Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

A u nás? Podle sebe soudím tebe. My na to jednání nepřijdeme, protože to je píár vlády. Já nevím, jak na to někdo mohl přijít, že jednání za uzavřenými dveřmi je píár. Dobře, nepřišli. Kdybych parafrázoval Andreje Babiše - ti, co měli přijít, nepřišli. My ostatní jsme přišli, oni tam nebyli. Vyvolali jednání na půdě Poslanecké sněmovny, kdy jsme schválili program, část jsme uzavřeli. Zase jako malé děti utekli. Uplakánci. Stěžovali si. Pak byla otevřená část. Ani na tu nepřišli. Ani na tu nepřišli, kde už nebyla uzavřená, kde mohli říct vše, co mají na srdci. Nevím, jestli by byl ještě přenos v té době. Mě to vlastně nezajímá. Já myslím, že my máme vystupovat bez ohledu na to, jestli to přenáší kamery, nebo nepřenáší kamery. Takže zase nepřišli. (Reakce z levé části lavic hnutí ANO: Už dost!)

Kdo chce vystoupit, může po mně. Jestli si myslíte, že když budete na mě halekat, že zmlknu, tak to se fakt pletete. (Předsedkyně Schillerová: Nemůže, nemá přednostní právo.) Může. Jsme v bloku programu. Pokřikuje na mě předsedkyně. Jsme v bloku jednání, zahajujeme jednací den. Každý poslanec může přijít a navrhnout nějaký bod programu. Nebude na mě ječet poslanec hnutí ANO: A dost! To teda ne. Proč nekřičíte na svého předsedu? A dost! Když tady chodí s tím košíkem, v kterém má ty články? Vždyť jeho projev nemá začátek, nemá konec. Proč na něj nekřičíte: A dost! My bychom taky rádi křičeli: A dost! Ale jsme slušně vychovaní a neječíme tady: A dost! Takže zkuste si vzpomenout (na) nějaké základy slušného chování a nekřičet na mě.

Mluvím třicet minut. Podívejte se, kolik na této schůzi mluvil Andrej Babiš. A stačí, jak pořád říkáte, nová totalita, nová totalita. Ta se projevuje tím, že ten, koho režim utiskuje, tak tři hodiny denně mluví v parlamentu, svobodně uráží kdekoho, zejména vládu. A oni to vnímají jako totalitu. (Poslanec Michálek stojí před řečništěm a reaguje ministra.) Prosím?

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Prosím, abyste spolu nekomunikovali tímto... Prostřednictvím.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Souhlasím, děkuji.

Pane předsedo, nepokřikujte na mě. Pak mě vyvádíte z konceptu. Musím měřit všem stejně.

Takže vraťme se k otázce cel. Potřebovali bychom tady shodu i s opozicí, abyste nám spoluvytvářeli českou pozici vůči Spojeným státům a vůči Číně. Jestli si necháte čepky na to jednání, je skoro jedno. Mně záleží, na čem se dohodneme, ne v čem přijdeme oblečení. A vyzývám vás, když vás pozveme, abyste na to jednání přišli.

Dneska máme jednat o zpřísnění ilegální migrace. Oblíbené téma. A je to vážné téma. Pozveme vás na jednání. A vaše reakce? Ne, nepřijdeme. Podívejte se za poslední čtyři měsíce, kolik vaši předsedové s přednostním právem, kolik ve svých vystoupeních věnovali obecně tématu ilegální migrace, které je fakt vážné a které musíme řešit v Evropě. To nikdo nezpochybňuje. V okamžiku, kdy můžeme něco konkrétně řešit, tak nepřijdou. Není důvod. Já to vlastně vůbec nechápu. Interpretace je úplně jednoduchá. Vy chcete jenom mluvit, ale řešit to nechcete.

Nemáte zájem to skutečně řešit. Mohli jsme si říkat argumenty pro a proti. Jak jsem říkal, v nejhorším bychom se neshodli. Ale například na zpřísnění vyhošťování, na to, že případně, že pokud Němci zpřísní kontroly na svých česko-německých hranicích, tak to máme zrcadlově posunout směrem na východ. Opravdu zrcadlově! Jedna k jedné. Na tom bychom se přece shodnout mohli. Anebo se neshodneme. A vy jste pro, aby ti ilegální migranti sem přicházeli. Tvrdíte, že ne. Když máme možnost i legislativně něco udělat: samé výmluvy, proč to nejde, samé výmluvy, proč nepřijít na jednání a u toho se tvářit "ježíš, to je problém". Pojďte jednat. Tak to ne, to ne. To byste mohli zneužít proti nám. Už jsme v kampani. A jaký máte program? No, my ho máme? A jaký? No, to vám neřeknu. Proč ne? Oni by nám ho ukradli.

Je tady pan místopředseda Sněmovny Aleš Juchelka, který mě zaujal přesně v tomhletom rytmu. My změníme komplet důchody. Kde na to vy vezmete? To ještě nevím. A změníte? No, to určitě! A kde na to vezmete? To ještě nevím. A kdo to ví? No, v ANO to někdo ví. A vy to víte? Já to nevím. Co byste chtěl dělat? Ministra práce a sociálních věcí. A tak je to pořád, každý den. Místo abychom se vážně aspoň v těch klíčových věcech shodli a jednali... Jasně, že se v mnoha oblastech neshodneme. To zopakuji podruhé, je to logické. Reprezentujeme každý jinou skupinu voličů. Jinak by všichni volili 95 procenty jednu stranu, kdyby měli všichni stejný názor.

Ale boj s ilegální migrací, obchodní válka nebo hrozící obchodní válka, důchodová reforma... To jsou všechny věci - zahraniční politika, bezpečnostní politika, obranyschopnost - tam bychom měli hledat shodu, ale vy nechcete. Vy prostě nechcete. Vy tady chcete přijít každý den tři hodiny nám nadávat. Předháníte se o tom, kdo je vtipnější. Mistr nepovedených vtipů je Karel Havlíček. Mohl bych mu to vracet se všemi přezdívkami, které mě napadají. Nebudu mu oplácet úplně stejně.

Není tady Patrik Nacher. Tomu když dám jeho fotku v červené čepici, tak se urazí. To nechápu. To byla jeho fotka. On na ní byl, já ne. Ještě se urazí, říkal: No, to je úroveň! Co je na tom? To je vaše fotka, ne? Docela hezká, bych řekl. Jako by se styděl za tu čepici. Já nevím.

Tak opakovaně vás vyzýváme, abyste přišli jednat. Já vím, že jsou volby za půl roku, že už jste natěšení. Ale šest měsíců nemůžeme přešlapovat na místě. Nikdo, ostatní, Evropa, ani ve světě, nebude s námi čekat. A musíme si přiznat, že se mění geopolitický kontext, minimálně od covidu. Vzpomeňme jsme si jako kontinent, jako Česká republika, co jsme zažili. Covid, to byl první krok, který ukázal, že postupující globalizace světového obchodu dostává trhliny. Tady možná z jiných důvodů než politických byly poprvé narušeny dodavatelsko-odběratelské řetězce. Ti, kteří se zabývají lodní dopravou, ví, že byl problém i v Suezu i v Panenském průplavu, jednou kvůli suchu, jednou kvůli nějakým stávkám. Takže poprvé se ukázalo, že vlastně kontinuálně rostoucí globalizace má svá významná rizika.

Evropa vlastně z nákladových důvodů přenesla podstatnou část své výroby do Číny a jiných asijských zemí. Proč má Evropa nedostatek léků? Protože není soběstačná Evropa jako celek ve výrobě léků. Půl miliardy lidí. A přenesli jsme to jenom z nákladových důvodů do Asie. A bude nás to stát nemalé peníze, abychom to vrátili z bezpečnostních důvodů zpátky. Každý z nás ví, že za bezpečnost se platí. Přece uzavřeme pojistky ne proto, aby se stala pojistná událost, ale proto, že když se něco stane, abychom nezkrachovali a dostali jsme nějaké plnění za pojistnou událost.

Takže se ukázalo, to bylo v době covidu, hned poté Putin zahájil agresivní válku na Ukrajině. A mně fakt vadí, když opozice říká, my chceme mír, a ta vláda podporuje válku. To je prostě lež. Každý z nás si přeje mír. Aspoň předpokládám, že každý z nás. Ale mír není takový, že tu Putin, tu Hitler si vezme, co chce, a my ostatní jsme spokojeni, že se neválčí. To fakt není. My jsme získali jako Česká republika mimořádnou vážnost ve světovém i v evropském politickém prostředí díky naší muniční iniciativě. A co řekne bývalý dvojministr Karel Havlíček? Až nastoupíme do vlády, ihned to zrušíme. Aby se Ukrajinci nemohli bránit Putinovi? Aby ten Putin si dělal, co chtěl? Já to vlastně nechápu. Myslím, že Ukrajinci si mají rozhodnout o tom, co je pro ně, co jsou pro ně přijatelné podmínky pro mír.

My všichni starší jsme vyrůstali a pak i ti mladší už ve svobodné škole, my v té nesvobodné škole, ale všichni nás učili o Mnichovu, o nás bez nás. A teď tady máme nemalou část české politické scény, která říká, ať to Trump domluví s tím Putinem, no a Ukrajina je povinna to vzít. Nepřipomíná vám náhodou to okřídlené o nás bez nás? Nepřipomíná to zrovna nám Mnichov 1938? My první s naší historickou zkušeností bychom měli říkat, že je to špatně a že takhle se mezinárodní politika nedělá a že silou se nemohou měnit hranice a že už vůbec ne v Evropě.

To je další krize, která přišla do Evropy. Vladimir Putin se rozhodl, že bude používat své suroviny jako zbraň pro prosazování svých zájmů. ***