Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(12.50 hodin)
(pokračuje Olga Richterová)
Co se týče té jaksi důležité péče v těhotenství v šestinedělí, tak je potřeba říct, že do péče porodních asistentek spadá také sledování nejenom zdravotního stavu žen, ale také podpora a edukace v péči o novorozence. Samozřejmě včetně té podpory kojení a předcházení komplikacím souvisejících s kojením, což je v tomto období velice citlivé a i relativně časté, nějaké záněty a podobně, a potom další preventivní úkony.
Co je za mě jádro pudla, že dneska ženy v Česku zůstávají v tom domácím prostředí bez nějaké systematičtější podpory a opory. Přitom se jasně ukazuje z dlouhodobých výzkumů, z dat Světové zdravotnické organizace a dalších, že pomáhá takzvaná kontinuální péče. Kontinuální péče poskytovaná ideálně i v předporodním a poporodním období toutéž osobou, tou vysokoškolsky vzdělanou porodní asistentkou. A co je dobrá zpráva - v současné chvíli v Česku existuje několik porodnic, které na tomhle pracují a ženám, které u nich porodily nabízejí alespoň tu jednu poporodní návštěvu. Ale většina žen jenom odchází z porodnice s informací, že se má prostě objednat ke svému gynekologovi nebo gynekoložce. Prostě je na to sama a má když tak někam dojet. Jenže nejprve dojet k nějakému lékaři, ten indikuje ty potíže, napíše tu indikaci... To prostě nejenom prodlužuje dobu řešení, ale vlastně dále zatěžuje systém.
My jsme přesvědčeni, že i s demografickou změnou, a sice s úbytkem kvalifikovaných lidí v jakémkoliv oboru, je potřeba myslet na to, že potřebujeme ulevit lékařkám a lékařům, máme posílit ty nelékařské zdravotnické profese. A ještě jednou připomenu, vedle toho vysokého počtu císařských řezů, tak z porodnice zhruba 20 procent žen odchází s problémy s kojením a těch zhruba 25 procent je po operaci typu císařský řez, která vyžaduje následnou péči.
To jsou všechno věci, se kterými potřebují nejenom pomoci, ale kde je i vhodný monitoring a prevence komplikací a ne vždy je nutné jezdit k lékaři. To je tedy gró toho našeho pozměňovacího návrhu. Je to gró doplnění, aby se vlastně rozšířily kompetence toho, na co jsou již dnes porodní asistentky vyškolené, co dělají v jiných zemích západní Evropy. A jestli chceme skutečně na západ, tak součástí toho je i nezapomínat na ženy, protože to je prostě jenom polovina populace, které se týká tento návrh. Tak prosím, mysleme na to, že v tom citlivém období šestinodělí se vyplatí maximální podpora. Děkuju.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. V tuto chvíli vaše vystoupení vyvolalo faktickou poznámku pana kolegy Brázdila. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. Já jsem pochopil, co chcete říct, ale nezdá se vám to divné, když vlastně pacientka, v tomto případě tedy žena po porodu, si bude sama říkat, co chce, co jí má kdo hradit? My tady máme takový systém, který vlastně někdo to musí indikovat... Když chcete, já nevím, máte pocit, že jste nemocná, tak v tento moment jdete k lékaři a on řekne ano a napíše antibiotika. Oni se nedají koupit tak, že řeknete v lékárně já chci antibiotika. Někdo to indikuje, má to spoustu ochranných věcí. Ta žena po porodu si často může myslet, že potřebuje to či ono, a ono je to úplně normální, nic nepotřebuje. A o tom, jestli to potřebuje rozhoduje někdo... Tak jako v právních oblastech vám radí právník, tak v té medicíně to dělá někdo, kdo má ty informace, to je ten lékař. Jinými slovy to, že si nemůže ta každá žena říct to chci, to nechci a já bych chtěla nikoho, tak prostě se jenom dojde k lékaři - vy říkáte, že je problém, aby tam zašla - tak její návštěvní služba, ale dobře, dá se to nějak ošéfovat tak, aby jí to někdo indikoval. A jistě jí nikdo nebude upírat, že by nemohla mít nějakou asistentku.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji. S faktickou se hlásí paní místopředsedkyně Richterová. Prosím, vaše dvě minuty.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuju pěkně. Tak já jenom ještě jednou dovysvětlím to, co už jsem říkala, a sice že právě proto, že to období šestinedělí je nesmírně citlivé, dojde ke spoustě změn a současně je to období, kdy zejména prvorodičky samozřejmě nevědí, čím budou procházet, prostě je to všechno nové. Tak ano, je potřeba i poradit a pomoci s věcmi, kde tady pan poslanec před chvílí říkal ta žena nemá žádnou potřebu, jen neví - něco takového zhruba parafrázuji. Ale to je přesně ono, my předejdeme spoustě komplikací, když to odborné poradenství bude dostupné.
A co se týče té bariéry, tak o tom jsem mluvila právě proto, že v jiných zemích je nějaký počet těch návštěv, který je hrazený z veřejného pojištění bez té indikace lékařem. My bychom navrhovali tři návštěvy maximálně v tom období šestinedělí, a to prostě proto, že to naprosté většině lidí stačí. Garantuji vám, že to je přesně ten druh věci, návštěva doma v období, kdy každý chce být pokud možno v klidu, že si prostě to rozmyslí, jestli to potřebuje nebo ne. To není věc, co by si někdo jen tak z plezíru domlouval, že potřebuje návštěvu, poradu s kojením, poradu s péčí o hojící se jizvu a podobně.
A poslední věc - právě k tomu jsou ty porodní asistentky také kvalifikované, aby poznaly, kdy se na to mohou podívat a pomoci samy a kdy už skutečně je potřeba odeslat dotyčnou ženu k lékaři a kdy prostě nestačí ta dopomoc v tom domácím prostředí.
Jenom shrnu situaci, kdy máme zhruba čtvrtinu žen po císařském řezu a zhruba 20 procent žen, co přímo z porodnice odchází s problémy s kojením, s dokrmy a tak dále. Tak když víme, jak významně zdravotně prospěšné kojení je, jak je skvělé i pro vztah matky a dítěte, tak to máme podpořit všemi možnými způsoby. Děkuju.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji za dodržení času. V tuto chvíli paní poslankyně Romana Bělohlávková s faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Vaše dvě minuty.
Poslankyně Romana Bělohlávková: Děkuji za slovo, pane předsedající. No, mě jako pediatra zatahalo za uši to, že by porodní asistentky měly pomáhat s péčí o novorozence. Novorozenec je velice křehké stvoření a jistě tady kolegové zdravotníci mi dají zapravdu, že kolem něho našlapují i odborníci velice opatrně. A my máme samozřejmě institut takzvaných záchytů a návštěv dětských sester právě u novorozenců a myslím si, že to vykonávají sestry, které jsou opravdu erudované, zdravotně zdatné a dokáží se k různým problémům těch novorozenečků postavit.
Ale to, že by toto měly nějakým způsobem suplovat nebo nahrazovat porodní asistentky, si myslím, že po odborné stránce by bylo naprosto, naprosto špatně. Já bych vnímala jako pozitivní to, že by mohly pomoci té mamince v případě nějakých problémů s kojením, nicméně na to už nám dneska funguje řada laktačních poradkyň, takže ani zde to místo úplně nevidím a opravdu si nejsem jistá, jestli domácí návštěva může plnohodnotně nahradit návštěvu v ordinaci gynekologa. Děkuji.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. Další faktickou má pan kolega David Kasal. Prosím, pane poslanče, dvě minuty.
Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo. Já navážu na svoji ctěnou kolegyni, paní doktorku. Je to tak, jako je řada nemocnic, které mají svoji laktační poradnu. Maminky jsou zaučovány v rámci pobytu v porodnici, v kojení. To, jestli to někde není, to není jakoby problém toho, abychom to nahrazovali laktačními poradkyněmi. Navíc po té zkušenosti, které mám, kdy tedy u nás všechny sestry prošly tímto kurzem, tak je velmi citlivé to, aby radila jedna osoba, takže je spíš lepší nastavit službu tak, aby ta nemocnice, respektive ta porodnice, tu službu poskytovala. A navíc, jestli se nemýlím, tak z roku na rok nebo během dvou let klesly porody o 30 procent, respektive o 30 tisíc na 80 tisíc porodů a bude se hledat náplň vlastně pro ty porodnice jako takové. Takže z hlediska toho zavádět novou službu a tak, jak už to řekla kolegyně, nevidím tam prostor.
Navíc v současné době v řadě případů jsou i alergické reakce při kojení mateřským mlékem, které nezpůsobuje samozřejmě to mateřské mléko, ale to, co ty maminky jedí.***
