Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(16.50 hodin)
(pokračuje Jakub Michálek)
Takže ten plán proti rozkrádání je za prvé: protikorupční audit renomovaného auditora na všechny státní nemocnice, který identifikuje rizikové zóny. A když mluvím o renomovaném auditorovi, tak mám na mysli člověka, který několikrát ukázal v praxi, že dokáže rozkrýt složitá korupční a podvodná schémata, nikoliv jenom zadání nějakého..., aby se vygenerovaly nějaké papíry, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Stejně tak jako když se paní Krnáčová rozhodla, že zadá audit Opencard, tak to se jí podařilo, my jsme na tom spolupracovali. Nakonec to udělala společnost, udělala to velmi důkladně, zmapovala tam všechny finanční toky a jednoznačně ukázala, jak ten projekt byl špatně konstruovaný a předražený.
Druhý bod na pana ministra Válka je zavedení funkčních období ředitelů fakultních nemocnic. Minimálně těch fakultních nemocnic, myslím si, že by to mělo být širší. Ale tady se bavíme o tom, jak vyřešit problém, který evidentně vznikl u fakultních nemocnic. My navrhujeme, aby se zavedla funkční období ředitelů nemocnic. Tady je k tomu analýza z Parlamentního institutu, který srovnává modely fungování univerzitních nemocnic ve vybraných státech Evropské unie. Je zjevné, že toto volební období se nestihne připravit a schválit celý zákon o univerzitních nemocnicích. Takže ti, kteří chtějí zavedení průhledných mechanismů do jmenování ředitelů nemocnic, můžou podpořit náš pozměňovací návrh, který dneska předložíme. V rámci toho pozměňovacího návrhu bude pětileté funkční období ředitelů fakultních nemocnic a transparentní výběrové řízení tak, aby nemohlo docházet k tomu, že tam někdo sedí dvacet, pětadvacet let a vytvoří si tam klientelistické struktury.
Když se podíváte na srovnání v té citované studii Parlamentního institutu, odpověď na dotaz číslo 3484 z roku 2019, autor pan Vlna, tak tam popisují modely, jak fungují v celé řadě států. A ve velké většině tam existuje nějaká pojistka, buď v podobě kolektivního orgánu, nebo jmenování, je tam nějaká správní rada, nějaká spoluúčast a tak dále. Ale to, co potřebujeme vyřešit my, je, abychom neměli tato nekonečně dlouhá volební období. A to můžeme vyřešit velmi jednoduše a velmi rychle už dneska tím pozměňovacím návrhem.
Souběžně s tím by bylo žádoucí, aby Ministerstvo zdravotnictví pokaždé, když mění ředitele ve své funkci, po těch pěti letech třeba, tak aby zadalo audit za předchozí pětileté období, který by se do hloubky - a říkám do hloubky, ne běžný audit, jak o tom mluví pan ministr, že se vyhotoví jenom někde nějaké jako papíry, jestli sedí něco v účetnictví - ale aby se opravdu zjistilo, jestli se tam hospodárně vynakládají prostředky, jestli se ty peníze nerozkrádají. A teprve v případě, že ten audit bude v pořádku, tak aby se potom přistoupilo ke jmenování toho ředitele, že třeba může pokračovat druhé funkční období.
Ale je důležité, aby toho auditora vybíralo Ministerstvo zdravotnictví, a to nezávisle na tom řediteli nemocnice nebo na jeho strukturách, a aby tím auditorem byla opravdu renomovaná osoba, která má za sebou výsledky v rozkrývání korupčních schémat. Protože to nejhorší, co se může stát, je, že se přihlásí nějaký, že se prostě najde nějaký podobný výlupek i mezi auditory, kteří to dělají takhle na zakázku, a připraví papír, že všechno bylo v pořádku, nic se tam nenašlo, a inkasuje za to 2 miliony a bude to akorát stát daňové poplatníky další peníze.
Takže odkazuju tady na tu studii, tam je srovnání těch modelů. Myslím, že náš model, co navrhujeme, čili výběrová komise, tak jak jsme to třeba zavedli teď u státních zástupců v tomto volebním období, že je pro Českou republiku celkem vyhovující. Ale v některých státech, jak jsem se dočetl, to má ještě daleko přísnější, že třeba nemocnice má správní radu, ta správní rada se schází každý rok a ten ředitel je jmenovaný pouze na dobu jednoho roku, zase do příštího setkání té správní rady nebo valné hromady nebo nějakého podobného orgánu, který ta nemocnice v daných podmínkách má. Takže tam jsou v podstatě jakoby jednoletá funkční období, která jsou každoročně obměňována. Tak to je druhé opatření.
Třetí opatření je, aby se zavedlo to, co Ministerstvo zdravotnictví už slibovalo ve své studii, která se týká korupce, a to je srovnávání cen. Můžeme srovnávat - stačí se podívat na ty zakázky, co byly předražené - mytí oken, kolik stojí umýt jeden metr čtvereční okna, aby... Samozřejmě nacenění 4 koruny za metr čtvereční, myslím, že byla ta cena. Kolik stojí pojištění, zámečnické práce, malířské práce, natěračské práce, prádlo? Tak jako jsme to udělali kdysi s těmi esemeskami, když jsme zjistili, že tam jsou rekordní provize, asi 16 procent, zatímco daleko výhodnější v některých jiných dopravních podnicích ta provize byla kolem 11 procent, a to znamená, tam utíkaly zbytečně desítky milionů peněz daňových poplatníků.
Takže na Ministerstvu zdravotnictví by měl vzniknout tento benchmark, možná klidně na začátku neveřejný, ale postupem času by mělo dojít k jeho zveřejnění a měl by to být důležitý informační zdroj, podle kterého bude ministerstvo ve výběrových řízeních a v auditech posuzovat, jestli má, nebo nemá pokračovat daný ředitel.
Čtvrtá část se týká... Čtvrtý krok, který navrhujeme, tak je zpřísnění trestů. Máme tady otevřený trestní zákoník. A tresty, které jsou dneska v trestním zákoníku, jsou velmi krátké, když si vezmeme v potaz i to, že je možné požádat o předčasné propuštění, kde při výkonu trestu za přečin je to už po jedné třetině trestu, v případě zločinu je to po jedné polovině a v případě zvlášť závažného zločinu je to po dvou třetinách. To znamená, když se tady bavíme o tom, že pachatelům v této kauze hrozí trest odnětí svobody až dvanáct let, tak pokud by dostali třeba deset let, tak už za šest a půl roku si můžou požádat o podmíněné propuštění. A to nemluvím o těch expertech, jako byl třeba pan Dalík, který si získal možnost, že svůj trest vykonával v hotelu, že se staral o hotel. Takže ve výsledku ti lidi můžou odejít s poměrně nízkými tresty, které je rozhodně neodrazujou. Mají ulité prachy na Kostarice a ještě někde na Balkáně jsem četl. Takže my musíme rozhodně usilovat o to, aby v případě této korupční trestné činnosti bylo možné uložit trest propadnutí majetku, a to nejenom toho majetku, kterým pachatel disponuje, který si z velké části nakradl, ale i té podstaty, aby ta majetková podstata zahrnovala všechno, co vlastně za tu korupci dostal, včetně věcí, které daroval svým příbuzným, aby si to nemohl ulít na všechny svoje rodinné příslušníky, tak jako jsme to viděli tady v kauze, kde pan Budinský nakupoval byty pro svoje děti, majetky psané na svoji manželku a nakonec v sofistikované podobě stavební práce, kde ta stavební firma stavěla barák pro jeho manželku. A to není jediný případ. To se pořád opakuje dokolečka, že jo. To vidíme i v těch kauzách, které se řeší třeba v samosprávách, třeba v Praze, Pražské služby a podobně, prostě to, že nějaká firma dělá stavební práce. ***
