Neautorizováno!

Ovšem borec na konec. Ten se jmenuje Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí, který poslal letos v lednu důchodcům osobní dopis za 78 milionů korun. Přečtu vám první větu z tohoto dopisu: "Vážená paní, vážený pane, dovolte mi, abych vám nejprve popřál klidný předvánoční čas a šťastný vstup do nového roku 2025." Konec citace. Protože pan ministr Jurečka v lednu doručeném dopise dal část věty tučně, tak tučně zvýrazněnou větu přečtu ještě jednou: "klidný předvánoční čas a šťastný vstup do nového roku". Myslel jsem si, že Marian Jurečka ví, kdy se v Česku slaví Vánoce, kdy je předvánoční čas, ale možná že ho podezírám špatně, že se třeba začal řídit ruským kalendářem. 78 milionů korun je fuč. To bylo z peněz daňových poplatníků. Osobně se děsím toho, zda Marian Jurečka samozřejmě nerozešle důchodcům v srpnu dopis, že od října se jim zvyšují důchody, a volby se uskuteční až v listopadu, neboť takto vypadá nikoliv levná - levná! - komunikace vlády Petra Fialy. Rozumím tomu, proč samozřejmě Marian Jurečka poslal osobní dopis důchodcům - protože 78 milionů korun nepůjde na úkor žádné stranické pokladny, nebude se na to skládat koalice SPOLU. Prostě to jde z peněz daňových poplatníků. A já si dokážu představit, že ten jeden papír toho dopisu, který prostě přišel každému senioru, by se dal využít u těch 78 milionech úplně, ale úplně jinak. Takhle se nechová rozpočtově odpovědná vláda, jak o sobě tvrdí ministři Fialovy vlády.

A možná bych ještě doplnil srovnání, aby bylo zřejmé, o jak velkou hromadu peněz jde. Do Poslanecké sněmovny, kde každý z nás, kde sedíme, tak ten vstup tady, pokud se dělá předvolební kampaň, je limit 50 milionů korun. A jeden ministr za jeden dopis utratí 78!

Potom tady samozřejmě máme úřad všech úřadů, to je Úřad vlády, kde pracuje na plný úvazek deset lidí v rámci takzvané strategické komunikace vlády. A abych byl přesný, vládní koordinátor strategické komunikace státu je také v prezidentské kanceláři, tam také sedí, a je podřízen náčelníkovi Vojenské kanceláře prezidenta republiky, která ho také platí. A jak jsem se dočetl na stránkách vlády, zaměstnanec Vojenské kanceláře prezidenta republiky může být současně jmenován do funkce vládního zmocněnce, a v takovém případě plní úkoly obou uvedených subjektů, tedy vlády i prezidenta.

Fialova vláda nám tím opět ukazuje, že máme blíž k vojenskému nebo polovojenskému režimu než k civilnímu, že někteří nevědí, na které židli mají sedět, že tady máme lidi, kteří rádi slouží dvěma pánům. To by se dalo ještě pochopit. Co se však pochopit nedá, je to, že jim to vláda Petra Fialy umožňuje. Když vidím Petra Fialu na billboardu s heslem "na Západ, nebo na Východ", tak si říkám, jaké hodnoty ustavením vojáka do funkce koordinátora strategické komunikace ve skutečnosti zastává? Východní, nebo západní? A protože jsem si zažil socialismus, vždy se mi vybaví polský prezident a generál Jaruzelski v uniformě, kterého jsme mohli vidět na obrazovkách československé i polské televize jako komunistického vůdce.

Když se na ten útvar podíváme ještě více, zjistíme, že s ním zcela bez zábran spolupracovala moderátorka pořadu Historie.cs, a vůbec jí to nebylo blbé! Úřadu vlády to pochopitelně taky nevadilo. Nakonec vedení televize moudře rozhodlo, že nemůže působit na obrazovkách České televize a zároveň sedět na úřadu strategické komunikace této vlády.

Teď se dostávám k tomu, že Úřad vlády velmi nabobtnal, když tam přibylo těch deset lidí v rámci strategické komunikace v polovině srpna roku 2024. Převzali finanční prostředky na kampaně, všechny sociální sítě, ale přesto nedokázali vytvořit více sledujících na sociálních sítích, než je opravdu těch 199, 179 a 202 sledujících na těch základních: na X, na Facebooku a Instagramu. Pokud se podíváme samozřejmě i na výsledky jedné kampaně, tak například u jedné ankety, kde se ptali novináři: Všimli jste si kampaně Česko informuje? 3 procenta řekla, že ano, a 97 procent řeklo, že si tady této kampaně vůbec nevšimlo.

Máme vládního koordinátora strategické komunikace z Hradu - jaký to paradox - a také ředitele odboru strategické komunikace. Odbor se chce zaměřit na hodnotová témata a zároveň reagovat na současné výzvy. Pokud si jenom přečtete to, s čím útvar strategické komunikace na Úřadu vlády jde, s jakou vizí, tak jsou to opravdu obecné fráze, které nikam Českou republiku neposunou. Například je tady napsáno, že - cituji - "v současné době dochází k intenzivnímu hodnocení dosavadní činnosti s ohledem na nutné změny, které povedou k zefektivnění komunikace státu s občany", Jenom tady tato věta, kterou si musíte přečíst čtyřikrát, abyste jí porozuměli, svědčí o tom, že ti lidé na tomto odboru strategické komunikace nemají co dělat. Ale i Petr Fiala a jeho vláda jsou jiného názoru, takže se možná dočkáme medializace takových věcí, jako jsou, kdo bude ředitelem Národního divadla za tři roky, generálním ředitelem Českých drah za čtyři roky a podobně.

Tohle je obraz rozpočtově odpovědné vlády Petra Fialy, který má ještě menší důvěru než sesazený jihokorejský prezident. A víte, co mě na tom srovnání zaujalo? Nejde o to, že násobně větší důvěru má polský předseda vlády nebo italská premiérka, ale to, jak málo lidí nemá žádný názor na Petra Fialu. Ve Švýcarsku, v Belgii, v Nizozemí nemá názor asi 20 procent lidí, ale v České republice jen 7 procent. Pouze 16 procent Petru Fialovi věří, ale 77 procent mu nevěří. Chápu, proč startuje kampaň s provokativním heslem "Rok rozhodnutí". Zřejmě necítí, že se pro českého voliče stal pro nesplněné sliby a nenaplněná očekávání politikem minulosti.

Vláda prostě nemá co komunikovat, proto jede buď antikampaň, anebo kampaň bez vize a bez obsahu, protože nemůže komunikovat žádné dobré zprávy pro občany České republiky. Takže straší, nálepkuje a platí stovky milionů korun za komunikace ministerstev a Úřadu vlády. Strategická komunikace vlády je zkrátka tragická, a proto šéf tohoto odboru musí používat silná slova a nálepkovat občany České republiky. Prostě Petr Fiala vsadil na, bych řekl, tvrdou komunikační, vulgární pěst.

Za čtvrté mám tady: Neoprávněná činnost pro cizí moc. To je také část, která nás více díky Petrovi Fialovi táhne, jak on sám říká, na Východ než na ty západní hodnoty. V listopadu a prosinci jsme zde měli širokou debatu o lex Ukrajina VII nikoliv kvůli normě samotné, ale kvůli novému paragrafu trestního zákona - neoprávněná činnost pro cizí moc. Už tady zaznělo od mých kolegů právníků, že se jedná o přílepek, který byl načten v rámci druhého čtení kolegou Exnerem. Když si přečteme znění nového paragrafu - neoprávněná činnost pro cizí moc - napadne nás, že se asi kolega Exner zřejmě inspiroval v rodinné knihovně. Považuji za smutné, že vláda Petra Fialy a všichni vládní poslanci nerespektovali nedávný nález Ústavního soudu týkající se přílepků, nerespektovali soudní rozhodnutí a pošlapávají soudní rozhodnutí jako takové. Patří takové jednání na Západ, nebo na Východ?

Ale upřeme pozornost na samotný obsah nového paragrafu trestního zákona - neoprávněná činnost pro cizí moc. Podle něho bude trestná jakákoliv činnost na území České republiky nebo i mimo něj, které se někdo dopustí v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost země anebo obranu nebo bezpečnost mezinárodní organizace, k ochraně jejíchž zájmů se Česká republika zavázala, nebo kdo na území České republiky někoho sleduje pro cizí moc zpravodajskými prostředky. Trestné má být i neoznámení nebo nepřekažení tohoto trestného činu.

Nejen že se paní profesorka Válková, když se tady ptala pana ministra vnitra, nedozvěděla, co to jsou ty zpravodajské prostředky, zdali to je například mobilní telefon, nebo to můžou být sluchátka v uchu, cokoliv, co si můžeme vymyslet, ale taktéž samozřejmě nikdo nereflektoval její odborný názor. Tady tento paragraf totiž, nejedná se o nic jiného než o návrat do dob socialismu, do časů omezování lidských práv, neboť zrádnost tohoto nového paragrafu je ve dvou směrech. Za prvé, jeho formulace je natolik široká, že vůbec nevysvětluje, co si myslí neoprávněnou činností pro cizí moc, která má být trestná, když zároveň není zakázaná - jde totiž o jakoukoliv činnost, i tu, která je v souladu se zákony. Trestní kauzu z toho dělá jen úmysl, což je subjektivní vztah jednající osoby k její činnosti. Tedy já se například mohu dívat na jednání ministra zahraničí jinak než předseda vlády. Nechystám se samozřejmě kvůli tomu podávat trestní oznámení, ale umím si představit, že někteří lidé - a není jich v této zemi málo - zkusí právě v zahraničněpolitických otázkách vyzkoušet nový paragraf a podají trestní oznámení. ***