(pokračuje Marian Jurečka)
Pak také to, abychom odstranili nesmyslné body zlomu, to tam je také zakomponováno. To znamená, aby se vyplatilo jít pracovat, a ne že někdo dojde pracovat, zjistí, že kvůli 200, 300 korunám přímo navíc ztratí nějakou část dávky nebo i celou, a tudíž vlastně si vyhodnotí, že pro něho nemá smysl do té práce chodit celý měsíc. Ti lidé nám vlastně potom se neaktivizují, zůstávají pasivní nebo zůstávají v šedé zóně, kde pracují nelegálně. To jsou klíčové principy pro to, abychom vzorce chování, které tady někdy pozorujeme, abychom je dokázali opravdu měnit.
Pak jsou tam také další důležité věci, kdy se tady mluvilo o těch bodech zlomů, tak dochází k tomu, že s růstem legálního příjmu do té domácnosti nám ta dávka klesá vlastně postupně regresivně. To znamená, potkávají se spolu tyto dva důležité principy, že prostě pracovat se vyplatí a dávka tam zůstává tak dlouho, dokud opravdu tam má smysl a je potřeba.
Revize dávek v té diskusi byla často konfrontována s různými příklady, které zaznívaly ve veřejnosti. Tady chci vždycky podotknout to, že je podstatné se dívat i na ostatní příjmy. Děláme také změny v tom, aby se jinak stanovovalo výživné, aby odpovídalo více realitě výdělku v daném kraji. To se promítlo do změn občanského zákoníku. Také je tady velký poměr, řekl bych edukační tlak a snaha, abychom také zohledňovali třeba ve stanovení výživného i jeho budoucí valorizaci ve vztahu k růstu věku dítěte a jeho životním nákladům. To je všechno potřeba do toho zahrnovat a nelze vždycky jenom vytrhnout jednu podporu současnou a konfrontovat to s výší případné superdávky.
Takže to jsou důležité momenty, které je potřeba tady zmínit. Nechci být úplně detailní, ale zároveň také chci podotknout, že když tady zaznívají i poznámky na to, proč už teď, před třetím čtením, není tady výpočtová kalkulačka, tak chci to podotknout a přirovnat také i k důchodové reformě. Toto už nejsou žádné banální výpočty. My jsme udělali před třemi lety kalkulačku na příspěvek na bydlení, což je oproti této celé konstrukci superdávky v zásadě poměrně jednoduchá záležitost. Přesto jsou tam rozdíly v tom, co dá ta kalkulačka a co je potom reálně plně doložitelný příjem, komplexní příjem té domácnosti, posouzení všech okolností, potom i tady v této relativně jednoduché agendě jsou rozdíly. Proto říkám ano, my kalkulačku uděláme, ale potřebuji to udělat v okamžiku, až budu vědět, s jakými parametry do té kalkulačky mohu počítat, a to nelze udělat před třetím čtením, stejně jako jsme to dělali u důchodů. I u důchodů jsme přepočítávali a nastavovali celou takzvanou IDA až poté, co ten legislativní proces byl ukončen. Tolik ještě k této tematice na vysvětlenou.
Zároveň poslední věc, kterou chci tady vyzdvihnout, je, že za tou změnou není jenom otázka koeficientu a částek, ale i přístupu pracovnic a pracovníků úřadu práce, kdy ten úřad se připravuje na to, aby klientům, u kterých potřebujeme mít opravdu dlouhodobější péči, sestavit s nimi individuální podpůrný plán, abychom opravdu na ně měli čas, byli jim schopni věnovat více prostoru, abychom řešili i další problémy, které v té domácnosti jsou, ať už jsou to otázky exekucí, dostat ty lidi do insolvence, do oddlužení, pomoci jim řešit ostatní problémy, třeba s výchovou dětí, se vzděláváním, s otázkou závislosti nějakého člena domácnosti. Všechny tyhle věci bychom měli být schopni vlastně v podpůrném plánu také podchytit a ty lidi nasměřovat na adekvátní poradenství, které by mělo pomoci tu situaci řešit.
Tolik za mě velmi stručně úvod do situace, ve které teď superdávka přichází, k čemu má pomoci a kam má pomoci posunovat a motivovat lidi v České republice. Děkuju za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji panu ministrovi a otevírám rozpravu, do níž jsou přihlášení... (Poslankyně Šafránková stolku zpravodajů se obrací na předsedající se žádostí o slovo.) Ve třetím čtení můžete nyní s přednostním právem, paní zpravodajko, po otevření rozpravy. Prosím.
Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo. Já si dovolím jenom stručně shrnout průběh projednání, kdy návrh zákona byl rozeslán poslancům jako tisk 799 23. září 2024 a první čtení proběhlo 31. října 2024 na 115. schůzi. Výbor pro sociální politiku projednával návrh zákona nadvakrát, jednou ho přerušil a vydal 16. ledna 2025 a 6. února 2025 usnesení doručené poslancům jako tisky 799/1 a 799/2. Ve druhém čtení byl Poslaneckou sněmovnou návrh zákona projednán 13. února 2025 na 130. schůzi. Podané pozměňovací návrhy byly zpracovány jako tisk 799/3, který byl rozeslán 14. února 2025. Výbor pro sociální politiku pak vydal usnesení garančního výboru, které bylo 20. února 2025 doručeno poslancům jako sněmovní tisk 799/4. Děkuju.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, paní poslankyně, a nyní máme přihlášené do obecné rozpravy: paní poslankyni Janu Hanzlíkovou, poté opět paní zpravodajka... (Poslanec Tomio Okamura žádá z místa o slovo.)
Přednostní právo zde nemám, ale můžete samozřejmě okamžitě vystoupit, pane předsedo, neboť nikdo další do přednostních práv přihlášen není. Je to samozřejmě možné, protože nikdo další není s přednostním právem přihlášen. Prosím, pane předsedo.
Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, máme tady před sebou návrh zákona o dávce státní sociální pomoci. Co se týče sociálních dávek, po změně voláme řadu let a některé změny, které přináší takzvaná superdávka, vychází dokonce z našich dvou předchozích nepřijatých návrhů SPD na ukončení zneužívání sociálních dávek nepřizpůsobivými. Zákon si klade za cíl posílit adresnost, posílit pomoc potřebným, naopak odepřít pomoc těm, kdo pomoc nepotřebují, ale zneužívají. Samozřejmě je třeba pro ty potřebné na minimum odstranit zbytečnou byrokracii, která nezatěžuje jen příjemce, ale samozřejmě jako všude ve státní správě zatěžuje také státní úřední aparát, přidává práci a prodražuje naprosto zbytečně celý systém.
Nic na světě není dokonalé, a to ani tato novela zákona o sociálních dávkách, respektive o sjednocení a zjednodušení dávek. Poslankyně SPD Lucie Šafránková, z jejíchž některých předchozích návrhů ostatně zákon i vychází, se pokusila pomoci zákon vyladit tak, aby byl v praxi co nejefektivnější ve směru, který stát a lidé potřebují, a také pokud možno spravedlivý. Napsala jménem SPD třináct pozměňovacích návrhů, které by jednotlivé parametry a paragrafy vylepšily do ideálnější podoby, a samozřejmě je vám všem během naší debaty detailně představí s faktickým zdůvodněním, proč a na co jsou opravdu třeba.
Kromě jiného požadujeme, aby lidé, kteří pobírají sociální dávky, se museli podrobit přezkumu svého zdravotního stavu u lékařské posudkové služby, a měli tím pádem obdobný režim jako zaměstnanci, což považujeme za důležité v boji proti zneužívání dávek nepřizpůsobivými lidmi. Dále chceme, aby za zranitelné osoby byli uznáváni všichni příjemci příspěvku na péči včetně I. stupně, dále lidé nad 65 let, rodiče pečující o děti do 10 let a nízkopříjmoví důchodci s kompenzací 1 000 korun při posuzování příjmu. Zásadní je také zohlednění započítání splátek hypotéky jako nákladů na bydlení pro rodiny s dětmi, jinak diskriminujeme ty, kdo se snaží o vlastní bydlení. Stejně tak SPD navrhuje spravedlivější výpočet příjmů u lidí v exekucích po odečtení části srážek, aby nebyli tlačeni do šedé ekonomiky. A samozřejmě, lidé se musí snažit. Pokud někdo odmítá bezdůvodně akční plán úřadu práce, nemá mít nárok na dávku.
Ohledně finálního hlasování se rozhodneme podle toho, jaké naše pozměňovací návrhy budou přijaty. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně, a protože už nevnímám další přihlášku s přednostním právem, dávám nyní slovo paní poslankyni Janě Hanzlíkové. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, také velmi krátce se vyjádřím k tomuto tisku. Chtěla bych na začátek říct, že plně souhlasíme s obecnými principy tak, jak je tady představil pan ministr, což znamená zjednodušit a zpřehlednit systém nepojistných dávek a také samozřejmě podporovat a oceňovat rodiny, které se skutečně snaží svoji situaci zlepšit prací a zodpovědným přístupem k výchově dětí. ***
