Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!


(9.30 hodin)
(pokračuje Aleš Juchelka)

Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 856/3, který byl doručen dne 13. března 2025. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 856/4. Nyní se tedy táži navrhovatele, zda má zájem vystoupit ještě před otevřením rozpravy? Nemá. Otevírám tedy rozpravu v tuto chvíli, do které se přihlásil pan Hrnčíř. (O slovo se hlásí poslankyně Schillerová.) S přednostním právem vidím paní kolegyni Alenu Schillerovou. Prosím, paní předsedkyně.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych se chtěla vyjádřit k pozměňovacímu návrhu Zbyňka Stanjury, který rozvolňuje takzvanou dluhovou brzdu v tomto zákoně. Chtěla bych k tomu říct pár slov. Co se týče tohoto návrhu, aby výdaje na obranu nad hranici 2 procenta HDP nevstupovaly do limitů stanovených zákonem o rozpočtové odpovědnosti, to je krok, bez kterého by ministr financí Stanjura s největší pravděpodobností rovnající se téměř jistotě, vůbec nebyl schopen sestavit rozpočet na příští rok, protože i v letošním roce se s výší deficitu pohybujeme na samotné hranici, kterou nám tento zákon umožňuje. Jak bohužel samo Ministerstvo financí přiznává, například ve střednědobém výhledu strukturální deficity v následujících letech jsou odhadovány vysoko nad zákonnými limity. Například v roce 2027 je strukturální deficit odhadován ve výši 1,7 procenta HDP, ale zákon dovoluje jen 1,25 procenta HDP.

Na druhou stranu, hnutí ANO je dlouhodobě přesvědčeno, že v případě nezbytných výdajů souvisejících například s bezpečností země, by neměly být politická rozhodování a odpovědnost svazovány příliš striktními fiskálními pravidly. Je navíc naprosto legitimní otázka současnosti, zda by mnohem transparentnější nebylo do této výjimky zahrnout veškeré výdaje na obranu, případně jiné strategické a bezpečnostní priority státu, jako třeba výdaje na energetickou bezpečnost, náklady na zvládání poválečné migrační vlny, investice do ochrany kritické infrastruktury před kybernetickými útoky a možná i některé další. Tohle je vlastně jen jakási záchranná brzda vytvořená k řešení krizové situace vlády Petra Fialy při sestavování jejího posledního rozpočtu. Nikoliv strategické řešení, které by umožňovalo České republice její dlouhodobý růst a dlouhodobou bezpečnost, ať už naplňováním priorit v oblasti výstavby jádra, vysokorychlostních železnic nebo dopravní infrastruktury.

Navíc, jak se bohužel ukazuje na příkladu současného předsedy Národní rozpočtové rady, může být přístup šéfa této instituce různý. Historicky nejvyšší dluh, který vznikl v roce 2022, nestojí za ostrou kritiku, zatímco mnohem nižší dluh, který vznikl v době lockdownu a mohutné vládní pomoci ekonomice, byl jinou šéfkou Národní rozpočtové rady kritizován opakovaně a rázně. Historicky nejvyšší kumulovaný dluh 1,2 bilionu, který vytvořila vláda Petra Fialy, není šéfem Národní rozpočtové rady podrobován náležité kritice, zatímco třikrát nižší tempo zadlužování, které bylo za ministrů ANO, bylo terčem rutinní mediální kritiky. Netransparentní postupy při sestavování rozpočtu, utajování návrhu a jiné excesy si také nezasloužily odpovídající reakci. I to jsou logické důvody, proč hnutí ANO tomuto návrhu nebude stát v cestě.

Samozřejmě i my podporujeme armádu a vždy jsme ji podporovali. S vládní koalicí pouze nesouhlasíme v tom, že na prvním místě má být utracená částka. Ne, na prvním místě musí být jasně nadefinovaná potřeba, co se od České republiky v rámci NATO přesně chce. Jestli jsou 3 procenta HDP na obranu zvládnutelná? No, je to nejméně 80 miliard korun navíc, tedy každá šestá koruna našich disponibilních, tedy nemandatorních výdajů, které jsou okolo 500 miliard korun. Nedělejme si iluze, že tyto výdaje, pakliže by měly být kryty výhradně rozpočtem státním, by nebyly na úkor zdravotnictví, školství nebo deficitu či důchodů. Právě proto musí strategii budoucího financování našich bezpečnostních priorit předcházet velká celospolečenská a celopolitická diskuse postavená na reálných číslech. Tento zákon vnímáme jako její prvotní výkop, ale rozhodně ne finální ani dostatečný. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. V tuto chvíli s přednostním právem pan předseda Radim Fiala. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych také reagoval na to, co tady jednak teď zaznělo, a na návrh tohoto zákona. Za hnutí SPD musím jasně říct, že nejsme pro to, aby se povolovaly dluhové brzdy, abychom dále zadlužovali Českou republiku. Koneckonců tady padlo teď, že za poslední roky to bylo 1,2 bilionu. Jsme jedna z nejrychleji se zadlužujících ekonomik na světě. Myslím, že je potřeba toto zabrzdit a tomu zabránit. To znamená, hnutí SPD rozhodně nebude hlasovat pro žádné povolování dluhové brzdy, a už vůbec ne proto, abychom mohli navyšovat procenta HDP na zbrojení. Protože teď je to na zbrojení, pak to bude na migraci, pak to bude na zdravotnictví, pak to bude na něco dalšího. Pak bude co? Jak to skončí? Budete tisknout prachy a bude tady inflace 25 procent? Jak to jinak může dopadnout? No, špatně, špatně!

To znamená, dovolte mi, abych se vyjádřil ještě k tomu zbrojení. Systém, který tato vláda začala v České republice, kdy se zbrojí tak, že se utrácí peníze, kdy se utrácí peníze jenom proto, aby se splnil cíl 2 procenta HDP, je podle mě špatně. Já jsem přesvědčen, paní ministryně obrany, že když to bude jeden rok 50 miliard a druhý rok 300 miliard, prostě až skončí výběrová řízení, tak by se nic nestalo, ale vy máte problém, že nesplníte deklarovaný cíl každý rok. Ale mně by to nevadilo, protože bychom věděli, že to bylo na základě výběrových řízení, že nepřeplácíme ty zbraňové a zbrojní systémy, že prostě platíme cenu, která je cenou na trhu. Bylo by to podle mě daleko jednodušší.

Co se týče zvyšování na 2 procenta. Já osobně jsem přesvědčen, že Armáda České republiky... Teď, jak bych to řekl, abych je neurazil, protože ta armáda za to nemůže, můžou za to politici, nejenom tito, ale politici, kteří tady byli předtím. Ta armáda je dlouhodobě podfinancovaná. V podstatě dnes, kdy se všecko odvezlo na Ukrajinu, armáda už neexistuje, personálně neexistuje, zbraňově téměř neexistuje. Zbyl z ní kapesní expediční sbor, který se používal v Afghánistánu a v Mali. Ti vojáci nemají peníze, nemají odpovídající platy na to, aby v armádě zůstávali. Takže ta situace je tristní. Ale přes to všechno jsem přesvědčen, že dokážeme vybudovat kvalitní armádu podle Ústavy České republiky. To znamená, že armádu, která by sloužila k obraně České republiky a českých občanů, dokážeme vybudovat do 2 procent HDP a nemusíme se dále zadlužovat. ***

 




Přihlásit/registrovat se do ISP