Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(11.10 hodin)
(pokračuje Lenka Knechtová)
A tam se tyto cílové skupiny cítí velmi ohroženy a ovlivňuje to potom při jednání a rozhodování a za mě to má potom vliv i na mladé generace. Co se týká nějakých dalších připomínek, tak jak jsem říkala, bylo by dobré, kdybychom opravdu k výsledku, který budeme přijímat, znali všechny konsekvence, co se týká terénu a toho, jak ten návrh bude fungovat po přijetí i pozměňovacích návrhů, o kterých teďka víme mnohé, ale samozřejmě bude důležité to, co bude odsouhlaseno.
Rozhodně souhlasím s tím, že není dobré zavádět nějakou další strukturu v rámci členění státu, protože vidím sama, když jsou volby do Poslanecké sněmovny a jsou senátní obvody, jak to přináší pro mnoho lidí zmatek, jak to vlastně jako všechno funguje. A tady se dostaneme do situace, kdy třeba u nás na Brno-venkově centrum bydlení vznikne ve Šlapanicích, což je pro určitou část Brna-venkova svým způsobem nedostupné nebo velmi složitě dostupné. Takže tam si myslím, že argumentovat tím tak, jak jsem tady i zaznamenala, že ORP potom mohou si takové centrum pro bydlení nebo podporu bydlení zřídit samy, tak to mně přijde zas na druhou stranu úplně nereálné, protože finanční prostředky my dneska vynakládáme na spoustu dalších věcí, jako je třeba bezpečnost a zřizování Městské policie, věnujeme se sociálním službám, které spolufinancujeme, a tak dál. Takže ono těch financí, když teďka ještě vzpomenu nepedagogické pracovníky, které máme taky velmi ve vzduchoprázdnu, tak se nedá na ORP a obce hrnout všechno v takovémto - za mě - velkém stylu.
Co se týká finančního krytí ze státního rozpočtu, tak tam si myslím, že by měla být jasná deklarace toho, že tento experiment jde za státem, a vlastně měli bychom vědět, jakým způsobem tedy budou uvolněny finanční prostředky a jak to celé opravdu dopadne, protože musím říct, že prožívám teď velké zklamání v souvislosti s nepedagogickými pracovníky, kdy máme vyčerpanou rozpočtovou rezervu a vůbec nevíme, jakým způsobem finance pro nepedagogy zajistíme. A tady vlastně, když se ORP rozhodnou nějakým způsobem do tohohletoho projektu vstoupit, tak mám dneska informace od tajemníků, že zhruba 60 procent dostávají na výkon státní správy, což je ve velké nerovnováze s tím, co potom mají všechno ORP předvést, zaštítit a garantovat.
Zákon za mě vytváří další oblast sociální práce s rozdílným způsobem financování, a to může přinášet praktické problémy u kumulovaných úvazků, zejména sociálních pracovníků. V návrhu navíc zcela jasně chybí jakákoliv vazba na výkon sociální práce v obcích. A tady bych chtěla i zmínit tu kombinaci, že my budeme poskytovat, řekla bych, podporu z mnoha stran a stane se to nepřehledným. Na tom hřišti se najednou objeví další subjekt, který bude spoléhat na vyjádření úřadu práce, vlastně bude čekat, až úřad práce vydá třeba nějaké stanovisko. Sami víme, jak dlouho trvá třeba, když je propuštěn vězeň, jak dlouho trvá nějaká podpora z úřadu práce - prostě není to vyřízeno hned, takže tady vlastně dále rozvíjíme problémy, které nebude nikdo schopen v terénu operativně vyřešit.
Co se týká zkrácení asistence na dva roky, tak to je za mě obrovský problém, protože pro určité cílové skupiny - a tady myslím především osoby s duševním onemocněním a osoby dlouho sociálně vyloučené a další - tak tam doba asistence je nutná daleko delší, a to je zejména z toho důvodu, aby tito lidé byli schopni setrvat v tom standardním bydlení. A tady bych znovu připomněla svůj apel na pana ministra Válka, protože tady bychom měli opravdu tlačit na to, aby podpora osobám s duševním onemocněním se nastartovala - a tohleto je jedna z cest, o které jsme se tady, kolegyně a kolegové, tři roky bavili a já si myslím, že se to prostě nedotáhlo, že zůstává tato problematika ve vzduchoprázdnu.
Zrušení limitu počtu vkládání bytů do systému ze strany vlastníka. Tam si taky myslím, že dva byty v dané nemovitosti byly dobrým řešením. Obce mohly ovlivnit, kdo na jejich území bude poskytovat bydlení a asistenci. Tady bych se ráda zastavila už u zmiňovaného komunitního plánování sociálních služeb. Měli bychom si uvědomit, že obce spolufinancují sociální služby a vlastně řeší si na svém daném území podporu občanům, kdežto z hlediska tohoto zákona dochází k tomu, že obce nebudou moci nějakým způsobem se k registraci vyjadřovat, protože v navrženém znění je to upraveno tak, že daný subjekt provádí registraci u MPSV a obcím to pouze oznamuje. Takže tady se někteří odborníci i domnívají, že dojde k jakési kolizi toho, že z jedné části bude vykazovat nezisková organizace podporu v rámci sociálních služeb, a z druhé strany to bude součástí podpory v rámci bydlení. A je otázka, jakým způsobem to financovat a jak tuto péči rozlišovat.
Za mě (sebe?), úplně nerozumím tomu, ale v připomínkách Svazu měst a obcí bylo i upozornění na problematiku spojenou s informačním systémem evidence, který by měl být plně funkční až v roce 2030, do té doby není zřejmé, jak se evidence povedou - zejména skartační lhůty, výměna informací o žadatelích mezi centry bydlení a ORP, kraji, vkládání smluv, práce v rámci GDPR, vazba na spisové a skartační lhůty jednotlivých úřadů a ORP. Díky příliš nízkému připomínkovému stropu, který (kterým?) by v praxi došlo k vyřazení téměř všech domácností s pracovním příjmem a seniory (seniorů?) ze systému podpory, tak to je znovu to už tady mnohokrát zmiňované - 1,43 životního minima.
Ještě bych se zastavila u formulace, která je v zákoně, a to, že bytem se pro účely tohoto zákona rozumí také stavba pro individuální nebo rodinnou rekreaci nebo jiný již obytný prostor podle zákona o dávce státní sociální pomoci. Tam bych chtěla říct, že na to dost narážíme v terénu, kdy se nám potom z lokalit, které sloužily k rekreaci, stávají obytné oblasti, ale je potřeba si uvědomit, že v původních rekreačních zónách nejsou splněny parametry, co se týká opravdu jako bydlení, a pak tam dochází k různým kolizním situacím i z hlediska soužití lidí a vyžadují potom po nás, po radnicích, řešení, které z hlediska zákona není možné. Takže já za (sebe) bych chtěla opravdu upozornit na to, abychom netlačili, ať už přímým nebo nepřímým způsobem, aby se nám lidi stěhovali do zón k rekreaci, ale naopak, abychom intenzivně hledali cestu a podporovali výstavbu nových bytů a řešení bytové situace. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. My jsme se vystřídali v řízení schůze. V tuto chvíli pokračujeme v obecné rozpravě.
A další, kdo je na řadě, je paní poslankyně Marie Pošarová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych se ráda vyjádřila tedy ještě stručně k zákonu o podpoře bydlení. Spíš bych řekla, že to je zmatený experiment než funkční řešení.
Původní ambice zákona o podpoře bydlení - sliboval pomoc až 1,5 milionu osob ohrožených ztrátou bydlení. Jenže výsledkem je nesrozumitelný a zúžený návrh, který místo systémového řešení přináší spíš byrokratický labyrint, nejasnosti a nedomyšlené role pro stát i samosprávy. ***
