Poslanec Hubert Lang: Děkuju, paní předsedající. Já bych chtěl zareagovat, že se hovoří o tom financování nepedagogických pracovníků. Já bych chtěl přidat svoji osobní zkušenost, protože když jsem skončil ve státní správě - protože mám vystudovanou pedagogickou fakultu - tak jsem pracoval na střední průmyslové škole v Plzni jako vychovatel. Ne tedy jako učitel, ale je to již první pedagogická tabulka. Když jsem tam nastoupil, viděl jsem, vůbec jak jsou hodnoceni pedagogičtí pracovníci. Koukal jsem na tu svoji první výplatnici a dal jsem si to do nějakého kontextu začínajícího třeba učitele nebo vychovatele, který žije v tom krajském městě, měl by si pořídit hypotéku, měl by si pořídit manželku, ta manželka by si měla pořídit nějaké jedno, dvě děti - potenciální daňové poplatníky, kteří prostě budou pokračovat v té další generaci - tak jsem si vůbec nedokázal představit, z čeho ti lidé mají žít.
To se nebavíme ještě o těch nepedagogických pracovnících. Tam samozřejmě to jde ruku v ruce. My jsme tam na tom internátu měli samozřejmě paní, která uklízela, v silně postproduktivním věku, protože tam nebyli schopni sehnat vůbec nikoho, kdo by tam za ty peníze tam ten internát vytřel. Měli jsme tam soubor několika kuchařek, které tam opravdu se měly co ohánět, protože tam byl velký počet ubytovaných studentů. Ti lidé samozřejmě měli ještě násobně menší platy, než byl třeba první plat pedagogického pracovníka, toho vychovatele.
Já opravdu říkám, že je to jeden celek, pedagogičtí pracovníci, nepedagogičtí pracovníci. Je to poddimenzováno a tím, že ještě házíte nepedagogické pracovníky pryč z nějaké jistoty, dáváte je na ty obce, dáváte pod ty municipality, kde tam ještě není úplně doladěno financování, tak to určitě není dobře.
Chtěl bych říci, že jak tady občas říkáte na naše předchozí vlády, byť my víme, že nás někteří pedagogové moc nevolili, ale myslím si, že po těch zkušenostech vaší čtyřleté vlády už nás volit budou. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Berkovec.
Předávám řízení schůze, přeji vám hezký víkend.
Poslanec Stanislav Berkovec: Já se omlouvám, vážená paní předsedající, ale teď jsem dostal avízo, že jsem řekl 18. října, to veřejné projednávání. Tak to se omlouvám, je to pochopitelně 18. března, tak reaguju teď sám na sebe a omlouvám se, že nereaguju na předřečníka. Děkuju, takže prosím vás, petice se bude projednávat 18. října na petičním výboru. (Smích a námitky v sále.) Tedy března! Já jsem nějak napřed, no, 18. března. (Směje se.) Děkuju. No, už je pátek, no.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ocitáme se v březnu roku 2025. Budeme pokračovat v rozpravě. Jako další řádně přihlášená je paní poslankyně Lenka Knechtová, potom pan poslanec Josef Bělica, Martin Kukla a další. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Lenka Knechtová: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, já bych se také ráda vyjádřila k tomuto návrhu zákona, protože bych se vás ráda zeptala, kdy vlastně povedeme opravdu věcnou debatu.
Převod nebo zvýšení zodpovědnosti zřizovatelů za financování našich škol, to je myšlenka, ale kdo to bude mít nově na obcích, které jsou zřizovateli, na starost?
Já jsem - omlouvám se - už stará jak to černé uhlí, takže si pamatuji ten rok 2000, kdy jsme rušili školské úřady, převáděli agendu na okresní úřady, potom na kraje. V té době byla většina mateřských škol a některé základní školy zálohovými organizacemi školských úřadů. V té době vznikla ta superúžasná myšlenka, že budeme budovat tu školskou právnickou osobu, že je posílíme v samostatnosti a že ten ředitel bude řídit zodpovědně pedagogický proces a vzdělávání.
Za těch dvacet let bez nějakého, bych řekla, hlubšího vyhodnocení tady opět se bavíme o tom, že něco bude nějak jinak, na těch obcích vlastně nemáme žádné pracovníky nebo na óerpéčkách, je to minimální úvazek pro člověka, který se na to školství soustředí, který tomu školství rozumí a který je schopen tady všechny ty věci, které předkládáte, nějakým způsobem zpracovat.
Je důležité, aby Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pomohlo starostům obcí a měst se v novém systému zorientovat. Tady se právě v realitě ukáže, jak nízké platy ti provozní nepedagogičtí pracovníci mají. Je změna financování opravdu příležitost pro zřizovatele a školy v době, kdy Ministerstvo školství vydalo nový rámcový vzdělávací program a zavádí angličtinu do první třídy? U základního vzdělávání je kladen důraz na propojení klíčových kompetencí a základní gramotnosti s očekávanými výsledky učení v oblasti vzdělávání. Nový přístup podporuje praktické využití získaných dovedností a znalostí v každodenním životě a rozvíjí čtenářskou, pisatelskou a logicko-matematickou gramotnost. Očekávané výsledky učení jsou jasně formulovány pro jednotlivé vzdělávací oblasti, čímž podporují kompetenčně orientované vzdělávání. Velká pozornost je věnovaná klimatu školy, osobnostní a sociální výchově. Kromě obsahových změn se nový rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání soustředí na zjednodušení struktury dokumentace, což snižuje administrativní zátěž škol a umožňuje pedagogům věnovat více času přípravě kvalitní výuky.
Mezi změny, které nový rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání přináší, patří výuka prvního cizího jazyka, kterým je angličtina, povinně již od prvního ročníku. Základní školy budou mít k dispozici metodické materiály a vzdělávání pro pedagogické pracovníky, které jim usnadní inovaci a zavedení inovací do praxe. Tady je otázka, jakou debatu povedou zřizovatelé s těmi řediteli škol o tom, jak velké finanční prostředky tady například na vzdělávání pedagogických pracovníků budou, protože my jim hodláme tohleto převést. Takže bude na dohodě, na vyjednávání pana ředitele a pana starosty nebo vedení města, kolik finančních prostředků je potřeba na ostatní neinvestiční náklady, na vzdělávání pedagogů. S tímhletím já osobně nemůžu vůbec souhlasit.
Ráda bych také zmínila stanovisko Asociace krajů České republiky ve spolupráci se Sdružením místních samospráv a Svazem měst a obcí, které požádaly vládu o zastavení procesu převodu financování nepedagogických zaměstnanců škol a školských zařízení ze státní úrovně na obce a kraje. V prohlášení adresovaném předsedovi vlády Petru Fialovi apelují na předložení důkazních analýz a zahájení jednání za účasti všech dotčených stran. Tady opravdu nás vyzývají nejdůležitější organizace v území, abychom s nimi komunikovali.
Důvody k zastavení převodu financování nepedagogických pracovníků jsou samozřejmě tak, jak už tady zmínili mí předřečníci, nedostatek podkladů a komunikace, finanční nejistota, ohrožení zaměstnanců. Dvoukolejné financování školství povede k ještě větším nerovnostem mezi školami. Pedagogové i nepedagogičtí pracovníci přece tvoří jeden tým, který zajišťuje podmínky pro kvalitní výuku. Není možné část z nich vyčlenit a financovat je z jiných, předpokládám že z nedostatečných, finančních zdrojů. Vláda plánuje převést financování nepedagogů na zřizovatele, ale spolu s tím jim naloží i výdaje na učební pomůcky, vzdělávání pedagogů a podpůrná opatření pro handicapované děti, bez dostatečných finančních prostředků ve sdílených daních. Každý zřizovatel k tomu přistoupí jinak. Někde školy dostanou více, jinde méně. Tím se nerovnosti mezi školami ještě prohloubí. Odklad na leden 2026 vůbec nic neřeší. Jde jen o past, která postaví příští vládu do situace, aby problém okamžitě řešila.
Já bych ráda i se vyjádřila k tomu posílení efektivity, protože tady pan ministr mluví o tom, že některé kroky děláme proto, aby naše školy byly efektivní. Ale já bych ráda vyšla z tiskové zprávy - a seznámila vás tady - jedné nejmenované základní a střední školy z 23. října roku 2024. "Od počátku léta 2024 roste u nás v regionu unikátní novostavba školy šitá na míru inovativnímu vzdělávacímu konceptu za 57 milionů korun pro 98 žáků a žákyní." ***
