Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(15.20 hodin)
(pokračuje Věra Adámková)
Spletla jsem se. To se někdy člověku stává. Nevidím, že by byl na programu, a proto žádám, abychom jako první bod zítra ve třetích čteních udělali třetí čtení tohoto transplantačního zákona, protože nevidím tam žádnou kontroverzi.
Připomenu, jedná se o narovnání nespravedlnosti pro dobrovolné dárce kostní dřeně. Připomínám. Zde, prosím pěkně - za prvé to odebírají lidé, kteří umí odebírat kostní dřeň, jedná se o invazivní, samozřejmě, metodu - závažné komplikace, které by vyžadovaly pracovní neschopnost, jsou vzácné, čili není tam žádný zásah do žádných rozpočtů a podobně, nicméně stávají se.
Bohužel život takový komplikovaný případ přinesl, a tak jsme se k němu dostali již - prosím pěkně, pro všechny - před šesti lety. Šest let tady prosím o zařazení tohoto bodu, ale prosím stále, prosím s nadějí, že určitě kolegové mají také srdce a že nebude toto oslyšeno.
Takže připomínám, pro dobrovolné dárce kostní dřeně platí velmi přísná pravidla výběru. Prakticky dominantně se jedná o mladé muže do 40 let, protože opravdu to omezení je velmi přísné. Ve 40 letech, vzpomeňme si na sebe, pro mnohé tedy to je budoucnost, pro nás minulost, většina lidí má malé děti, dluh, který musí splácet - a do toho teď počítá s tím, co se píše, a tak jsme tomu rozuměli i my, musím říci, že dobrovolný dárce v případě pracovní neschopnosti má plný plat. Ale rozuměli jsme tomu špatně jako lékaři, protože právníci, jak z Ministerstva práce a sociálních věcí, tak ze zdravotnictví, nám vysvětlili, že pro ně kostní dřeň není orgán. Tak to už jsme si vysvětlili.
Trvá to sice několik let, ale pracujeme neustále. V současné době již tam není právní problém, už jak koalice, tak tedy návrh - ten návrh je z dílny Ministerstva zdravotnictví, připomínám, samozřejmě - čili tam už problémy nejsou, prošel tento zákon prvním čtením. Pak jsme trošku bojovali s druhým čtením, ale i tam prošel. A připomínám, že tam měla pozměňovací návrh paní kolegyně Bělohlávková, který ministerstvo považovalo za nadbytečný, neboť jenom opakoval, že se jedná tedy o kostní dřeň a buňky krvetvorné. Nicméně my s ním problém nemáme, ministerstvo s ním problém nemá. Tady v auditoriu s ním problém také nebyl, ctění kolegové nevznesli žádné námitky. Takže nebyl důvod, proč tedy neposunout tento sněmovní tisk 162 k dalšímu, tedy závěrečnému třetímu čtení.
Jenom připomínám pro všechny, podívejte se na čísla tisků, které jsou projednávány. Těch 162 už je tak z doby dinosaurů, jedná se o opravdu pouze narovnání toho, aby dobrovolný dárce kostní dřeně, který výjimečně může mít komplikaci spojenou s pracovní neschopností, netrpěl, protože samozřejmě je na vysoké morální úrovni, protože jeho dřeň jde do anonymní banky. A já jenom připomínám, že akutní leukemie je bohužel nemoc, která smrtí i malé děti i v současné době, probíhá velmi rychle a opravdu i to, že někdo je ze široké rodiny, neznamená, že v té rodině bude mít dárce. Bohužel tomu tak je, život takový je a my se potom s velikou důvěrou obracíme na tento registr.
Jenom připomenu pár slov k tomu, co bylo s tou malou holčičkou, které samozřejmě přeji brzké uzdravení, trvalé zdraví a kde opět veřejnost - a musím říct, že úplně úžasně - kdo mohl být testován, tak se dostavil třeba i k nám, do pražského IKEMu. Pro vaši představu, běžně chodí ročně asi dva tisíce zájemců o to být dárcem kostní dřeně. Samozřejmě ne každý může kostní dřeň dát, protože se přijde na skryté nemoci, nebo užívají léky, které nejsou možné - a teď během asi čtyř týdnů přišlo pět tisíc zájemců, čili úžasná věc. Samozřejmě ne každý potom bude moci být dárcem kostní dřeně, ale toto považujeme za úžasnou věc, za morální sílu našich obyvatel. A já proto prosím tuto ctěnou Sněmovnu, aby se nenechala zahanbit a posunula třetí čtení sněmovního tisku 162 na zítra jako první bod. Není tam žádný konflikt, jediný pozměňovací návrh byl přijat a myslím, že by si to i naši nemocní zasloužili. Takže to je můj první návrh zítra jako...
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, paní poslankyně. Jenom upozorňuji, že tato schůze bude přerušena na návrh z grémia do 15 hodin. Co se týče předtím, tak máme mimořádnou schůzi, kde sice budou se projednávat třetí čtení, ale pravděpodobně si s tím vystačíme až do 14 hodin.
Poslankyně Věra Adámková: Tak to dáme jako první bod třetích čtení tak, jak to bude legislativně možné.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: To znamená na ten následující týden?
Poslankyně Věra Adámková: Eventuálně na tu následující schůzi, ano. To je tedy první bod.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Tedy domluvíme se jako první bod v bloku třetích čtení tu středu příští týden, ano?
Poslankyně Věra Adámková: V bloku třetích čtení řádně daných, ano. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji. Prosím, pokračujte.
Poslankyně Věra Adámková: Pak tady mám další dva body velmi důležité. Začnu bodem, který si přinesl život, jak to tak bývá. Všichni, kdo děláme takzvaně somatickou medicínu, čili převážně interní obory, ale také samozřejmě gynekologie, ušní, nosní, krční, očaři, neurologie a podobně, máme řadu nemocných, kteří přicházejí se subjektivními obtížemi. My v interních oborech obvykle máme bolesti hlavy, bušení srdce, takové celkové nevůle, někde jsou bolesti břicha, někde hučení v uších, kde se přes všechny snahy - naštěstí tedy - nedopátráme žádné závažné příčiny, ale při opakovaných hovorech s těmito lidmi náhle zjišťujeme, že oni mají velké problémy psychické, protože mají neutěšenou situaci, obvykle v široké rodině. A obrátili se na mnohé z nás. Nejenom tedy na mě samozřejmě. Řada odborníků z psychologie, řada odborníků z různých sociálních oblastí, ale také mnoho pediatrů, protože zrovna tak jim přicházejí do ordinací děti s milionem obtíží, nejčastěji tam jsou to problémy s usínáním, někdy se znovu objeví noční pomočování, bolesti bříška, které nemají žádný podklad. Ukazuje se, že toto všechno jsou vlastně následky neutěšených vztahů v úzké rodině, ať už tedy sezdané či nesezdané, to je teď jedno.
Dostáváme se k problému, kdy opravdu, (říkají) tomu psychologové syndrom zavrženého rodiče, kdy netrpí jenom dospělý, který tedy je vlastně ostrakizován, z té rodiny, ale trpí tím i děti. Trpí vlastně celá rodina. Takže oni navštěvují s velkými obtížemi lékaře somatické, podstupují řadu vyšetření, bohužel někdy ne už pak příjemných. Oni ty obtíže opravdu, tito lidé, mají, je opravdu trápí, končí na pracovních neschopnostech, potažmo jsou hospitalizováni, protože stále se snažíme dopátrat tedy toho, kde je zakopaný pes, kde je ta příčina, a pak se náhle zjistí, že to je proto, že tedy je tam neutěšená situace v rodině.
Takže já bych velmi žádala o zařazení bodu Socio-zdravotní problém: zavržený rodič jako první bod dnešního jednání. Děkuji.
Pak mám třetí bod a to je bod, který mě velmi mrzí, protože opakovaně tuto problematiku uplatnění našich dětí a jejich zdravotní stav chceme dávat jako interpelaci, ale protože těch interpelací je opravdu tak, že šafránu proti tomu je hodně, tak se nemůžeme k nim dostat. V současné době, kdy probíhá řada opět tedy přijímacích zkoušek na různé typy škol, tak bohužel zase tito lidé plní ordinace lékařů pro nejrůznější obtíže, opět nejčastěji zažívací obtíže, bolesti hlavy, bušení srdce, nevolnost, nespavost a podobně. A tak, jak mi řekli odborníci na školství - což já samozřejmě nejsem, ke mně toto doléhá, protože mně to píší občané - tak je tady velmi neutěšená situace ve školství. Kolegové, kteří se v této oblasti pohybují, by jistě o tom mohli hovořit více. ***
