Neautorizováno!
(11.10 hodin)
(pokračuje Lucie Šafránková)
Dostatečně vymezeny nejsou ani požadavky na pojistný produkt, což je s ohledem na soukromoprávní povahu takového právního jednání a smluvní volnost při jeho utváření nezbytné z hlediska jeho účelnosti a hospodárnosti. Návrh rovněž nerespektuje dosavadní benefitní formu příspěvku zaměstnancům na penzijní spoření založenou jako výsledek kolektivního vyjednávání.
Co vlastně říkají k tomuto návrhu odbory? O obsahu návrhu se rovněž dozvěděly až z médií a nebyl s nimi projednán. Je zcela bezprecedentní, že o takto zásadní věci, která má dopad nejen na zaměstnance, ale také zaměstnavatele, nebyl veden sociální dialog a návrh zákona nebyl postoupen sociálním partnerům k připomínkám. Odbory se zněním návrhu jednoznačně nesouhlasí a uvádějí, že v praxi v drtivé většině případů k žádnému zvýhodnění zaměstnanců v náročných profesích nedojde. Již nyní je totiž v rámci kolektivního vyjednávání v mnoha firmách dohodnut příspěvek zaměstnavatele ve výši 4 procent na produkty spoření pro všechny zaměstnance jako speciální benefit. Navrhované řešení tudíž těmto zaměstnancům nepřinese žádnou výhodu, ale naopak povede k zásadnímu omezení kolektivního vyjednávání v oblasti zaměstnaneckých benefitů. Navržené řešení i odbory považují za administrativně velmi náročné a dále zde chybí jakákoliv provazba na zákoník práce, což v praxi přinese ohromné problémy, zejména co se týče zákonnosti nastavení pracovní doby.
Co se týče porovnání zvýhodnění situace zaměstnanců ve čtvrté kategorii pracovních rizik a navrhovaného řešení pro třetí kategorii náročných profesí, pak zaměstnanci ve čtvrté kategorii mohou odejít do předčasného důchodu při splnění podmínky odpracování 4 400 směn v náročném provozu o pět let dřív. V praxi tedy tuto podmínku mohou splnit v horizontu zhruba deseti let. U pracujících ve třetí kategorii náročných profesí by bylo nutné splnit dvě nutné podmínky, jednak naspořit zákonem požadovanou částku, o které jsem mluvila...
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, paní poslankyně, že vám vstupuju do vašeho projevu, ale poprosím kolegy v pravé části sálu... V pravé části sálu požádám o ztišení, ať je rozumět, co paní poslankyně říká. Prosím.
Poslankyně Lucie Šafránková: Velmi vám děkuji, pane místopředsedo. Já budu velice ráda, když hlavně kolegové z pravé části sálu budou poslouchat, aby věděli, co tady navrhují a o čem chtějí hlasovat. Takže budu pokračovat dál.
... naspořit zákonem požadovanou částku, o které jsem hovořila, a ještě navíc odpracovat zákonem požadovaný měsíční počet směn rizikové práce, aby obdrželi příslušný příspěvek zaměstnavatele na penzijní spoření, tři až deset směn rizikové práce, aby obdrželi příspěvek ve výši 3 procenta z vyměřovacího základu na daný měsíc, a minimálně jedenáct směn rizikové práce, aby obdrželi příspěvek ve výši 4 procent z vyměřovacího základu. Pokud zaměstnanec neodpracuje v daném měsíci alespoň tři směny rizikové práce, právo na příspěvek mu nevznikne. Pokud by zaměstnanec například deset let pracoval v rizikovém prostředí dva dny v měsíci a odpracoval by takto 240 směn, má smůlu a nedostane vůbec nic.
Co z toho všeho vlastně vůbec vyplývá? Mimo jiné to, že zaměstnanci v příslušných náročných profesích, kterým je nyní více než třicet let, mají na dosažení možnosti využít pětiletého pobírání předdůchodu jenom naprosto minimální šanci, pokud si tedy nebudou do spoření ve III. pilíři ukládat i vysoké měsíční částky ze svého, ale otázkou je, kolik z nich si to vlastně může vůbec dovolit, že?
O supervýhodnosti režimu předdůchodů v jeho současné podobě hovoří snad nejvýstižněji aktuální statistika Asociace penzijních společností v České republice, která uvádí, že v naší zemi je aktuálně 6 456 předdůchodců. No a není se čemu absolutně divit. Předdůchod obecně - a teď nehovoříme pouze o jeho případné souvislosti se zaměstnanci v náročných profesích - není pro drtivou většinu občanů, kteří si spoří ve III. penzijním pilíři, kvůli jeho zákonnému nastavení, ale hlavně kvůli finanční dimenzi jeho podmínek fakticky dosažitelný a vůbec neřeší situaci nízkopříjmových i většiny středněpříjmových zaměstnanců, pro něž je z nejrůznějších důvodů, například zdravotních, obtížné pracovat až do dosažení zákonného důchodového věku. Předdůchod se navíc nezapočítává do doby odvádění sociálního pojištění, ke které se následně přihlíží při výpočtu starobního důchodu, například na rozdíl od doby evidence občana na Úřadu práce, přičemž každý rok účasti na sociálním pojištění zvyšuje starobní důchod, respektive jeho zásluhovou částku o 1 a půl procenta. Prezentovat tedy předdůchod jako ekvivalent dřívějšího odchodu do plného nekráceného starobního důchodu je ze strany Fialovy vlády cynickým podvodem na ty zaměstnance v náročných profesích, kterých se má tato připravovaná právní úprava týkat.
Pokud by byl tento vládní návrh realizován, budou z něj profitovat na úkor zaměstnanců v náročných profesích, jak už jsem říkala, pouze vlastníci a akcionáři soukromých penzijních fondů, spořitelen a bank. Když vláda uvádí, že připravovaná úprava se má týkat zhruba víc jak 100 000 zaměstnanců, tak jestliže budeme kalkulovat s průměrnou hrubou mzdou a povinným odvodem zaměstnavatele v objemu 4 procent z ní, máme zde částku 2 miliardy 180 milionů korun ročně, které přistanou na účtech příslušných finančních institucí. V podstatě se tedy ze strany Fialovy vlády jedná o jakýsi dáreček na rozloučenou soukromým penzijním fondům předtím, než se, doufejme, definitivně Fialova vláda odporoučí. Ale ještě předtím stihne vážně poškodit zaměstnance v náročných profesích.
Proto tento předložený návrh také nikdy nebude mít naši podporu. My jednoznačně, pakliže budeme součástí příští vlády, předložíme okamžitě náš návrh, který tady byl slibován a který by umožnil odchod do dřívějšího nekráceného plného starobního důchodu všem zaměstnancům v náročných profesích.
Jelikož, jak jsem říkala, tento návrh podpořit nemůžeme a nepodpoříme, tak já podávám návrh na vrácení předkladateli k dopracování. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí SPD.)
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. Tento návrh jsme zaznamenali, návrh na vrácení předkladateli, od paní poslankyně Šafránkové.
V tuto chvíli načtu omluvy: Pan ministr Pavel Blažek se omlouvá od 11 hodin z pracovních důvodů.
V tuto chvíli jsme se vystřídali v řízení schůze Sněmovny. Pan ministr Stanjura je již připraven s faktickou poznámkou.
Prosím, vaše dvě minuty.
My se poté během toho taktéž vystřídáme. Prosím.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji. Opravdu jenom faktograficky, v obou vystoupeních řádně přihlášených poslankyň nezazněly zcela korektní informace.
Tak za prvé, je to poslanecký návrh zákona. Můžeme se bavit o tom, jestli poslanecké návrhy zákona mají mít stejné povinnosti, jako jsou vládní návrhy zákona. My jsme na tu debatu připraveni, ale logicky by pak ten sociální dialog měli vést předkladatelé, ne vláda. Nicméně přesto byl sociálním partnerům tento návrh rozeslán v připomínkovém řízení, ne že ne. Zaznamenali jste určitě i vy negativní stanovisko Českomoravské konfederace odborových svazů, takže není pravda, že se to dozvěděli z tisku. Bylo to v rámci dobrovolného připomínkového řízení, kdy byli osloveni.
Současně není pravda, že ten sociální dialog nevedeme, 18. února jsme to projednávali docela detailně na předsednictvu tripartity, já jsem se toho jednání jako jeden z mnohých zúčastnil.
Tak to jsou jenom dvě faktické poznámky. Nechci polemizovat s obsahem těch vystoupení, protože na to máme každý jiný názor a je to legitimní. Je to součást toho, jak si představujeme, jak řešit důchodové zabezpečení těchto lidí. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S faktickou poznámkou vystoupí ještě paní poslankyně Lucie Šafránková.
Ještě konstatuji, že s náhradní kartou číslo 45 bude dnes jednat a hlasovat pan ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Prosím, paní poslankyně, máte slovo. ***
