Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(10.30 hodin)
(pokračuje Andrej Babiš)
Fiala říká odborářům: Válek to má udělat. Válek říká: ne, Fiala. No to je neuvěřitelné. To jsme tady skutečně nikdy nezažili.
Situace je dnes natolik kritická, že některé zdravotní pojišťovny se ocitly na hranici finančního kolapsu. Pojišťovny už nemají kam sahat. Doslova fungují na hraně a jakákoliv mimořádná situace by mohla české zdravotnictví zcela paralyzovat. Zatímco rezervy pojišťoven se tenčí, jejich výdaje stále rostou. Jak jsem říkal, Vojenská zdravotní pojišťovna například plánuje na rok 2025 deficit ve výši 1,72 (1,79?) miliardy korun, přičemž na konci loňského roku měla na účtech pouze 1,22 miliardy. Jinými slovy, už nyní ví, že letos utratí více, než má vůbec k dispozici. A podobně jsou na tom i ostatní pojišťovny. Některé z nich už dokonce ve svých zdravotně pojistných plánech přiznávají, že jejich výdaje na zdravotní péči převyšují nejen příjmy, ale dokonce i celkové dostupné finance.
Ministr válek ale žádná konkrétní řešení nepřinesl. Místo toho se uchýlil k populistickým prohlášením o tom, že v Česku máme příliš mnoho pojišťoven a že by se měly slučovat. Tento argument ale neodpovídá realitě. Ve skutečnosti problémy se zdravotním ztrátovým hospodařením kvůli panu Válkovi a Fialově vládě nemají jen menší pojišťovny, ale i největší VZP. Ale já principiálně souhlasím s tím, že máme velký počet pojišťoven. Například v Německu, kde funguje obdobný systém jako v Česku, existuje více než 150 zdravotních pojišťoven, i když mají jenom osmkrát více obyvatel, ale o tom to přece není. Pokud se situace rychle nevyřeší, hrozí, že zdravotní pojišťovny budou muset začít omezovat úhrady zdravotní péče, což povede k delším čekacím dobám a celkovému zhoršení zdravotní péče. Česká republika se tak může dostat do situace, kdy zdravotnictví nebude dostupné pro všechny a kvalita péče se výrazně propadne. A to je samozřejmě sen tradičních stran, protože by začaly české zdravotnictví okamžitě privatizovat. To jsme zažili. ODS, Středočeský kraj, tam si všichni na to pamatují.
Za čtvrté. Kritický stav dostupnosti zdravotní péče. Už dnes se zdravotní systém dostal do kritického stavu, ve kterém se pacienti potýkají s extrémně dlouhými čekacími lhůtami, a kolik těch lidí mi píše! Stále mi píšou lidi. Já se snažím jim pomoct. A extrémně dlouhé čekací lhůty na základní lékařské výkony, zoufalým nedostatkem pediatrů, stomatologů a psychiatrů a postupným rozkladem ambulantní péče.
Nejviditelnější krizí současného zdravotnictví je katastrofální nedostatek pediatrů. Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny nemá v Česku svého praktického lékaře, vážení spoluobčané, přes 920 000 lidí, z toho 131 000 dětí. Přitom polovina z přibližně 2 000 praktických lékařů pro děti a dorost je už v důchodovém věku a a noví nástupci nepřibývají dostatečně rychle. Výsledkem je, že rodiče stále častěji musí přihlašovat své děti k praktickým lékařům pro dospělé už ve věku 14 nebo 15 let. Jen mezi lety 2022 a 2023 se počet čtrnáctiletých a patnáctiletých, kteří byli nuceni přejít k lékaři pro dospělé, zdvojnásobil na 3 100 pacientů. Tento trend je nejvýraznější v Praze, Středočeském kraji, na jižní Moravě a na Vysočině, kde pediatři odcházejí do penze a nemají žádné nástupce. Ministerstvo zdravotnictví přitom tuto situaci dlouhodobě ignoruje a až v poslední době začalo s příslibem podpory sdílených ordinací a příspěvků na rezidenční místa pro mladé lékaře. To je ale zoufale málo a přichází to pozdě.
Podobně alarmující je situace ve stomatologii. V některých regionech, zejména v Karlovarském a Libereckém kraji, nemají lidé přístup k zubaři vůbec a musí dojíždět desítky kilometrů. Přijímání nových pacientů je v mnoha ordinacích nemožné. Já jsem to viděl například v Hustopečích, kde lidé stáli stometrovou frontu nebo dvousetmetrovou, a lidé si stále častěji musí za péči platit z vlastní kapsy. Ano. Současně roste počet případů, kdy si lékaři účtují neoficiální platby bokem mimo zdravotní pojišťovny. Problémem je i to, že stále více zubařů přijímá pouze pacienty, kteří jsou ochotni si připlatit nad rámec hrazené péče. Ministerstvo zdravotnictví na tento vývoj nijak nereagovalo, a přestože Válek opakovaně sliboval systémová řešení, realita se za jeho působení pouze zhoršila. My jsme měli před volbami projekt 43 zubních ordinací, které měly fungovat 24/7 a měly být financovány z pojišťoven. To první ošetření.
Nedostatek lékařů se přitom netýká jen zubařů a pediatrů. Kritická situace panuje v oblasti psychiatrické péče. Dětských psychiatrů je dlouhodobě nedostatek, což vede k tomu, že děti s vážnými psychiatrickými problémy, jako jsou deprese, sebepoškozování či úzkosti, čekají na odbornou pomoc měsíce, i když ji potřebují okamžitě. Přitom poptávka po dětských psychiatrech roste. Myslím, že jich v Čechách je jenom 160 nebo 190, a odborníci varují, že bez zásadních změn se situace bude dále zhoršovat.
Další zásadní problém českého zdravotnictví spočívá v dlouhých čekacích lhůtách na specializovaná vyšetření a operace. Objednat se k ambulantnímu specialistovi je v některých oblastech téměř nemožné. Na volný termín lidé čekají běžně i několik měsíců, přičemž nejdelší objednací doby hlásí dětská psychiatrie, revmatologie nebo kardiologie. Například v Praze běžně pacienti čekají na ortopedické vyšetření tři měsíce, v Karlovarském kraji je to až čtyři měsíce. Pacienti s artrózou kolene či kyčle se musí připravit na to, že na operaci budou čekat i rok. A z vlastní zkušenosti vím, kdy jsem sháněl pro někoho neurologickou operaci, že se čeká až rok a půl.
Ještě horší situace panuje v kardiologii. V některých regionech, jako je Pardubický kraj, je kardiologů zoufale málo, což znamená, že pacienti, kteří prodělali infarkt, se často nemohou dostat ke specialistovi včas. A pokud pacient po infarktu nemůže navštěvovat ambulantního specialistu v potřebném časovém horizontu dvou až tří týdnů, může to mít pro jeho zdraví fatální následky. Přesto v některých regionech čekají pacienti na kardiologické vyšetření tři měsíce, což je v některých případech přímo ohrožuje na životě. Jinými slovy, pan Válek a Fialova vláda řeší problémy ve zdravotnictví tím, že nechávají lidi, když použiju nadsázku, kvůli nedostatku péče - ani to nedořeknu radši, protože tahle vláda, jí to vůbec nezajímá, tohle, co tady čtu. Je zajímá zahraniční politika. Zahraniční politika. Válka a Ukrajina. To jsou ta hlavní témata. A zdravotnictví? Vůbec!
Takže Ministerstvo zdravotnictví pod Válkovým vedením na tyto problémy reaguje pouze kosmetickými opatřeními, která neřeší podstatu problémů. Loni například došlo k dohodě s ambulantními specialisty o navýšení úhrad výměnou za prodloužení ordinačních hodin a přijetí více pacientů. To však v realitě znamená jen to, že lékaři musí pracovat déle za stále většího nedostatku financí a personálu. Skutečné řešení by spočívalo v přesunu peněz z nemocnic do ambulantní péče, což by motivovalo více lékařů pracovat v regionech a zkrátilo by čekací lhůty. Válek však podobné kroky neprosazuje a namísto toho se zabývá návrhem na zavedení soukromého zdravotního pojištění, které by v praxi znamenalo, že dostupná zdravotní péče by se rozdělila na dvě kategorie: kvalitní péči pro bohaté a horší péči pro všechny ostatní. Pokud se nezmění přístup vlády k řízení zdravotnictví - já doufám, že už nic nebudou dělat -, Česká republika se brzy může ocitnout ve stavu podobném, jak je Velká Británie a kde pacienti čekají měsíce na běžná ošetření. Při spoléhání se na péči hrazenou z veřejného pojištění si člověk s angínou počká na vyšetření u praktika tři týdny, dítě s kazem na zubaře až pět let. To snad není ani možné! A lidé s vážnými onemocněními jsou nuceni hledat pomoc v levnějších zahraničních nemocnicích, kam létají místo dovolené.
Já jsem teďka slyšel v Moravskoslezském kraji, že někde v pohraničí dokonce budou ordinovat, díkybohu za to, polští zubaři. Válek tak svou neschopností systém řídit nejen ohrožuje dostupnost zdravotní péče, ale zároveň pomalu připravuje půdu pro úplný rozpad současného modelu zdravotního pojištění. ***
