Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(11.30 hodin)
(pokračuje Vladimír Zlínský)
Nesouhlasím nuceným vymáháním tohoto způsobu práce na zdravotnických pracovnících a jejich motivováním k práci prostřednictvím neúměrných trestů namísto pozitivní stimulace, které budou udělovány za nejasných podmínek a budou demotivační pro malá zdravotnická zařízení, jejíž provozovatelé jsou osoby staršího a seniorního věku.
Nesouhlasím s tím, aby zdravotnickým pracovníkům tento systém přinášel místo ulehčení další administrativní zátěž ohledně zajištění úkonů kybernetické bezpečnosti. V tom zákoně je popisováno 11 základních a 53 mitigačních opatření z důvodu kybernetické bezpečnosti, což přinese zátěž hlavně pro malá zdravotnická zařízení. Kromě toho se dá očekávat další zvyšování požadavků na kybernetickou bezpečnost, jak budou přibývat kybernetické útoky. Nesouhlasím s tím, aby citlivá data byla uložena kdekoliv mimo území našeho státu a zabezpečována softwarem, který si nejsme sami schopni spravovat a udržovat. V návrhu zákona jsem nezaznamenal, že by bylo toto taxativně deklarováno.
Nesouhlasím s tím, aby emergentní údaje mohli využívat pouze lékaři, kteří poskytují neodkladnou lékařskou péči, pokud zde budou zaznamenány cenné zdravotnické informace, které budou užitečné i pro další lékaře, kteří samozřejmě budou povinni ten systém těch emergentních údajů plnit pod pokutou sankcí.
Nesouhlasím s tím, aby součástí emergentních údajů nebyly dlouhodobé diagnózy, které jsou zcela nezbytné pro stanovení správného postupu při poskytování nejenom neodkladné lékařské péče.
V pondělí se mně stala taková příhoda nepříjemná, protože jsem byl účasten kolapsu starší osoby, kdy jsem pomáhal jí pomoci a volali jsme rychlou záchrannou službu. A lékařka rychlé záchranné služby kromě toho, že se ptala, jaké léky pán bere, tak se ptala i na diagnózy a jelikož manželka toho dotyčného byla starší osoba, byla pochopitelně mimořádně rozrušena, tak jí, myslím si, ty informace nebyla schopna předat a to bylo důvodem značné frustrace té zasahující lékařky.
Není mi jasné, proč součástí emergentních údajů nejsou aspoň údaje o krvi nebo sekrety přenosných chronických infekčních onemocněních. Já mám na mysli hlavně žloutenky HIV a aktivní tuberkulózu, protože tyto údaje podle mě jsou zcela nezbytné pro to, aby ti zasahující lékaři chránili své zdraví. Já si myslím, že by to bylo silně motivující pro lékaře, aby tento systém elektronizace zdravotnictví podpořili, a nakonec je to součástí toho mého pozměňovacího návrhu.
Není mi jasné, kdy bude naplnění emergentních údajů prohlášeno za dostatečné, tedy validní, aby se na něho mohl poskytovatel zdravotní péče spolehnout. Pokud je odpovědný zapisující lékař, který lékař je odpovědný za zápis údajů, které jsou známy a někde zapsány v záznamu pacienta. Já celkem bych pochopil, že údaje, které budou zjištěny, které jsou požadovány v tom systému emergentních dat, se budou průběžně zapisovat tak, jak budou zjišťovány, ale vyvstává tam daleko závažnější problém v tom, že údaje, které již jsou zapsány, a což bude většina těch údajů, tak pokud by byly zapsány v nějakém preformovaném textovém poli pouze jako alergie, tak chápu, že se to poměrně jednoduše přenese do toho systému elektronizovaného zdravotnictví. Ale pokud je to zapsáno někde ve formě toho hutného textového záznamu a jako en bloc, a není to z toho vytaženo, tak se ptám: Kdo bude odpovědný za to, aby se v případě ty alergie a jiné údaje, které jsou potřebné v tom emergentním záznamu, jakým způsobem se teda budou vytahovat, kdo za to bude zodpovědný za předání těchto údajů? Jestli to bude tedy praktický lékař, nebo jestli to bude ten lékař, který to poprvé zjistil, který se pod to někde tam v minulosti podepsal. Protože se obávám, že pokud se stane, že například vezmu alergii na penicilin, která bude zjištěna kdoví kdy, a pak se vyhlásí, že už tedy ten systém je funkční, a nebude to tam zapsáno, protože nebude jasné, kdo to tam má zapsat, jestli ten praktický lékař, nebo ten, kdo to někdy zjistil, tu alergii na ten penicilin, kdoví kdy a dojde k poškození pacienta, kdo za to bude zodpovědný? Kdo dostane tu pokutu a jak bude popotahována ta osoba, která to tam nezaznamenala? Protože samozřejmě spoléhání se na údaje nebo bezmezné spoléhání se na údaje, které dostanete, může vést k fatálním koncům, pokud nejsou úplně dokonalé.
Z toho pohledu je výše uvedený zákon polovičatý paskvil s předpokladem způsobit chaos v našem zdravotnickém systému a otevřít dveře v prvé řadě šikaně zdravotnických zařízení. Samozřejmě podotýkám, že může i zlepšit sdílení dat mezi zdravotnickými zařízeními, a to je samozřejmě prospěšné, já toto nezpochybňuji.
A dále i pacientů s potenciálem vývoje dalších represivních společenských prvků, s vytvořením společnosti kontinuálního dohledu nad našimi životy, a proto pro něho nemohu hlasovat. Děkuji vám za pozornost.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Vaše vystoupení vyvolalo faktickou poznámku pana poslance Brázdila, který chce reagovat. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za dvě minuty. Já vás, pane kolego, prostřednictvím předsedající, strašně rád poslouchám a víceméně vždycky s vámi souhlasím, protože varujete před tou škodlivostí digitalizace a de facto z blbnutí lidí, vazba závislostí na tom. Tady já s vámi souhlasím. Ale vy to kritizujete a pak následně řeknete, ale do toho emergentního systému by mělo přijít ještě to, že tam bude toto, toto, toto, toto, toto. Vy jdete vlastně proti svému názoru, je to špatně, to tam nemusí být.
Kolegyně, kolegové, nevím, jestli to víte, jak vypadá takový zásah, 34 let záchranáře, který tedy de facto... zdravotnické záchranné služby v terénu. Nepotřebujeme ani baterky, ani digitální jedničku, nulu, nepotřebujeme v podstatě... my si musíme umět poradit vždycky. A pokud někdo zavolá při ztrátě vitálních funkcí, vy víte, že to chvilku trvá, dojezdový čas, my tam přiletíme, přijedeme, toto všechno za čtyři až šest minut. Váš mozek není.
No a kde bude ten čas, kde tam budu studovat, jestli má takové nebo ondaké chronické onemocnění, nebo má nějakou alergii. My dokonce musíme zvládnout, i kdybychom blbě podali nějaký lék, protože já kolikrát ani nevím, jak ten člověk se jmenuje, tak dobře. I toto musíme umět zvládnout. Je to taková válečná medicína a rozhodně nám to vůbec nevadí. Jo, něco jiného bude asi potom na tom emergency, kdy už je čas. Tak prosím, tam o tom můžeme diagnostikovat, ale jinak žádné extra informace nepotřebujeme, potřebujeme vidět toho člověka bez digitálních nějakých jedniček a nul, potřebujeme k němu tedy kleknout, zahájit zavčas, ale hlavně, co potřebujeme, aby na místě byli vnímaví lidé, kteří to umí taky, laickou resuscitaci, taky k tomu nepotřebují jedničky a nuly.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Zlínský chce reagovat s faktickou poznámkou a následně pan poslanec Mašek. Prosím, máte slovo.
Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Máte pravdu, pane poslanče, je to tak, když jste poukázal na to, že se na to dívám ze dvou stran. (Předsedající: Prostřednictvím.) Na jednu stranu že kritizuji digitalizaci, a na druhou stranu, že tvrdím, že tam něco chybí. ***
