(pokračuje Ivana Mádlová)
Tato směrnice evropská je považovaná za jednu z největších cenzurních směrnic nebo nařízení Evropské unie. Zavádí tam nové pojmy, jako je škodlivý obsah, negativní dopad na tělesnou a duševní pohodu. Je to velmi, velmi varovné, kam se dostáváme, je to velmi vágně definované, je to nebezpečné a může se to rozrůst úplně do neuvěřitelných rozměrů.
Příklady tady máme i z Ministerstva vnitra - zavádění cenzora a podobně - a já jsem se tedy pana ministra chtěla zeptat, jak se bude posuzovat tento škodlivý obsah. Chci se zeptat, jestli by vůbec v demokratickém státě měl někdo posuzovat škodlivý obsah, pokud to samozřejmě není za hranicí toho, co vymezuje náš zákon, a proč se tedy k tomuto uchylujeme, protože v podstatě je to takové skryté, že budeme chránit weby, ale na druhé straně v podstatě se dají - a už jsme si to zažili - na základě doporučení vlády vypnout weby, protože někdo zjistil nebo si řekl, že (Předsedající: Čas.) tyto weby jsou škodlivé pro občany České republiky.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Zlínský z obecné rozpravy, následuje pan poslanec Haas. Prosím.
Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Já v podstatě navážu na paní poslankyni Mádlovou, vaším prostřednictvím. Můj postoj k tomuto zákonu je velmi podobný. Já bych chtěl vyjádřit určitou obavu právě z toho, že tento zákon by mohl vést právě k tomu, že za nevhodné a nebezpečné budou označeny pak informace politických oponentů.
Ale já bych nechtěl mluvit o tomhle, já budu mluvit obecněji. Musím říct, že problematika sociálních sítí je... Jak bych řekl, má dvě tváře, možná i víc jak římský bůh Janus. Má jednak tvář konstruktivní i destruktivní, pozitivní i negativní pro lidskou vzdělanost i rozvoj lidského mozku a i pro svobodu vyjadřování. Digitální technologie prostřednictvím podpory svobodného šíření téměř jakýchkoli informací mají bohužel devastující účinek na psychické a nakonec i fyzické zdraví našich dětí, a tedy na budoucnost našich společností, a také narušují soudržnost naší společnosti prostřednictvím šíření animozit a nepřátelství mezi lidmi s rozdílnými názory díky vlivu neosobní, vzdálené komunikace. Je třeba vzít v úvahu také vliv komunikace prostřednictvím digitálních technologií na změnu funkčních vlastností jejich uživatelů s těžko předvídatelným vyústěním. Digitální technologie by mohly sloužit k fantastickému zlepšení vzdělanosti díky unikátním možnostem vyhledávání a zobrazování nepřeberného množství zajímavých a potřebných informací. Jsou největším podezřelým z nárůstu psychických obtíží mladé generace. Vidím tři hlavní důvody, jezdce této digitální apokalypsy: hraní počítačových her - gaming - používání sociálních sítí a sledování pornografie od dětského věku. I se nám hlásí o slovo čtvrtý jezdec a to je umělá inteligence.
Lidský mozek je produkt dlouhodobé evoluce lidského rodu, kdy tento orgán umožnil nejen přežití lidského druhu ve velmi těžkých a nehostinných podmínkách, ale nakonec vedl až k jeho současné demografické, technologické a informační expanzi. Kromě výjimečné nápaditosti a zručnosti oproti zbývajícím druhům organismů dominoval druh Homo sapiens v sociálních dovednostech, které vedly k manuální i myšlenkové kooperaci členů lidských skupin s exponenciálním nárůstem jejich schopnosti přežít. Lidský mozek nebyl tedy vychován zábavou v digitálním prostředí a pohodou současného hyperprotektivního životního společenského prostředí, ale bohužel existenčním stresem a strádáním v kompetitivním přírodním a společenském prostředí a odměňoval člověka potěšením, pokud jeho konání vedlo k jeho přežití a zachování rodu. Z toho vyplývá logický závěr, že lidský mozek musí být stimulován ke své správné funkci vlivy, kterým byl v minulosti vystaven a které postupně odstraňujeme z našeho prostředí a nahrazujeme jinými, povětšinou příjemnějšími podněty a zážitky, které mění mozek mladé generace nežádoucím způsobem, aniž jsme si této jednoduché úvahy vědomi.
Děti od raného dětství hrají mnoho hodin denně počítačové hry. Jaké jsou to hry? Jsou to mimo jiné i hry akční, plné násilí, vraždění, krve a vyhřezlých vnitřností. Čím jsou brutálnější, tím jsou pro mladé hráče zajímavější. Jaký to může mít vliv na rozvíjející se mozek mladého člověka? Jaký soucit může mít hráč s jinými virtuálními protivníky, když je jeho základním úkolem všechny zlikvidovat, aniž by při této činnosti vnímal reálné utrpení své i svých protivníků? Takové pojetí života absolutně nemůže odpovídat tomu, na co je lidský mozek nastaven evolučně, kdy děti zažívají při hraní počítačových her opakovaně a dlouhodobě realistické simulace bojových situací s ohrožením života svých virtuálních, obnovitelných životů. Zároveň se rozvíjí jejich závislost na této sebedestruktivní činnosti odměňováním za bojové úspěchy postupem do dalších, složitějších úrovní hry. Toto vede ke kompulzivnímu, tedy nutkavému chování pokračovat ve hře a následně k rozvoji závislosti.
K jakému propojení jednotlivých center plastických dětských mozků počítačových hráčů z těchto důvodů dochází? Která mozková centra a dráhy se spojují, se utlumují a která se posilují a zvětšují a stávají se tímto dominantními pro chování dětí, naznačují změny chování a myšlení našich potomků, kterých jsme sami svědky. Projevem těchto změn může být potom změna chování vedoucí u některých jedinců až k rozvoji psychické poruchy způsobené rozostřeným vnímáním hranice mezi reálným a virtuálním světem a z toho vzniklým vnitřním konfliktem. Bohužel tyto změny mozkové mohou ovlivnit i mozková centra, která jsou odpovědná za zachování jedince a rodu - tedy limbický systém, který je napojen na hormonální systém - a projevit se kromě psychické dysfunkce také hormonálními dysfunkcemi a rozvojem genderové fluidity. Dozrávající mozky dětí jsou vystaveny vlivům, se kterými se náš druh během evoluce nikdy nesetkal. Výsledkem je těmito vlivy indukovaná změna funkce i vnitřní struktury mozku a z toho vyplývající asociálnost, egoismus a bezcitnost. Důsledkem je dle odborníků také rozvoj závislostí, depresí, neadekvátního chování, ztráta kontaktu s realitou, nedostatek spánku a nakonec nesoustředěnost, konstituování pomíjivé paměti a povrchního uvažování z nadbytku balastní informační stimulace a ztráta studijních schopností. Vše může být u některých jedinců zakončeno rozvojem psychického onemocnění.
Podobná závislost se může vytvořit i u sociálních sítí, kdy jejich algoritmy podstrkují uživatelům krátká, povrchní, většinou bezobsažná a emočně podbarvená sdělení ve formě textů, obrázků a hlavně videí. Za zvlášť ničivá pro dětskou psychiku považuji krátká opakující se videa, takzvaná reels, která opět zobrazují často brutální nebo pro dětský mozek jiné nevhodné situace, například pornografický obsah, k udržení jejich pozornosti. Zkuste se někdy podívat, co je vašim dětem podstrkováno a co sledují na sociálních sítích v režii a podání novodobých celebrit zvaných youtubeři. ***
