(pokračuje Lucie Šafránková)
II. Žádá vládu České republiky, aby při přípravě uvedených nástrojů zohlednila potřebu účelnějšího a efektivního využití přídavku na dítě tak, aby tento typ sociální podpory skutečně sloužil dítěti a jeho rozvoji, a nikoli pouze jako finanční příjem zákonného zástupce, který tento finanční příspěvek nevyužívá ve prospěch dítěte. Zvláštní pozornost by měla být věnována situacím, kdy zákonný zástupce dítěte tento přídavek prokazatelně nevyužívá pro potřeby dítěte, zanedbává jeho výchovu či vzdělávání a současně bez legitimních důvodů odmítá aktivní přístup k vlastnímu pracovnímu začlenění."
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a jenom požádám o písemné předložení návrhu doprovodného usnesení - nebo nás tím pak provedete potom při proceduře, takže to zajistíte.
Já nyní jenom shrnu, že nyní bude vystupovat pan poslanec Igor Hendrych a poté se s přednostním právem hlásí pan místopředseda Aleš Juchelka. Prosím.
Poslanec Igor Hendrych: Děkuji vám za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře, já bych rád ještě tady krátce se vrátil ke svému pozměňovacímu návrhu, který jsem podal s kolegy ve druhém čtení a který jsem tady už zdůvodňoval. Přesto mi nedá, abych k tomu ještě neřekl pár slov a nepřipomenul, o co v mém pozměňovacím návrhu jde.
Moje ctěná kolegyně poslankyně Jana Hanzlíková vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně, tady hovořila o některých zranitelných osobách, které v návrhu zákona nejsou uvedeny a které prostřednictvím jejich, respektive našich společných pozměňovacích návrhů se snažíme nyní uplatnit, ale je tam ještě jedna záležitost, jedna zranitelná skupina, a to jsou nezaměstnané osoby nad 55 let věku, ovšem nikoliv bez podmínky, ale takové, které splňují dobu důchodového pojištění v minimální délce 35 let včetně náhradních dob a také včetně doby řádně ukončené soustavné přípravy na budoucí povolání na vysokých, vyšších odborných školách v prezenční formě. To si myslím, že je velmi důležité, je to zpřesnění, protože musí jít o ukončenou soustavnou přípravu, nikoli o to, že se někdy, v některých případech se stává i v dnešní době, že studenti studují několik vysokých škol za sebou, ani jednu nedokončí, trvá to spoustu let a daňové poplatníky to stojí nemalé peníze. Takovým by se to nepočítalo, ale ti, kteří skutečně řádně studují a v normální řádné době studia podle zákona studium dokončí, takovým by se to započítávat mělo.
Proč si myslím, že to je důležité? Protože je opravdu třeba rozlišovat mezi lidmi nad 55 let věku, mezi těmi, kteří celý život nepracovali, kteří se práci vyhýbali nebo podstatnou část pracovního života se vyhýbali, a těmi, kteří byli aktivní na trhu práce, kteří vystudovali a kteří se dostali do stavu nedobrovolné nezaměstnanosti právě v kritickém věku nad 55 let věku. Když se podíváme do statistik, zjistíme, že tahleta věková kategorie je skutečně zastoupena mezi nezaměstnanými obecně ve významném počtu, a pokud srovnáme tuhle tu kategorii, 55 let plus, s jinými věkovými kohortami, zjistíme, že je to mnohdy až dvojnásobná nezaměstnanost u těchhletěch lidí. Takže domnívám se, že opravdu bychom měli být schopni rozlišovat tady v tomhletom věku mezi těmi, kteří se práci vyhýbali dlouhodobě, a mezi těmi, kteří nejsou nezaměstnaní dlouhodobě. A skutečně, řeknou vám to ekonomové, sociologové, že je velmi obtížné v dnešní době - já to tady nechci nějak podrobně rozebírat, já myslím, že to je všeobecně známá věc - že v tomhletom věku je to velmi obtížné pro mnohé, i vzdělané, i (lidi) s praxí si sehnat práci. To je důvod, proč jsme tedy podali tento pozměňovací návrh, a já vás poprosím, poprosím ctěnou Sněmovnu, aby to zvážila a aby tento návrh podpořila. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji panu poslanci a nyní vystoupí pan místopředseda Aleš Juchelka. Prosím.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji moc, vážená paní místopředsedkyně, za slovo, já budu velmi stručný.
Superdávka totiž má několik problémů. Jak říkala tedy moje ctěná kolegyně Jana Hanzlíková, my skutečně budeme podporovat naše pozměňovací návrhy, ty, které dala ona za náš výbor pro sociální politiku, i ty, které se nám zdály, že mají nějakou logiku.
Co se týká samozřejmě toho, proč takhle represivně přistupujeme tady touto superdávkou k občanům České republiky: my na jednu stranu skutečně souhlasíme s obecnými principy, je tam určitá racionalita toho návrhu, nicméně já mám obavu, abychom nevylili z vaničkou i dítě, a řeknu za chvíli proč.
Snižování dávky jako tlak třeba na nalezení levnějšího nebo kvalitnějšího bydlení totiž nemůže být nikdy úspěšný, protože klienti, proti kterým tady tato superdávka cílí, vlastně nebydlí draze a nebo nekvalitně v těch bytech ze své vůle. Oni totiž nemají jinou volbu, protože trh s byty je prostě pro ně jednoduše uzavřený, není dostupný. Bez navazujících programů obcí podporovaných státem je pouze dalším problémem, který klienty povede ne z bezvýchodné situace, ale naopak do bezvýchodných situací. Ti z měst a oblastí, které nabízejí nějaká pracovní místa, mají nějakou infrastrukturu, se mohou odstěhovat do oblasti samozřejmě s levnějším bydlením, ale bez možnosti nebo s omezenou možností pracovat a starat se o děti. Povede to tedy k exodu do míst, kde není práce, a tím pádem k rozrůstání vyloučených lokalit. Počet příjemců dávek ani jejich výše se tím pádem nesníží, přesně naopak - vzroste, nedostatek financí na bydlení bude muset být sanován dávkou třeba mimořádné okamžité pomoci, to znamená, dávkami v hmotné nouzi, anebo povede samozřejmě k nějaké jiné jejich dávkové úpravě. To může být slabým bodem celé té superdávky, protože my nevíme ještě doposud, co to udělá samozřejmě v samotné praxi, a nevíme to ani díky důvodové zprávě, ke které se dostanu.
Úřad práce je podle zákona jediným orgánem zodpovědným za nastavení realizace podpůrného plánu. Proto já budu podporovat pozměňovací návrh, který předložila paní kolegyně Jana Hanzlíková, která podpůrné plány nějakým způsobem u Úřadu práce řeší. Podpůrný plán musí být samozřejmě realizován za účasti obce a neziskových organizací. Taktéž tady vidím, že v tomto směru je samozřejmě třeba zákon upravit; my říkáme, jakým způsobem se to může udělat. Úřad práce může samozřejmě lídrem tady tohoto procesu, ale nemůže být zodpovědný za to sám. Na MPSV je potřeba samozřejmě nalézt cestu, jak tuto díru zacelit, a my jsme se to snažili s podpůrnými plány vyřešit naším pozměňovacím návrhem.
Bonus za práci, tedy jako motivace k práci a k legalizaci práce načerno, to je prostě opět teoretický konstrukt. Jenom si vezměte, že my jsme měli desítky, desítky projektů, které byly podpořeny Evropským sociálním fondem či ze státního rozpočtu, a vůbec nevíme o tom, jaký to mělo skutečný dopad na trh práce. Volný trh práce o lidi s kumulací problémů totiž nestojí. Dlouhodobá nezaměstnanost či příležitostná práce načerno není výlučně volba těch lidí. Situaci neumí a nemohou sami vyřešit, navíc i v případě legálního zapojení na trh práce vydělávají velmi málo, méně než načerno, a bonus jim to nevynahradí. Proto já tady kvituji pozměňovací návrh, který pravděpodobně představí můj kolega Patrik Nacher, který s kolegyní Lucii Šafránkovou dali dohromady pozměňovací návrh ohledně insolvencí a exekucí.
Co se týká životního minima, tady budeme podporovat pozměňovací návrh na jeho navýšení u jednotlivce na 5 500, na dalšího člena domácnosti 5 000, 3 750 se potom snižuje na další členy rodiny - tady s tímto vůbec žádný problém nemáme. Pokud by zákon prošel ve stávající podobě, obce se dostanou úplně mimo orgány zodpovědné za situaci svých obyvatel - příjemců dávky. Oni (ony) na to nebudou mít žádný vliv, ale důsledky, naopak důsledky si obce ponesou. Další sociální propad, tam může hrozit kriminalita a tak dále. Nemluvě o tom, že vlastně lidé, kteří jsou na okraji, mají například i velmi blízko k tomu, aby tam zasahovala sociálně-právní ochrana dětí.
Takže co se týká superdávky, obecné principy ano, racionalita a represe - nemáme s tím problém, ale pozor na tu vaničku s dítětem, protože budeme vylívat například přídavek na dítě. ***
