Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(16.30 hodin)
(pokračuje Helena Válková)
Pak je tady návrh trvání opatření nahrazujícího vazbou, to je trvání opatření nahrazujícího vazbu. Je tam vlastně stanoven nově určitý limit, že opatření nahrazující vazbu mohou trvat jen po dobu nezbytně nutnou, po kterou trvají důvody vazby a je jich zapotřebí k jejímu nahrazení a celková doba trvání opatření nahrazujícího vazbu, nestanoví zákon jinak, nesmí překročit 1,5násobek doby stanovené pro trvání vazby.
Zatím toto nebylo tak úplně jasné, respektive to nebylo upravené, takže samozřejmě byla i nejednotnost v oblasti aplikační praxe, tak i ty opatření alternativní k vazbě budou mít určitou maximální dobu trvání, a to si myslím, že je velmi dobré a myslí si to tedy celý ústavně-právní výbor nebo ti, kteří pro něj hlasovali a byla to naprostá většina, pokud si vzpomínám, a osvojil si jej. Pak tady máme ten hodně diskutovaný pozměňovací návrh zveřejnění a ochrana, kde se v podstatě přidává jedno jediné slovíčko, a to slovo být nikým zveřejněny. Hodně se o tomto návrhu diskutovalo i mediálně. Ústavně-právní výbor při hlasování se přiklonil k tomu, že s ohledem na to, že jde o neveřejnou fázi trestního řízení a přípravné řízení a že v jiných vyspělých zemích taková opatřením znají tuto právní úpravu, tak se přiklonil k tomu, že si osvojil tento návrh a bude hlasován. I když otázka, jak to nakonec dopadne, zůstává otevřenou. Je to ten nepřesně nazvaný takzvaný náhubkový zákon, protože, jak říkám, jde o neveřejnou část trestního řízení až do vypracování obžaloby, tak do té doby se tady pokusil jeden navrhovatel a ústavně-právní výbor si to osvojil, zakomponovat zákaz zveřejnění těch osobních informací, které by umožňovaly identifikovat takového trestně stíhaného do podání obžaloby, pak už samozřejmě ne, a s výjimkou ještě, že u osoby, která je veřejně známá a kde je opravdu zájem na tom, aby se zveřejnilo to jeho jméno, tak samozřejmě se zveřejnit může. Je to také ochrana důvěrnosti komunikace obviněného z obhájcem, kde informace získané porušením důvěrnosti komunikace nesmí být v trestním řízení použité s výjimkou případu, kdy se použití takové informace v trestním řízení dovolává sám podezřelý nebo obviněný.
Dále je to ohledání obsahu zařízení. Tento návrh si také osvojil ústavně-právní výbor a ten chrání věci, které mohou sloužit pro důkazní účely, nicméně ten, kdo takovou věc má, například v elektronické podobě, například mobilní telefon a podobně, když je vyzván k tomu, aby namísto vydání hmotného nosiče, na kterém jsou uchovávána ta data, tak aby si mohl umožnit pořídit kopii nebo aby poskytl jinou potřebnou součinnost k jejich zpřísnění, tak je zpřístupnění, tak je zde ten režim přísnější, než je dosud v tom smyslu, že samozřejmě se tady chrání ta věc, která ve skutečnosti slouží k jiným účelům než jenom pro to trestní řízení. Ohledání, a s tím souvisí i samozřejmě ten novelizovaný § 113, ohledání obsahu takového zařízení, kdy se zpřísňuje ten režim ohledání obsahu takového zařízení i proto, aby si každý libovolně, teď nemyslím každý, ale třeba ten policejní pracovník, nemohl prohlížet obsah třeba mobilního telefonu, aniž by to souviselo vůbec s danou projednávanou prošetřovanou věcí. Takže je to § 113 a který si myslím, že je trestního řádu velmi důležitý i pro naši právní jistotu, že ne každý pod někdy i takovou, řekněme, snahou za každou cenu to trestní stíhání rychle vést ke zdárnému konci, byl oprávněn se podrobně seznamovat s důvěrným obsahem něčeho, co vůbec s věcí nesouvisí. Bude to všechno vázáno na předchozí povolení, které povoluje předseda Senátu a v přípravném řízení soudce na návrh státního zástupce.
Další je trestní příkaz. Víte, že tam znovu, nebo ten, kdo se tím trošku zabývá, takže v té navrhované reformě se znovu zavádí možnost trestním příkazem, čili takzvaně od stolu, nikoliv, aniž by bylo tedy došlo k hlavnímu líčení, samosoudce, obzvlášť když teď nemáme ani přísedící, ale tady v tomto případě vždycky samosoudce, uložit nepodmíněný trest odnětí svobody až do jednoho roku. To je návrat k něčemu, co jsme tady měli už před delší dobou, před několika lety, a vracíme se k té takzvané šokové terapii, která může mít význam hlavně u těch prvoodsouzených a která se v zahraničí osvědčuje, nicméně ten jeden rok je poměrně dost dlouhá doba, ty zahraniční zkušenosti spíše ukazují, že pokud šoková terapie, tak maximálně do šesti měsíců, ale stačí někdy tři měsíce, šetří nám to místa ve věznicích, a tak je to poslední zdvižený ukazováček, proto tady byl pozměňovací návrh, který si po zdůvodnění ústavně-právní výbor osvojil, a to je, že trestním příkazem lze uložit nepodmíněný trest odnětí svobody pouze do šesti měsíců.
Pak je tady další, dohoda o vině a trestu - to už je třináctý, který si osvojil ústavně-právní výbor - pozměňovací návrh, že soud neschválí dohodu o vině a trestu v případě, že v řízení před soudem vyjde najevo, že státní zástupce nebo obviněný nesouhlasí s jejím schválením. Zatím to nebylo možné nebo bylo to možné, ale velmi komplikovaně procesně, a přitom se takové případy stávají. Prostě v průběhu toho dokazování opravdu vyjdou najevo ještě skutečnosti, které de facto vedou teda toho obviněného k tomu, že začne litovat, že vůbec na takovou dohodu přistoupil nebo státní zástupce, takže v takovém případě soud má možnost a nemusí schválit takovou dohodu. To je ten obsah toho pozměňovacího návrhu a ten si také osvojil ústavně-právní výbor.
Předposledním pozměňovacím návrhem, který si osvojil, je takzvaná kontrolující osoba a také kolem toho bylo na semináři poměrně dosti velký tlak. Byl hlavně ze strany některých advokátů, ale i soudců a předsedy Soudcovské unie, který upozorňoval na to, že by mohlo dojít k prodlužování některých řízení, protože bylo třeba doplnit, aby ten, kdo vlastně kontroluje plnění takzvaného compliance programu, který může být uložený právnické osobě, která je odsouzená za nějaký trestný čin, tak aby mohl být i advokát nebo společnost nebo zaměstnavatel, jejíž jménem nebo na jejíž účet je advokacie vykonávána, nejenom specializovaný auditor, kterých je prý údajně málo, ale ne údajně, jsme si to potom ještě nějak ověřovali, bylo by jich málo a mohlo by opravdu dojít k nějakému prodlužování, které bychom určitě nechtěli v těch řízení, čili tam jenom doplňuje, že ten, kdo to může kontrolovat jako kontrolující osoba, může být tedy i ten advokát, když to řeknu ve zkratce, ale ta kontrolující osoba včetně advokáta není vázána pokyny, to jsme tam pro jistotu doplnili, které by byly v rozporu s plněním povinnosti kontrolující osoby. Takže ne, aby si ten zaměstnavatel svému advokátovi řekl ty to zkontroluješ tak, aby to bylo jako dobře. To nejde, to je tam výslovně stanovené.
A konečně last but not least, ale vůbec ne překvapující je, že se tam znovu ještě dostal jako patnáctý pozměňovací návrh, který si osvojil ústavně-právní výbor, ten takzvaný dětský certifikát, to znamená výpis z Rejstříku trestů pro práci s dětmi a kde tady je hlavně důležitý ten § 9d, v rámci kterého se evidují skutečnosti důležité pro práci s dětmi, Kde je tedy ten výčet těch trestných činů a kde jsou potom uvedeny i doby, po jak dlouhou je v té evidenci taková osoba vedená, se zdůrazněním faktu, že zde nejde o trest, ale že jde pouze, ono to fakticky může být difamující a je a bude zřejmě pro takového odsouzeného, nicméně to není jako trest ani jako ochranné opatření, je to prostě evidence skutečností důležitých pro práci s dětmi. ***
