Neautorizováno!
(10.00 hodin)
(pokračuje Patrik Nacher)
O co jde? Jde o to, že navrhovaná vládní legislativní úprava říká, že jeden z klíčových cílů je zvýšení motivace žadatelů o sociální dávky k legální práci, což ale u lidí v exekuci nebo k insolvenci tak, jak je to v této chvíli navrženo, nepovede, naopak to bude demotivační. Proč? Protože se bere za rozhodný příjem, který je důležitý pro vyplácení dávky státní sociální pomoci, tak se započítává ten příjem celý, to znamená před odečtením srážky v exekuci nebo v insolvenci. To znamená, člověk má nějaký výdělek, je v exekuci nebo v oddlužení - to pak tam odliším - a když má příjem docela vysoký, tak si na dávku nesáhne. Jenže jeho reálný příjem je po odečtení té srážky v exekuci nebo v insolvenci. Co z toho pro toho člověka plyne? U exekuce jednoznačně to, že přestane ty příjmy přiznávat a dostane se vlastně do šedé zóny, a pak si na tu sociální dávku sáhne. To znamená, je to pravý opak.
My tedy s kolegyní Šafránkovou, která je zpravodajka, zároveň navrhujeme tři varianty, jak se s tímhletím popasovat, prosím pěkně, takže vás poprosím v tomhletom o chvilku pozornosti a potom o podporu, jestli skutečně nám jde o to, motivovat lidi, aby legálně pracovali, aby přiznávali příjmy, platili z toho sociální, zdravotní.
My tady máme: jeden pozměňovací návrh se týká lidí, kteří jsou v exekuci. To znamená, že by příjem rozhodný byl až po odečtení 50 procent exekuční srážky, a jak říkám, cíl je, abychom lidi přiměli přiznávat příjmy, když už tedy jsou v exekuci.
Další dva pozměňovací návrhy, které tady máme v systému s Lucií Šafránkovou, se týkají insolvencí, protože tam jsem navnímal, že by to mohlo získat podporu i u koalice, kde cíl není jenom motivovat lidi, aby přiznávali příjmy, ale cíl je tam ještě druhý, zejména u vícečetných exekucí, aby lidi šli do insolvence, do oddlužení, protože tam mají nějaký další benefit. A proto tam máme dokonce varianty dvě. To znamená, že tady by se ten rozhodný příjem u lidí, co jsou v insolvenci, počítal buď po odečtení 50 procent srážky v insolvenci, anebo dokonce 100 procent. Máte tam dvě varianty, a to z toho důvodu, že kdyby tam byla jenom jedna, tak by třeba někdo z poslanců mohl říct, že kdyby to bylo trochu mírnější, tak by pro to hlasoval, ale takhle nemůže, takže tady jsou dvě varianty. A vy jste tady sami před časem přišli s motivací, jak lidi s vícečetnými exekucemi dostat do insolvence, například zkrácením doby oddlužení z 5 na 3 roky nad rámec toho, co po nás chce Evropská unie. Ta čísla zatím v této chvíli nevíme, ale tady ta motivace je úplně jasná. Prostě v momentě, kdyby prošla jenom ta varianta, která se týká srážek v insolvenci, by to znamenalo, že člověk, který je v insolvenci, má ten benefit, že na tu, zjednodušeně řečeno, na tu dávku státní sociální pomoci dosáhne nikoliv z příjmu, který má, ale z příjmu minus buď 50 (procent) nebo celá srážka v insolvenci, takže by vlastně na státní pomoc a na sociální dávku dosáhl na rozdíl od toho, kdo je v exekuci v té chvíli. Doufám, že jsem to říkal srozumitelně.
Možná bych poprosil pana ministra Výborného, který tady sice zastupuje ministra, ale má možná k těmhletěm tématům blíž než skutečný ministr práce a sociálních věcí, jestli by k tomu neřekl nějaké stanovisko, protože já jsem poprosil pana ministra Jurečku, jak se na to dívá, ve druhém čtení, a on říkal, že to je docela zajímavé a že byste to mohli podpořit - jestli skutečně nám jde o ten obsah, jak furt říkáte. Tak nám řekněte na mikrofon, jestli to podpoříte, nebo ne, a jaký by byl případně důvod to nepodpořit.
Ještě jednou ve stručnosti jedna věta: Cílem těchto tří pozměňovacích návrhů - a tedy zejména se soustředím na ty, které se týkají srážky v insolvenci - je motivovat lidi, aby svoje příjmy přiznávali, a přesto dosáhli na sociální dávku. V opačném případě nastane situace, že vlastně vy tím návrhem ty lidi dostanete do šedé zóny, odkud my je chceme naopak stáhnout do zóny oficiální.
Snad jsem to vysvětlil srozumitelně. Kdyby to nebylo jasné, tak se klidně na faktickou znovu přihlásím.
Já vám děkuju za pozornost a za podporu a poprosím pana ministra, kdyby k tomu ztratil jednu, dvě věty. Děkuju.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji. My jsme se vystřídali v řízení schůze Sněmovny na okamžik, poněvadž paní kolegyně Richterová s přednostním právem bude v tuto chvíli vystupovat tady k této problematice, a připraví se paní kolegyně Jana Pastuchová.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Vážený pane ministře, ráda bych přednesla i za Piráty stanovisko našeho klubu a náš komentář k řadě pozměňovacích návrhů, které předkládáme.
Navážu velmi plynule na to, co říkal pan poslanec Patrik Nacher, protože předkládáme návrhy, které jdou velice stejným směrem, máme tam jen jiné parametrické řešení. Co se týče této klíčové věci, aby se práce - legální práce - vždycky vyplatila, to považujeme za největší chybu tisku 799, že tento princip, že legální práce musí být vždycky zvýhodněna, tam prostě není obsažen.
Druhá věc takto úvodem: skutečně nevíme, o čem budeme hlasovat. Nemáme kalkulačku, která by nám umožnila porovnat dnešní situaci se situací navrhovanou. Každý by pochopil, že vstup nějakého vzorce se může mírně upravit podle toho, jaké přesně pozměňovací návrhy budou schváleny. Ale vlastně se mi ani nechce věřit, že by ministerstvo takovou kalkulačku nemělo. Na mě to spíš působí, že to prostě pan ministr tají, že nám nechce říct, jaké skutečné dopady budou, protože na některé typy domácností a některé typy rodin ty dopady budou zásadní, o několik tisíc korun méně než dnes. Alespoň tak to vypadá podle výpočtů třeba PAQ Research nebo dalších organizací, já se k tomu dostanu trošku konkrétněji. Ale mně tohle prostě přijde jako zásadní chyba. Pokud se bojím toho, co skutečně způsobí změna, kterou navrhuji, tak přece tu změnu navrhovat nemám, a pokud si za tou změnou stojím, tak má pan ministr Jurečka ten vzorec, klidně v nějaké excelové tabulce, nebo ideálně i funkční kalkulačku, zveřejnit. Nevěřím tomu, že navrhuje zákon, aniž by ty dopady znal.
Nyní trošku detailněji k pozměňovacím návrhům, co navrhujeme, a to z toho důvodu, že když jsme ještě byli ve vládní koalici, s tím základním principem zjednodušení dávek jsme samozřejmě souhlasili a v pracovní skupině jsme aktivně přispívali k proměně toho návrhu. Nicméně některé věci, kde bylo přislíbeno, že se ještě budou řešit, už se pak nikdy neřešily.
My jsme tedy za Piráty podávali zhruba šedesát připomínek ve spolupráci s dalšími experty a z toho, co jsme prosadili, byla například větší podpora rodičů s dítětem do 7 let věku u samoživitelů, ale - a to je věc, kterou už tady zmiňovala paní zpravodajka, paní poslankyně Šafránková - stále chybí ochrana do věku 9 let, kdy je potřeba, abyste - když je dítě nemocné - s ním byli doma, a kdy zejména pro samoživitelky, ale nejenom pro ně, to je prostě stále ještě náročné období s malými dětmi.
Tímto chci přitáhnout vaši pozornost k návrhu C1, který se týká právě rozšíření takzvané zranitelnosti, vyšší ochrany, na rodiče, kteří sami vychovávají své dítě, a to mladší 10 let věku. Je to úplně stejně jako u nároku na ošetřovné, ale s omezením pouze na sólo rodiče. Ošetřovné je jinak nárok do těch 10, respektive 9 včetně, úplně pro všechny. Myslíme si, že to je velmi kompromisní návrh a že v praxi velmi pomůže. Díky všem, kdo ho zvážíte. Současně my samozřejmě budeme i pro ten návrh, který by tuto ochranu rozšiřoval obecně na rodiče pečující o děti mladší 10 let - to předkládá paní poslankyně Šafránková - akorát to nevypadá, že by prošel, což je škoda. ***
