Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Přesto mě zaujala v tom vašem vystoupení jedna úvaha, že vlastně to rozvolnění fiskálních pravidel by se mohlo týkat vícero oblastí, nejenom armády, ale třeba energetiky nebo i dalších. Já bych před tím velmi varoval. Dobře víme, že přestože se zlepšuje trend hospodaření veřejných financí, tak veřejné finance nejsou zdravé, jsou strukturálně nerovnovážné, jsou strukturálně nemocné celou řadu let, a přestože se nějaký ten trend daří zvrátit, daří se nám snižovat deficit státního rozpočtu, tak bude trvat ještě mnoho let, než veřejné finance uzdravíme. A bude to bezesporu trvat celou řadu, nebo bude to úkol i pro navazující vlády.

A co určitě by nebyl dobrý nástroj, který bychom jakýmkoliv vládám v tom nadcházejícím období dali, by byla rozvolněná fiskální pravidla, kde bychom nemuseli dodržovat ten limit výdajů nejenom na armádu, ale takhle bychom si tam nasázeli celou řadu oblastí, které by se nám třeba líbily, považovali bychom je za správné, prioritní. Ale znamenalo by to, že z těch fiskálních pravidel, jak jsem řekl, by se stal trhací kalendář a neplnila by roli toho, že by brzdila nás - a teď mluvím v obecném slova smyslu - nás politiky před tím neodpovědným fiskálním chováním, které je způsobeno tím volebním cyklem. A tím, že máme volby v České republice téměř každý rok, tak je pro každou politickou reprezentaci velmi složité nějakou fiskální disciplínu udržovat. A ta fiskální pravidla jsou alespoň jakýmsi - pro mě málo přísným, já bych je raději zpřísňoval - ale alespoň nějakým mantinelem, který limituje vlády v tom, aby výdaje zvyšovaly nad nějakou únosnou mez.

Chtěl bych se zastat i Národní rozpočtové rady. Já si myslím, že se chová férově. Kritizovala vás, kritizuje i nás, to, co uděláme pozitivní, za to nás pochválí. Takže když si přečtete třeba analýzy Národní rozpočtové rady, tak zjistíte, že Národní rozpočtová rada chválí tuto vládu za provedenou penzijní reformu a za daňový balíček, proti kterému vy jste protestovali a podávali ústavní stížnosti. To je od Národní rozpočtové rady chváleno s tím, že to prodlužuje udržitelnost veřejných financí v tom dlouholetém kontextu. A naopak nás kritizuje za celou řadu věcí, za které nás kritizujete vy. Koneckonců i ty položky v tomto státním rozpočtu, v tom letošním státním rozpočtu, jsou koneckonců i kritizovány Národní rozpočtovou radou. Takže já mám pocit, že je to organizace, která se chová odpovědně. A kéž bychom dokázali my jako politici aplikovat více jejich doporučení, co se týče fiskální odpovědnosti do našeho hospodaření.

No a poslední, to si neodpustím trošku dloubnutí. Vy jste v tom vystoupení říkala, že hnutí ANO vždycky a za jakýchkoliv okolností podporovalo armádu, podporovalo obranyschopnost České republiky. Já si pamatuju tedy alespoň jeden okamžik, kdy jste na ústředí KSČM proto, aby podpořili komunisté rozpočet, byla ochotna akceptovat snížení obranného rozpočtu o 10 miliard. Minimálně v tomto okamžiku jste nehájila zájmy České republiky a Armády České republiky.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Prosím oslovovat prostřednictvím. Nyní tedy vystoupí s faktickou poznámkou pan místopředseda Havlíček, následuje paní předsedkyně Schillerová. Prosím, máte slovo.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážená paní předsedkyně, já jsem chtěl už poděkovat panu místopředsedovi Skopečkovi, prostřednictvím tady paní předsedkyně, že mluvil velmi racionálně a poměrně dobře. Skoro bych řekl, že mám pocit, že jste konvertoval do hnutí ANO, protože já se pokouším tady takhle mluvit tři roky, tři a půl roku, ale vy jste v zásadě věcně popsal ekonomii strany.

Nabídky, myslím, že to je správný přístup, buďme úsporní na straně státu. Já bych k tomu jenom doplnil jednu věc. Nestačí jenom být úsporný, řezat, řezat, řezat, poněvadž pokud nerozhýbeme privátní sektor, pokud nebude dostatečně vydělávat zdroje a následně platit daně a pochopitelně své zaměstnance a tak dále, tak se nepřehoupneme do fáze zdravého ekonomického růstu a budeme se pořád marcasit někde na tom jednom procentu, což za minulý rok rozhodně není žádná výhra. A za tenhle ten rok jste sice plánovali 2,7, později 2,4, později 2,1. Dneska všichni víme, že to bude někde mezi 1,5 (až) 1,8. To znamená, máte tam velkou ztrátu, a to nás bude všechny dobíhat.

Ale to není ani o kritice. No, ale tím závěrem jste si to, pane místopředsedo, prostřednictvím paní předsedající, pokazil, protože nezbývá než připomenout jednu věc. Ano, tehdy nás komunisté vydírali, my jsme museli ustoupit. A víte proč? Protože jsme šli za vámi, za odéeskou, jestli byste s námi prohlasovali těch 10 miliard na armádu. Vaše odpověď byla ano, ale když nám uvolníte, umožníte prohlasovat náš hazard. Tak jenom abychom si zametli před vlastním prahem. Nakonec jsme těch 10 miliard stejně prosadili. A díky tomu jsme mohli říct, že jsme z jednačtyřiceti miliard, pardon, z pětačtyřiceti miliard, zvýšili za našeho působení výdaje na armádu na 85 miliard. Dali jsme to ještě na ten následující rok tuším na 92 miliard, vy jste si potom pár miliard stáhli dolů, protože v tom prvním roce se vám to zdálo příliš. Tak jenom abychom byli úplně přesní, o 5 miliard jste si to stáhli. (Potlesk z lavic poslanců ANO.)

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy vystoupí s faktickou poznámkou paní předsedkyně Schillerová, následuje pan místopředseda Skopeček. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Alena Schillerová: Tak děkuju, paní předsedkyně. Na armádu reagoval můj ctěný kolega Karel Havlíček, za což mu děkuju, vracet se k tomu nebudu. Skutečně až tady na tuto část jste vrátil tu diskusi do věcné roviny, to mohu ocenit.

Budu reagovat jenom na tu část, co se týká dluhové brzdy. Rozumím tomu. Vy víte, že na úrovni EU probíhá roky debata mezi jižním křídlem, severním křídlem. Ti chtějí rozvolnit úplně, ti nechtějí, my jsme vždycky patřili do toho severního křídla. Víte, že společně jsme rozvolnili dluhovou brzdu kvůli zrušení superhrubé mzdy v minulém volebním období a vaše vláda, nebo váš ministr financí, ať jsem přesná, nevrátil to ani na tu úroveň před tím. Takže vlastně ona není rozvolněna, ani tak tedy není vrácená zpět, ani tam, kde byla. Já jsem nemluvila o tom, aby se rozvolnila fiskální pravidla, abychom prostě tady utráceli a projedli ty peníze. Musí se podporovat hospodářský růst, musí se bojovat s šedou ekonomikou. Ale nás čekají - jako tuto zemi bez ohledu na to, kdo bude vládnout - obrovské výzvy.

Ty výzvy budou - výstavba jaderných bloků. Dodneška nevíme od vašeho ministra financí, jak má promyšlené financování, dodneška prostě je to v nějakém, zase nějaké mlze. Čekají nás tady obrovské výdaje na budování infrastruktury, ať už je to v oblasti dopravní infrastruktury, nebo železnic. Čekají nás obrovské výdaje v oblasti pravděpodobně i prostě armády, ať už to bude - a znovu říkám, my podporujeme armádu, chceme se bavit pouze o tom, co ta armáda, co ti vojáci, ti skuteční, potřebují, o tom jsem mluvila. Takže ono jenom tady tak teoretizovat a potom to zasadit do kontextu čísel jsou opravdu jiné kategorie. Takže já jsem nemluvila o tom rozvolnění, utrácení, (Předsedající: Čas.) a tak dále, ale o tom, aby se to smysluplně zaměřilo na ty, co tato země potřebuje. (Předsedající: Vypršel váš čas, paní předsedkyně.) Omlouvám se.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan místopředseda Skopeček s faktickou poznámkou. Následuje pan poslanec Bělor. Prosím, máte slovo.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Jenom v krátkosti v reakci na pana místopředsedu Havlíčka. Já si skutečně myslím, že ten největší problém ekonomického růstu je dneska na straně poptávky. Nejsem přesvědčen, že pokud budeme víc tu ekonomiku stimulovat agregátní poptávku, ať už prostřednictvím fiskální politiky, že bychom dál zvyšovali výdaje, které považuju už za dost velké, ani tím, že bychom přesvědčovali Českou národní banku, jako jste to dělali na sklonku vlády vy, aby dál snižovala úrokové sazby ve chvíli, kdy hrozí nějaký návrat inflace a je v české ekonomice inflační podloubí, tak si nemyslím, že to je cesta k nějakému nastartování ekonomického růstu.

Přesvědčili jsme se o tom, měli jsme roky uvolněnou jak měnovou politiku, extrémně nízké úrokové sazby blížící se nule, měli jsme extrémně uvolněnou fiskální politiku, a nevede to k tomu, že by česká ekonomika rostla nějakými nadprůměrnými tempy, na které třeba byla zvyklá před covidovým obdobím. Naopak ta ekonomika se zalila penězi a k ekonomickému růstu to nevedlo, vedlo to pouze k inflaci a k poměrně slabému ekonomickému růstu. Takže já si skutečně nemyslím to, že dneska je cesta nějakým způsobem více utrácet. Je potřeba ze strany státu spíše uvolňovat byrokracii, uvolňovat regulace a řešit to, na čem se asi my dva shodneme, to znamená vysoké ceny energií pro náš průmysl, který neuvěřitelně trpí. A také, když se podíváme na ta čísla, proč ten hrubý domácí produkt neroste takovým tempem, jakým by mohl, podle jeho potenciálu, tak vidíme, že je to zejména stagnující průmysl, který nepřidává pozitivní body. Naopak třeba rostoucí domácí spotřeba i díky rostoucí reálné mzdě, která se znovu vrátila, tento trend takto tomu hrubému domácímu produktu pomáhá.

Co se týče jednání o rozpočtu v minulých letech, prostě vždycky je to o nějaké dohodě. Já jsem byl poslancem, tehdy na mě nikdo, ani z ODS, ani odnikud nijak nechtěl, abych nějakým způsobem podporoval hazard, nebo já jsem - nikdo nechtěl, abych realizoval tenhleten obchod, takže to je trošku mimo. Děkuju. ***