Neautorizováno!
(12.50 hodin)
Poslanec Karel Haas: Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já nebudu nějak dlouhý. Já v zásadě přicházím k pultíku z toho důvodu, abych potvrdil informaci avizovanou již ctěným kolegou Ivanem Bartošem, prostřednictvím paní předsedkyně, že takzvaně beru zpět - jinými slovy, slovy jednacího řádu, se k němu nepřihlásím v podrobné rozpravě - náš společný pozměňovací návrh s ministrem kultury Martinem Baxou, který je v informačním systému Sněmovny veden pod číslem dokumentu 5734.
Nebývá úplně zvykem, že by, řeknu, ministr stahoval... nebo pozměňovací návrh, který byl podán společně s ministrem, byl stažen. Já malinko, kratince vysvětlím. Myslel jsem si, že bych se vešel do faktické, ale nechtěl jsem riskovat deseti-, dvacetivteřinové přetažení.
S Martinem Baxou vnímáme... Není to žádný hurá návrh, my jsme tu situaci rešeršovali ve státech Evropské unie, minimálně v osmi státech Evropské unie, rešeršovali jsme tu situaci v minimálně čtyřech státech významného světa mimo Evropskou unii, jak v zámoří - to znamená anglosaský svět - tak svět třeba velmi vyspělých, právně i ekonomicky vyspělých, zemí jihovýchodní Asie. Problém s nelegálním sdílením autorsky chráněných obsahů na internetu, zejména živých streamů, živých streamů sportovních přenosů, ale také kulturních akcí, to jsou věci, za které vlastníci těch autorských práv, ať už na jejich výrobu, ať už na jejich pořízení, a to i v České republice, vynaloží částky v řádu stovek milionů, v České republice stovek milionů korun, v zahraničí, stovek milionů příslušné měny, dolarů, eur a tak dále. Tyto subjekty požívají ochrany jejich autorského práva. To je bytostně pravicové. Je to, dá se říct, jenom ústavně chráněného vlastnického práva. Měli bychom nelegální sdílení tohoto obsahu, které je vedeno jednoduchou snahou vydělat na reklamním čase, řeknu, pirátsky s malým P někoho jiného, kdo opravdu do těch autorských práv, ať už investicí do výroby, nebo do jejich pořízení, investoval nemalé částky, takže tato práva chceme chránit.
Opravdu jsme si dělali rešerši, jak už jsem zmiňoval, minimálně v osmi zemích Evropské unie, ve čtyřech zemích, řeknu, anglosaského právního systému a chtěli jsme jít tou moderní cestou takzvaných dynamických blokovacích příkazů. Jsou známy z mnoha soudních systémů světa. Nakonec jsme po jednání - a to je poslední informace, jednali jsme nebo ne osobně s Martinem, z Martinova pověření, on byl tehdy nemocen, takže jsme jednali se zástupci internetového trhu, se zástupci trhu elektronických komunikací, se zástupci velkých televizí, se zástupci velkých mediálních domů - uznali jsme věcné argumenty v tom, že ten problém skutečně existuje, ale to naše řešení by ten problém řešilo, řekněme, méně, než by znamenala nějaká komplexnější, robustnější úprava. Na té budeme dále pracovat, ale ten pozměňovací návrh, který byl nahrán k dnes projednávanému sněmovnímu tisku, stahujeme s kolegou Martinem Baxou zpět. Děkuju mnohokrát.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Také děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Novák a následuje paní poslankyně Mádlová. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marek Novák: Děkuju za slovo. Já bych to možná zvládl i ve faktické, ale radši jsem se přihlásil, protože těch věcí, které mám na srdci a musím i procesně udělat, je víc.
Co se týká mého vystoupení v této obecné rozpravě zhruba před měsícem a půl, tak musím modifikovat svůj návrh na přepracování a tímto podávám návrh na vrácení garančnímu výboru tak, aby to bylo hlasovatelné.
Dále velké poděkování, prostřednictvím paní předsedkyně, kolegu Haasovi za stažení toho problematického pozměňovacího návrhu, protože si myslím, že i v tom tržním prostředí by možná udělal víc škody než užitku, přestože ta myšlenka je skvělá a je potřeba chránit autorská práva, je potřeba činit kroky k tomu, aby se tady nekradlo. Řekněme si to naplacato. Krade se a my teď řešíme, jak tomu zamezit. Nicméně ten návrh nebyl úplně dobrý a já jsem rád, že o tom budeme dále diskutovat. Přidám se určitě do té debaty. Uvidíme, zda to ještě zvládneme, a nebo to bude až po volbách.
Co se týká mého postoje obecně k vládnímu zákonu o digitální ekonomice, tak po svém původním projevu velmi kritickém jsem byl kontaktován mnoha různými zájmovými spolky, lobbován ze všech stran, ať už pozitivně, nebo negativně, někteří mi dávali za pravdu, jiní zase tlačili k tomu, že je to vlastně super a proč proti tomu něco máme. Máme proti tomu především to, že se to týká i svobody slova. Klidně ať je tam 90 procent dobře, ale těch 10 procent je prostě pro nás zásadních, a proto se o tom bavíme, proto ten negativní postoj.
Všimli jste si, že jsem tady ve faktické poznámce zmínil, že to nařízení obsahuje i řešení ve vztahu k dětem, že to řeší pornografii, řeší to šikanu, řeší to povinné vyhodnocování velkých platforem k tomu, aby vyhodnocovaly, jak jejich platforma ovlivňuje děti. To je všechno perfektní, ale svoboda slova, ta to přebije úplně všechno. Skutečně bych byl velmi nerad, kdyby právě tato část nařízení nahrávala například nekalým bojům v politických kampaních, nebylo by to dobře.
Ono to hrozí. Podpořil mě v tom jenom dotaz nejmenovaného člověka z nejmenované organizace na semináři ČTÚ, který vznesl dotaz, zda ti ověření ohlašovatelé, kteří budou moct napadat ty příspěvky na sociálních sítích a budou mít sílu... zda na ně nebude nějaký dotační grant, zda za to nebudou dostávat peníze, že budou ty sociální sítě hlídat, aby se tam náhodou neobjevilo něco, co je v očích některých nepřijatelné. To se mi nelíbí a to byl velký vykřičník pro to, abych začal uvažovat nad tím, zda je to dobře a zda jsou vůbec momenty, kdy bych byl schopný něco takového tady přijmout, pro něco takového tady hlasovat. Prostě to nejde, není to možné, je to proti mému přesvědčení, protože nejenom svobodné slovo, ale vedle toho i svobodná vůle. My přece bychom měli dělat skutečně všechno pro to, aby lidi měli dostatek informací a ty informace si sami vyhodnotili, a ne jim říkat: Tahle informace je špatná, proto vám ji ani nezobrazíme. Toho se skutečně bojím. Je to prostě spousta dobrých úmyslů na jedné velké hromadě, nicméně s potenciálním rizikem zneužití.
Další malá - v uvozovkách malá - drobnost, která se mi tam nelíbí, je například to, že e-shop, který má u svého zboží recenze, kde lze zadat text - to znamená, že neklikám jenom na škálu spokojen jedna až pět, ale můžu tam napsat slovní recenzi - tak už i takový e-shop spadá do povinností a není to málo. My skutečně tím, že chceme někoho bohulibě ochránit - spíš Evropská unie chce někoho bohulibě ochránit - tak vedle toho to s sebou nese spoustu povinností právě i do toho on-line trhu jako takového, a dokonce do míst, kde to vůbec, ale vůbec není potřeba, a naopak to trh omezuje a podnikání zdražuje, takže i proto jsem zásadně proti tomu a i proto jsem podal návrh na vrácení garančnímu výboru.
Závěrem bych vás ještě chtěl seznámit s návrhem doprovodného usnesení, které bych byl rád, kdyby se hlasovalo ve třetím čtení. To doprovodné usnesení se týká právě těch bodů, které sahají do oblasti svobody slova. Je velmi jednoduché. ***
