Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(13.30 hodin)
(pokračuje Jan Bartošek)
Otevírám další bod dnešního jednání a tím je
3.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 761/ - prvé čtení
Projednávání tohoto bodu jsme přerušili dne 17. prosince 2024 na 123. schůzi Poslanecké sněmovny v obecné rozpravě.
Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek.
Připomínám, že Sněmovna dne 17. prosince 2024 odhlasovala, aby zpravodajem pro prvé čtení tohoto návrhu byl za původně určeného poslance Jana Kubíka poslanec Robert Stržínek, kterého také žádám, aby zaujal místo u stolku zpravodajů.
Nyní tedy budeme pokračovat v přerušené rozpravě. Dnes 17. prosince 2024 byl ve svém vystoupení přerušen poslanec Vojtěch Munzar, kterého se ptám, zda si přeje pokračovat? Není přítomen. V tom případě budeme tedy pokračovat v obecné rozpravě. (O slovo se hlásí poslanec Kubík.) Pan zpravodaj se hlásí s přednostním právem, prosím.
Poslanec Jan Kubík: Dobrý den. Já nejsem zpravodaj, ale chtěl bych navrhnout změnu zpravodaje z pana Stržínka původně zpátky na mé jméno.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, vzhledem k tomu, že jsme v prvém čtení, je to návrh, který musím dát hlasovat. Přivolám kolegyně a kolegy z předsálí, protože budeme hlasovat o změně zpravodaje.
Kolegyně a kolegové, budeme hlasovat o změně zpravodaje v prvém čtení, kdy za zpravodaje určíme pana poslance Jana Kubíka.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 19, přihlášeno je 144 poslankyň a poslanců, pro 105, proti 1. S návrhem byl vysloven souhlas.
Určili jsme zpravodajem pro prvé čtení pana poslance Jana Kubíka. Ocitáme se v přerušené obecné rozpravě, která je otevřena. Předávám řízení schůze.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, přeji pěkné odpoledne. Nyní vyzývám přihlášeného pana poslance Roberta Králíčka, aby se ujal slova, abychom tak pokračovali v obecné rozpravě, prosím.
Poslanec Robert Králíček: Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, já bych rád navázal na diskusi, kterou jsme vedli, než byl tento bod přerušen. Ten zákon měl původně řešit problémy s krátkodobým ubytováním přes platformy typu Airbnb. My jsme s Patrikem Nacherem několikrát navrhovali předřazení tohoto zákona, protože samozřejmě jako poslanci z Prahy reprezentující problémy občanů v Praze vnímáme, že Airbnb a krátkodobé ubytování je problém zejména pro Prahu. Vnímáme ale i další města, kde se tento druh ubytování rozšiřuje, a s tím i spojené problémy. Nicméně bych se chtěl pana ministra v diskusi při prvním čtení zeptat na některé klíčové otázky, nebo i z mého pohledu některé možná nedostatky toho zákona, se kterými se na nás obracejí i někteří občané. Popřípadě máme dotazy i z řad těch, kteří provozují hotely, penziony. Já bych tady požádal, pokud by pan ministr potom měl prostor na ty otázky odpovědět, popřípadě objasnit některé věci.
První otázka je k tomuto zákonu. Proč návrh zákona jde nad rámec požadavků Evropské unie? Evropská legislativa požaduje pouze centrální registr ubytovacích jednotek určených ke krátkodobému nájmu. Český návrh však povinnosti rozšiřuje i na hotely a penziony, což Evropská unie vůbec nepožaduje. Jaký je tedy důvod tohoto rozšíření?
Druhá otázka je, jak je zajištěna ochrana osobních údajů ubytovaných? Zákon navíc zavádí povinnost zapisovat do registru i údaje o hostech, což není v požadavcích Evropské unie. Jak chce ministerstvo zajistit, že tato data nebudou zneužita a že nebude docházet k nepřiměřenému sledování občanů?
Za třetí, jak tento zákon skutečně pomůže regulaci Airbnb? Místo toho, aby zákon řešil problémy s krátkodobým ubytováním, například jeho dopad na bydlení nebo sousedské vztahy, umožňuje zapisovat do registru i prostory, které nesplňují stavební, hygienické či protipožární předpisy. Jak tedy zajistí větší kontrolu nad problematickým ubytováním?
Za čtvrté, proč ministerstvo podepsalo smlouvu na vytvoření registru před schválením zákona? Ministerstvo již loni uzavřelo smlouvu se stejným dodavatelem, který vyvíjel nefunkční digitální stavební řízení. Jak je tedy možné, že se uzavírá smlouva na systém, jehož legislativní rámec není schválen? Jaká tedy byla kritéria výběru toho dodavatele?
Za mě zatím poslední otázka. Jaké přínosy bude mít zákon pro obce, když se k údajům z registru nedostanou? Zákon by měl pomoci samosprávám regulovat krátkodobé ubytování, ale ve skutečnosti jim nepřináší žádný užitečný nástroj. Jaký smysl tedy tento registr má, když obce nebudou mít k datům přístup?
Poprosil bych pana ministra, zda by dokázal odpovědět na tyto otázky, které by objasnily, proč jdeme nad rámec EU a proč tam jsou ty požadavky, které jsem jmenoval, nebo ty nedostatky, o kterých jsem hovořil. Tak abychom se případně mohli k tomu vyjádřit, popřípadě navrhnout nějaké přepracování či zamítnutí. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a vnímám zájem vystoupit s přednostním právem. Prosím.
Ministr pro místní rozvoj ČR Petr Kulhánek: Pěkné odpoledne, dámy a pánové. Já to asi vezmu odzadu. Pokud bych na něco zapomněl, tak poprosím potom o doplnění, případně odpovím dodatečně. Co se týče obcí a výhod. Obce se samozřejmě k omezenému výčtu údajů dostanou, samozřejmě podle předem stanovených pravidel. Výhoda, která pro ně z toho plyne, je výrazně lepší evidence poplatku z ubytování, který ten registr bude umět také spravovat.
Veřejná zakázka na registr nebo informační systém, chcete-li, byla vysoutěžena tak, jak byl předpoklad vstupu do legislativního procesu. To, že se to vzhledem k průtahům vstupu do prvního čtení posunulo až na únor letošního roku, nikdo nepředpokládal. Veřejná zakázka byla vysoutěžena podle standardních pravidel. Vysoutěžil ji dodavatel, který nabídl nejnižší cenu tak, jak bylo kritérium hodnocení, za splnění všech pravidel stanovených zadávací dokumentací.
Co se týče registrace ubytování, řekněme, ochrany údajů, toho, co se do registru bude vkládat. Samozřejmě je připraveno zadání zpracování analýzy dopadu na ochranu osobních údajů, která bude posuzovat samozřejmě veškeré stávající změny návrhu plus pozměňovací návrhy, které do toho vstoupí, tak, aby ochrana osobních údajů byla zachována.
Pak jsem si udělal poznámku registrace ubytování ve vztahu k Airbnb. Ano, tam jednoznačně v momentě, kdy se v registru budou registrovat ubytovací jednotky, ať už to budou i ta krátkodobá nájemní ubytování, tak je povinnost se řádně registrovat a jako taková bytová jednotka už bude zavedena v systému a bude moci být kontrolována třeba ze strany stavebního úřadu, jestli je s ní nakládáno podle stanovených pravidel.
Teď nevím, jestli jsem vyčerpal všechno, anebo jestli jsem na něco zapomněl. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Jistě se to dozvíme. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Jakub Michálek, poté je v obecné rozpravě přihlášena nejen paní poslankyně Marie Pošarová, ale i pan poslanec Kučera. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, děkuji, že vysvětlujete tady ten návrh zákona, vážím si toho. Chtěl jsem vás poprosit, jestli byste mohl ještě podrobněji vysvětlit, jak to bude v situaci, kdy budeme mít nějakou jednotku, která není zkolaudována k ubytování, ale je zkolaudována k bydlení, a bude nabízena soustavně jako ubytovací prostor, v podstatě jako hotel. Protože pokud jsem se dobře díval do toho zákona, tak jsem nenašel, že by stavební úřad měl sám o sobě přístup do toho registru a mohl to ověřovat, takže se domnívám, že to bude probíhat asi v nějakém kontrolním řízení, že bude zase muset stavební úřad čekat na podnět, na základě toho podnětu bude vyzývat ministerstvo, aby mu poskytlo součinnost. ***
