Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(14.50 hodin)
(pokračuje Petr Fiala)
Týká se to také bezpečnostních složek. Týká se to vedoucích funkcionářů StB, operativních pracovníků útvarů určených k boji proti vnitřnímu nepříteli. Týká se to náčelníků štábu Lidových milicí, ano, i na krajské a okresní úrovni. Týká se to třeba Pohraniční stráže a týká se to takovýchto typů funkcí a činností, které prokazatelně sloužily k udržování komunistického režimu a k potlačování těch, kteří měli jiný názor. Je to správné.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane premiére.
A táži se pana poslance, zda má zájem položit doplňující otázku? Má. Prosím, máte slovo.
Poslanec Radek Koten: Děkuji za odpověď, pane premiére. Samozřejmě s tím se nedá než souhlasit. Samozřejmě má doplňující otázka tedy splňuje, nebo rád bych ji směřoval, zda to tedy bude padni komu padni, zda se to tedy bude vztahovat jak na komunistické politruky, protože ti, si myslím, že tu politiku tužili takzvaně, a zda se to tedy bude vztahovat i na komunistické rozvědčíky? Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan premiér má zájem odpovědět? Má. Prosím, máte slovo, pane premiére.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Je potřeba říct, že už určitý seznam osob existuje. Pokud jde o to rozšíření, které jsme tady provedli, tak já vám ještě doplním konkrétnější údaje. Týká se to podplukovníků a majorů Sboru národní bezpečnosti a pohraniční stráže, kteří skončili službu do 31. prosince 1989. Týká se to náčelníků správ StB, krajských správ SNB, případně útvarů jím na roveň postavených, týká se to náčelníků okresní správy Sboru národní bezpečnosti, náčelníků oddělení StB a vysunutých pracovišť krajských správ StB v okresech, a náčelníků a zástupců jednotlivých zpráv SNB a jejich předchůdců. Týká se to náčelníků oborů na jednotlivých správách SNB a správách StB, krajských správ SNB a jejich předchůdců. Pokud jde o pohraniční stráže, tak se to týká náčelníků pohraničních brigád, náčelníků štábu brigád, velitelů praporů a zástupců pro věci politické .Týká se to také velitelů a náčelníků velitelství pohraniční stráže a vnitřní stráže, a hlavní správy pohraniční stráže, ochrany státních hranic a jejich zástupců pro věci politické, kromě těch funkcionářů, o kterých jsem mluvil ve své předcházející odpovědi. Pokud máte dotaz úplně na nějakou konkrétní funkci, určitě lze na to najít odpověď a poskytne vám ji pan ministr práce a sociální věcí.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane premiére.
Než dám má slovo dalšímu vylosovanému, přečtu omluvy. Omlouvá se Bartoš Ivan od 14.30 z pracovních důvodů, Bělica Josef celý jednací den z pracovních důvodů, Černý Oldřich od 14.30 - zdravotní důvody, Kobza Jiří od 14 hodin - osobní důvody, Richter Jan od 13.15 - pracovní důvody, Válková Helena od 14.30 - pracovní důvody, a také se omlouvá pan ministr Pavel Blažek od 11 hodin z pracovních důvodů. Toliko omluvy.
Nyní přistoupíme k další interpelaci. Jako třetí byl vylosován pan poslanec Radovan Vích, který bude interpelovat premiéra Petra Fialu ve věci migračního paktu Evropské unie. Prosím, máte slovo.
Poslanec Radovan Vích: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dobré odpoledne, kolegyně, kolegové, pane premiére. V západní Evropě se vyskytují další a další problémy s nelegální migrací. Dá se říci, že se z toho stává týdenní rutina. Například minulý týden v Německu afghánský muslimský migrant v bavorském městě Aschaffenburg zaútočil nožem na děti a učitelky v mateřské škole. Výsledkem jsou dva mrtví, z toho jedno batole a další tři těžce zranění. Šlo o migranta, který nedostal azyl, ale německé úřady jej nedokázaly fyzicky vyhostit. V sobotu zase v Německu, tentokrát na nákupní zóně ve městě Kiel 29letý Syřan po hádce pobodal muže, který zkolaboval a musel být převezen do nemocnice. Státy jako Německo se proto snaží problém řešit povinným přemisťováním migrantů a žadatelů o azyl a z muslimských a afrických zemí do dalších států Evropské unie. Od roku 2026 na to můžou použít mechanismus migračního paktu EU, který vaše vláda dlouhodobě podporuje. Není mi jasné, jak zástupci vaší vlády mohli podpořit řešení, které má takové migranty do České republiky přivést, protože je v západních zemích Evropské unie nechtějí. Anebo budeme podle této evropské legislativy platit takové pokuty, že nás to nakonec stejně donutí začínat přijímat?
Česká republika má podle migračního paktu přijímat 900 migrantů ročně od roku 2026, tedy 3 procenta z minimálního počtu relokací 30 000 migrantů na celou Evropskou unii, a ten počet se v dalších letech může zvyšovat. Německo aktuálně zpřísňuje svou migrační politiku včetně ostrahy svých hranic. Z logiky věci vyplývá, že budou zůstávat u nás. Ptám se vás tedy, pane premiére, co s tím hodláte udělat, aby se ještě víc nezhoršila bezpečnost občanů České republiky? Je to mezi těmi 93 procenty (Předsedající: Čas.) z programového prohlášení, které tvrdíte, že vaše vláda už splnila, anebo to chcete nechat na příští vládu? Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Slovo má nyní pan předseda vlády Petr Fiala, který vám odpoví na vaši interpelaci. Prosím, pane premiére, máte slovo.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče, za vaši interpelaci, rád vám odpovím. Odpovím vám tak, že uvedu i konkrétní čísla a fakta, abychom se tady zbytečně nestrašili.
Za prvé bych chtěl říct, že, a to určitě víte, jenom připomenu, že nelegální migrace není jenom problém Evropy. Netvařme se tak, podívejme se, co se děje ve Spojených státech, a Evropa samozřejmě je jedním z cílů nelegální migrace, a proto je také potřeba hledat cesty a postupy, jak nelegální migraci řešit. A to nemůže udělat jeden stát. A určitě, kdybychom se tady uzavřeli, tak by to pro otevřenou ekonomiku nebylo, jakou má Česká republika, nebylo nic dobrého. Ale to, že ten problém řešit musíme, je nutné, a proto se ho snažíme řešit na evropské úrovni, a poučit se i z těch chyb, které se udělaly při migrační krizi v roce 2015. Pakt o migraci a azylu se snažil některé ty nedostatky napravit, přináší lepší ochranu hranic, například prostřednictvím povinného screeningu všech migrantů před překročením hranice, přináší další zrychlující věci, a tak dál, a tak dál. Ale, to byl důvod, proč ho naše vláda neodmítla, současně není dostatečný .A to je také důvod, proč Česká republika, a já se osobně účastním těch jednání na úrovni šéfů států a vlád, patří spolu s Dánskem, Rakouskem nebo Itálií k těm, kteří se snaží přijít s radikálnějším, jasnějším, rychlejším, víc funkčním řešením. Naši skupinu, a to považuji za úspěch, dnes podporuje většina členských států, což je dobře. Účastním se pravidelných jednání této skupiny před Evropskou radou, kde se už jich účastní zástupci Evropské komise, paní předsedkyně, a posunujeme se dál. Povedlo se nám tyto věci prosadit do strategické agendy Evropské unie, tedy do jakéhosi programového prohlášení, a komise v březnu navrhne novou úpravu nucených návratů nelegálních migrantů, což je jeden z největších problémů. Zde trváme na tom, aby bylo možné se inspirovat například v Itálii, která začala provozovat centrum v Albánii a tak podobně. Chceme a pracujeme na změně konceptu bezpečných zemí, aby bylo snazší nelegální migranty navracet do třetích zemí. I tady komise připraví návrh řešení právě na základě našeho tlaku, našeho konkrétního tlaku, našich návrhů a našeho řešení.
Ale teď fakta, a ne strašení o migračním paktu. Tak jste říkali, přijme se migrační pakt, a co se stane? Na středomořské trase se snížil počet nelegální migrace o 60 procent ve srovnání let 2023, 2024, na západobalkánské trase vidíme pokles až o 80 procent, a to je díky přijímaným řešením, díky konkrétní spolupráci se třetími zeměmi, díky krokům, které děláme. ***
