důsledky právě pro ochranu přírody. V dopise, který jsem již zmiňoval, jsou definovány tyto pozměňovací návrhy jako neodborné, neproveditelné, s nákladnými opatřeními a s negativními vlivy na lesy a přírodu. Zmiňují tam hasičské jednotky, případně nějaké přeshraniční spolupráce, ať už se Saskem, či Bavorskem, kde je prevence účinná.
Ředitelé národních parků také dost významným způsobem upozorňují na to, že by mohla být ohrožena mezinárodní spolupráce, že by přijetí těch návrhů mohlo vyvolat jakousi mezinárodní ostudu, protože národní parky jsou mezinárodně uznávané, spolupracují v rámci UNESCO, Europarc, Natura 2000, a do jisté míry tyto návrhy ohrožují důvěru zahraničních partnerů, granty i reputaci České republiky jako ochránce přírody. Samozřejmě zmiňují, že veřejnost ten současný model podporuje. Zmiňují tam průzkum obyvatel Krkonoš, kteří hodnotí správu, například správu Národního parku Krkonoše, průměrnou známkou 1,7, což je silná důvěra veřejnosti.
Já bych to asi shrnul vlastními slovy tak, že: Zachovejme pravidla, která fungují, zachovejme pravidla, která jsme zde zavedli, která zavedl náš ministr životního prostředí Richard Brabec. Nepodléhejme tlakům, které se zaštiťují veřejným zájmem, ale ve skutečnosti slouží jen zájmům úzkých skupin. Současné národní parky opravdu nejsou problém, jsou naopak národní hrdostí.
Asi už nemá cenu se blíže těmto pozměňovacím návrhům věnovat. V případě že by se debata ještě k nim nějakým způsobem stočila... Předpokládám, že pan ministr životního prostředí vystoupí a ještě se tady důrazně proti nim ohradí, případně nějakým způsobem garantuje, že nemají jeho podporu a že to nejsou ani pozměňovací návrhy, které by byly nějakým způsobem projednány koaličně a měly by případně koaliční podporu.
Už jsem to tady říkal dopoledne, hned na začátku tohoto jednání, kdy se za mě prostě pod záminkou vyhlášení jednoho nového parku, tedy konkrétně Křivoklátska, někteří poslanci - doufám, že to není vládní návrh - snaží přepsat celý systém ochrany přírody a krajiny v České republice. Systém, který už tady nějakých osm, devět let funguje, na který můžeme být hrdí, který respektuje, že chrání to nejcennější, co tady v národních parcích máme, že respektuje obce, že se zároveň opírá o vědecká fakta a ne jen o politické nálady.
Doufám, že se kolegové k těm pozměňovacím návrhům v podrobné rozpravě ani nepřihlásí, což by byla úplně nejlepší varianta, protože ty pozměňovací návrhy zpochybňují platné dokumenty, omezují pravomoci odborných orgánů, snaží se rozbít bezzásahová území, podřídit ochranu přírody územním plánům, případně dokonce povolit zásahy i v pralesních zónách, což považuji za úplně nemyslitelné. ***
