Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(15.20 hodin)
(pokračuje Petr Fiala)
Umí to pár firem na světě. Ze soutěže vzešli jako jednoznačný vítěz Jihokorejci. Je tam nejvíc garancí, největší jistota při té vší nejistotě, které (?) to ve světě má, že se to stihne, že to bude za domluvenou cenu a že energie z toho bude za přijatelné ceny a že se na tom budou podílet v nadpoloviční většině české firmy. (Předsedající: Čas.) To si myslím, že jsou dobré garance pro české občany.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.
A následující interpelaci přednese pan poslanec Marek Novák, poté se připraví pan poslanec Michálek. Prosím, ujmete se slova.
Poslanec Marek Novák: Děkuji. Děkuji za slovo. Pane premiére, já bohužel musím vznést dotaz na vás na základě vystoupení vašeho ministra financí pana Stanjury z minulého týdne, kdy tady osočil poslance opozice naprosto zbytečně. My jsme v roce 2022 upozorňovali na možné dopady nezvládnuté krize. Konkrétně já jsem upozorňoval na to, že firmy mohou začít propouštět. Nicméně vzhledem k tomu, co se stalo, jaké máme statistiky - jen za loňský rok ukončilo výrobu 158 firem, propustily 17 000 lidí - tak i přesto pan Stanjura vystoupil a osočil nás ze strašení. Ne, žádné strašení to nebylo, každopádně nejspíš mu nefunguje kalkulačka - nebo nevím, z jakých čerpá zdrojů. A proto jsem nucený se obrátit na vás, pane premiére - co s touto situací míníte dělat? Jak míníte pomoci firmám? Jak míníte udržet zaměstnanost? Jak míníte udržet ekonomiku? Děkuju.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně i za dodržení časového limitu na přednesení interpelační otázky.
A nyní odpoví předseda vlády České republiky Petr Fiala.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, no, nejprve si musíme říct, jaká jsou fakta a jak to skutečně na pracovním trhu vypadá a jak to vypadá s těmi firmami - a myslím, že určitě nelze tady vytvářet dojem, že čelíme nebo je před námi nějaký masivní kolaps trhu práce, který snad vláda ignoruje. Realita je jiná. Já se tady opřu o konkrétní fakta.
Za prvé, máme jednu z nejnižších nezaměstnaností v Evropské unii. Ta činila v roce 2024 2,6 procenta, což nás řadí mezi tři země s nejnižší nezaměstnaností a tam se pohybujeme dlouhodobě. Podle aktuálních údajů, které máme teď k dispozici ze začátku letošního roku, tak je nezaměstnanost 2,7 procenta. Ano, je tady určitá míra fluktuace, ale ta je typická pro jakoukoliv tržní ekonomiku a určitě se nedá mluvit o nějakém masivním propouštění nebo snad o nějakém kolapsu. Některé firmy se restrukturalizují, některé závody končí, ale zároveň v řadě okresů počet volných míst překračuje, převyšuje počet uchazečů.
A vzpomeňme si tady na určitou paniku kolem krachu Liberty Ostrava. Já neříkám, že nebyly namístě obavy - byl, byly, to prostě tak je - ale panika ne. Skončilo přes 2 000 lidí, přes 2 000 lidí, ale nezaměstnanost se nijak nezměnila, protože ti lidé prakticky hned našli práci jinde - a to je fungující trh práce a ten tu máme. A všude tam, kde je vůle k mobilitě, ochotě k rekvalifikaci, tak existují možnosti pracovního uplatnění. Stavebnictví, služby, IT, to jsou oblasti, kde všude se dlouhodobě potýkají s nedostatkem pracovních sil, což myslím, že je věc, kterou byste i v opoziční rétorice měli jako zahrnout do toho, že - ne, že nám tady něco jenom hrozí, ale že tady máme taky fakt nedostatek pracovních sil. A to vytváří určitou potom rovnováhu na pracovním trhu.
Pokud hovoříme o zaměstnanosti celkově, v roce 2024 mírně vzrostla, ve zpracovatelském průmyslu došlo k poklesu, ale tržní a antitržní služby tento vývoj dorovnaly, a v letošním roce očekáváme další dílčí růst zaměstnanosti. My používáme nástroje, které vláda má k dispozici, nesedíme se založenýma rukama, politika zaměstnanosti v této zemi funguje. Máme tady individuální podporu uchazečů, rekvalifikace, podporu v nezaměstnanosti. Vláda sleduje i regionální situaci, protože třeba tam, kde dojde k strukturálním změnám, například v důsledku transformace energeticky náročných provozů, tak tam zasahujeme a tam je takový zásah taky namístě. A tady zase máme připraveny regionální programy, přechodné zaměstnání, spolupracujeme s kraji, spolupracujeme s obcemi - a to je důležité, protože kraje a obce znají specifika regionů nejlépe.
Vím, že jste vystoupili s nějakými příklady konkrétních firem. Jasně, konkrétní firmy občas omezují svoji výrobu a počet zaměstnanců - někdy v důsledku globálních změn, někdy v důsledku přesunu výroby jinam, přechodu na jinou technologii - a těch důvodů je víc, ale nedá se říct, že by u toho docházelo k masivnímu selhání pracovního trhu, protože ta situace je, jak jsem tady na číslech a konkrétních údajích ukázal, celostátně zvládnutelná.
A já opravdu, když mluvím se zahraničními investory, ale i s podnikateli, našimi, velkými, tak všichni říkají: máme problém sehnat dostatek pracovní síly. A to je velký problém mimo jiné proto, že očekáváme růst ekonomiky. My, naše ekonomika nevykazuje žádné zásadní problémy. Když to srovnáme s ekonomikou jiných zemí, tak prognózovaný růst nezávislými institucemi naší země je výrazně vyšší, a to samozřejmě vytváří určitý optimismus na trhu, optimismus u firem - a to zase bude vytvářet další pracovní místa. Takže ta situace rozhodně tak špatná není a tam, kde (v) dílčích segmentech k nějakým problémům dochází, tam máme nástroje na to, jak je řešit a (?) je (používáme?).
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. A vnímám zájem položit doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Marek Novák: Já v první řadě moc děkuju za vyčerpávající odpověď. Mě osobně tedy mrzí každá firma, která zavře, a nepotřebuji ji dávat do nějakých závorek a říkat, že se tedy přesune, přesunuje výrobu (výroba?). Zabýval bych se spíš tím, proč výrobu přesunuje. A mnohdy je to jak díky síle, to znamená, pracovníkům, tak díky třeba vysokým energiím.
Ale zeptám se. Existuje tedy aktuálně ucelená strategie zaměstnanosti, třeba už i s problematikou využití umělé inteligence, ale taky s lepším rekvalifikačním programem, než máme dnes?
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Zodpoví předseda vlády.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: No, já se na to dívám takto a debatu určitě můžeme vést, protože ona je do jisté míry ideově politická. Já jsem přesvědčen, že v tržním hospodářství se děje běžně to, že některé firmy jsou úspěšnější, některé méně úspěšné v soutěži a že dochází prostě k proměně a restrukturalizaci, a dokonce, že dochází i k proměně podílu zaměstnanosti mezi jednotlivými odvětvími. To si nemusíme říkat, kdybychom se podívali na zemědělství a jeho vývoj do dnešních dnů - a není to proto, že tam máme dneska, já nevím, dvě procenta a předtím jsme tam měli 30. No, ale to není tím, že je to horší - naopak, jsou tam nové technologie, jsou tam nové možnosti, jinak to funguje a ti lidé se přesouvali jinam. A na tom se asi shodneme.
A já z hlediska státu se na to dívám tak, že to, že někde zkrachuje nějaká firma, určitě není příjemné, ale to fakt věc státu nebo vlády není, to je přirozené v tržním hospodářství. To, co musí ale stát řešit, je, když začne krachovat nebo být problém celé odvětví. To nesmí být už potom vládě jedno a taky nám to jedno není. Vidíte, že - to se dá mluvit o krachu - ale když se automotive dostává do problémů, tak to řešíme na evropské i národní úrovni, protože to je náš úkol. V jedné věci s vámi budu souhlasit - vedle nedostatku pracovních sil je pro naše firmy určitou nevýhodou - pro všechny evropské firmy - vysoká cena energií. To je prostě pravda a s tím musíme něco dělat. Ale proto taky stavíme Dukovany, proto se snažíme rozšiřovat obnovitelné zdroje, proto jsme teď tady schvalovali zákon - a děkuju za to, že to šlo rychle - i zákon, který umožňuje stavět plynové elektrárny, prostě to jsou všechno věci, které musíme dělat, aby ceny energie byly nižší. ***
