(pokračuje Lenka Knechtová)
Já bych ještě přešla k dalším připomínkám, a to, že nebyla zpracována a nebylo vlastně žádné zdůvodnění z hlediska RIA ani případné srovnání změn s návrhem předešlým. To znamená, že my sice, jak říkal pan ministr, máme nějakou důvodovou zprávu, máme nějaký základ, ale ten komplexní pozměňovací návrh určitým způsobem posouvá hranice nebo i mění některé části a tam za mě je velmi obtížné se v té normě v současné době orientovat.
Proti původnímu návrhu byl obsažen návrh na financování výkonu přenesené působnosti obcí v souvislosti s výkonem těch center. Tady bych se ráda přidala ke kolegům a upozornila na poddimenzovanost a i podfinancovanost sociálních odborů na jednotlivých ORP a také bych chtěla deklarovat, že od tajemníků jasně zaznívá požadavek na zhodnocení financování státní správy na ORP, protože u nás průměrně dochází k tomu, že získáváme finance ve výši přibližně 60 procent výkonu platby za státní správu.
Dále doposud bohužel nedošlo k navýšení financování výkonu sociální práce na obcích ze strany státu, která je dlouhodobě hluboce podfinancována, a na to, pane ministře, upozorňoval i Svaz měst a obcí dlouhodobě, a myslím si, že na tomhle tom nějaký kulatý stůl včera v Senátu určitě recept nenašel. Sociální práce je výkonem přenesené působnosti, která však není ze strany státu hrazena v plné výši. Dle průzkumu Svazu měst a obcí se v řadě případů dotace na výkon sociální práce nepokrývá ani z 50 procent skutečných nákladů. Problémem financování sociální práce na obcích pak není jen ve výši úhrad ze státního rozpočtu, ale také (v) roztříštěném způsobu financování jednotlivých činností. Zákon vytváří další oblast sociální práce s rozdílným způsobem financování. To může přinášet praktické problémy u kumulovaných úvazků, zejména sociálních pracovníků.
V návrhu navíc zcela chybí jakákoliv vazba na výkon sociální práce na obcích a tady bych chtěla upozornit - nevím, jakou má pan ministr představu o sociální práci na obcích, ale některé agendy nejsou ani zahrnovány v počtu jednoho úvazku. To znamená, že potom nám dělá problém i zastupitelnost. A samozřejmě, když máte takového zaměstnance, musí taky řádně čerpat dovolenou, bývá taky nemocen a z hlediska takovéto agendy je to vlastně velmi problematické a složité zastoupit toho sociálního pracovníka.
V návrhu dále postrádáme zmínku o výkonu této nově přenesené působnosti ve vazbě na zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních správních celků, v platném znění, včetně požadavků na zařazení, kvalifikaci a vzdělávání těchto úředníků. Nikdo jiný než úředník nemůže tuto činnost vykonávat.
Tady bych chtěla ještě upozornit, že co se týká klientů odborů sociálních, tak tam jde taky o to, že každý ten klient má svá specifika, to znamená, že potřebujete vědět, jakým způsobem se ten klient třeba v určitých stresových situacích chová. My máme klienty, kteří prostě mají problém si dojít na úřad, nedávají to psychicky v rámci toho kontaktu. Měla jsem minulý týden na jednání třeba na OSPODu a tatínek, který se mnou normálně komunikoval své problémy, v okamžiku, kdy přišel na úřad, nebyl schopen dát dohromady dvě věty, aby nějakým způsobem popsal situaci, a když úřednice mu oponovala nebo prostě mu něco řekla, tak on jenom ty věci odkýval, protože vůbec nebyl schopen nějakým způsobem na tu situaci zareagovat, v jakém byl stresu, takže není prostě možné i v rámci sociálních odborů, abychom tam sdíleli potom některé informace, když se jedná třeba o psychiatrické pacienty, a myslím si, že i Úřad na ochranu osobních údajů vlastně nás na tyhlety případy upozorňuje, že je potřeba myslet i na legislativu v tomhle tom ohledu.
Svaz měst a obcí nesouhlasí se zrušením limitu počtu vkládaných bytů do systému ze strany vlastníka, v předchozích verzích maximálně dva byty v dané nemovitosti. Domníváme se, že zrušení tohoto limitu by vedlo k podpoře a rozšíření obchodu s chudobou.
Já bych chtěla říct a připojit se ke svým kolegům a kolegyním, že i jedna rodina, která vstoupí do bytového domu, může vytvořit opravdu nesnesitelné dusno, co se týká dalších návazných komunikací v bytovém domě (z pohledu?) občanského soužití, a tady se zas dostáváme do té role, kdy si říkáme, kdo to bude řešit? To znamená, pak na ty krizovější nebo náročnější situace musíte volat městskou policii. Tyhlety situace nastávají v podvečerních, večerních, a hlavně nočních hodinách, to znamená, pro nás jako třeba pro obce, to generuje další zvýšené náklady, aby městská policie sloužila 24/7, aby byla k dispozici třeba i v těch víkendových časech, a to jsou další finanční prostředky, které my tady nezohledňujeme, protože to nemáme v tom hledáčku přímo tady tohohletoho zákona, ale rozumím starostům a starostkám obcí, kteří mě při jednáních na všechny tady tyhlety věci upozorňují.
A ještě bych tady chtěla zmínit komunitní plánování sociálních služeb. Tady považuji připomínky ze Svazu měst a obcí taky za důležité, protože u předchozího návrhu v rámci připomínek Svaz měst a obcí upozorňoval na potřebu, aby obce mohly ovlivnit, kdo na jejich území bude poskytovat bydlení a asistenci. V navrženém znění je (to) upraveno tak, že daný subjekt provádí registraci u MPSV a obcím toto pouze oznamuje. Dochází tak dle vyjádření Svazu měst a obcí k narušení systému zpracování komunitních plánů sociálních služeb. Tady bych chtěla opravdu upozornit na to, že co se týká komunitního plánování, tam jsme vlastně držení velmi zkrátka, i služby, které považujeme v území za důležité, podporujeme z obecních a krajských rozpočtů, a je tedy teď s podivem, jakým způsobem tohleto celé do sebe bude zapadat, protože samozřejmě každá obec musí vůči svým občanům si taky zdůvodnit, z jakého důvodu spolufinancuje konkrétní sociální služby, kdo je využívá. My ty služby rozdělujeme na ty, které jsou samozřejmě konkrétní a cílené, jako je třeba pečovatelská služba, ale pak máme třeba poradenské služby, které jsme velmi rádi, že máme, hlavně je to třeba ta oblast dluhové problematiky, a byli bychom rádi, kdybychom i tyhlety služby udrželi a ufinancovali. V okamžiku, kdy vzniknou další požadavky, samozřejmě je velmi problematické vyjednat v území tu podporu.
Za další to, s čím se potýkají třeba klienti, kteří se obrací na mě nebo na města a obce - to nejsou úplně bych řekla oblasti, které jsou jednoduché z hlediska třeba právní podpory, takže si opravdu vážíme toho, že máme třeba možnost využívat služeb přímo konkrétních právníků, třeba pod poradnami charity, kteří se vyloženě specializují na oblast, která tíží občany, kteří mají kombinaci těch problémů. Protože vracím se k příkladu toho seniora - pokud máte seniora, který celý život je společensky aktivní, pracoval, má důchod, tak pro něho řešit tu situaci je přece jenom v jiné úrovni, protože on má sociální dovednosti, ale my se tady opravdu v rámci území setkáváme s lidmi, kteří třeba byli deset let v rodině, která nefungovala, to znamená, vůbec si neodnesli žádné bych řekla návyky, v deseti letech odešli nebo byli odebráni a byli v dětském domově, takže tam zažili to období, kdy vlastně máte v uvozovkách materiálně všechno, to znamená, že dostali všechny věci, které potřebovali k životu, a nikdy se nezajímali o to, jakým způsobem se to pořizuje v běžném životě, a pak vlastně dochází k tomu, že po opuštění dětského domova a návratu do původní rodiny dochází k tomu, že ty rodiny je většinou využijí, a co se týká problémů bydlení, ten se s těmito lidmi táhne dál. A tady si myslím, že by bylo potřeba pro tuhletu cílovou skupinu konkrétně něco opravdu udělat, aby se v území té podpory dalo využít. ***
