Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(10.40 hodin)
(pokračuje Andrej Babiš)
Finanční spoluúčast pacientů. Válkova snaha o zavedení spoluúčasti pacientů ve zdravotnictví není náhodná a rozhodně není jen o možnosti připojištění na nadstandardní péči. Ve skutečnosti se jedná o širší strategii, která by postupně mohla vést k omezení veřejného zdravotního pojištění a přenesení větší části nákladů na samotné pacienty, pod rouškou "modernizace" postupně otevírat dveře zavedení přímých plateb od pacientů, čímž se české zdravotnictví pomalu posouvá směrem k privatizaci a omezené dostupnosti pro sociálně slabší skupiny. Není náhodou, že Válek stále častěji hovoří o nadstandardech a zdravotním připojištění.
Právě připojištění má být podle vlády řešením pro nedostatek financí v systému. Válek tvrdil, že možnost zdravotního připojištění de facto přinese nový zákon o zdravotních službách, který vymezí služby, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, což umožní pacientům si za ně legálně připlatit. Klíčovým bodem je také možnost doplácet si na lepší zdravotnický materiál.
Experti z iniciativy pro efektivní zdravotnictví varují, že připojištění v zahraničí často vedlo k omezení dostupnosti zdravotní péče pro nízkopříjmové skupiny, což může být i případ Česka. Nejhorším scénářem by zavedení připojištění neřešilo současné problémy, ale naopak by situaci ještě zhoršilo.
Podle mě kriticky se k návrhům staví pacientské organizace. Svaz pacientů České republiky varuje, že nový zákon o zdravotnických službách fakticky snižuje standardní úroveň hrazené péče a dělá z připojištění nutnost namísto dobrovolné možnosti.
Zákon totiž neříká, jaké služby budou považovány za nadstandardní, což otevírá prostor pro budoucí omezování hrazené péče. Tím by vznikl stav, kdy by se z veřejných peněz hradilo jen to nejnutnější, zatímco moderní léčba by byla dostupná jen těm, kteří si ji mohou dovolit.
Další problém se týká snahy o zavedení spoluúčasti pacientů na financování zdravotní péče, a to nejen skrze připojištění, ale přímo skrze úhrady léčby v určitých situacích. Ministerstvo zdravotnictví pod Válkovým vedením totiž přišlo s návrhem, aby si viníci dopravních nehod, kteří se sami zraní, museli léčbu hradit ze svého. Neskutečné. Podle právníků je to dokonce v rozporu se základní listinou práv a svobod, neboť zdravotní péče by neměla být podmiňována tím, zda si ji pacient "zaslouží".
Bod 6, zničení reformy péče o duševní zdraví. Ministr Válek způsobil svými rozhodnutími obrovské škody také v oblasti psychiatrické péče a péče o duševní zdraví. Svým krátkozrakým jednáním zmařil reformu psychiatrie, která byla připravována od roku 2013 a která měla zajistit lepší dostupnost, kvalitu a efektivitu péče pro tisíce pacientů s duševním onemocněním. Místo systematického pokračování reformních kroků Válek zrušil Radu vlády pro duševní zdraví, která byla klíčovým orgánem zajišťujícím koordinaci mezi jednotlivými ministerstvy a odborníky.
Tento krok vedl k zásadnímu ochromení celého procesu modernizace psychiatrické péče. Jak uvedl psychiatr Jan Pfeiffer, jeden z hlavních architektů reformy, Ministerstvo zdravotnictví se ji velmi zdatně podařilo zabít. Důvod? No, důvod byl to, že tu Radu, milé děti (obrací se ke galerii), řídil Babiš. Ten zlý Babiš řídil Radu pro reformu psychiatrické péče. Proto Fialova vláda všechno zrušila, co chtěl Babiš.
I tu nejmodernější onkologickou nemocnici v Praze nemohli mít. Já jsem zvědav, jak to dopadne s těmi penězi, co jsem vyřídil v Bruselu, jestli po té rozkrádačce v Motole nám Brusel nevezme ty peníze.
Situace v oblasti duševního zdraví je přitom kritická. Podle výzkumu agentury PAQ Research z roku 2024 trpí příznaky středně těžké až těžké deprese nebo úzkostné poruchy přibližně 1,7 milionu Čechů. Počet pacientů s duševními onemocněními neustále roste, přičemž psychiatrická péče je dlouhodobě přetížena a podfinancována. V Česku momentálně pracuje jenom 797 psychologů, což představuje 14,2 úvazku na 100 000 obyvatel. Pro srovnání, v Německu bylo už v roce 2015 téměř 50 psychologů na stejný počet obyvatel.
Dětská psychiatrie je v ještě horším stavu. V celé republice jsou pouze tři specializovaná centra pro dětské pacienty. Jedno z nich jsem navštívil v Ostravě ve fakultce a mluvil jsem s tím primářem a ten mi taky vykládal zajímavé věci, že on má větší kapacitu na to, aby se věnoval stipendistům nebo aby se věnoval vlastně studentům, ale nějaký přiblblý koeficient mu to nedovoluje. A místo toho, aby tohle se řešilo, aby tenhle primář mohl pomáhat dalším, kteří chtějí v tomhle oboru fungovat, tak nic.
Jak už jsem zmiňoval, na termín u dětského psychiatra rodiče čekají měsíce, často i déle než půl roku. To je jako skandální, což může mít pro děti s vážnými psychickými problémy fatální důsledky.
Reforma psychiatrické péče, kterou Válek zablokoval, měla řešit právě tyto problémy. Její součástí bylo například zřizování center duševního zdraví. Tedy fungují jako mobilní týmy, složené z psychiatrů, psychologů, zdravotních sester a sociálních pracovníků. Ano, taková psychiatrická záchranka.
Tato centra umožňují pacientům s duševním onemocněním dostávat potřebnou pomoc v jejich domácím prostředí a snižují potřebu dlouhodobých hospitalizací v psychiatrických léčebnách. Mezi lety 2018 a 2021 se díky reformě podařilo snížit počet dlouhodobě hospitalizovaných pacientů o 30 % a zároveň navýšit kapacity akutních psychiatrických lůžek o více než 600 míst. Reformu podpořila Evropská unie, která na její realizaci poskytla 3 miliardy korun, přičemž plán byl nastaven tak, aby následně financování pocházelo z národních zdrojů. Ano, to byla naše práce, naše dílo.
Válek však reformu ignoroval a místo jejího pokračování ji fakticky zastavil a zničil. Místo původně plánovaných 100 center duševního zdraví, která měla být v provozu do roku 2030, jich aktuálně funguje pouze 39, přičemž v některých krajích, například v Ústeckém nebo Libereckém, existuje jen jedno centrum pro celý region.
Ještě v listopadu 2023 Válek prohlásil, že neplánuje podporu dalších center. Až pod tlakem odborné veřejnosti začal v roce 2024 hovořit o tom, že se přece jen rozvoj center podpoří a slíbil vznik 26 nových pracovišť během dvou let. Vláda ve skutečnosti reformu pouze rozbila na dílčí nesystematické projekty, které netvoří racionální celek.
Válkova nečinnost a nekoncepční přístup k duševnímu zdraví povedou k dalšímu zhoršování dostupnosti psychiatrické péče. Už nyní jsou pacienti nuceni čekat měsíce na první konzultaci s psychiatrem, rodiče zoufale hledají dostupné dětské psychiatry a v některých regionech se lidé s vážnými psychickými poruchami ocitají zcela bez pomoci.
Reforma psychiatrické péče byla jedním z nejvýznamnějších projektů modernizace českého zdravotnictví, který mohl zásadně zlepšit kvalitu života tisíce pacientů s duševními onemocněními. Válkovo rozhodnutí tento proces zastavit je proto nejen nekompetentní, ale přímo škodlivé. Ano, Válek to totálně zničil, stejně jak tu prevenci onko. Pamatujete na tu brožuru, kterou jsme udělali za 40 000 korun českých na na vládě? Tady křičel na mě Jurečka, že je to kampaň. Nesmysly.
Pokud se situace nezmění, české zdravotnictví se může ocitnout v situaci, kdy lidé s vážnými duševními poruchami nebudou mít jinou možnost než dlouhodobé hospitalizace v přeplněných psychiatrických léčebnách, a to přesně v době, kdy moderní psychiatrie směřuje k opačnému modelu péče.
Bod 7, lži o zvyšování platů. Ministr Válek opakovaně sliboval zásadní zlepšení platových podmínek zdravotníků, především nemocničních lékařů a sester. V prosinci 2023 podepsal s odbory a zástupci lékařů dohodu, ve které se zavázal k navýšení platů a ke sjednocení odměňování mezi jednotlivými nemocnicemi. Většina klíčových bodů zůstává i nyní, v březnu 2025, nesplněna, a zdravotníci se cítí podvedeni. ***
