Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(15.40 hodin)
(pokračuje Martin Dlouhý)
A ten návrh se týká správních a dozorčích rad zdravotních pojišťoven. Představte si, kdyby zdravotnictví bylo ještě v počátcích a ještě by neexistovaly zdravotní pojišťovny, tak byste si založili zdravotní pojišťovnu jako odpovědný ředitel firmy, tak bych založil zdravotní pojišťovnu, a koho bych si tam asi pozval do správní rady? No, byl bych tam já jako firma, takže by tam byli zaměstnavatelé a pak by tam byli pojištěnci, což jsou moji zaměstnanci. A vidíte, že jedna složka tam chybí, a sice to jsou ti zdravotníci, neboli ti, kteří poskytují ty služby, protože z logiky věci oni neplatí, oni jsou na druhé straně toho vztahu, protože od nich si ty služby kupují. A z toho vyplývá, že aktivní zdravotníci nejsou nebo by neměli být ve zdravotních pojišťovnách, protože se dostávají do střetu zájmů. Čili měli by tam být ti, co platí, a s těmi zdravotníky jednají. Samozřejmě můžou si tam vzít jako firma nějakého odborníka, můžou si tam dát zástupce pacientů a podobně, ale jinak je to konflikt.
Abych citoval ze zákona 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, tak vám přečtu § 18, který je tak zajímavý, že asi musíme říct, jestli to myslíme opravdu vážně. Takže: Členem orgánu pojišťovny a vedoucím pracovníkem ústředí, případně vedoucím pracovníkem nižší organizační jednotky, nesmí být z důvodu střetu zájmů za a) je-li členem statutárního orgánu atd. atd., je-li dodavatelem zboží či služeb pojišťovny. A za b) jako fyzická osoba podnikající dodává služby či služby pojišťovně, čili jako firma.
Což znamená, že tenhle paragraf říká, že když se na okresní pobočce VZP rozbijí toalety, přijde tam instalatér, opraví to a za dvě hodiny odejde, tak ten instalatér podle teda mé interpretace, když tak mě opravte, nemůže být v dozorčí či správní radě VZP. Protože je dodavatel služeb.
Zatímco o nějakém významném lékaři z fakultní nebo nějaké větší nemocnice nebo řediteli nemocnice se tam nic neříká, takže ředitel nemocnice tam může být, může tam být i významný profesor, docent a tak dále, který ovlivňuje celý svůj obor, což je dobře, ale měl by být na druhé straně toho vztahu. A ten chudák instalatér je ve střetu zájmů. Takže my říkáme, že instalatér nemůže být ve správní radě, ale ředitel nemocnice být může.
Bod c) pak říká, že je taky vyloučena osoba, je v postavení osoby blízké k osobám uvedeným v písmenech a), b), čili manželka instalatéra, který opravil toalety na okresní pobočce VZP, taky nemůže být ve správní a dozorčí radě, což je teda opravdu pikantní podle mého názoru. To je původní znění § 18. Můj návrh je, aby tam bylo, že je zaměstnána osobou oprávněnou poskytovat zdravotní služby podle zákona o zdravotních službách, je teda zaměstnaná, takže by to se netýkalo všech zdravotníků, ale jenom těch, kteří byli zaměstnáni jako firmy praktiků, kteří by byli jako fyzické osoby, se to netýkalo.
Co se týká zákona 281/1992 Sb., který se týká těch rezortních pojišťoven, tak tam je to vyloučení úplně jiné, protože ten paragraf je zcela jiný, což je zase další problém, že zákony o VZP a zákony o dalších pojišťovnách se velmi liší. A několik ministrů slibovalo, že ho někdy dají do kupy tak, aby se ty zákony minimálně lišily, a málokdy se to podařilo. A tam se dozvíme, že nemůže být osoba členem orgánu zaměstnanecké pojišťovny, je-li vedoucím zaměstnancem v jiné zdravotní pojišťovně, za b) distributorem léčivých přípravků, což u VZP není, je společníkem, statutárním orgánem nebo členem orgánu právnické osoby, která je distributorem léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků. V zákoně o VZP nic takového není. Je poskytovatelem, s nímž zaměstnanecká pojišťovna uzavřela smlouvu o poskytování, úhradě hrazených služeb a poskytování hrazených služeb je převažující činností této služby. Čili tady to je, tady je vlastně nerovnováha. A je společníkem, statutárním orgánem nebo členem orgánu právnické osoby. Čili máme tady vlastně rozdíl v těch zákonech a tím pádem máme i rozdílné správní a dozorčí rady mezi těmi pojišťovnami.
Pikantní vlastně je, že zdravotní pojišťovny tam mají volbu, kdy pojištěnci, kteří volí, musí být pojištěni, což ty zákony u těch, které jsou voleny státem, nepožadují. A jelikož jsou tam výsledky volby, kdy lidé ani nevědí, že toto právo u těch zaměstnaneckých pojišťoven mají, tak se to obvykle dozvědí jen tehdy, když přijdou na pobočku a podle informací z těch zaměstnaneckých pojišťoven nebo to, co je na webu, tak u některých osob, tak se dostali do statutárního orgánu tak, že sehnali 400 lidí, čili 400 lidí vám stačí, když seženete a můžete být zvoleni do správní rady zaměstnanecké zdravotní pojišťovny.
Tolik k tomu, proč si myslím, že ten střet zájmů bychom měli odstranit. Já vůbec netvrdím, že ti, kteří tam jsou, neodvádějí dobrou práci, že by nějak jako chtěli tam něco manipulovat, ale samozřejmě je tam ten střet i v tom, že ty orgány volí ředitele těch pojišťoven a tak dále. A v případě, že by byla nějaká restrukturalizace třeba zdravotnictví větší, po které někteří volají, tak by se do toho střetu rychle mohli dostat, kdyby třeba vznikla situace, že zrovna jejich nemocnice by měla být restrukturalizována, zrušena, změněna a podobně.
Tolik k tomu malému pozměňovacímu návrhu, který má číslo 5937 a který se snaží aspoň částečně, samozřejmě není to ideální řešení, změnit řízení nebo účast na řízení ve zdravotních pojišťovnách. Děkuju za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní pan poslanec Jan Kuchař, připraví se paní poslankyně Romana Bělohlávková. Prosím.
Poslanec Jan Kuchař: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, dámy a pánové, já jsem si dovolil nahrát pozměňovací návrh týkající se zdravotních benefitů pro zaměstnance. Jedná se v podstatě v tom pozměňovacím návrhu o dobrovolnou záležitost. Já vím, že to všeobecně teď momentálně nemá podporu, přesto bych byl rád, abychom se tím věnovali i do budoucna i na výboru.
Záměrem toho institutu je vytvořit právní prostředí pro vyšší a dlouhodobou podporu zdravotní prevence nejen formou nástrojů hrazených právě z veřejného zdravotního pojištění, ale přímo zaměstnavateli, kterým zavádění programů podpory zdraví přináší i ekonomické výhody. A já se jim potom budu věnovat.
Mezi další záměry redefinice institutu patří důraz na odbornost zdravotníků, nákladovou efektivitu díky vybraným opatřením založeným na vědeckých důkazech s cílem prokazatelně snižovat pracovní neschopnost anebo prodlužovat naději dožití váženou zdravotním stavem. Umožnění aktivní účasti zaměstnanců vycházející z principu individuální lidské svobody a zajištění pozitivních finančních motivací zaměstnavatelům díky daňové uznatelnosti nákladů podle zákona o daních z příjmu. ***
