Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(17.30 hodin)
(pokračuje Berenika Peštová)
Souhrnem za prvé desítky tisíc hektarů uschlých lesů v národních parcích mohou zůstat čekajícími na pomalu vznikající divočinu jen za podmínky, že vedení Ministerstva životního prostředí prokáže, že existují nějaké pádné sociálně ekonomické a ekologické důvody k bezzásahovosti. To je, že veřejný zájem na velkoplošné bezzásahovosti je hodnotnější než je veřejný zájem občanů na kontinuálním zachování a průběžné kulturní obnově živých lesů. Pokud takové pádné hodnotné argumenty veřejného zájmu vyčleňujícího člověka z kulturní krajiny hustě osídlené středoevropské země nejsou a řádově vyšší újmy ze ztrát podpůrných ekosystémů služeb to dokládají, je třeba redukovat bezzásahové plochy na rozumné výměry pro studijní účely a ostatní plochy co nejrychleji zalesnit řízeným managementem kulturní přímé obnovy klimaxových lesních porostů. V sázce je v národním zájmu velmi mnoho, a to reálná hrozba nárůstu činnosti i intenzity klimatických extrémů.
Za druhé do kulturních živých lesů Křivoklátska od 200 až 600 metrů metrů nad mořem bezzásahovost a národní park principiálně nepatří, protože je to vzorový příklad a výsledek dlouhodobé citlivé každodenní spolupráce lesních odborníků se živými lesními ekosystémy zahrnující i významné plochy živých smrkových lesů. Jestliže environmentální svazek 29 obcí Křivoklátska, jehož hlavním posláním je spolupráce v oblasti ochrany přírody s respektem na kulturní jedinečnost regionu, opakovaně deklaruje veřejný zájem na kulturním zachování živých lesů, pak právě neexistuje žádný vyšší veřejný zájem na ochraně životadárných podpůrných ekosystémových služeb krajiny, a to i kdyby byl na návrh Národního parku Křivoklátsko vládou protlačen parlamentem.
Za třetí dnešní samospráva obcí na území Křivoklátska je na rozdíl od roku 1991 na Šumavě poučená z negativních dopadů zelené ideologie některých neziskových organizací na kulturní krajinu. Starostové a starostky a nezisková organizace Otevřené Křivoklátsko se informovali o zakázkách vstupu, odklonu cestovního ruchu a nedostatku pracovních příležitostí pro obyvatele národního parku. V současnosti je podáno sedm žalob občanů nebo dotčených obcí Křivoklátska a spor není ukončen. Jak asi může fungovat státní správa národního parku, kterou odmítá 80 % dotčených obyvatel. A co generace po nás? Je to zajímavý článek, který jsem si přečetla, vidím, že ta účast tady je tristní, ale to nevadí, pan ministr se mi vrátil, tak doufám, že teď zaujme nějaké stanovisko aspoň k tomu článku. Já to téma samozřejmě ještě doplním, to Křivoklátsko, proč si myslím, že Národní park Křivoklátsko je nesmysl a holý nesmysl vyhlašovat a vezmu si zde, jaká je tam skladba porostů. Ve srovnání s přirozenou dřevinou skladbou je současná skladba lesních porostů v CHKO Křivoklátsko značně odlišná. 7x se snížilo zastoupení jedle bělokoré, 18x se zvýšilo zastoupení borovice lesní, 27x se zvýšilo zastoupení smrku ztepilého, 8x se zvýšilo zastoupení jehličnanů a 2,5x je sníženo zastoupení dubu, myšleno tím zimního i letního, téměř 4x je sníženo zastoupení buku lesního, 3,5x je sníženo zastoupení lípy a podobně. Z hlediska stupňů přirozenosti lesních porostů v CHKO Křivoklátsko výrazně převažují alochton, nepůvodní lesy se smrkem ztepilým a borovicí lesní, což je 47 %, a malý podíl je přírodně blízkých lesů, to je 4 %, a kulturních lesů s přírodně blízkou skladbou je 20 %, navíc je zde vysoký podíl geograficky nepůvodních dřevin - 11 %.
Tyto stupně přirozenosti byly vytvořeny na základě porovnání přirozené a současné druhově věkové, prostorové a genetické struktury. Závěrem lze konstatovat, že ponechání značných ploch samovolnému vývoji na Křivoklátsku by v případě národního parku poklesla biodiverzita lesních ekosystémů, a to pravděpodobně srovnatelně, jak to sledujeme na četných výzkumných plochách nejen v Národním parku Šumava. Dle mého názoru po zvážení parametrů krajinných hodnot, stupňů přirozenosti lesních porostů, stanovištích a porostných poměrů i charakteru nelesní vegetace a zejména pak dlouhodobě systematické činnosti lesníků lze konstatovat, že je zde dostačující zřízení CHKO Křivoklátsko, stávající Národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, biosférické rezervace UNESCO a soustavy Natura 2000, což máme evropsky významné lokality a podpůrná opatření.
Dne 28. 2. 2025 byly informace doplněny o mapu biotopu poskytovanou Národním lesnickým institutem z území navrhované národním parkem Křivoklátsko. Z předloženého materiálu je patrný vysoký výskyt biotopů silně ovlivněných nebo vytvořených člověkem. Je tedy potvrzeno, že se nejedná o přirozené nebo člověkem málo pozměněné ekosystémy.
Navrhované území tedy nesplňuje zákonnou podmínku pro vznik národní parku podle § 15 odst. 1, zákona 114/1992, Sbírky, kde je uvedeno, že národní parky jsou rozsáhlá území s typickým reliéfem a geologickou stavbou a převažujícím výskytem přirozených nebo člověkem málo pozměněných ekosystémů. Ministerstvo životního prostředí často uvádí, že území má potenciál pro naplnění těchto podmínek, ale výše citovaný zákon o potenciálu území nehovoří, naopak jednoznačně definuje podmínky výchozího stavu území. Není bez zajímavosti, že vyšší míra výskytu přirozenosti ekosystému je například v Chřibech, ale o vyhlášení národního parku se zde vůbec neuvažuje, takže tento národní park je, jak už jsem to tady řekla několikrát, mám tady krásnou mapku, nádhernou mapku. Toto, co tady vidíte, to růžové, to je nepřirozené, to jsou území, kde ty dřeviny, které tam jsou, tak nejsou původem. Takže ve své podstatě tento národní park bude ementálem, protože se budou chránit jenom oblasti, které jsou přirozené nebo které jsou původní, a ty ostatní, které jsou nepůvodní, tak nebudou vyhlášeny za národní park. Z té debaty, která byla u toho kulatého stolu, tam samozřejmě padaly otázky, na které jsme odpovědět nedokázali, nevím, jestli tam byl nějaký zástupce Ministerstva životního prostředí, vím, že tam byl zástupce Agentury ochrany přírody a krajiny, ale samozřejmě tam padaly otázky typu jak bude probíhat ten management těch území, které nebudou pod správou národního parku, kolik to všechno bude stát. Samozřejmě občané, kteří tam žijí, a nejenom občané, mluvili tam i starostové, tak tam předkládali i tu petici, která byla podepsána přes 13.000 občanů z těch 15.000 žijících, kteří nesouhlasí s tímto národním parkem, a myslím si, že s tím, co jsem zde teď přečetla nebo co jsem doložila, tak je zcela logické, že ten národní park nebo jeho vyhlášení je nesmyslné.***
