(pokračuje Jana Hanzlíková)
Ale problém vidím v tom, a už jsem o tom hovořila při prvním čtení a v podstatě i při vzniku tohoto nápadu ještě na MPSV, a to, že je velmi složité dát vlastně do jedné dávky dva dávkové systémy, které historicky měly úplně jinou filozofii, cílily na úplně jiné skupiny a řešily jiné sociální situace. Je tedy logické, že po tomto spojení je (to) problematické, a to se plně ukázalo při těch diskusích, především u majetkového testu.
U původního návrhu jsem velmi kritizovala velmi úzce nastavenou skupinu zranitelných osob, protože pro zranitelné osoby to, že jsou tam takto vymezeny, bude do budoucna při výpočtu té dávky velmi důležité. Takže jsem ráda, že při diskusích a kulatých stolech, které po prvním čtení proběhly, skutečně MPSV na to reagovalo, a i my tam máme některé pozměňovací návrhy, které tuto věc zlepšují.
Pan ministr se tady zmínil o té kalkulačce. Já vím, že on to nerad slyší, ale musím říct, že vlastně od prvního čtení nebo vůbec od zveřejnění toho návrhu mi stále chodí dotazy od lidí, kteří se ptají, popisují svoji sociální situaci a ptají se, jak na tom budou, až začne tedy platit tento nový způsob výpočtu. Musím říct, že ta nejistota mezi nimi je a určitě by bývalo tomu se jednoduše předešlo, pokud by měli možnost si to do té kalkulačky dát - a samozřejmě ty parametry pan ministr měl z původního návrhu. Chápu, že teď tím obrovským množstvím pozměňovacích návrhů se zřejmě tedy ten tisk velmi upraví.
Vzhledem k způsobu konstrukce dávky, kdy je v zákoně opravdu striktně vymezena skupina zranitelných osob, je důležité, aby ta část byla opravdu velmi dobře promyšlená a aby se nestalo, že vypadne určitá skupina lidí, která má znaky zranitelnosti a nebyla by v zákoně vymezena. V této oblasti si dovolím vás požádat o podporu pozměňovacího návrhu, který je uveden pod písmenem D1 a který rozšiřuje právě § 7 o osoby invalidní v I. stupni, potom o osoby osobně pečující o dítě ve věku do 12 let, které je závislé na pomocí jiné dospělé osoby, a potom osoba v dočasné pracovní neschopnosti v délce přesahující 6 měsíců. U těch zranitelných osob se předpokládá, že z důvodu věku nebo právě zdravotního stavu pracovně aktivní být nemohou anebo mohou být pouze částečně, a z těchto důvodů oni nedosáhnou v konstrukci dávky na takzvaný pracovní bonus. Pokud vezmeme v úvahu tuto charakteristiku zranitelné osoby, pak opravdu vidím, že je nutné tu definici zakotvenou v § 7 rozšířit právě o ty osoby, které jsem vyjmenovala, protože ony vzhledem tedy ke svému zdravotnímu stavu nejsou schopny ovlivnit svoji pracovní aktivitu.
Dále bych vás požádala o podporu dalšího pozměňovacího návrhu, který je uveden pod písmenem D3, a ten se týká zvýhodněného výpočtu dávky v oblasti bydlení, právě opět u lidí se zdravotním postižením, u nichž často jejich zdravotní stav si vyžaduje zvýšenou teplotu anebo zvýšené náklady na energie, a tento pozměňovací návrh se konkrétně zabývá zápočtem některých nákladů na bydlení, což je nájemné, pak energetickým paušálem a výší složky na živobytí.
Musím říct, že původní návrh bychom zřejmě neodsouhlasili, protože jak už jsem říkala, byl velmi striktní, a také se ukázalo, když neziskové organizace vypočítaly modelové příklady, že spousta rodin anebo osamělých lidí by v nové konstrukci přišla až o tisíce korun. Teďka musím říct, že těmi pozměňovacími návrhy je možné ten tisk poměrně hodně upravit. Takže my se určitě poté, až uvidíme, které pozměňovací návrhy prošly a které ne, tak se poradíme, jak se postavíme k tomuto tisku jako celku. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně, paní poslankyně. Dále vystoupí paní zpravodajka, paní poslankyně Lucie Šafránková, připraví se pan poslanec Hendrych. Prosím.
Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, nebudu nyní vystupovat jako zpravodajka, ale jako poslankyně se stanoviskem našeho poslaneckého klubu. My k tomuto návrhu máme od začátku velkou řadu vážných výhrad, o kterých jsem už dlouhodobě hovořila, a mluvila jsem o tom jak v prvním, tak ve druhém čtení, i na všech jednáních, které proběhly. Zároveň ale také oceňujeme, že tento návrh obsahuje i prvky, které dlouhodobě prosazujeme a které vycházejí z námi již dříve předložených iniciativ, protože my jsme zákon na ukončení zneužívání sociálních dávek nepřizpůsobivými předložili již dvakrát. Jsem taky moc ráda, že se konečně do této zákonné úpravy dostávají principy, které SPD prosazuje už řadu let, tedy je to zejména snaha o racionalizaci našeho sociálního systému a o zamezení zneužívání dávek ze stran osob, které dlouhodobě nepracují, ačkoliv pracovat mohou, a zkrátka se jim vyplatí žít ze štědrých sociálních dávek.
Vítáme například zavedení obdoby neschopenky pro dlouhodobě nezaměstnané příjemce sociálních dávek nebo také zpřesnění podmínek pro výplatu dávek na bydlení ve vazbě na technické a hygienické standardy bytu. Obě právě tato opatření vycházejí z našeho komplexního návrhu zákona na ukončení, jak jsem říkala, zneužívání sociálních dávek nepřizpůsobivými, který už byl předložen celkem dvakrát. Současně jsme také ale zároveň přesvědčeni, že zákon je nutné dále výrazně upravit, a proto jsem k němu předložila za náš klub celkem třináct pozměňovacích návrhů, které právě reflektují konkrétní nedostatky původního vládního návrhu, jak nám byl předložen v prvním čtení, a které jednoznačně představují efektivnější a spravedlivější řešení. Vyberu jenom namátkou některé z nich, protože jich předkládám opravdu hodně a podrobněji jsem je už představovala ve druhém čtení.
Jednak první pozměňovací návrh, který dávám ve dvou variantách, se týká zavedení možnosti přezkumu zdravotního stavu u institutu posudkové lékařské služby, stejně jako to je u zaměstnanců ve variantě 1 po 380 dnech nebo po 730 kalendářních dnech. Tady u toho pozměňovacího návrhu bych ráda zmínila jednu důležitou věc. Přece není možné, aby někdo žil pouze ze sociálních dávek, říkal, že je nemocný, ale nikdo vlastně o jeho zdravotním stavu nic nevěděl, a takto na takové v uvozovkách neschopence byl řadu let, třeba sedm nebo devět. To je velmi nespravedlivé, protože zaměstnanci se musí podrobit přezkumu svého zdravotního stavu, a buďto si zažádají o invalidní důchod, nebo se vrátí zpátky do práce.
Druhý náš návrh se týká zohlednění vlastnictví rekreačních nemovitostí, které nejsou určené k bydlení, aby příjemci dávek nebyli nuceni prodávat majetek, který reálně nezvyšuje jejich životní úroveň. Toto opatření - vím, že tady je ohledně tohoto návrhu velké množství zmatků, tak já to uvedu na pravou míru. V tuto chvíli je v zákoně napsáno, že ve chvíli, kdy vlastníte byt, ale zároveň máte stavební pozemek, po dobu tří let se ho nemusíte zbavit. Ale ve chvíli, kdy máte například byt a vlastníte nějaký pozemek, na kterém máte postavenou chatku, a ta chatka nesplňuje standardy bytu, to znamená, že například nemá toaletu nebo neteče tam voda, nesplňuje to ty standardy ať už technické, nebo hygienické, tak jak se zavádí teďka u toho bytu, do tří let byste se takové chatky museli zbavit, a naproti tomu, kdo vlastní třeba lukrativní stavební pozemek za několik milionů, ten by se toho pozemku zbavovat nemusel. Takže zakládá to opravdu velký nepoměr, a proto alespoň pro ty osoby, které mají někde na své zahradě nějakou chatku nebo garáž, aby se svého majetku nemusely zbavovat. Navíc se jedná o majetek, který je v hodnotě pouze pár set tisíc korun. Ti lidé tam jezdí například na rekreace anebo to je třeba jejich rodinné dědictví, zkrátka tam s rodinou jezdí, takže odebrání té dávky by je mohlo přivést do vážných existenčních životních potíží. A na druhou stranu ti, co mají opravdu ty stavební pozemky, lesy a podobně, těm by to zůstalo, a bylo by to opravdu velmi nespravedlivé.***
