Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(10.40 hodin)
(pokračuje Marek Novák)
Je také nutné poukázat na riziko zneužití zákona. Já osobně se obávám, že hlavními beneficienty se stanou některé neziskové organizace, jejichž reálný přínos k řešení bytové krize bude minimální. Ale hlavně že vykážou činnost, ne výsledek, činnost. Strašné. Chápal bych, kdyby například finanční odměna neziskovce byla právě za výkon, za to, že někomu to bydlení skutečně zajistí. Potom bych tomu docela rozuměl a řekl bych ano, tak za to si tu odměnu fakt zaslouží. Ale ne, vy potřebujete další činnost, další spřátelené neziskovky, které jen finančně zatíží státní rozpočet. Tak to prostě je a řekněme si to tady na placato.
Zákon povede k vytvoření dalšího trhu s chudobou, na kterém se některé subjekty mohou v budoucnu obohacovat, zatímco skutečné problémy lidí bez domova či rodin v bytové nouzi zůstanou absolutně bez odpovědi.
A tohle já vážně nechci. Na základě všech těch uvedených skutečností a docela v kostce bych žádal vládu, aby tento zákon zásadním způsobem přepracovala, jenže vzhledem k tomu, co je dnes za den, jak jsme daleko do voleb, tak to tato vláda už nestihne a možná taky naštěstí.
Z mého pohledu je nezbytné, aby byly jasně definovány konkrétní mechanismy podpory výstavby dostupných bytů, snížena administrativní zátěž pro obce a zároveň nastavena transparentní kritéria pro čerpání podpory. Prostě aby to bylo smart. Znáte smart určitě, že jo, minimálně z byznysu. Specifické, měřitelné, akceptovatelné, realizovatelné, termínované. Možná tak dvě věci z toho, co jsem vyjmenoval, jsou v tomto zákonu. Nic víc tam není.
Když si to shrnu jednoduše v pěti bodech, tak to máme fakt jednoduché. Za prvé omezený dopad na výstavbu nových bytů. Zákon fakt nepřináší konkrétní opatření na výstavbu nových bytů. Jak jsem říkal, nula opatření, nula podpory. Namísto toho se zaměřil na zřízení kontaktních míst. Super, budeme se kontaktovat.
Zákon ve své podstatě nezahrnuje podporu výstavby fakt jediného bytu, ale zavádí nové pozice a navíc ještě ke všemu ukládá další povinnosti obcím s rozšířenou působností. To jednoznačně povede k situaci, kdy se opět jen řeší důsledky bytové nouze, nikoliv její příčiny.
Za druhé, taktéž zásadní, riziko neefektivního využití prostředků. Zákon počítá s ročními náklady ve výši 1,588 miliard korun, přičemž značná část těchto prostředků je určena právě na provoz kontaktních míst a asistenci v bydlení, tedy na nějakou činnost bez toho, aby se tam definoval nějaký cíl. Neštěstí, vyhozené prachy oknem. Navíc se vytvoří nový byrokratický aparát bez jasného přínosu pro řešení bytové krize a také bez orientace na výsledek a následnou možnost kontrolou efektivity.
Za třetí, zvýšená administrativní zátěž pro obce. Obce s rozšířenou působností budou muset zřídit kontaktní místa pro bydlení a zajistit personální obsazení těchto center. Ptal se někdo z tvůrců tohoto zákona obcí, jaký mají dnes problém obsadit místa? Zvedl někdo ten zadek nebo aspoň telefon a zeptal se? Určitě ne, protože by dostal odpověď, ať na tohle zapomene. Ten původní návrh počítal se vznikem 205 kontaktních míst, což by znamenalo vytvoření 352 nových pracovních úvazků a vícenáklady ve výši 348 milionů korun. Další peníze do komínu.
Tato opatření budou představovat značnou zátěž pro rozpočty obcí, zejména pokud nebude zajištěno adekvátní financování ze strany státu. Nicméně si tady opravdu dovolím rýpnout, protože tato vláda už obcím nadělala tolik kopanců, že se nedivím, že je jí to jedno.
Za čtvrté, omezený okruh příjemců podpory. A začnu, když už chcete pomáhat, tak pomáhejte všem, kteří to potřebují, nedávejte tam koeficient. Zákon stanovuje, že na garantované nájemní bydlení totiž budou mít fakt nárok pouze domácnosti s příjmem nepřesahujícím 1,43 násobek životního minima. A toto omezení skutečně vede k tomu, že podpora nebude dostupná pro všechny potřebné, ačkoliv původní záměr byl pomoci 161 000 osobám v bytové nouzi a v těch 161 tisících je 62 tisíc dětí.
Proti původnímu záměru se tedy bavíme o řádu desítek tisíc, nikoliv stovky, za 1,58 miliard ročně do administrativních nákladů. To je efektivní asi tak, jako bych chtěl pořídit armádě tanky bez motorů.
K tomu všemu víme, že je až 1,6 milionu osob v České republice, kterým reálně hrozí ztráta bydlení v důsledku vysokých nákladů a nízkých příjmů. Ale to je předkladateli zákona asi úplně jedno.
Za páté. Riziko zneužití systému právě díky neexistujícím jasným parametrům, které by byly zaměřeny na výsledek, jednoznačně hrozí, že systém může být zneužíván. Zákon povede k vytvoření nového trhu s chudobou, kde budou pronajímatelé motivováni spíše finančními garancemi než snahou pomoci potřebným. A o tom vám tady hodně řekla má předřečnice Eva Fialová. Dala vám konkrétní příklady, takže se nebudeme opakovat.
Podtrženo, sečteno, zákon o podpoře bydlení má ambici řešit bytovou nouzi, avšak jeho skutečná podoba a ta současná předložená nevyřeší vůbec nic. Naopak uškodí a odčerpá prostředky, které se mohly vynaložit mnohem, ale mnohem efektivněji. Nejsou zde konkrétní opatření na podporu výstavby nových bytů a s vysokými náklady na administrativu se tento zákon stane dalším neefektivním nástrojem, který nepřinese nic dobrého, jen zatíží náš systém. Je nezbytné zvážit úpravy zákona, které by zajistily jeho efektivitu a skutečný přínos pro řešení bytové krize v České republice.
Je nezbytné zaměřit se na lidi, a ne na neziskový sektor. Od začátku jste to vzali od špatného konce. Máte začít od lidí, ne od neziskovek, ale hlavně investovat je potřeba do výstavby a nevyhazovat neúčelně peníze oknem.
Naštěstí to všechno asi bude už na nové vládě, ale dobře, ono když si to položíme na placato, tak vlastně jsme postaveni před takový zajímavý úkol, pro který my rozhodně hlasovat nebudeme, a to je - je potřeba utratit peníze, jinak nám je Unie sebere. To jsou vaše argumenty a je nám jedno vlastně jak, tak je dáme neziskovkám, protože tam se to asi ztratí a rozprostře nejlépe a možná nám to ty neziskovky zase nějak vrátí.
To je váš přístup a ten se mi zásadně nelíbí. Kolegyně a kolegové, bydlení je základní lidské právo, a proto je právě naší povinností jako politiků zajistit, aby právě legislativa, kterou přijímáme, na jednu stranu přinášela skutečnou pomoc těm, kteří ji potřebují, ale na druhou stranu abychom se tady taky chovali jako řádní hospodáři a dohlíželi na to, jak se s penězi daňových poplatníků nakládá. I to je vám jedno. Nevytvářejme, prosím, další byrokratickou šikanu, která nejenže nepomáhá, ale přímo škodí.
A já si vás opravdu dovoluju poprosit, nepodpořte tento zákon, protože k ničemu, ale k ničemu nepomůže. Děkuji vám za pozornost. ***
